(21.40 hodin)
Poslanec Jan Jakob: Děkuju, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jsem rád, že je vás tady tolik teď, dokonce jsme byli i usnášeníschopní. Možná pro kolegu Krňanského, jestli tady někde ještě je – je, výborně – tak vy jste tady argumentoval těmi počty starostů v klubech. Tak já jsem byl taky 12 let starostou, pořád jsem zastupitelem a úplně bych se tím taky nechlubil, že máte v řadách něco kolem 20 starostů. Když jsem se pak stal poslancem, tak opravdu jsem pak neměl dobrý pocit z toho, protože ono to nejde úplně stíhat všechno dohromady. Neměl jsem dobrý pocit z toho, že bych opravdu mohl v rámci toho času, co má člověk k dispozici, věnovat tolik kolik bych si přál, kolik bych chtěl. Takže to spíš svědčí o tom, že kumulujete funkce. Já jsem se pak rozhodl již na starostu nekandidovat, proto jsem teď, zastupitelem, byť předsedou finančního výboru. Takže se tím moc nechlubte, jak kumulujete funkce a jak pak nejste schopni se věnovat pořádně svým funkcím.
Tak. Ale dovolte mi, abych vystoupil také k té projednávané materii, tedy k novele stavebního zákona, a zejména také teď v druhém čtení ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu, který prošel hospodářským výborem. A možná hned na začátek, já teď to vystoupení pojmu tak trochu obecně, pak tady máme části potom a možná dál v diskusi, protože je tam celá řada pozměňovacích návrhů, nejenom ten robustní, rekordní komplexní pozměňovací návrh, ale desítky, desítky dalších. A rád bych také je zhodnotil i z pohledu člověka, který v komunální politice působí, působil, člověka, který dělal starostu v době, kdy jsme přijali nový územní plán, přijali řadu regulačních plánů a studií a územně plánovací dokumentace, protože to je zcela zásadní a tady ty návrhy ten proces velmi radikálně mění.
Takže já už v tuhle chvíli spíš obecně jak k samotnému návrhu, tak k tomu komplexnímu pozměňovacímu návrhu, a tak jak tady zaznívá, tak je zcela evidentní, že to není běžná novela, není to úprava několika paragrafů. O tom nakonec vypovídá i ten rozsah předkládané materie. Je to opravdu rozsáhlý přepis fungování stavebního práva v České republice. Přepis fungování – to, na jsem narážel – územního plánování a také přepis vztahů mezi státem, obcemi, kraji, stavebními úřady, dotčenými orgány a občany. Děkuju, že je tady trošku nižší hladina hluku. Já vždycky takhle zpomalím, když cítím, že už je to trochu nad míru. A vláda, respektive tedy vládní většina zastoupená předkladateli, se to snaží prosadit způsobem, který je podle mého názoru ale naprosto, naprosto nepřijatelný, protože máme před sebou obří legislativní zásah předložený jako poslanecký návrh a následně k tomu ještě obří, větší, ještě gigantičtější komplexní pozměňovací návrh o více než tisíci – více než tisíci stranách.
To znamená, že vláda, tedy její představitelé, poslanci, kteří to navrhují, chtějí obejít standardní legislativní proces a vlastně hned dvakrát. Poprvé tím, že zásadní změnu stavebního práva nepředložili jako vládní návrh zákona, a podruhé tím, že teprve v hospodářském výboru přišel komplexní pozměňovací návrh. Ano, kvituji, že tedy byl nahrán do systému. Já také nahrávám svoje pozměňovací návrhy v okamžiku, kdy je mám zpracovány, zpravidla ihned po prvním čtení do systému tak, aby se s nimi každý mohl seznámit, a to jsou většinou poměrně jednodušší pozměňovací návrhy. Rozhodně nečítají více než tisíc stran. Ano, pravda občas je mám i ve variantách, což dělám v naději, že třeba alespoň některá ta slabší varianta pro vás by mohla v koalici být přijatelnější. Zatím se tak nestalo. Hlasujete, jak tady říkáte, jako ta válcovací mašina, jak jste to říkalo tedy v minulém období, takže to dostáváte i v tomto.
Takže přišel ten komplexní pozměňovací návrh, který ale ve skutečnosti, celý návrh, ten původní, celý návrh prakticky mění a přepisuje. A já se proto ptám, kde je řádné mezirezortní připomínkové řízení, kde je standardní vypořádání připomínek obcí, krajů, profesních komor, ekologických organizací, urbanistů, architektů, stavebních firem a samozřejmě také veřejnosti. Kde je důkladné hodnocení dopadů této robustní regulace a změny? Kde jsou analýzy dopadů na veřejné rozpočty? Kde jsou analýzy dopadů na samotné samosprávy a kde je hlavně seriózní odborná debata? Nikde nic z toho se nestalo. Nic, protože všechno bylo schováno do poslaneckého návrhu a následně ještě překryto gigantickým komplexním pozměňovacím návrhem. A to považuji za mimořádně, mimořádně nebezpečný precedent, protože stavební právo, to není jednoduchá, natož okrajová agenda. To je oblast, která rozhoduje o tom, kde se bude stavět, jak rychle se bude stavět, jak budou vypadat naše města, jak budou chráněny ale také veřejné zájmy, jak bude chráněna krajina, jak budou chráněny obce a hlavně jak budou chráněna práva občanů. A přesně proto má být legislativní proces maximálně, maximálně transparentní. Jenže my tady bohužel sledujeme pravý opak. Je tady gigantický – rozměrem, rozsahem – materiál, jsou tady gigantické změny, a to všechno samozřejmě ponese také gigantické dopady. A zároveň tady ale zcela minimální veřejná kontrola.
Když se začne člověk tím návrhem detailně zabývat, zjistí jednu věc. Ten návrh je veden hlavní filozofií: co nejvíce oslabit brzdy, co nejvíce oslabit kontrolní mechanismy, co nejvíce zkoncentrovat rozhodování a co nejvíce upozadit ochranu veřejných zájmů ve prospěch rychlosti výstavby. A ano, každý z nás chce rychlejší výstavbu, každý z nás chce méně byrokracie, každý z nás chce, aby se nestavělo 10 let, ale rychlost nesmí být jedinou, jedinou hodnotou, protože stát, který rezignuje na rovnováhu mezi veřejnými zájmy, ochranou území, právy obcí a právy občanů, není efektivní stát. To je stát, který přestává být předvídatelný, a právě tímto směrem tento váš návrh bohužel míří. ***