Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

1.
Stanovisko vlády České republiky
k sankcím Evropské unie vůči Ruské federaci
 

Tímto bodem jsme se zabývali již ve středu 10. září, kdy jsme přerušili všeobecnou rozpravu. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal předseda vlády Bohuslav Sobotka, a určený zpravodaj tohoto bodu je pan poslanec Jaroslav Foldyna.

Nyní tedy budeme pokračovat v přerušené všeobecné rozpravě, v níž jsme skončili u pana poslance Ivana Gabala, který se přihlásil o slovo. Pan poslanec Gabal už nebude pokračovat ve své řeči. Dále tedy je přihlášen pan poslanec Jaroslav Holík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, já vás vítám po přestávce, kdy jste načerpali řadu sil. A dostáváme se k bodu sankce vůči Ruské federaci. Poprosím ještě kolegy, že byste se malinko utišili...

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já také prosím, pane poslanče, kolegy, aby se malinko utišili, případně své jednání přenesli mimo tento sál, a prosím pana poslance, aby pokračoval.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Děkuji. Jak už jsem řekl, sankce vůči Ruské federaci. Tento bod byl probíraný před týdnem, od té doby se situace částečně změnila. Víte, že dnes Kyjev schválil status povstaleckých oblastí většinou hlasů, a tak vzniká řada otázek. Dobře, ale proč tyto sankce prosazujeme? Podle slov prezidenta Porošenka Rusko stáhlo většinu svých vojáků. Samozřejmě k tomu nejsou žádné fotografie, tak jak nebyly fotografie, že tam ti vojáci byli. A objevují se další otázky. Dobře, Ukrajina řekla, že nebude pouštět do Evropy plyn, ale sankce dáme Rusku.

Takže já to teď malinko uvolním, a povím vám svůj příběh. Vždycky bylo, proč tedy ti utečenci utíkají do Ruska, proč to není do Běloruska, proč to není k nám do Evropy, proč to není do Polska. A tuto otázku jsem si vždycky dával, když jsem poslouchal naše masmédia. Znovu opakuji, když humanitární pomoc byla jenom zástěrka toho, aby mohli Rusi odvézt z Ukrajiny vojenské zařízení, tak jak jsem řekl, stokrát řečená lež se stává pravdou. Ale u mě to nějak neplatí. Takže namísto nějaké exotické dovolené, třeba Seychely nebo Benátky nad Jizerou, že, jsem si vystál frontu, vyřídil jsem si vízum a rozhodl jsem se strávit dovolenou v zemi, kde podle jednoho z našich kolegů zlý agresor si brousí zub a dráp.

V rámci své dovolené jsem veliký čas strávil setkáními s utečenci. Projel jsem trasu od Kavkazu, od Přielbrusí až po hranici Azovského moře. Zastavoval jsem všechna auta, která byla ověnčená balíky, měla ukrajinskou poznávací značku, a všem jsem dával stejnou otázku. Prosím vás, proč utíkáte zrovna do Ruska, do země vašeho nepřítele? A ty odpovědi byly téměř stejné jako přes kopírák. A kam jinam bychom utíkali? Vždyť toto je jediná země, která se o nás postará. Podotýkám, jednalo se převážně o lidi, kteří byli z Doněcka a z Luhanska. Jak jsem řekl, navštívil jsem oblast Elbrusu, čili města Čeget, Baksan, ale také jsem navštívil Krasnodar, navštívil jsem místo Severnaja, kde jsou uprchlické tábory.

Pokročím teď v tom, kdy, jak jsem řekl, odpovědi byly jako přes kopírák. Vždyť Porošenko nám posílá jenom vojáky, kteří nás okrádají. My mu nevěříme. Jeho vojáci bombardují mateřské školy, bombardují železnice, abychom nemohli vyvážet naši základní surovinu, uhlí. Vypínají elektřinu, takže v Doněcku je v současné době osm šachet, které jsou zalité vodou. Copak my jsme horší lidé jenom proto, že mluvíme rusky? Pro nás ruské už postavili dva takzvané filtrační tábory, abychom věděli, co nás čeká, pokud dojde k nějaké další eskalaci. My prostě chuntě nevěříme. Říkám: Jak chuntě? Vždyť to je oficiální vaše vláda. Ne, pokud vláda posílá vojáky proti svému lidu, je to junta. Dotazoval jsem se také na humanitární pomoc, která přišla. Říkám, ale dobře, přece kyjevská vláda vám slíbila, že vám poslala humanitární pomoc. Odpověď: Ne, odtamtud jsem dostali zatím jenom bomby. Ukrajinští vojáci místo toho, aby pomáhali sklidit úrodu, která je víceméně nejlepší za poslední roky, tak lítají s letadly a zapalují pole, abychom pomřeli hlady. Před dvěma lety tady nedaleko Doněcka rozebrali jeden starý závod. A teď to v televizi ukazují, že je to dílo, nebo zlodílo separatistů.

Ptal jsem se také na přítomnost ruských jednotek. Říkali: Ale my nevíme, že by tady ruské jednotky bojovaly. Říkám: Jak nevíte? Vždyť vezměte to tak, že je tam hrstka povstalců, kteří tady zametají regulérní armádou. Říkají: Jsou to rolníci, kteří bojují za svou vlast. Říkám: Dobře, ale vždyť sakra práce, jak je to možné, že jsou tak dobří? Jedna paní, která nechtěla být jmenována ani fotografována, mi říká: Můj syn byl důstojník a velitel jedné z částí ukrajinské armády. Když viděl zvěrstva, která Azov a Levý blok dělají, tak přeběhl na stranu separatistů včetně techniky. Dobře, přeběhl i s technikou. Ale kde berete vlastně náboje, střelivo? No jo, v Luhansku byla výroba munice, takže toto jsme získali. A oni nebojují za peníze, oni prostě bojují za místa, kde žili, a za své rodiny. Čili takové a podobné odpovědi jsem získal téměř od všech. Lidi mi říkají: My jsme nepodporovali Majdan, my jsme na podzim makali ve fabrikách a události v Kyjevě nám byly víceméně šumafuk, protože my jsme chtěli, abychom se dostali na nějakou solidní úroveň jako vy v Evropě nebo naši sousedé v Rusku.

Podívejte, jak se tady víceméně o nás Rusové starají, protože třeba přijedeme sem, dostáváme práci, i naši 85letou babičku přinesli, starají se o nás i lékaři. My chceme, abychom se mohli zapojit do pracovního procesu.

Samozřejmě moje přítomnost tam nezůstala úplně utajená. Podotýkám, že jsem tam jel sám, za své peníze, na normální cestovní pas, ale velice brzy si mě tam také všimli, takže jsem měl možnost pak ke konci setkání i přímo mluvit s místními představiteli. Podle oficiálních zpráv uteklo do Ruska 750 tisíc lidí. Podotýkám, že podle oficiálních. Ve skutečnosti je to asi dvojnásobek, protože ti, kteří tam mají příbuzné, tak tito lidé nežádají po Rusku pomoc a víceméně žijí díky pomoci těchto svých možná švagrů, možná bratranců atd.

Vedení města Krasnodar, které je v současné době centrum, kam lidí nejvíce utíká, protože minule to byla oblast Rostova na Donu, jenže v současné době, tedy před dvěma týdny, se boje přenesly na jih, tam se utíkat nedalo, takže současná cesta je utéct na Krym, v Simferopolu, tam čekají autobusy, odvezou je do přístavu Kerč, z Kerče lodí do Port Kavkaz a odsud autobusem do Rostova na Donu. Radnice v Rostovu na Donu vyčlenila část přízemí, kde jsou už připraveni místní úředníci, každý z utečenců víceméně vyplňuje dotazník, převádí se to okamžitě do elektronické formy, u každého se píše jméno, popř. prochází lékařskou prohlídkou, jestli je někdo nemocný, má diabetes nebo hepatitidu nebo cokoli jiného, odchází do nemocnice, rozdělují si je podle profesí a okamžitě zařazují tam, kde je možné, aby tito lidé mohli být něco platní. Když jsem tam byl, byl to konec srpna, školáky: Ano, ty půjdeš do té školy, máš střední školu, půjdeš tam a tam, studuješ vysokou školu, půjdeš tam a tam. Sám jsem byl překvapený, říkám tomu představiteli: Vždyť to stojí hromadu peněz. Platíme asi 10 milionů rublů denně. A říkám: Ale proč to děláte? Vy vlastně omezujete vlastní lidi a dáváte přednost utečencům. On se na mě podíval jako na pitomce a říkal: Ale vždyť jsou to lidé, kteří potřebují pomoc.

Takže já řeknu asi následně: Je mi jasné, že všichni jste asi tak překvapeni, jak jsem byl překvapený já, že se vám to nebude chtít věřit. Podotýkám, já se nepovažuji za povolaného, abych tuto situaci hodnotil. Já jsem prostě řekl to, co jsem viděl a co jsem slyšel. A podotýkám, že všechna tato slova mohu doložit natočeným filmovým záznamem a řadou fotografií. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Holíkovi. Další řádně přihlášený je pan poslanec Milan Šarapatka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Milan Šarapatka: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Děkuji za slovo, pane předsedající. Nebudu mít tak emocionální proslov jako můj předřečník, ale přesto bych se chtěl k průběhu této schůze alespoň několika slovy vyjádřit.

Já jsem si na tragicko-komickou estrádu naší Sněmovny už za ten rok skoro zvykl. Ale to, co se odehrávalo a pravděpodobně ještě bude odehrávat při této mimořádné schůzi, to je opravdu moc. Teatrální výstupy některých poslanců k ožehavému tématu ukrajinské války nabývají stále více na dramatičnosti. Pozoroval jsem a poslouchal jsem tady žonglování s čísly, kolik vojáků, kolik techniky bychom měli na Ukrajinu poslat, a čím dál více se mi zdá, že vůbec nechápeme, co ta válka obnáší, co asi cítí lidé, na které dopadají granáty, ať je to z kterékoli strany. Proto mi dovolte, abych zde vyjádřil své hluboké přesvědčení, že místo zbraní a vojáků bychom na Ukrajinu měli poslat maximum pomoci a místo harašení zbraněmi usilovat o co nejrychlejší dosažení míru. Mnohem užitečnější by bylo, kdybychom vytvořili systém efektivní pomoci potřebným a například místo kritiky Rusů vyslali třeba vlastní humanitární konvoj do Luhanska. Nebo slyšel někdo z vás o tom, že se něco takového chystá nebo pojede konvoj z Evropské unie? Já tedy aspoň ne. A třeba kdybychom nabídli studentům z Ukrajiny, aby u nás mohli studovat, nebo lidem, kteří tam dnes žijí, aby tady mohli přečkat nejhorší chvíle. Ne, my budeme posílat zbraně a vojáky.

Zajímal jsem se o možnosti studia a byl jsem opravdu ohromen číslem. Prostřednictvím Nadace Václava Havla posíláme ukrajinským studentům celých 40 stipendií ročně. A přitom podle mého by jich dnes bylo zapotřebí několik tisíc, aby tu mohli jejich studenti v klidu studovat. Existuje samozřejmě řada dalších možností, jak pomáhat, ale my se jich vědomě vzdáváme. Místo toho umanutě prosazujeme přístup, který nikomu nepomůže a situaci jen zhorší. Představa, že lidem pomůžeme tím, že jim uděláme ještě hůř, tak tu opravdu nechápu. Ta je hodně svérázná. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Šarapatkovi. Dále s faktickou poznámkou... pan poslanec ji už stáhl. Takže do obecné rozpravy je dále přihlášen pan poslanec František Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, hezký večer. Jen několik poznámek k diskusi, nebudu dlouho zdržovat.

Situace na Ukrajině vyvolává množství spekulací, křivé propagandy, emocí a vede k chybným závěrům. Asi čelíme největší krizi od konce studené války, včetně rozpadu bývalé Jugoslávie. Je mi líto, že někteří naši politici, před chvílí jste to tu mimochodem slyšeli, předpředřečníka, politologové a novináři vnucují svoji pravdu v zemi, která si před 46 lety přátelství Sovětského svazu zakusila na vlastní kůži.

Nejsem zastáncem názoru, že současné Rusko a Sovětský svaz nelze vůbec ztotožňovat. Už jen hlavní ruský protagonista krize Vladimir Vladimirovič Putin sloužil přece v rozvědných strukturách Sovětského svazu. Nechtěně tuto tezi podporují i naši současní komunisté. Ještě bych pochopil, že budou podporovat země, které naplňují jejich ideologii, se kterou hluboce nesouhlasím, ale je to jakási ideologie. Rusko ale už socialistická země není, přesto komunisté většinově postup Ruska schvalují a nejenom v této záležitosti, ale prakticky ve všech dalších. Z jejich úst jsem nikdy zrovna kritiku příliš neslyšel.

Než každý začne sdělovat svůj postoj k ukrajinské krizi, doporučoval bych, aby si odpověděl, a já jsem si také odpověděl, na tyto otázky.

Za prvé... Nevím - pan premiér tu není? Je tady. Děkuji. Možná jeho chování by bylo jasné a předvídatelné, pokud by i tady on případně se alespoň k něčemu vyjádřil.

Za prvé: Do kterého kulturního okruhu Ukrajina patří, nebo spíš ve kterém ji chceme vidět?

Za druhé: Mají Ukrajinci nárok na svobodu a demokracii?

Za třetí: Mají Ukrajinci nárok na naději na prosperitu?

Za čtvrté: Jak moc se nás konflikt na Ukrajině týká? Padlo tady, proč se tímto způsobem babráme nebo vměšujeme do krize nebo do problému, který není náš.

Za páté: Jaká je reálná evropská politika pana premiéra, resp. vládní koalice? Sami víte, že zní naprosto protipólně od černé k bílé. Něco řekl v Bruselu pan Telička, nějak vystupuje pan Sobotka. Lapsy, nejenom některých poslanců a ministrů, žehlí ministr zahraničí. Musím říct, že celkem úspěšně. Takže jaká je vlastně ta reálná politika?

Za šesté: Kdo má nést riziko investování a obchodování v privátních společnostech v nestabilních regionech a státech? Tady bych byl rád, kdyby tady byl pan ministr Mládek, který tady to, co předvedl minule, bych neměl jiné označení než energetický anšlus České republiky.

Za sedmé: Jakou cenu jsme ochotni platit či zaplatit za svobodu a demokracii naši a jiných národů? Že téměř žádnou, předvedla naše politická reprezentace pod pláštíkem velkého byznysu s Čínou nedávno, aby se nakonec ukázalo, že Čína tady nabízí stavění dálnic, které zkrachovalo v Polsku. A stavění železnice. Zřejmě nemáme stavební firmy, které jsou to schopny postavit. Skutečně dobré východisko pro zvýšení zaměstnanosti.

Za osmé: Na koho vsadíme? Na Ukrajinu, nebo na Rusko? U části i vás tady mně připadá, že chcete vsázet na Rusko, jako byste byli nepoučitelní, co se v této zemi stalo. Nejenom v 50. letech, ale zejména v roce 1968.

A za deváté: Jsme, nebo nejsme v konfliktu? Znělo tady, že to není náš konflikt. To už se opakuji. Jaká je vlastně naše vnitřní sounáležitost s Evropskou unií a NATO? Domnívám se, že naši partneři budou schopni chápat, tolerovat a nebudou asi příliš rozhození z toho, když nebudeme poklonkovat u ohýbání banánů a podobně. Ale jestli někdo v zásadních věcech se chová divně, obojace a jestli se chceme přidávat k různým Orbánům a Ficům, tak musím bít na poplach, protože to je přesně to, v čem vidím obrovské riziko už i pro naši bezpečnost v následujících letech.

V podrobné rozpravě, pokud to neudělá z naší strany někdo jiný, vám tady dám návrh usnesení, který bude reflektovat tyto body. A moc vás budu prosit, aby aspoň rozumnější politici s horizontálním výhledem do příštích let toto usnesení podpořili.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Holík, po něm pan poslanec Seďa. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Dámy a pánové, nezlobte se, že opět vystupuji. Já jsem čekal, kdo přijde a vzpomene rok 1968. Ano, bylo to jedno z nejhorších období a já tuto invazi zásadně odsuzuji! Tvrdě ji odsuzuji! Ale musíme si uvědomit taky jednu věc. V roce 1968 jsme byli napadeni vojsky Varšavského paktu. Čili byli to Němci, Poláci, Maďaři, Bulhaři a Sovětský svaz. Beru jedno, že v té době jsem měl 15 let, takže s některými z nich jsem mluvil. Z bývalého Sovětského svazu to byli převážně vojáci ze zemí, které k nám byly nejblíž. Byli to převážně Bělorusové a Ukrajinci. Ale já tyto kluky neviním. Oni za nic nemohli, oni nevěděli, kam vůbec přijeli. Oni přijeli bojovat proti kontrarevoluci.

Ale koho viním, tak to byl tehdejší velitel, který jim ten příkaz dal! To byl Ukrajinec Leonid Iljič Brežněv! A jediný, kdo nás tohoto zbavil, byl Rus Michail Sergejevič Gorbačov, který dal příkaz ke stažení těchto vojsk! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Holíkovi. Omlouvám se panu poslanci Seďovi, ale mám tady další dvě faktické poznámky - pan poslanec Laudát a pan poslanec Adam. Takže nejprve pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Za prvé k panu poslanci Holíkovi. Nemyslím si, že Brežněv byl Ukrajinec, mám pocit, že byl Moldavan. Ale to není vůbec podstatné. Přeci hybnou silou Sovětského svazu byl ruský národ. A co to tady chcete vykládat, pro boha živýho! A za další -

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane poslanče, já se omlouvám, dovolím si požádat o klid v sále a vás o to, abyste mluvil nahlas. Děkuji.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Takže já proti tomuto příměru se zásadně ohrazuji a vidím velké paralely v chování. Já neobviňuji ruský národ, ale ruské politické elity. Dá-li se ještě v 21. století při takovémto chování mluvit o politických elitách. A to je prostě realita. A já si myslím, že naopak, že ten příměr velice sedí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Petr Adam. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Adam: Dobrý den. Já se pokusím trošku bez emocí - ale k panu Laudátovi prostřednictvím pana předsedajícího. Uplatňování historické odpovědnosti prostě nedává smysl. Chceme-li Putina nebo současné Rusko obviňovat z roku 1968, tak budeme obviňovat Merkelovou za holocaust, budeme obviňovat současnou francouzskou a britskou reprezentaci za Mnichov? Mně to nedává smysl. Pojďme se bavit o tom, co je teď, co se děje teď na Ukrajině. Lidé tam trpí a nepodporujme to. Tečka. Děkuji. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Adamovi. Teď už konečně pan poslanec Seďa s řádnou přihláškou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, vážený pane premiére, já jsem pozorně naslouchal představitelům pravice a pokusím se na dvou konkrétních příkladech odpovědět na dva dotazy, které tady položili minulou středu. Případ ohrožení zájmů České republiky. Je to podnik Let Kunovice. Let Kunovice letos slavil 45 let od prvního vzletu velice úspěšného letounu L-410, který právě byl dodáván do zemí bývalého Sovětského svazu. Tehdy měl 5 000 zaměstnanců a po listopadu 1989 ztratil tyto trhy a skončil na nějakých 400 zaměstnancích. Dnes je tato firma s názvem Aircraft Industries se značkou Let v lepší kondici. Již má tisíc zaměstnanců a vyváží letouny do celého světa, ale především do Ruské federace. Protože má - ejhle! - ruské vlastníky. Můžete mně říct, když se přijmou tyto sankce, jak tato firma dopadne? To už bude třetí konkurs?

Případ druhý, případ ohrožení bezpečnosti. Opět se tady lamentovalo, a já trošku zopakuji to, co jsem říkal ráno nebo vlastně odpoledne. Rok 2003, byla zahájena reforma Armády České republiky v rámci profesionalizace. Tehdy se počítalo s 35 tisíci osobami, z toho 26 200 vojáků z povolání a rozpočet armády 2 % HDP. Dnes je to 28 200 osob, z toho vojáků z povolání, podotýkám tabulkových, nikoliv skutečných, 20 700 a rozpočet 1,08 % HDP. Takže o čem tady chcete prosím vás mluvit? (Potlesk z lavic ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji panu kolegovi Seďovi. Nyní pan poslanec Martin Komárek do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Komárek: Děkuji za slovo. Pane předsedající, dámy a pánové, já se chci ještě omluvit za tu minulou schůzi. Mně je líto, že jsem zmátl pana poslance Kalouska natolik, že si musel vzít přestávku na klub. Ale chci upozornit v této souvislosti, že vedle přednostního práva zneužívání přestávek na klub je dalším velkým nešvarem této Sněmovny. Ale to je jen na úvod. Já se chci vyjádřit samozřejmě k bodu, o kterém jednáme.

Dámy a pánové, ta rozprava je taková hodně polarizovaná. Jako by jedna strana říkala - já to řeknu s nadsázkou - chudák Putin, on za nic nemůže, jen mu všichni nasazují psí hlavu. A druhá strana jako by chtěla, aby už Martin Stropnický na bílém koni vedl útok na Doněck a srážel hlavy separatistům. Já myslím, že oboje je tak trošku ideologie, protože my všichni víme, že pravda je kdesi uprostřed. Ale pozor, jsou věci, které jsou jisté a naprosto neoddiskutovatelné podle morálky, svědomí i podle mezinárodního práva. Je naprosto jisté a nezpochybnitelné, že Rusko je agresorem. Je naprosto jisté a nezpochybnitelné, že Rusko ukradlo brutálním znásilněním část svobodného státu Ukrajina. O tom prostě není sebemenších pochyb. O tom nemůže pochybovat vůbec nikdo. To, že si to na Krymu legitimizovali potom referendem, dobrá. Já pevně věřím, že kdyby Hitler po ukradení Sudet uspořádal referendum mezi tamními Němci, tak by měl ještě lepší výsledek. A možná ani ne pod tlakem bajonetů a tanků, protože ti lidé to opravdu chtěli. (Hluk v sále, ruší zejména dva hlasitě se bavící poslanci nedaleko řečniště.)

Jasně, chyby udělali diplomati, chyby udělaly zkorumpované ukrajinské vlády - a teď řeknu prozápadní i provýchodní, jedna horší než druhá. Ale to nám nesmí dát zapomenout na to, že Rusko je jednoznačně agresorem. Jednoznačně. Neexistuje žádný jiný výklad. To, že trpí možná teď víc lidi v oblastech, které jsou obývané proruskými obyvateli, to je možné. Jedni říkají to, druzí ono. Ale opakuji znovu, je tu jeden agresor a jeden napadený. To prostě tak je. A Evropská unie a NATO nemají žádný jiný prostředek než sankce, pokud nechtějí bojovat, a to zatím nechceme a doufám, že nebudeme. My buď můžeme přihlížet, nebo se pokusit aspoň uvalit nějaké hospodářské sankce. Dobře, že to děláme, a dobře, že Česká republika se k sankcím připojuje. Doufám, že tomu tak bude i nadále, a že když řekneme, že chceme aby ten dopad na nás byl co nejmenší, což je legitimní právo každé země Evropské unie, což není jeden stát, ale spolek sobeckých států, že to řekneme pod čarou, ale předtím řekněme nad čarou velkými písmeny - ano, my chceme sankce proti Rusku, protože jsme a navždy budeme proti agresi, máme s tím své zkušenosti, tak já myslím, že to je úplně jasné, že tady není co řešit.

Ale na druhou stranu bychom to neměli používat k tomu, abychom se fackovali navzájem, ale jednak k tomu, abychom se k sankcím připojili, a jednak k tomu - a já jsem moc rád, že tu je pan premiér, takže já to možná nebudu navrhovat ani do usnesení, ale říkám mu to, protože vím, že to je určitě uvážlivý předseda vlády. My už jsme udělali určitou humanitární pomoc raněným na Majdanu. Já si fakt myslím, že co může Česká republika krom toho, že se připojí k sankcím, udělat, je pokusit se poskytnout humanitární pomoc a zmírnit trápení prostých lidí na Ukrajině - teď neříkám, jestli je to Ukrajina prozápadní, nebo Ukrajina provýchodní - zmírnit utrpení lidí na Ukrajině, které vyvolala ruská agrese. Čili prosím pana premiéra, aby vláda tento návrh zvážila a v součinnosti s humanitárními organizacemi pokud možno provedla.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk ze střední a pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Martinovi Komárkovi. Nyní se slova ujme pan ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek, který se hlásil do rozpravy. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Přeji vám pěkný večer. Rád bych zareagoval na probíhající rozpravu. Omlouvám se, že tady tak pobíhám, ale snažíme se, protože asi jste sledovali, že v posledních hodinách došlo k tomu, že byl unesen a zadržen redaktor Českého rozhlasu pan Pohanka právě separatisty, kteří ho zadrželi, když se šel podívat, co se děje na našem konzulátu v Doněcku, který byl navštíven právě tou skupinou separatistů. Na našem konzulátu nezůstali, ale zůstali na polském, kde si vytvořili nějaké stanoviště. Takže já samozřejmě nejsem spokojen s tím, že se takto porušují vídeňské úmluvy o respektování onoho prostoru, který mají zastupitelské úřady k dispozici, ale asi chápu, že to stěžování daleko nedojde.

Nicméně to, co bylo ještě vážnější než to obsazení našeho prostoru konzulátu v Doněcku, který si pronajímáme, není to naše budova, je to, že zmizel v průběhu dne právě pan redaktor Pohanka. My jsme se obrátili na misi OBSE v Charkově, ta na Červený kříž a vyvíjeli jsme v posledních hodinách aktivity, abychom zjistili, co se děje. Já mohu v této chvíli říci, že mám úplně čerstvou zprávu, že pan Pohanka je na svobodě, jak asi víte. V této chvíli už s ním dokonce mluvila zástupkyně Ministerstva zahraničí. Takže já tím vysvětluji, proč jsem se nemohl plně soustředit na probíhající debatu.

Ale chtěl bych k ní říci jenom velmi konkrétní poznámku. Tady bylo řečeno, že důležitá jsou fakta. Tak mi dovolte, abych vám sdělil, že to, co mně připadá jako teď úplně nejzásadnější pro vývoj situace na Ukrajině, je to, že 16. září ukrajinský parlament schválil tříletý zvláštní status s rozšířenou samosprávou pro oblast kontrolovanou proruskými ozbrojenci. Ukrajinský parlament schválil zvláštní status ruštiny a amnestii pro členy povstaleckých oddílů. Bylo to schváleno na základě návrhu prezidenta Petra Porošenka. Tento návrh, tento krok, který schválil ukrajinský parlament, je vlastně součástí onoho tzv. mírového plánu Petra Porošenka, který byl dohodnut v té tzv. Minské skupině. Já vám řeknu její složení, je to teď docela klíčové těleso. Členem této Minské skupiny je jednak pan bývalý prezident Kučma, který v ní zastupuje Porošenka, pak je tam ruský velvyslanec Zurabov, je tam zástupce OBSE paní Talyavini a je tam zástupce Doněcké republiky a Luhanské republiky. V tomto vyjednávacím týmu se vlastně dohodl postup, jehož součástí je právě ono schválení zákona, které má určitě velký význam pro současné příměří, které panuje navzdory tomu, že, jak víte, kolem letiště v Doněcku se bojuje. Na politické úrovni v této chvíli to příměří není nikým zpochybňováno.

To je podle mě úplně zásadní zpráva z jihovýchodu Ukrajiny. A já bych to rád spojil s tím, co tady zaznělo ve vystoupení pana poslance Komárka, že nás má zajímat, co jsme schopni udělat pro Ukrajinu. Tak bych vám jenom rád řekl, že zítra ráno odlétám do Kyjeva. Mám tam toho víc, ale mimo jiné budu jednat s představiteli politické reprezentace a kyjevské vlády právě na tohle téma. Blíží se zima. Je jasné, že ta zima bude těžká, protože infrastruktura na jihovýchodě Ukrajiny je zcela rozbitá. Je evidentní, že bude velmi těžké zimu nějak zvládnout. Dokonce i když, zaplať pánbůh, by se podařilo, aby příměří vydrželo, i pak jsou prakticky neschopni situaci tam znormalizovat tak, aby tam bylo všeho dost, myslím vodu, elektřinu apod. A moje otázka na ukrajinské partnery bude, co v této chvíli oni zřejmě budou nejvíc potřebovat. Třeba máme v hmotných rezervách leccos, od trvalých potravin po deky nebo stany, co v této chvíli máme v poměrně hojném množství a co bychom mohli na Ukrajinu dopravit. Takže myslím, že bylo docela věcné to, co tady řekl pan poslanec Komárek, že tohle je to, co by nás mělo zajímat. A já vás ujišťuji, že to jsou otázky, které budu zítra klást na ukrajinskou stranu, a budu chtít vědět, co by Česká republika právě z hlediska blížící se zimy mohla udělat pro ty především nejvíce postižené oblasti, kde žije, odhaduji, zhruba 5 milionů obyvatel, což je poměrně značná masa lidí. Tak abyste věděli, že vláda v tomhle dělá, že zítra o tom budu jednat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Dále se v rozpravě hlásil pan kolega Benešík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, děkuji za slovo. Velmi stručně s faktickou. Zazněly tady možnosti humanitární pomoci. Chtěl jsem říct, že jsou organizace, které na nic nečekají, jako například Charita České republiky, která již dávno humanitární akce organizuje. Čili dámy a pánové, všichni už máme tu možnost. Myslím si, že Charita České republiky není úplně jediná. Pokud byste chtěli pomoct Ukrajincům, můžeme. A nemusí to být jenom přes charitu, ale samozřejmě charita je ověřená značka. Takže do toho. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KDU-ČSL.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Benešíkovi. Nyní pan poslanec Karel Schwarzenberg. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Schwarzenberg: Pane předsedající, dámy a pánové poslanci. Děkuji mnohokrát panu ministru zahraničí za jeho vysvětlování situace na Ukrajině a vývoj, co se týká zatčeného novináře, tak i jiných problémů, které tam máme.

Snad k závěru debaty o Ukrajině by bylo nutné říct jednu věc. Nikdy nešlo o to, jestli straníme Rusům, nebo Ukrajincům. Mě nezajímá, jestli Gorbačov byl Rus, nebo Ukrajinec nebo Brežněv byl Rus, nebo Ukrajinec. Nám jde o porušení mezinárodního práva. Kdyby zabralo kus území Ukrajiny Bělorusko či Turecko nebo Polsko, byli bychom se proti tomu museli stejně postavit. Jde o to, abychom zachovali řád a mezinárodní právo a aby nebylo v Evropě možné, že jedna mocnost, byť je sebesilnější, obsadila území sousední země. O tom celá debata je. A bohužel se toto stalo. Je mi naprosto jasné, že běžný Rus, ať je v Moskvě, Novosibirsku nebo v Petrohradě, za to nemůže, tak jako běžný Ukrajinec nemůže za nešťastné vlády, které měli v posledních dvaceti letech a tuto zemi ničily. Musíme si uvědomit, že zde opravdu nejde o nacionální otázky - aspoň pro nás ne. Že ve střetu tam na té či oné straně existuje nesmyslný nacionalismus a šovinismus, je mi jasno, ale pro nás to není otázka národnostní, nýbrž otázka práva, řádu a zachování smluv, které byly porušeny. Je nutné, abychom se na problém podívali střízlivě, o co opravdu jde.

Děkuji mnohokrát za pozornost. (Potlesk z řad poslanců TOP-09.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Schwarzenbergovi. Nyní máme dvě faktické poznámky a potom ještě další dvě přihlášky do rozpravy. Nejdříve s faktickou poznámkou pan poslanec Tomáš Podivínský, poté poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Tomáš Jan Podivínský: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vládo, kolegyně, kolegové, vedeme tady dlouhé hodiny debaty o Ukrajině, o humanitární krizi, o tom, co bychom měli a jak bychom měli, ale v podstatě jsou to debaty bez ničeho praktického a konkrétního. Tak si dovoluji navrhnout jeden praktický konkrétní krok. Je nás tady ve Sněmovně 200. Pojďme každý ze svého platu dát 2 500 korun. To je půl milionu korun dohromady. A podle dispozice Ministerstva zahraničních věcí, které asi nejvíce bude vědět, kde je potřeba humanitární pomoci, můžeme za půl milionu korun do Ukrajiny konkrétní humanitární pomoc poskytnout. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KDU-ČSL.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Tomáši Podivínskému. A nyní pan poslanec Karel Fiedler, také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Dobrý večer, pane předsedající, dobrý večer, kolegyně a kolegové.

Jenom velmi málo odbočím, protože téma se také týká Ukrajiny. Využil bych toho, že tady máme dnes tuto schůzi a že je zde momentálně přítomen i ministr zahraničí pan Lubomír Zaorálek. Chtěl bych se zeptat na to, jak je to tedy vlastně - říkám mírně odbočím, ale mírně - s volyňskými Čechy, protože jsme zaregistrovali, že proběhla informace, že se do toho vložil prezident Zeman, že na žádost, kterou podali, jak jsem se dočetl v médiích už v březnu, nebylo dosud reagováno.

Dovolím si, pane ministře, připomenout, že 7. května jsem se vás tady v této Poslanecké sněmovně dotazoval na to, jak je to s volyňskými Čechy, jestli odpověděli, jestli mají, nebo nemají zájem na návratu do naší vlasti. Přečtu vám s dovolením doslova vaši odpověď ze stenozáznamu. Cituji pana ministra zahraničí Luboše Zaorálka ze 7. května tohoto roku: "Já vám prostě říkám, že to, co jsme slyšeli od Čechů žijících na Ukrajině a co mi připadá důležité, je, že nám všichni dokonce velmi hlasitě říkají, že nemají pocit, že by jim cokoliv hrozilo od Ukrajinců, mezi kterými žijí. A to říkají velmi hlasitě a velmi jednoznačně, že se necítí býti ohrožováni tím prostředím, Ukrajinci, mezi kterými jsou. Tam není napětí mezi Čechy a Ukrajinci."

Já bych tedy velmi rád od vás, pane ministře, slyšel odpověď, jak je možné, že dnes řešíme to, jestli naše vláda vyhoví těmto Ukrajincům, když podali, jak mi tedy vyplývá časová posloupnost, měli údajně požádat o repatriaci do České republiky, a rád bych znal odpověď, jestli jich je tedy opravdu 40, jak bylo uváděno, a proč vy jste v květnu sdělil, že jste o ničem takovém neslyšel. Jestli je to nějaký vládní šum.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, přihlásil jste se k faktické poznámce. Musím vás vést k pořádku. Vypršel vám čas. Děkuji.

S faktickou poznámkou nebo přednostním právem? Mám dva přihlášené do rozpravy. Pane ministře, budou vám stačit dvě minuty k faktické poznámce? (Ano.) Tak s faktickou poznámkou ministr zahraničí.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Mohu jenom ujistit, že si myslím, že máme dokonalé informace o tom, co se děje mezi volyňskými Čechy. Mohu vás ujistit, že zítra nejenom že jedu do Kyjeva, ale také pojedu autem do Žitomiru, setkám se se zástupci volyňských Čechů. Lidé, kteří se tomu věnují na ministerstvu, jsou s nimi v kontaktu permanentně. Včera jste mohl vidět v televizi možná nejreprezentativnější zástupkyni volyňských Čechů, která dokonce mluvila o tom, jak situace vypadá, veřejně.

Chci vás ujistit, že především musí být jasné, že kdokoliv z volyňských Čechů má dneska usnadněný přístup k tomu, že může poměrně velmi lehce požádat o trvalý pobyt. Dostane ho v tomto zjednodušeném zkráceném řízení a může se na základě toho přesídlit do České republiky. Využívají toho jednotlivci, proud jednotlivců se prostě nezvětšuje. Pokud někdo chce, tak může. Tomu nikdo nebrání. A já vás mohu ujistit, že zítra o tom s nimi budu mluvit, jestli se situace změnila. Pokud vím, je tam klid a nevím o tom, že by se tam něco dělo. Ale nejlépe je přesvědčit se na místě. Až se vrátím, tak to probereme znovu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi za využití faktické poznámky. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Marek Benda. Připraví se pan poslanec Pavel Blažek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já jsem se přihlásil zejména po dnešních úvodních vystoupeních některých poslanců za Úsvit přímé demokracie, která mi přišla úplně hraničně nesrozumitelná, mluvící o tom, jako by se tady odsud někdo chystal posílat vojáky nebo zbraně na Ukrajinu nebo podobné věci. Chtěl jsem se vrátit k původnímu tématu, tak jak bylo stanovisko vlády České republiky k sankcím Evropské unie vůči Ruské federaci.

Dovolím si jeden citát a na závěr vám řeknu, čí citát to je. Doufám, že vás nezdržím příliš, ale nedělám to často, ale tentokrát to udělám.

Citát: "Ruská politika je nezměnitelná. Měnit se mohou pouze ruské metody, taktika, způsob manévrování, ale polární hvězdou ruské politiky zůstává podmanění světa. Polárka je na hvězdném nebi stálicí. V politice Ruska není žádný rys nápadnější než onen, který sleduje nejen své tradiční cíle, ale také způsob, jak jich dosáhnout. Neexistuje tah v současné politice, který by nebylo možné najít už v historii. Ruský medvěd bude schopný všeho, dokud ví, že ostatní zvířata se mu nebudou bránit. Existuje pouze jediný způsob, jak se chovat k mocnosti, jako je Rusko - neukázat strach. Jestliže se Evropa dá na ústup, nebude to znamenat pouze porážku, ale bude to trvalé ujařmení!" Těmito slovy komentoval expanzivní ruskou politiku v roce 1856 londýnský zpravodaj listu New York Tribune v době krymské války. Zpravodaj se jmenoval Karel Marx. Necituji Marxe příliš často, ale vzal jsem si dneska tento citát zcela záměrně.

Debata, kterou jsme tady zahájili, byla o tom, jestli se česká vláda a speciálně český premiér chovali odpovědně, když v okamžiku, kdy se Evropská unie shodla na sankcích, tak my, možná ještě vedle Fica, vylezeme ven a začneme říkat: Ale my jsme si vyhradili proti tomu, na čem se všichni dohodli, my jsme si vyhradili právo veta. My si budeme zvažovat. Opravdu stojíme proti mocnosti, která porušila všechna pravidla mezinárodního práva, zabavila Krym a možná se chystá zabavit další část Ukrajiny, a my si tady hrajeme nesmyslnou vnitřní válku, nesmyslné podbíhání a nadbíhání voličům, které místo toho, abychom - dobře vyjednávejte v Evropské unii, jakkoliv tvrdě chcete, ale v okamžiku, když se na něčem tam dohodneme, tak ten tým přece musí vyjít ven a jako jeden muž promluvit: řekli jsme sankce, nebo jsme řekli ne sankce. Ale ne že děláme české Švejky, že všichni řeknou sankce a český premiér vyjde ven a řekne: všichni jsme se na sankcích shodli, ale já si z nich vyhrazuji výjimku. To je to, co vám, pane premiére, vyčítáme. To je to, co pokládáme za velmi nešťastné a co pokládáme za ukazování slabosti Evropské unie vůči expanzivní politice Ruska, kterou nám předvádí. A já si myslím, že tohohle bychom se měli do budoucna velmi výrazně vyvarovat.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Bendovi. Nyní pan kolega Blažek - pan předseda klubu s přednostním právem? Ne. tak prosím, pan poslanec Blažek, poté pan kolega Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Blažek: Dobrý večer. Děkuji za slovo. Já na úvod řeknu něco kritického k nám všem. Samozřejmě ne ke všem, ale k některým.

Tohle je vážné téma, které se bohužel v tom, jak tu diskusi vedeme, nesmí odrazit tím, že se blíží nějaké volby. Problém je v tom, že situace je natolik vážná, naše postavení v Evropě, a vysvětlím to za chvilku také, že to nemůžeme tak zjednodušovat, že ten, kdo ví, že jeho voliči třeba nemají rádi Rusko nebo Sovětský svaz, tak musí být za každou cenu protiruští, ti, kteří se zase domnívají, že jeho voliči jsou zase spíše proruští, tak má schválně proruskou rétoriku nebo nějakou jinou apod. To není věc, která je jenom nemravná, to se dá přežít. Ale problém je v tom, a tady bych vládu politoval, takové to rozhodování nebo přístup k těmto věcem potom vede i vládu k tomu, že musí strašně vyvažovat vnitrostranickou, vnitropolitickou situaci, aby dávala nějaká stanoviska.

Jestli něco vyčítám já vládě, tak to možná nejsou ty okrajové věci, že pan Sobotka, pan premiér, někde něco řekne a možná to mohl říct lépe nebo hůř. Ten problém je v tom - a teď to trošku rozšířím.

Moderní státy zkrátka a dobře vznikají jenom třemi způsoby. Nebojte, budu velmi krátký. Buď je to na základě nějakého národního principu, historických tradic, nebo na základě mezinárodní smlouvy. Ukrajina vznikla bohužel tím nejslabším, a to je tím třetím způsobem, to znamená mezinárodní dohodou různých sil včetně Ukrajiny. Dovolte mi jen připomenout, že národnostní princip, jak se ukazuje, tady neplatí, nebo národní, pro vznik toho státu, protože oni sami, tam je vidět, že se navzájem neuznávají jazykově, kulturně a nevím jak. Pokud jde o ten druhý způsob vzniku, tak si jenom uvědomme, že hranice Ukrajiny, tak jak je dnes vyznáváme, namaloval Josef Visarionovič Stalin a posléze je doplnil, tak jak my je dnes uznáváme, Nikita Chruščov. To je prostě realita. Takže zbývá jediná možnost a to jsou mezinárodní dohody. Ty mají ale vždy jednu strašnou nevýhodu, že jakmile se někomu z těch silných hráčů do takovéto dohody uzavře a je to tak po každé v dějinách, není to vůbec poprvé a obávám se, že ani ne naposled, tak se prostě začne něco dít s tím, aby se tato dohoda nějakým způsobem změnila.

Náš problém v tuto chvilku ale je, jestli ten mezinárodní systém, který vznikl na základě těchto dohod, hodláme nějakým způsobem bránit a trvat na tom, že platí, anebo ne. Pokud na tom ale budeme trvat, tak se dostáváme do sféry čistě politického rozhodnutí, kde - a tohle už vládě vyčítám - se nedá kupčit a počítat, kolik vyvážíme nebo dovážíme do Ruska. To prostě v takové to situaci nejde a ani to není možné. Anebo je druhá varianta, to znamená, budeme počítat naše vlastní ztráty, ale pak prostě automaticky bez dalšího rezignujeme na to, že trváme na zachování nějakého mezinárodního systému. Je mi líto, není nic mezi tím. A vláda a tady pan premiér je v té situaci takové, že lavíruje mezi těmito dvěma věcmi, a to nejde. Bohužel, to je velký omyl, a teď prosím vás, opravdu nejsem ani osobní ani konkrétní, některých lidí, kteří přicházejí čistě z ekonomiky do politiky, teď fakt nejsem konkrétní, že si myslí, že to je totéž. Ale to není totéž. Jsou politická rozhodnutí, kde se prostě nepočítá i proto, že se to spočítat nedá. A my jako opozice jenom voláme, ať to rozhodnutí od vlády víme, a my ho neznáme. Prostě jeden týden se to počítá, pak jsme zase zásadoví, pak se to zase nepočítá.

Dovolte mi říci ještě jednu věc, která mně na té debatě vadí. Podívejme se na tu situaci, která se dneska odehrává, nikoliv z pohledu Vladimíra Putina a pana Medveděva a podobně, ale z pohledu obyčejného Rusa. A teď, co je to ten obyčejný Rus, který žije třeba v Moskvě, v Petrohradě anebo i dál, ale lépe budu říkat v evropské části Ruska. Jaký je jeho vztah k Západu. Téměř nenajdete Rusa, který v zásadě v posledních válkách, které byly, nepřišel o nějakého příbuzného ve válce se Západem. To je potřeba si říkat. Nedivme se tomu, že obyčejný Rus, a tady já vyčítám strašně Evropské unii, že se vůbec neposílají žádné vysvětlovací signály vůči obyčejným Rusům, že to, co z toho Západu tentokrát přichází, je možná - a ono určitě je - pozitivní. Dovolte mi, a znovu říkám z pozice normálního Rusa, a jestliže chceme být kritičtí k druhým, musíme začínat u sebe. Opakuji u sebe. Co prosím vás ruský národ zažil ze Západu za posledních 200 let? Napoleonskou armádu, první světová válka byla o Ukrajinu mimo jiné, kdy německá vojska obsadila Ukrajinu, druhá světová válka byla mimo jiné zase o tu Ukrajinu. A marxismus není výtvor ruský, ale vznikl v Německu a za peníze německé vlády Lenin nastolil bolševický režim v Rusku.

Proč to všechno opakuji? Nemysleme si, že Rus, který sedí doma, a nám jde o to, aby nechtěl s námi válčit, aby neměl pocit ohrožení, má mnoho důvodů pro to si myslet, že jestliže je něco ze Západu, tak my si vždycky říkáme: je to určitě pozitivní a každý Rus to musí chápat. Historickou zkušenost takovouto nemá. Já bych velmi prosil, abychom neměli různé výroky obecné typu Rusko, Rusové a podobně. Bavme se o stávajících představitelích Ruska - ale pozor zase! Neměřme Rusko našimi měřítky. To, co je demokracie nebo jiné systémy vládnutí, je nepřenosné. Tam ta tradice není a my nemůžeme, a nesmíme dokonce, pokud nechceme s Ruskem vyvolávat další konflikty, měřit našimi měřítky, protože to je nepraktické a naprosto nesprávné. Má-li být v Rusku nějaká demokracie, bude to prostě nějakou dobu trvat, ale ti Rusové na to musí přijít sami.

Z moderních dějin - a teď budu opravdu kritický k Západu a vím, že to nebylo jednoduché. Rus si pamatuje posledního představitele Ruska, který byl podporován Západem. Jmenoval se Boris Jelcin. Za vlády Borise Jelcina, a to je paměť Rusa, s podporou Západu došlo kromě jiného k tomu, že ruský majetek získalo několik oligarchů, zbytek národa, ať už to bylo jakkoliv, přicházel o spoustu jistot a má to v hlavě jako západní věc. To si musíme uvědomit. A byl to Boris Jelcin, který rozstřílel parlament s podporou Západu. To je prostě realita. A teď si představme, jak asi ten Rus, když je momentální ruskou vládou, a ta už to dělá velmi mazaně a my jsme mazaní méně v tomto smyslu, teď myslím s prací s obyčejným Rusem, tak mu prostě říká: blíží se něco podobného, blíží se pohroma a něco, jak byla kdysi vlastenecká válka, pak byla velká vlastenecká válka, kdo ví, co na tom Západě zase vznikne, a kdo ví, co se k nám zase přihrne. Ale znovu opakuji. V paměti Rusa není, že jsme tam vyváželi chytré knížky. My jsme tam vozili Einsatzgruppen SS. To si ten Rus prostě pamatuje.

V Rusku jsem byl, není to tak dávno, a tam jsem zjistil třeba jednu věc, která mě fascinuje, a tohle vyčítám třeba vládě i Evropské unii. Tam se nemluví. S Ruskem je napětí a žádný náš představitel nejezdí do Ruska. Teď je přece ta doba, kdy by se mělo mluvit s Rusy, ale nejenom s Vladimírem Putinem, ale s ostatními. K čemu platí Evropská unie tolik lidí na zahraniční politiku, k čemu platí náš stát tolik na zahraniční politiku, když se nekomunikuje?

Já chápu, že může být taktika, že se nebavíme, že to je možná nějaká taktika. Ale jestliže hrozí reálná válka, tak jediné, co může být, jsou pokusy o dialogy a vysvětlování. A ty se nekonají. Já se ani neptám, kdy byl pan premiér, kdy byl pan ministr zahraničních věcí v Rusku. Teď tam mají být podle mého názoru. To je ta moje výčitka. A snažit se přesvědčovat Rusko o našich postojích, ruské představitele, a snažit se je přesvědčovat o hodnotách, které zastáváme. Rád tady řeknu, myslím si, že tentokrát opravdu nabízíme Rusku velmi pozitivní hodnoty, zatímco u té minulosti bych si to tak úplně, zejména pokud jde o Wehrmacht, tedy nemyslel. Ale pro ně je to totéž, pro ně je to něco, co přišlo ze Západu.

Já bych vládu vyzval, aby kromě nějakého vnitřního vyvažování toho, co je vhodné z hlediska vnitřní politiky a našich voličů, začala politicky konat, aby se politicky rozhodla, jestli tedy chráníme mezinárodní systém - pak už se nemůže kupčit a počítat, to prostě jiná možnost není. A myslím si, že je potřeba, aby diplomacie fungovala a nespala, protože koneckonců od toho tu je.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegu Pavlu Blažkovi. Nyní pan poslanec Zbyněk Stanjura, který ale tady momentálně není, takže mu propadá pořadí. To byl poslední přihlášený do rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí do rozpravy, obecnou rozpravu končím.

Zahajuji rozpravu podrobnou. V podrobné rozpravě máme přihlášenou paní kolegyni Danu Váhalovou jako první a připraví se pan kolega Ivan Gabal. Požádám ještě, paní kolegyně, než vám dám slovo, o klid, protože se budeme bavit o návrzích usnesení. Prosím, poslouchejte jednotlivé návrhy, ať nemusíme mnohokrát opakovat.

Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, pěkný podvečer.

Dovolím si shrnout to, co tady zaznělo v diskusi na minulém zasedání i na tomto zasedání, do čtyř bodů usnesení. Takže dovolte mi načíst:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky po diskusi o aktuální situaci na Ukrajině

1. odmítá další eskalaci konfliktu na východní Ukrajině a podporuje snahy o udržení příměří, vyřešení konfliktu a stabilizaci Ukrajiny jako suverénního státu,

2. považuje za nezbytné diplomatické řešení současné situace na Ukrajině dohodou mezi Ukrajinou, Ruskem, EU a USA založené na respektování svrchovanosti a teritoriální integrity Ukrajiny,

3. vyzývá vládu České republiky, aby při nadcházejících jednáních o dalším postupu Evropské unie vůči Rusku udělala maximum pro ochránění hospodářských a bezpečnostních zájmů České republiky v maximální shodě s postojem členských zemí Evropské unie,

4. žádá vládu, aby ji informovala o dalším průběhu projednávání, implementace a efektivitě sankcí směrem k Rusku v orgánech Evropské unie.

Děkuji za pozornost i za podporu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Váhalové. Nyní pan poslanec Ivan Gabal, připraví se pan poslanec František Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Gabal: Dobrý den. Děkuji, vážený pane předsedající.

Vážení kolegové a kolegyně, vážený pane premiére a vládo, já bych jenom znovu zformuloval to, co jsem načítal během svého vystoupení. Řeknu k tomu jenom důvody, protože se zabýváme nejenom řešením situace na Ukrajině, ale zabýváme se také tím, jak bychom se doma měli dobírati hlubšího konsensu v tak zásadních otázkách, jako je vojenský konflikt v našem sousedství, a v přístupu k němu.

Takže návrh usnesení 15. schůze - přednesu dva body a chtěl bych, aby se hlasovaly samostatně.

1. Poslanecká sněmovna podporuje uskutečnění plánovaných parlamentních voleb na celém teritoriu Ukrajiny s maximální účastí pozorovatelů OBSE a Evropské unie a bez vojenského narušování jejich průběhu. Obnovení demokratického mandátu ukrajinského parlamentu a vlády je základním předpokladem demokratického sebeurčení a dalšího vývoje Ukrajiny.

2. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu o včasné projednávání klíčových dokumentů a stanovisek a politik v oblasti zahraniční politiky, Evropské unie, obranných agend a NATO v zahraničním výboru, ve výboru pro evropské záležitosti a ve výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu.

Předpokládám, že pokud se tyto otázky budou včas projednávat v příslušných výborech, že potom také při debatě na plénu se budeme dobírat jakéhosi společného stanoviska. Pro kolegy z koaličních klubů jen dodávám, že projednávání těchto otázek ve výborech máme v koaliční smlouvě o zahraniční politice.

Děkuji vám za pozornost. Předám znění. (Předává znění usnesení.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Ivanu Gabalovi. Požádám Sněmovnu o klid, abychom mohli vyslechnout třetí návrh na usnesení.

Připraví se pan poslanec Radim Fiala. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Předkládám následující návrh usnesení. Tento návrh reflektuje vlastně původní důvod, proč jsme společně s ODS požádali o svolání této schůze.

Poslanecká sněmovna České republiky po diskusi o aktuální situaci na východní Ukrajině

1. považuje nejednoznačné stanovisko předsedy vlády k další vlně sankcí za nešťastné a poškozující dobré jméno České republiky,

2. konstatuje, že nejednoznačné postoje v takto zásadních věcech škodí důvěryhodnosti České republiky u partnerů v Evropské unii a ohrožuje předvídatelnost našeho rozhodování v rámci struktur NATO,

3. žádá vládu, aby napříště byl postoj české vlády jednoznačný a nekompromisní vůči jakémukoliv agresorovi proti evropské zemi.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Františku Laudátovi. Nyní pan poslanec Radim Fiala, zatím poslední přihlášený do podrobné rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji vám za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, počkal jsem až na podrobnou rozpravu. Taky jsem k Ukrajině chtěl říct ještě několik slov, ale do té doby mě velmi příjemně překvapila některá usnesení, která tady teď byla načtena a která jsem měl možnost si přečíst například od paní poslankyně Váhalové nebo od pana poslance Gabala, která jsou v podstatě tou samou rétorikou, kterou kontinuálně a už velmi dlouho razí hnutí Úsvit. Jenom mi dovolte, abych řekl několik vět k těm sankcím.

Dneska byly sankce - nechci to už znovu rozpoutávat, jenom řeknu, že hnutí Úsvit je proti sankcím zvláště v době, kdy panuje jakési mírové příměří. Říkáme: Pojďme se dohodnout, tlačme na obě dvě strany konfliktu, aby si sedly k jednacímu stolu, tedy kyjevskou vládu i povstalce, a snažme se, abychom dospěli k mírovému řešení, protože mír je to, co asi všichni čekáme, že by mělo být výsledkem celého ukrajinského konfliktu.

Ale přesto, že pravděpodobně hnutí Úsvit po velmi krátké poradě bude hlasovat i pro některá další usnesení, načtu usnesení hnutí Úsvit, které je velmi obecné a v podstatě odráží to, co jsem tady dnes chtěl říct: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá mírové řešení konfliktu na Ukrajině. Občanskou válku je nutné ukončit jednáním.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan kolega Soukup a poté pan kolega Benešík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Dámy a pánové, vrátím se k tomu, o čem tady mluvil kolega Komárek. Chtěl bych podat takový doplňující návrh na usnesení, které předložila paní Váhalová, a to: Poslanecká sněmovna pověřuje, nebo vyzývá vládu, aby neprodleně zahájila se zákonnou vládou Ukrajiny jednání o možné humanitární pomoci České republiky na územích postižených vojenskými operacemi.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zdeňku Soukupovi. Nyní pan kolega Benešík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, velmi stručně. V první části této schůze minulý týden jsem vás informoval o tom, že výbor pro evropské záležitosti přijal usnesení, které do velké míry reflektuje to, co tady zaznívá. Mám informaci, že snad usnesení našeho výboru se stane základem pro další sadu usnesení, která tady dnes zazní.

A ještě poslední poznámka ohledně projednávání nejrůznějších záležitostí ve výborech a informování členů vlády České republiky o těchto záležitostech ve výborech. Základním předpokladem pro to, aby člen vlády přišel referovat a diskutovat do výboru cokoli, je to, aby ten výbor byl za prvé svolaný a za druhé, aby tam byl pozvaný. Výbor pro evropské záležitosti pravidelně zve členy vlády a až na výjimky, které jsou vždy omluvitelné a omluveny, členové vlády přijdou, a to včetně pana premiéra.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji kolegovi Benešíkovi. Mám vyčerpané všechny přihlášky do podrobné rozpravy. Pan kolega Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já se chci jenom ujistit, jestli je to ve shodě, to, co přednesl pan předseda výboru pro evropské záležitosti, nebo není. Já mám informaci, že to tady nikdo takhle explicitně nenačetl na mikrofon, tak já se chci jenom ujistit, tam bylo celkem šest usnesení, která přijal výbor pro evropské záležitosti, že o nich budeme hlasovat. Pro jistotu je tedy načtu.

V pořádku. Takže to jsou usnesení číslo 87 a usnesení číslo 88, které schválil výbor pro evropské záležitosti. Já je modifikuji s tím, že místo výbor tam dám Sněmovna.

Takže nejprve tak, aby to mělo nějakou logiku, to trošku zkombinuji:

1. Poslanecká sněmovna bere na vědomí informaci o pozici vlády České republiky k návrhu druhé vlny sankcí EU vůči Rusku.

Poslanecká sněmovna odsuzuje pokračující agresivní chování Ruska ve vztahu k Ukrajině. - To je usnesení číslo 88.

Poslanecká sněmovna vyzývá vládu České republiky, aby ve shodě se západními demokraciemi důsledně hájila bezpečnostní zájmy České republiky.

4. Poslanecká sněmovna považuje nadále za nezbytné diplomatické řešení současné situace na Ukrajině, založené na respektování svrchovanosti, územní celistvosti, jednoty a nezávislosti Ukrajiny, včetně plného využití možností sankčních nástrojů v souladu se zájmy České republiky.

5. Poslanecká sněmovna vyzývá předsedu vlády, aby při následujících jednáních o sankcích EU vůči Rusku postupoval v maximální shodě a jednotě s postojem většiny členských států Evropské unie.

6. Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby informovala o dalším průběhu projednání tohoto návrhu.

Pan zpravodaj tady ruší. Říká, abych to dodal v písemné podobě, nicméně je povinností zpravodaje, aby znal usnesení výboru, a ta usnesení jsou publikovaná na stránkách Poslanecké sněmovny. Já jsem jenom pro jistotu, aby nevznikl chaos při tom hlasování, je tady znovu přečetl. Nejsou to nové návrhy, jsou to návrhy, které výbor pro evropské záležitosti většinově už přijal. Děkuji.

Navrhuji potom v rámci hlasování, aby se o těchto návrzích, které už výbor, který jsme si zřídili, aby posuzoval evropské záležitosti, přijal, aby se o nich hlasovalo jako o prvních, o těchto šesti bodech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Stanjurovi. Konstatuji tedy, že jsme vyčerpali podrobnou rozpravu. Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím.

Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo od pana premiéra. Není tomu tak. Pan zpravodaj? Ano. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Já bych chtěl požádat kolegy, kteří předkládali návrhy, aby je předložili písemně, abychom je mohli připravit, a navrhuji dvacetiminutovou přestávku, abychom mohli ten proces hlasování připravit. Jistě vidíte, že je celá řada návrhů. Prosím, předložte písemné návrhy a doporučoval bych dvacetiminutovou přestávku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Ano, já vyhovím zpravodaji, protože budeme muset pravděpodobně stanovit způsob hlasování, resp. pořadí, protože pan předseda klubu ODS navrhl, aby hlasování o návrzích výboru bylo předloženo jako první, nikoliv v pořadí od kolegyně Váhalové přes kolegu Gabala, Laudáta a Fialu.

Vyhlašuji přestávku do 19.35 hodin. To bude postačovat. Předkladatele návrhů a zpravodaje žádám, aby se shodli na tom, jak bychom pokračovali. Prosím.

 

(Jednání přerušeno v 19.14 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 19.35 hodin.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, budeme pokračovat. Prosím, zaujměte svá místa a vzhledem k tomu, že nás čeká jenom hlasování, tak bych prosil, abyste ukončili své diskuse, abych mohl požádat zpravodaje, aby přednesl nejdříve návrh procedury. Vzhledem k tomu, že celkem v podrobné rozpravě vystoupilo šest kolegů s pěti návrhy, s pěti různými typy návrhů - těch návrhů je více, ale pět typů návrhů -, bude třeba nejdříve schválit proceduru. Jakmile se situace ve sněmovně uklidní, dám slovo panu zpravodaji.

Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji vám, pane předsedající. Vážení kolegové, vážené kolegyně, navrhuji proceduru, abychom hlasovali o jednotlivých návrzích v pořadí tak, jak byly návrhy předneseny, to znamená pořadí jedna tuším až šest, a v jednotlivých návrzích abychom hlasovali po bodech. Ale teď abychom rozhodli hlasováním, aby pořadí bylo určeno tak, jak přicházely návrhy na plénu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Do rozpravy se hlásí pan kolega Stanjura. Prosím. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Mám protinávrh. Myslím, že je logické, abychom nejdřív hlasovali o usnesení, které přijal výbor, a poté o těch ostatních, klidně v tom pořadí, jak navrhl pan zpravodaj. Souhlasím s tím, abychom i o tom výborovém usnesení hlasovali o každém bodu zvlášť, je tam celkem šest bodů, s tím naprostý souhlas. Jenom si myslím, že logický je postup nejdřív se vypořádat s usnesením výboru a poté s ostatními, která zazněla v průběhu podrobné rozpravy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, i to je možné, ale o tom rozhodneme hlasováním. Nejdřív tedy budeme hlasovat, jestli bude pořadí tak jak přednesl... O protinávrhu, to znamená, jestli obrátíme pořadí, čili budeme hlasovat o tom, co řekl pan poslanec Stanjura. Pokud to neprojde, budeme hlasovat o návrhu zpravodaje a podle toho ať jednoho, nebo druhého návrhu se rozhodneme o postupu hlasování. Všechny vás odhlásím, požádám vás o novou registraci.

 

Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami, a jakmile se počet ustálí, dám hlasovat o návrhu, který přednesl pan kolega Stanjura, tedy nejdřív výbor a potom to ostatní.

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 6 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 6 z přítomných 157 pro 40, proti 78. Návrh nebyl přijat.

 

Budeme tedy hlasovat o návrhu - hlasovat návrh pana zpravodaje, protože zatím žádný návrh odhlasován nebyl.

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 7 a ptám se, kdo je pro návrh postupu, jak ho přednesl zpravodaj. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 7 z přítomných 157 pro 96, proti 18. Návrh byl přijat.

 

Budeme tedy postupovat způsobem, který schválila Sněmovna, jak ho přednesl zpravodaj. Pane zpravodaji, přednášejte návrhy.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji. Tak já tady mám návrh paní poslankyně Váhalové, která ve svém návrhu říká a doporučuje, abychom tedy hlasovali - jsou to čtyři odstavce - odstavec po odstavci. Nebo paní předkládající chce, abychom hlasovali...?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ne, pane zpravodaji, paní kolegyně říkala en bloc, ale ptáme se tedy, jestli chce po jednotlivých, protože to jsme říkali, že budeme v těch... Tak jak říkal kolega Gabal. A někteří chtějí jednotlivě. Tady ale paní kolegyně říkala en bloc. En bloc, dobře.

Ještě tedy pan kolega Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pan zpravodaj navrhl, že budeme o každém bodu hlasovat zvlášť, a Sněmovna to odsouhlasila. Takže buď zrevokujete návrh, který přednesl pan zpravodaj - nedá se to takhle dělat. Jasně to řekl zpravodaj, ty naše návrhy se lišily jenom postupem, ale bylo jasné, že o každém bodu zvlášť. Takže pokud chcete en bloc, musíte změnit proceduru.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, já se nebudu dohadovat o proceduře, ale já jsem to bral tak, jak byly návrhy předloženy. Jestliže paní kolegyně Váhalová říkala návrh en bloc, pan kolega Gabal návrh jednotlivě, jednotlivé body, pan kolega Laudát také jednotlivé body, dobře, ale jednodušší bude, když budeme hlasovat jednotlivé body i u toho, co bylo řečeno u kolegyně Váhalové, protože to bude rychlejší, než abych tady dvakrát nechal hlasovat.

Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo. Takže návrh paní poslankyně Váhalové: "Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR po diskusi o aktuální situaci na Ukrajině odmítá další eskalaci konfliktu na východní Ukrajině a podporuje snahy o udržení příměří, vyřešení konfliktu a stabilizaci Ukrajiny jako suverénního státu."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Všichni rozuměli. Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 8. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 8 z přítomných 156 pro 144, proti 1, návrh byl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Další návrh je: "Považuje za nezbytné diplomatické řešení současné situace na Ukrajině, dohodu mezi Ukrajinou, Ruskem, Evropskou unií a Spojenými státy americkými, založené na respektování svrchovanosti a teritoriální integrity Ukrajiny."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 9. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 9 z přítomných 156 pro 117, proti 2. Návrh byl přijat. Můžeme další návrh.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji. Třetí návrh je: "Vyzývá vládu České republiky, aby při nadcházejících jednáních o dalším postupu Evropské unie vůči Rusku udělala maximum pro ochránění hospodářských a bezpečnostních zájmů České republiky a v maximální shodě s postojem členských zemí Evropské unie."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Hlasování číslo 10, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 10. Z přítomných 157 pro 90, proti 3. Návrh byl přijat. Další návrh?

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Další, čtvrtý návrh je: "Žádá vládu, aby informovala o dalším průběhu projednávání, implementace a efektivitě sankcí směrem k Rusku v orgánech Evropské unie."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 11. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 11. Z přítomných 156 115 pro, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další návrh?

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Další návrh je návrh pana poslance Ivana Gabala za KDU-ČSL, a po částech. První část je: "Poslanecká sněmovna podporuje uskutečnění plánovaných parlamentních voleb na celém teritoriu Ukrajiny s maximální účastí pozorovatelů OBSE a Evropské unie a bez vojenského narušování jejich průběhu, obnovení demokratického mandátu ukrajinského parlamentu a vlády jako základního předpokladu demokratického sebeurčení a dalšího vývoje na Ukrajině."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 12. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 12. Z přítomných 157 pro 101 poslanec, proti nikdo. I tento návrh byl přijat. Další návrh?

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Další návrh pana poslance Gabala je: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu o včasné projednání klíčových dokumentů a stanovisek a politik v oblasti zahraniční politiky Evropské unie, obranných agend a NATO v zahraničním výboru, výboru pro evropské záležitosti a ve výboru pro obranu Parlamentu České republiky."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, zahájil jsem hlasování pořadové číslo 13. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 13. Z přítomných 157 pro 58, proti 21. Návrh nebyl přijat. Další návrh?

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Další návrh je návrh pana poslance Soukupa z hnutí ANO: "Poslanecká sněmovna pověřuje vládu, aby neprodleně zahájila se zákonnou vládou Ukrajiny jednání o možné humanitární pomoci České republiky na územích zasažených bojovými operacemi."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 14. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 14. Z přítomných 156 pro 110, proti 7. Návrh byl přijat. Další návrh?

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Další návrh je z poslaneckého klubu Úsvit: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá mírové řešení konfliktu na Ukrajině. Občanskou válku je nutno ukončit jednáním."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 15. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 15. Z přítomných 157 pro 40, proti 24. Návrh nebyl přijat. Další návrh?

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Další návrh je návrh poslaneckého klubu TOP 09: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky po diskusi o aktuální situaci na východní Ukrajině považuje nejednoznačné stanovisko předsedy vlády k další vlně sankcí na nešťastné a poškozující dobré jméno České republiky."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 16. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 16. Z přítomných 157 poslanců pro 29, proti 116. Návrh nebyl přijat. Další návrh?

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Další návrh: "Konstatuje, že nejednoznačné postoje v těchto základních věcech škodí důvěryhodnosti České republiky u partnerů v Evropské unii a ohrožují předvídatelnost možného rozhodování v rámci struktur NATO."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 17. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 17. Z přítomných 157 pro 27, proti 104. Ani tento návrh nebyl přijat. Další návrh?

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Další návrh: "Žádá vládu, aby napříště byl postoj české vlády jednoznačný, nekompromisní vůči jakémukoliv agresorovi proti evropské zemi."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 18. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 18. Z přítomných 157 pro 31, proti 71. Návrh nebyl přijat. Další návrh?

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji. Další návrh je návrh klubu ODS, který vychází z usnesení výboru pro evropské záležitosti, a tady je, že Poslanecká sněmovna... (Hlas mimo mikrofon.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Aha, tak jenom ukončíme hlasování. Už je to v pořádku. Prosím, pokračujte, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Přednáším návrh klubu ODS, který vychází, znovu opakuji, z návrhu výboru pro evropské záležitosti. Ten má tyto odstavce:

"Poslanecká sněmovna bere na vědomí informaci o pozici vlády České republiky k návrhu druhé vlny sankcí Evropské unie vůči Rusku."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 19. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 19. Z přítomných 156 pro 47, proti 35. Návrh nebyl přijat. Další návrh?

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Další návrh je: "Považuje nadále za nezbytné diplomatické řešení současné situace na Ukrajině založené na respektování svrchovanosti, územní celistvosti, jednoty a nezávislosti Ukrajiny, včetně plného využití možnost i sankčních nástrojů v souladu se zájmy České republiky."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 20. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 20. Z přítomných 156 pro 45, proti 32. Návrh nebyl přijat. Další návrh?

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Třetí v pořadí je: "Vyzývá předsedu vlády, aby při nadcházejících jednáních o sankcích Evropské unie vůči Rusku postupoval v maximální shodě a jednotě s postojem většiny členských států Evropské unie."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 21. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 21. Z přítomných 156 pro 44, proti 62. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Čtvrtý je: "Žádá vládu, aby informovala o dalším průběhu jednání tohoto návrhu v orgánech Evropské unie."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 22. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 22. Z přítomných 156 pro 41, proti 34. Také návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Máme tady poslední dva odstavce, poslední dva návrhy, které budeme hlasovat, a to je: "Poslanecká sněmovna odsuzuje pokračující agresivní chování Ruska ve vztahu k Ukrajině."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 23 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 23. Z přítomných 156 pro 47, proti 54. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Je tu poslední návrh: "Vyzývá vládu České republiky, aby ve shodě se západními demokraciemi důsledně hájila bezpečnostní zájmy České republiky."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 24. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 24. Z přítomných 156 pro 73, proti 7. Návrh nebyl přijat.

 

Ptám se, pane zpravodaji, jestli byly všechny návrhy vyčerpány. Ano, byly. Nikdo nezpochybnil, že jsme hlasovali o všech návrzích, proto děkuji panu zpravodaji, děkuji panu předsedovi vlády, a ještě než skončím, hlásí se v zastoupení předsedy poslaneckého klubu TOP 09 pan kolega František Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, na jedné straně vítám to, že nám koalice umožnila, aby se vůbec o tomto bodu jednalo, na druhou stranu s politováním konstatuji, že věci, které byly bazální a kterých se držela česká demokracie po roce 1989, jste minimálně v posledním bodě hlasování zpochybnili a že jste vedle premiéra vyslali další hrozně špatný signál směrem k Evropské unii a k Severoatlantické alianci. Je mi to líto. Ještě chtějte něco občanům této země vykládat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Protože byl vyčerpán program 15. schůze Poslanecké sněmovny, schůzi končím, těším se na vás zítra. Bude pokračovat schůze 18. (správně 17.) podle schváleného pořadu schůze v 9 hodin, tak jak ji kolega přerušil. Hezký večer a těším se na shledanou.

 

(Schůze skončila v 19.56 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.