(12.40 hodin)
Hospodaření státního rozpočtu, ano, bylo to tady řečeno panem ministrem, roku 2021 skončilo deficitem ve výši 419,7 miliardy korun. Dosažený schodek státního rozpočtu se navrhlo vypořádat změnou stavu státního dluhu o 401,15 miliardy korun a změnou stavu na účtech státních finančních aktiv o 18,54 miliardy korun.
Úplně odlišná situace z pohledu veřejných rozpočtů. Nám se daňové inkaso nezvyšovalo v roce 2021 z důvodu růstu ekonomiky a zvyšování daňového inkasa v důsledku extrémní inflace - to jsme tady už řekli několikrát, ale v důsledku restriktivních opatření právě ekonomika klesala, a naopak jsme ještě v té době snížili daňovou zátěž obyvatelstva. Superhrubá mzda, daň z nabytí nemovitých věcí a její zrušení, ale také prostředky, důležité prostředky, které se přesunuly vlastně ze státního rozpočtu do obcí a krajů na úkor státního rozpočtu v rámci změny rozpočtového určení daní, pro které tady minulá Sněmovna hlasovala, i společně např. s ODS. Ten přesun znamenal 27 miliard, to není zase tak málo. Čili já chci říct, že přes tu složitou dobu se podařilo, byla v podstatě udržena nejnižší nezaměstnanost, vznikly určité úspory, protože lidé také velice byli omezeni v utrácení tím, že byla část ekonomiky uzavřená, bylo nemožné jezdit na dovolené a podobně, takže si vytvořili určité rezervy, o čemž také jsme tady včera hovořili.
Co se týče příjmů státního rozpočtu, celkové příjmy státního rozpočtu dosáhly za rok 2021 výše 1 487,2 miliardy korun, to je 106,1 % rozpočtu. V absolutním vyjádření došlo k překročení rozpočtu po změnách o 85,9 miliardy korun, na kterém se podílel především vyšší výběr daňových příjmů a pojistného na sociální zabezpečení.
Výdaje, celkové výdaje státního rozpočtu v roce 2021 dosáhly 1 906,9 miliardy korun, to znamená 100,3 % rozpočtu po změnách. Při meziročním růstu o 3,5 % to je o 64 miliard. Vcelku běžné výdaje přesahovaly 1 729,8 miliardy korun. Kapitálové výdaje činily 177,1 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 2,6 % plus 4,5 miliardy. To jsem považovala také za úspěch. Státní rozpočet na rok 2021 byl schválen 18. 12. 2020. Původní výše příjmů byla stanovena na 1 488,3 miliardy korun, výdaje 1 808,3 miliardy, schodek 320 miliard.
Hospodářská politika ve všech zemích, které byly zasaženy pandemií - a víte, že to byly všechny země - koronaviru, reagovala razantní uvolněním a přijetím masivních fiskálních, ale také monetárních stimulů, což omezilo negativní vliv pandemie na krátkodobý ekonomický výkon. Zároveň tato opatření napomohla minimalizovat dopady na růst střednědobý a dlouhodobý. To pořád považuji za obrovský benefit, protože jsme z propadu minus 5,5 % HDP v roce 2020 byli přes 3 % v roce 2021, což samozřejmě nejsou 3 % a něco v době klasického ekonomického růstu, ale určitě to ten vliv a dopad mělo.
Přes silná rizika a nejistoty měl být rok 2021 ve znamení oživení globální ekonomické aktivity, nicméně tato mírně optimistická očekávání zůstala bohužel nenaplněna. V reakci na zhoršení epidemické situace přijatá protiepidemická opatření a jejich doprovodné efekty došlo ve čtvrtém čtvrtletí 2020 a první týdny 2021 k opětovnému zpřísnění restriktivních opatření. Takže my jsme museli zpřísnit - to si dobře určitě pamatujete - a tím pádem samozřejmě kompenzovat, protože to zasáhlo především služby a maloobchod. Z těchto důvodů, ale i z potřeby zohlednit zrušení takzvané superhrubé mzdy a další legislativní změny - tam jsme dvakrát zvýšili slevu na poplatníka, bylo tam rozpočtového určení daní a tak dále - navrhla naše vláda změnu zákona o státním rozpočtu a novela reflektovala aktuální vývoj boje s pandemií, úpravy ve vládních programech přímé pomoci, snížení daňového zatížení zaměstnanců o čtvrtinu a aktuální výzvy, které souvisely se zatížením zdravotního systému masivní vakcinací a testování obyvatelstva, kde jsme vlastně opětovně mimo jiné zvyšovali platbu za státní pojištěnce, vlastně už podruhé v té době.
V porovnání s rozpočtem roku 2020 předpokládal novelizovaný rozpočet na rok 2021 růst celkových příjmů o 20,8 miliardy korun, to je o 1,5 %, růst celkových výdajů též o 20,8 miliardy, to je o 1,1 %, a plánovaný schodek tak zůstal stejný jako v roce 2020 čili 0,5 bilionu. Hospodaření státního rozpočtu v roce 2021 skončilo deficitem ve výši 419,7 miliardy korun i přesto, že byla fiskální politika vlády v průběhu roku 2021 oproti původním plánům výrazně ovlivněna.
Snahou řešit dopady epidemie nemoci covid-19 k naplnění většiny priorit stanovených v dokumentaci v zákonu o státním rozpočtu došlo. V doplnění rozpočtu se plně promítly výdajové cíle zaměřené na pomoc seniorům - zvýšením starobních důchodů o 5,8 %, dále zdravotnictví - zvýšením platby pojistného na veřejné zdravotní pojištění, za takzvané státní pojištěnce, a také školství - zvýšením objemů prostředků na platy pedagogických pracovníků v regionálním školství o 9 %, které vedlo ke splnění dlouhodobého cíle 150 % úrovně průměrného platu učitele proti stavu roku 2017, k čemuž jsme se zavázali.
Ještě mi dovolte pár krátkých slov k hospodaření územních samosprávných celků. Výsledky rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků vykázaly příjmy 678 300 130 000 a tak dále. Výsledky: 637 026 771 000, přebytek 41 273 360 000. Hospodaření státních fondů skončilo kreditním saldem v úhrnné výši cirka 7,7 miliardy korun.
Ještě na závěr: jednoznačná spojitost některých daňových úprav s epidemií covid-19 se může jevit jako diskutabilní. Kritizuje to ve své zprávě i Nejvyšší kontrolní úřad. Přesto je však zřejmé a nepochybné, že jejich přijetí sice vedlo k negativním dopadům na inkaso daňových příjmů - o tom není pochyb, a já jsem to nikdy nezpochybňovala - ale pomohlo prostě zaměstnancům, pomohlo, nechalo v jejich peněženkách 7 % čistého příjmu a ještě vlastně zrušilo nesmyslnou superhrubou mzdu, se kterou se nikde v zemích EU nesetkáte.
Samozřejmě, byly tam dopady dalšího nedaňového charakteru, zejména příjmu z prodeje očkovacích látek s pozitivním dopadem 2,7 miliardy, protože tam se to předfinancovalo vždycky ze státního rozpočtu a pak se to vracelo z veřejného zdravotního pojištění. Každopádně dopad epidemie na příjmy státního rozpočtu byl vyčíslen na 146,7 miliardy čili o 67,8 miliardy korun meziročně vyšší. Já tady mám přesný rozpad tabulky, ale nebudu to tady číst, protože každý to máte k dispozici. Objem vynaložených prostředků, které souvisely s nemocí covid-19, vyčíslili správci kapitol na 159,4 miliardy čili o 1,1 miliardu vyšší na úrovni podobné roku 2020.
Co se týče stanoviska Nejvyššího kontrolního úřadu, Česká republika - a to tam je konstatováno - i v roce 2021 zůstala jednou z nejméně zadlužených zemí EU, je na šestém místě, byla v té době na šestém místě. Uvidíme, jak to bude dál - nebudu tady teď znovu rozmíchávat vášně, které jsme tu řešili včera i dnes - a Česká republika byla vysoce zasažena zdravotnickou krizí z hlediska tempa růstu v důsledku orientace průmyslu, z pohledu země - zaměření strojařský, automobilový, turistický ruch v Praze, ale také z oblasti zahraničních partnerů. V porovnání s námi vykázaly nižší růst HDP právě sousední země, které jsou našimi stěžejními obchodními partnery - Slovensko, Německo. Ekonomika České republiky rostla z pohledu HDP podprůměrně, ten růst byl třetí nejhorší. ***