Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1927.

II. volební období. 3. zasedání.


831.

Vládní návrhy.

Zákon

ze dne..........

o organisaci politické správy.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Úvodní ustanovení.

(1) Pokud z tohoto zákona se jinak nepodává, nastupují tam, kde župní zákon anebo jiné zákony mluví o župě, županovi, župních úřadech, župních zastupitelstvech, župních výborech a senátech, zřízených podle župního zákona, na jejich místo země, zemský president, zemské úřady, zemská zastupitelstva, zemské výbory a senáty; kde se mluví o zvláštních výborech (komisích) podle § 28 župního zákona, nastupují na jejich místo zemské komise. Kde jiné zákony mluví o zemských župních svazech anebo jejich orkánech, nastupují a jejich místo země nebo příslušné zemské orgány.

(2) Čtrnáctidenní lhůty stanovené župním zákonem se mění na patnáctidenní.

HLAVA PRVÁ.

Zákon ze dne 29. února 1920, č. 126 Sb. z. v n., o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé (župní zákon) se mění a doplňuje takto:

Nadpis se nahrazuje nadpisem tohoto zákona.

Část prvá.

Článek 1 až 9 se zrušují a na jich místo nastupují tato ustanovení:

Článek 1.

(1) Ministerstvo vnitra a politické úřady jemu podřízené vykonávají ve svém obvodě v mezích platných zákonů, nařízení a předpisů vnitřní správu, pokud není nebo nebude zvláštními ustanoveními svěřena úřadům jiným.

(2) Zvláště jsou příslušny prováděti zákony, jichž provádění podle všeobecných nebo zvláštních předpisů nenáleží jiným úřadům.

(3) Úřady politické jsou služebně podřízeny ministerstvu vnitra, jsou vrak povinny ve věcech, které spadají do působnosti jiných ministerstev, šetřiti i nařízení, předpisů a pokynů těchto ministerstev a je prováděti.

Článek 2.

(1) Ministerstvo vnitra a politické úřady jemu podřízené jsou povinny - pokud to není nebo nebude uloženo jiným úřadům neb orgánům - bdíti nad veřejným pořádkem, klidem, bezpečností a veřejnou mravností a odvraceti v tomto směru všeliká nebezpečenství i odstraňovati nastalé poruchy.

(2) Zvláštní předpisy vydané k ochraně veřejných zájmů označených v odstavci 1 zůstávají nedotčeny.

Článek 3.

(1) Za účely uvedenými v článku 2 mohou politické úřady ve svých úředních obvodech vydávati příkazy a zákazy v zájmu veřejném nutné - jak ve způsobu všeobecných nařízení, tak i pro jednotlivé případy - a mohou na nedbání takových příkazů a zákazů stanoviti tresty na penězích do 10.004 Kč nebo na svobodě do čtrnácti dnů.

(2) Tresty uvedené v odstavci 1 mohou politické úřady ukládati - bez újmy soudního stíhání - též na všeliké nepřístojné jednání nebo chování na místech veřejných nebo veřejně přístupných, kterým se ruší neb ohrožuje veřejný pořádek, klid, bezpečnost, dobrý mrav nebo slušnost nebo se vzbuzuje veřejné pohoršení.

Článek 4.

Okresní úřady jsou povolány chrániti vážnost orkánů veřejné správy, státních i samosprávných, volených i jmenovaných a mohou za tím účelem, nejde-li o trestní čin stíhaný soudy, potrestati trestem na penězích do 5000 Kč nebo na svobodě do osmi dnů každého, kdo užívá v písemných podáních k těmto orgánům způsobu psaní je urážejícího nebo kdo přes předcházející napomenutí se chová hrubě k veřejnému orgánu při výkonu jeho úřední činnosti nebo se vzpírá ho poslechnouti.

Článek 5.

(1) Politické úřady mohou vydávati v mezích svého úředního obvodu nařízení též v oboru místní policie svěřené podle zákona obcím, jde-li o nařízení vztahující se na území více obcí nebo nevydá-li obec, jíž se týče, sama včas nutného nařízení.

(2) Jde-li o území přesahující přední obvod okresního úřadu, přísluší právo uvedené v předchozím odstavci zemskému úřadu.

(3) Není-li nebezpečí v prodlení, budiž zúčastněným obcím poskytnuta možnost, aby se v přiměřené lhůtě nejméně patnáctidenní vyslovily o chystaném nařízení.

Článek 6.

(1) Politické úřady jsou příslušny vykopávati trestní pravomoc, pokud nenáleží soudům nebo jiným úřadům.

(2) Trestní pravomoc, kterou dosud vykonávaly školní úřady, přechází na politické úřady.

(3) Nedotčeny zůstávají předpisy, podle kterých politické úřady rozhoduji ve věcech trestní pravomoci obecní.

Článek 7.

(1) Politickým úřadům přísluší nalézati právo v oboru práva veřejného, pokud to není nebo nebude vzneseno na jiné úřady nebo soudy.

(2) Nedotčena zůstávají zákonná ustanovení, podle kterých politické úřady rozhodují o nárocích soukromoprávních.

Článek 8.

(1) Pokud opravný prostředek není vyloučen, lze se odvolati z rozhodnutí (opatření a nálezů) okresního úřadu k zemskému úřadu a, rozhoduje-li tento úřadu sám v prvé stolici, lze se odvolati z jeho rozhodnutí (opatření) k příslušnému ministerstvu.

(2) Z rozhodnutí zemského úřadu jako odvolacího není další odvolání přípustno; totéž platí o rozhodnutí okresního úřadu jako odvolacího ve věcech trestní pravomoci obecní.

(3) Při sporech, jejichž předmětem jest, pouze peněžité plněni nepřesahující částky 300 Kč, jest odvolání nepřípustno.

(4) O opravných prostředcích proti rozhodnutím (opatřením, nálezům) vydaným přede dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti, pokud jsou přípustny podle předpisů dosud platných, budiž rozhodnuto i tehdy, když by podle tohoto zákona opravný prostředek již přípustný nebyl.

Článek 9.

Pokud není jinak stanoveno, provádí úřední jednání, které přesahuje obvod jednoho okresního úřadu, příslušný zemský úřad a úřední jednání, které přesahuje obvod jednoho zemského úřadu, příslušné ministerstvo; zemský úřad a ministerstvo mohou však pověřiti jeho provedením některý ze zúčastněných podřízených úřadů.

Článek 10.

(1) Vládním nařízením budou sjednoceny a upraveny předpisy o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadu - čítajíc v to trestní a exekuční řízení - se zřetelem k účelnému zjednodušení a urychlení řízení; při tom muže býti stanovena povinnost stran a jiných osob, jakož i obcí a jiných veřejných korporací spolupůsobiti při řízení, pokud jeho účel toho vyžaduje.

(2) K zajištění účelu nebo podmínek řízení a jeho nákladů, může úřad stranám uložiti, aby sloužily jistotu v hotových penězích nebo může naříditi přiměřené zajištění jiného způsobu.

(3) Rovněž může úřad, poklid již platné předpisy zvláště tak neustanovují, k zabezpečení účelu řízení naříditi zabavení nebo jiné zajištění věcí, které podle platných předpisů mají býti prohlášeny za propadlé, mají se zničiti nebo učiniti nepotřebnými, dále předmětu, jichž je potřebí k vedení důkazů.

(4) Orgány veřejné moci smějí v trestním řízení správním kromě případu v zákonech zvláště upravených zadržeti za účelem předvedení k úřadu osoby, které:

a) byly při činu přistiženy, jsou orgánu, který je zadržel, neznámé v jichž totožnost nemůže býti ihned zjištěna;

b) prchly nebo se skrývají s úmyslem, aby se vyhnuly trestnímu řízeni, které činí přípravy k útěku neb u nichž se dá útěk důvodně očekávati, protože nemají v tuzemsku stálého bydliště, řádného zaměstnání, jsou tuláky nebo jsou z místa vykázány;

c) byly při činu přistiženy a, ač byly napomenuty, nepřestávají pokračovati v trestném jednání nebo se sní je opakovati.

(5) Prohledání bytu a jiných místností náležejících k domácnosti neb určených ku provozování živnosti nebo výdělečné činnosti zní se v trestním řízení správním vykonati jen je-li důvodné podezření, že se tam schovává osoba podezřelá ze správního přestupku neb osoba, na níž má býti vykonán trest vězení za takový přestupek, nebo, že jsou tam věci nebo známky, které mapou míti význam pro určité trestní řízení. Orgány bezpečnostní smějí vykonati z vlastní moci domovní prohlídku jen, je-li nebezpečí v prodlení.

(6) Přestupky vládního nařízení zmíněného v odstavci 1 se trestají na penězích do 1000 Kč nebo na svobodě do tří dnů; křivá výpověď svědecká nebo znalecká a porušení povinné mlčelivosti v řízení správním se trestá na penězích do 10.000 Kč nebo na svobodě do jednoho měsíce. Tyto přestupky trestají politické úřady. Splnění příkazů a zákazu exekučním řízení správním vymáhá se pokutou do 10.000 Kč nebo vazbou do jednoho měsíce.

Článek 11.

(1) Kde bodle zákona může býti za správní přestupek uložen trest na penězích nebo trest na svobodě, mohou býti tyto tresty ve vážnějších případech uloženy také vedle sebe.

(2) Nedobytné tresty na penězích se přemění v trest na svobodě podle míry zavinění, nejvýše však v trvání jednoho měsíce.

(3) Pokud předpisy vydanými do 28. října 1918 je vyměřena sazba peněžitých trestů na přestupky, jež nepřísluší stíhati soudům nebo finančním úřadům, zvyšuje se sazba těchto trestů na jejich pětinásobek. Totéž platí o trestních sazbách na penězích uvedených v zákoně ze dne 10. října 1924., č. 259 Sb. z. a n. Vládním nařízením se přiměřeně, nejvýše však na pětinásobek, zvýší peněžité částky, které jsou stanoveny buď jako hranice příslušnosti ve věcech trestních mezi úřady politickými a soudy neb obecními trestními orgány nebo jako sazba náhrady škody. Předpisy, podle kterých politické úřady stanoví sazby náhrad škod, zůstávají nedotčeny.

Článek 12.

Trety na penězích uložené politickými úřady, propadlé jistoty a jiné záruky i výtěžky za věci prohlášené za propadlé v řízení před těmito úřady připadají státu.

Článek 13.

(1) Vykonatelná, rozhodnutí, opatření a nálezy politických úřadů se provádějí politickou nebo soudní exekucí. Výkon politické exekuce přísluší okresním úřadům.

(2) Okresní úřady jsou povolány přispívati soudům i jiným úřadům a veřejným orgánům k jejich žádosti při nuceném výkonu jejich vykonatelných rozhodnutí, opatření, nálezů a usneseni.

Článek 14.

Předchozí ustanovení o politických úřadech platí též pro státní úřady policejní v mezích jejich působnosti.

Část druhá.

I. Úřady zemské a okresní.

§ 1 se mění a bude zníti:

(1) Státní území se dělí na čtyři správní obvody, a to: zemi Českou (Čechy), Moravskoslezskou (Moravu), Slovenskou (Slovensko) a Podkarpatskou (samosprávné území Podkarpatské Rusi).

(2) Pro každou zemi se zřídí zemský úřad, a to:

pro zemi Českou se sídlem v Praze,

pro zemi Moravskoslezskou se sídlem v Brně,

pro zemi Slovenskou se sídlem v Bratislavě a

pro zemi Podkarpatskou se sídlem v Mukačevě.

(3) Obvody a sídla okresních úřadů budou určena nařízením vlády.

(4) Obec, která bude určena sídlem okresního úřadu, jest povinna opatřiti vhodné místnosti pro tento úřad a nésti náklad s jeho umístěním spojený. K úhradě tohoto nákladu mohou přispěti stát aneb okres částkou nepřesahující jeho dvě třetiny.

§ 2 se mění a bude zníti:

(1) Obvody a sídla zemských úřadů mohou býti měněna jen zákonem.

(2) Slučovati a rozlučovati okresní úřady, měniti jejich obvody a sídla přísluší vládě nařízením; vláda jest povinna poskytnouti zúčastněným zemským a okresním zastupitelstvům možnost, aby se o změnách těch vyjádřila. Při tom buď šetřeno zásady, že každá obec může náležeti vždy jen do obvodu jednoho okresního úřadu a že hranice okresních úřadů nesmějí býti obvodem zemského úřadu přerušeny.

(3) Při změně obvodů okresních úřadů buď hleděno k tomu, aby mezi zúčastněnými okresními zastupitelstvy došlo dohodou k majetkovému vypořádání. Dohodu tu schvaluje a, nedojde-li k ní, stanoví majetkové vypořádání ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí.

(4) Soukromoprávní nároky třetích osob nejsou vypořádáním tím dotčeny.

§ 3 se mění a bude zníti:

(1) Města se zvláštním statutem a se zřízeným magistrátem vykonávají ve svém obvodu podle svých zřízení též správu okresního úřadu.

(2) Vláda může nařízením města se zvláštním statutem podrobiti všeobecně platným obecním zřízením a města se zřízeným magistrátem prohlásiti za velké obce.

§ 4 se mění a bude zníti:

(1) Okresní úřady vykonávají ve svém obvodu vnitřní správu (čl. 1) a práva, jež padle předpisů dosud platných příslušela v Čechách okresním správám politickým, jejích přednostům, zastupitelským okresům, na Moravě i, ve Slezsku okresním správám politickými, jejich přednostům, silničním okresům, na Slovensku okresním úřadům, okresním náčelníkům a okresním výborům, na Podkarpatské Rusi slúžnovským úřadům a jejich přednostům, jakož i působnost, která byla zvláštními předpisy přikázána okresním úřadům.

(2) Vláda může nařízením některé záležitosti, jež dosud příslušely slúžnovským úřadům na Podkarpatské Rusi, svěřiti úřadům siným anebo některé záležitosti, jež příslušely dosud na Podkarpatské Rusi úřadům jiným, svěřiti úřadům okresním.

§ 5 se mění a bude zníti:

(1) Zemské úřady vykonávají ve svém obvodu vnitřní správu (čl. 1) a práva, jež podle předpisů dosud platných příslušela v dechách, na Moravě a ve Slezsku zemským správám politickým, jejich presidentům, zemským (právním) výborům (komisi) - pokud nejde o práva v odstavci 2 uvedená - na Slovensku župním úřadům, županům, župním zastupitelstvům a výborům, na Podkarpatské Rusi si civilní správě, župnímu úřadu a jejich. přednostům, jakož i působnost, která byla zvláštními předpisy přikázána župním úřadům nebo županům.

(2) Práva, jež podle platných předpisů příslušela v Čechách, na Moravě a ve Slezsku zemskému sněmu oproti veřejnoprávním zájmovým korporacím a komisím, v nichž země zněla zastoupení, a oproti ústavům a podnikům, jež nenáležejí k ústavům neb podnikům zemským nebo zemí spravovanými, vykonává příslušné zemské zastupitelstvo a obdobná práva, jež příslušela zemskému (správnímu) výboru (komisi), zemský výbor.

(3) V případech, ve kterých podle dosud platných předpisu rozhodoval na Slovensku před 1. lednem 1923 místožupan v prvé stolici a správní výbor župy v druhé stolici s konečnou platností, bude rozhodovati v druhé stolici příslušné ministerstvo. Působnost, která v těchto případech podle vládního nařízení ze dne 7. června 1923, č. 113 Sb. z. a n., příslušela dosud civilní správě Podkarpatské Rusi, přechází na příslušné ministerstvo.

(4) Vláda může nařízením některé záležitosti, jež dosud příslušely civilní správě, župnímu úřadu nebo županovi na Podkarpatské Rusi, svěřiti úřadům jiným anebo některé záležitosti, které příslušely dosud na Podkarpatské Rusi jiným úřadům, svěřiti úřadu zemskému.

§ 6 se mění a bude zníti:

(1) Ve správě okresní (§ 4) účastní se občanstvo okresními zastupitelstvy a výbory.

(2) Ve správě zemské (§ 5) účastní se občanstvo zemskými zastupitelstvy, výbory a senáty.

(3) Vláda může nařízením zřizovati a organisovati na Slovensku a v Podkarpatské Rusi obdobné poradní sbory, jaké jsou v ostatním území státním.

§ 7 se mění a bude zníti:

(1) Přednostou zemského úřadu jest zemský president, přednostou okresního úřadu okresní náčelník. Oba jsou úředníci státní, podřízení služebně ministru vnitra, který je pověřuje vedením úřadu. Jejich vedlejší služební příjmy (služební byt, paušál a pod.), upraví se zvláštními předpisy.

(2) Zemskému presidentu přísluší propůjčovati služební místa u okresních a zemských úřadů, jichž propůjčení není vyhrazeno vládě nebo presidentu republiky, a ustanovovati čekatele. Toto právo zahrnuje také právo ku přeložení na jiné úřední (služební) působiště nebo do výslužby.

(3) Zemskému a okresnímu úřadu se přidělí potřebný počet konceptních, odborných, účetních, kancelářských i jiných zaměstnanců. Odborní a účetní zaměstnanci mohou býti přiděleni pro obvod několika okresních úřadů určitému okresnímu úřadu. Tento obvod určí příslušný ministr v dohodě s ministrem vnitra.

(4) Přednostově úřadů jsou za řádnou správu svých úřadů a ústavů jim podřízených odpovědni, a to, pokud vláda nevydá nařízením jednací řád pro zemské a okresní úřady, podle jednacího řádu pro župní a okresní úřady, obsaženého ve vládním nařízení ze dne 21. září 1922, č. 290 Sb. z. a n., se změnami plynoucími z tohoto zákona.

(5) Nařízením stanoví vláda také bližší předpisy o výkonu poukazovacího práva, o úpravě účetní a pokladniční služby.

§ 8 se mění a bude zníti

(1) K zjednodušení a sjednocení správy může vláda nařízením přenésti některé záležitosti, jež spadají do působnosti:

1. okresních úřadů na úřady zemské nebo naopak,

2. okresních zastupitelstev nebo výborů na zemská zastupitelství nebo výbory nebo naopak,

3. zemských úřadů, zastupitelstev nebo výborů na ministerstva nebo naopak,

4. ministra s plnou mocí pro správu Slovenska nebo jeho úřadu na příslušné ministerstvo nebo na zemský úřad v Bratislavě.

(2) K zjednodušení správy může příslušný ministr také některou záležitost spadající do obvodu některého okresního nebo zemského úřadu výjimečně svěřiti stejnorodému úřadu jinému.

§ 9, odst. 1, 2 a 3 se mění a bude zníti:

(1) Dosavadní zastupitelské okresy v Čechách, silniční okresy na Moravě a ve Slezsku, župy na Slovensku a v Podkarpatské Rusi a okresy na Slovensku se zrušují. Morava a Slezsko se slučují v zem Moravskoslezskou; tato přejímá veškeré jmění, fondy, majetkoví práva i závazky obou zemí. Jmění, fondy, majetková práva a závazky žup na Slovensku přecházejí na zemi Slovenskou a v Podkarpatské Rusi na zemi Podkarpatoruskou. Jmění, fondy, majetková práva a závazky dosavadních okresu v předu uvedených přecházejí na okresy podle tohoto zákona zřízené. Práva třetích osob ke jmění a fandům zrušených korporací, jakož i zvláštní účely těchto fondy a jmění zůstávají nedotčeny.

(2) O majetkovém vypořádání podle předchozího odstavce platí obdobně ustanovení § 2, odst. 3.

(3) Rovněž se zrušují všechny úřady a orgány, jichž působnost přechází na úřady podle tohoto zákona zřízené (§§ 4 a 5).

(4) Které jiné úřady a orgány zřízené pro Slezsko budou zrušeny a na které úřady neb orgány jejich působnost bude přenesena, určí vláda nařízením.

§ 10 se mění a bude zníti:

(1) Zaměstnanci zemí a zrušených korporací, kteří byli dne 1. ledna 1927 zaměstnáni ve správě (provozu) zvláštních zařízení (ústavů, podniků, silnic a pod.), zůstávají nebo se stávají zaměstnanci té korporace, v jejíž vlastnictví nebe správě jest dotčené zařízení. Tato korporace hradí též odpočivné a zaopatřovací platy osob a pozůstalých po osobách, které při odchodu do výslužby nebo v den úmrtí byly zaměstnány ve správě (provozu) svrchu zmíněných zvláštních zařízení.

(2) Ostatní zaměstnanci zemí a zrušených korporací přecházejí do státní služby se všemi platovými a služebními právy a nároky, pokud tato práva a nároky nepřesahují míru stanovenou v § 212, odst. 1 a 3, platového zákona ze dne 26. června 1926, č. 103 Sb. z. a n. Výhodu, které nabyl zaměstnanec podle odstavce 2 citovaného paragrafu, podrží zaměstnanec jen potud, pokud ji ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí výslovně přizná. Pokud nejde o zaměstnance nebo pozůstalé uvedené v druhé větě odstavce prvého, posuzují se zaměstnanci zemí a zrušených korporací ve výslužbě a pozůstalí po zaměstnancích zemí a zrušených korporací co do svých nároků odpočivných a zaopatřovacích podle pravidel všeobecně pro státní zaměstnance platných a stát převezme placení odpočivných a zaopatřovacích platů těchto osob, nejvýše však částkou, která by jim příslušela za stejných podmínek ve státní službě.

(3) Podrobnější předpisy o převzetí a zařazení budou vydány vládním nařízením.

(4) Úředníci, kteří ve službách zemí nebo zrušených korporací dokonali v den 29. února 1920 aspoň pět roků služby s dobrou kvalifikací a přecházejí podle předchozích ustanovení do státní služby, zprošťují se povinnosti skládati odborné zkoušky, předepsané k nabytí místa toho druhu ve službě státní.

§ 11, nadpis i znění se mění a budou zníti:

III. Zemské zastupitelstvo.

U každého zemského úřadu se zřizuje pro jeho obvod zemské zastupitelstvo.

§ 12 se mění a bude zníti:

(1) Zemské zastupitelstvo čítá v zemi: České 96, Moravskoslezské 54, Slovenské 51, Podkarpatoruské 18 členů.

(2) Dvě třetiny členů jsou voleny podle § 13; ostatní členy jmenuje vláda z odborníků.

V § 13 se vkládají za slovo "volen" slova: "nebo jmenován".

§ 15 se mění a bude zníti:

(1) Členství v zemském zastupitelstvu, výboru i komisích zaniká:

a) vzdáním,

b) sesazením podle § 100,

c) rozpuštěním zemského zastupitelstva,

d) tím, že vzejde nebo dodatečně na jevo vyjde nějaká okolnost, pro kterou by člen ani původně nebyl mohl býti volen anebo jmenován,

e) přestal-li volený člen býti z důvodů nízkých nebo nečestných příslušníkem strany, z jejíž kandidátní listiny byl zvolen.

(2) O ztrátě členství rozhoduje volební soud, jde-li o členy volené v případech uvedených v písm. d) a e), vláda pak, jde-li o členy jmenované v případech uvedených v písm. d).

V § 16 se nahrazuje slovo "pětina" slovem "čtvrtina".

§ 17 se mění a bude zníti:

Předsedou zemského zastupitelstva je zemský president; jest však oprávněn předsednictví ve schůzích zemského zastupitelstva svěřiti některému úředníku zemského úřadu.

§ 21, odst. 2, se mění a bude zníti:

(2) Předseda pečuje o zachování klidu a pořádku při jednání a o jeho nerušený průběh. Ruší-li schůzi posluchači, ačkoli byli napomenuti, dá je ze zasedací síně odstraniti, po případě vůbec místo pro posluchače určené vykliditi. Ruší-li schůzi členové zemského zastupitelstva, buďte předsedou voláni k pořádku; stalo-li se tak dvakrát bez výsledku, může předseda vyloučiti je ze schůze, případně je dáti odstraniti a, pokládá-li to za nutné, přerušiti nebo ukončiti schůzi. Tím není vyloučeno další stíhání osob pořádek nebo klid porušivších podle trestního zákona nebo zákonů jiných.

V § 23, odst. 1, se vypouští věta:

Předsedá-li člen župního výboru (§ 17), má právo při volbách hlasovati.

§ 24 se mění a bude zníti:

Jednání zemských zastupitelstev se řídí jednacím řádem pro župní zastupitelstva, obsaženým ve vládním nařízení ze dne 31. ledna 1924, č. 2 a 27 Sb. z. a n., se změnami plynoucími z tohoto zákona. Další změny jednacího řádu mohou býti usneseny zemským zastupitelstvem se schválením ministerstva vnitra.

V § 25 ve větě 2 se nahrazují slova: "k tomu konci župní zastupitelstvo na počátku schůze zvolí" slovy: "na počátku schůze určí předseda".

§ 26 se mění a bude zníti:

(1) Zemské zastupitelstvo volí ze sebe na volební období zemský výbor, a to v zemi České, Moravskoslezské a Slovenské po 12 členech a 12 náhradnících, v zemi Podkarpatoruské o 6 členech a 6 náhradnících.

(2) Volby buďtež provedeny způsobem, jejž stanoví zákon v § 13 zmíněný, a to v prvé schůzi nově zvoleného zemského zastupitelstva.

(3) Jednání zemského výboru se zúčastní též úředníci zemského úřadu, jimž bylo svěřeno připravovati vyřízení záležitostí do působnosti zemského zastupitelstva spadajících. Hlasovati může zpravidla jeden, nejvýše dva úředníci, jež určí zemský president.

V § 27 se mění odstavec 1 a bude zníti:

(1) Zemskému výboru předsedá zemský president, jest však oprávněn předsednictví svěřiti některému úředníku zemského úřadu.

V témž paragrafu v odstavci 2 počíná věta druhá: "Žádá-li o to písemně aspoň pět členů.." a odstavec 4 se doplňuje:

Jednání zemského výboru se řídí jednacím řádem pro župní výbory, obsaženým ve vládním nařízení ze dne 31. ledna 1924, č. 26 a 27 Sb. z. a n., se změnami plynoucími z tohoto zákona. Další změny jednacího řádu mohou býti usneseny zemským zastupitelstvem se schválením ministerstva vnitra.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP