(22.30 hodin)
(pokračuje Jan Bartošek)
Opět tohleto je přímý důkaz toho, že to hrnete na sílu, kašlete na odbornost, kašlete na to, co má nějaký praktický dopad směrem k ochraně památek. Jediné, co je, že jste tady agenti betonového lobby.
Návrh této novely totiž všechny tyto druhy ochrany ruší. Veškeré rozhodování má probíhat už jen na půdě stavebních úřadů, nově vyčleněných z obcí a krajů, přímo podřízených státu. To znamená, skutečně dosáhnete toho, že už se nebudou muset památkáři žádat o jakékoliv stanovisko. Už vám do toho nikdo nebude kecat. Prostě řeknete, bourejte, stavte. Takhle jste si to zjednodušili. No, tohleto je realita.
Co je důležité, že posuzování, zda je zásah do budovy v rezervaci nebo zóně přípustný, se nově bude dít jen v případě, že zasáhne do vnějšího vzhledu stavby, případně ji bude bourat. To znamená, že autor zde říká, že to, co navrhujete, nahrává takzvanému fasádismu, tedy praxi, kdy z historicky cenného objektu zůstane jen venkovní skořápka a jádro, které má třeba mnohdy důležité prvky hodné ochrany, budete moct svobodně vybourat a skutečně to nebude nikomu překážet. Už se tam nalije jenom beton.
Co je důležité, je, že nový zákon explicitně stanovuje, že má být přehodnoceno i vyhlášení dosavadních ochranných pásem, které byly schváleny od roku 1958. Tento institut, který vznikl, by měl být během dvou let buď zrušen, anebo znovu vyhlášen, což předpokládám, že povede k zániku většiny ochranných pásem. Co je ještě důležité, že se zkrátí lhůty, ve kterých se bude muset památkový ústav nadále vyjádřit, aby byly vzaty v potaz jeho výstupy. Jedná se o to, že tam je lhůta 10 pracovních dnů. No, to je poměrně šibeniční termín. Neříkám, že by se to nedalo stihnout, ale patrně vycházíte z toho, že lidi nejsou nemocní, neberou si dovolenou a jsou vám plně k dispozici, což absolutně neodpovídá realitě.
Co bych zde chtěl ještě říct a co mi připadá důležité, že tyto výše uvedené změny se vztahují i k těm nejcennějším lokalitám, jak uvádí autor, které se v České republice podařilo prosadit na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO, jejichž stávající režim ochrany garantují právě ochranné zóny. Stavět bez regulací v turisticky lákavých lokalitách – opět jako Jihočech můžu zmínit například Český Krumlov – to je opravdu velké lákadlo, kterému se myslím, bude odolávat jenom stěží.
To znamená to, čím se zaštiťujete, což jsou stavby pro hromadné bydlení, které lze snadno povolovat, kde musí mít bydlení jako převažující funkci, tak co je potřeba říct, že tento váš návrh zákona absolutně neřeší překlopení těchhletěch staveb pro bydlení na krátkodobé pronájmy typu Airbnb. To ten zákon vůbec neřeší. Takže, opět je to jednoznačně prolobbovaný zákon.
Poslední věc, kterou bych chtěl zmínit, je, že tyto změny, které zavádíte, mají dopadnout také na záchranné archeologické výzkumy – jak uvádí autor – a to stanovením maximální doby jejich průběhu na šest měsíců. V (některých?) případech sice tato lhůta bude stačit – tam, kde těch vykopávek nebude hodně, když to řeknu lidově – ale sotva to bude stačit u významných nálezů.
Příklady z poslední doby, myslím, tomu jednoznačně odpovídají, kdy jsme nalezli při stavbě unikátní 20 000 let staré tábořiště lovců sběračů postavené z mamutích kostí. Ano, oproti původnímu plánu musel být prodloužen tento archeologický průzkum, takže probíhal více než půl roku. To, že šlo o ojedinělý nález, do budoucna vlastně nebude nikoho zajímat. Budeme stavět, budeme stavět, budeme stavět. To, že můžeme najít nějaké pozůstatky, nějaké archeologické nálezy, které budou dokazovat, jakým způsobem se zde žilo, co se zde dělo na našem území, dáte jim tam krátkou lhůtu a řeknete: To, co se vám nepodaří, máte smůlu a zase lijeme beton. Takže prolobbovaný zákon pro developery. Gratuluji k tomu. Co to v praxi bude znamenat? Bude to znamenat ztrátu všech důležitých historických informací o našem území.
Nový stavební zákon navíc ty půlroční lhůty fakticky omezuje v ustanovení v tom, že v případech, kdy záchranný archeologický výzkum má povinnost platit stavebník – tak je tomu u podnikatelských osob, které stavby realizují za účelem zisku – bude nucen to strpět pouze po dobu tří měsíců. Kdo by měl zaplatit zbylé tři měsíce prací, zákon nevysvětluje. Tak třeba budete v rámci MMR pořádat veřejné sbírky na Donio. Nevím, jakým způsobem to budete řešit.
Takže, co pro mě osobně z toho vyplývá, je, že ustanovení regulující archeologický průzkum nebo výzkum nás znovu myšlenkově způsobem provedení zavádí do doby normalizace. Tak koneckonců, co chtít od vlády, kde dva členové jsou bývalí členové StB a k tomuto režimu měli velmi blízko? Takže paní ministryně, gratuluju. To se vám povedlo. To si myslím, že si po sobě necháte pěkný pomníček. Děkuju vám.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec David Pražák.
Poslanec David Pražák: Dobrý večer. Paní ministryně, paní zpravodajko, pane předsedající, kolegyně, kolegové, já budu velice stručný. Já bych tady chtěl stručně odůvodnit tři pozměňovací návrhy, které jsme si tady dovolili načíst do systému, ke kterým se potom podrobně přihlásíme v podrobné rozpravě. Jsou to pozměňovací návrhy, které si dovolím tvrdit, vzešly ze zemědělského výboru. Jsou připodepsány napříč poslaneckými kluby a myslím si, že to nejsou žádné špatné návrhy, ba naopak si myslíme, že to je i něco, co máme v programovém prohlášení vlády.
Když vezmu první pozměňovací návrh, tak víceméně se jedná o zemědělský půdní fond. My máme v programovém prohlášení vlády napsáno, že zavedeme přísnější pravidla pro vyjímání zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu tak, aby byla zachována pro budoucí generace. Tak, jak je dneska komplexní pozměňovací návrh stavebního zákona postaven, tak se nám zdá, že to je příliš rozvolněné.
Myslíme si, že by měl zůstat zemědělský půdní fond ochráněn na půdě jedničky a dvojky třídy tak, jak to je dneska nastaveno v současné chvíli. To znamená, že chceme jenom zachovat stávající stav, který tam dneska je. Navrhuje se ponechat dosavadní platné znění § 4 odst. 4 zákona č. 334, o ochraně zemědělského půdního fondu, neboť stávající právní úprava představuje důležitý ochranný mechanismus vůči záborům nejkvalitnější zemědělské půdy. To je pozměňovací návrh pod číslem 1175.
Ještě jsem neřekl, že ten pozměňovací návrh je podepsán Davidem Pražákem, Josefem Kottem, Karlem Turečkem, Monikou Obornou, Janou Krutákovou, Martinem Šmídou, Markem Výborným, Petrem Hladíkem, Michalem Kučerou a Marií Pošarovou. To je jeden pozměňovací návrh.
Druhý pozměňovací návrh pod číslem 1178, připodepsán a dán do systému od poslanců Davida Pražáka, Josefa Kotta, Moniky Oborné, Jany Krutákové, Michala Kučery, Marka Výborného, Petra Bendla a Marie Pošarové, který se týká posuzování vlivu na životní prostředí. Taky nekonfliktní. Je to po dohodě s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem pro životní prostředí (Ministerstvem životního prostředí).
Cílem pozměňovacího návrhu je zvýšení spodního limitu pro zjišťování řízení pro zařízení k chovu hospodářských zvířat, uvedeného v příloze číslo 1 v bodě 69 zákona o posuzování vlivu na životní prostředí. Z nyní platných 50 dobytčích jednotek, které tam jsou už 25 let, na 120 dobytčích jednotek. Je to po nějakém konsenzu mezi ministerstvy. ***