Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jana Černochová)

73.
Ústní interpelace

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Takže dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace, nejprve na předsedu vlády pana Bohuslava Sobotku či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.

Nyní dávám slovo panu poslanci Adolfu Beznoskovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Bohuslava Sobotku. Připraví se poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Hezké odpoledne, dámy a pánové, vážená paní místopředsedkyně, vážený pane premiére, členové vlády. Mám krátký dotaz na pana premiéra Sobotku.

V médiích probíhají informace o zvláštní privatizaci OKD. Podle všech odborných stanovisek, kterými disponuje Policie České republiky, útvar pro odhalování korupce, správná cena měla být zhruba 7,5 mld. korun. Reálně se ten byznys uskutečnil za 4,1 mld. korun, čili pravděpodobně došlo k poškození státu v hodnotě 3,4 mld. korun. V době privatizace v roce 2004 byl dnešní premiér ministrem financí a současně členem prezídia Fondu národního majetku. Mimo jiné součástí toho transferu byl i převod 44 tisíc bytů. Průměrná cena toho jednoho bytu vychází na 40 tis. korun.

Dva dotazy na pana premiéra. Za prvé, jestli tu privatizaci považuje za správnou, a v případě, že ne úplně, vyvodí jakékoliv osobní důsledky, minimálně politické, a za druhé, jestli cenu jednoho bytu ve výši 40 tis. korun považuje, i bráno v cenách roku 2004, za přiměřenou. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Slovo má předseda vlády Bohuslav Sobotka.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane poslanče, já myslím, že je potřeba opravit vaše tvrzení o tom, že privatizace zbytkového podílu státu v OKD v roce 2004 zahrnovala i převod bytů. V té době k žádnému převodu bytů nedošlo. Byty totiž bohužel - a zdůrazňuji podruhé: bohužel - byly do společnosti OKD vloženy bývalým ministrem průmyslu a obchodu Vladimírem Dlouhým na počátku 90. let.

Bylo to chybné rozhodnutí, protože OKD nemělo být nikdy privatizováno včetně bytového fondu a bytový fond měl být převeden na města a obce. Bohužel, Vladimír Dlouhý tehdy v roce 1990 nebo 1991 udělal chybné rozhodnutí a Klausova vláda, ve které byla i vaše politická strana, ODS, tehdy zahájila proces privatizace OKD. A možná vás překvapím, došlo k divoké privatizaci OKD a stát přišel o 51 % akcií.

Já se vás chci zeptat, jestli náhodou nevíte, kolik stát za těch 51 % akcií dostal. Pokud to náhodou nevíte, tak já vám to řeknu: Stát za 51 % akcií nedostal ani korunu. Ani korunu! Jak je možné, že to policie dodnes nevyšetřuje? Jak je možné, že nikdo nevyhodnotil roli těch politiků, kteří způsobili, že stát za 51 % akcií ztratil kontrolní majoritu a nedostal jednu jedinou korunu. Vláda, jejímž jsem byl členem, v roce 2004 již prodávala podíl v podniku, ve kterém neměla kontrolu. Prodávala něco kolem 45 % akcií. Za tyto akcie dostala tržní cenu ve výši 4,1 miliardy korun. To, že to byla tržní cena, potvrdil nejen Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ale především Evropská komise, která celou tuto transakci zkoumala a konstatovala, že při prodeji menšinového podílu státu v OKD nedošlo k poskytnutí veřejné podpory.

A pokud jde o byty. Byty byly součástí společnosti OKD od začátku 90. let. Nikdo se o nájemníky nestaral. První vláda, která se začala starat o situaci nájemníků OKD, byla až naše vláda v roce 2004, která jako první stanovila do privatizační smlouvy předkupní právo pro nájemníky bytů OKD. Vláda tehdy zavázala nabyvatele, že nesmí tyto byty OKD prodat nikomu jinému než nájemníkům. A to je trvalá podmínka, která je součástí privatizační smlouvy, a vláda, i tato vláda, musí trvat na tom, aby podmínky privatizační smlouvy z roku 2004 byly plněny a dodrženy.

A možná poslední poznámka v reakci na vaši interpelaci. ODS je nepochybně strana, která o privatizaci OKD leccos ví. Koneckonců váš nový místopředseda pan Tošenovský, nepochybně nová tvář v české politice, ví o OKD více než my všichni tady v Poslanecké sněmovně dohromady, protože místopředseda ODS pan Tošenovský seděl v letech 2005 až 2009 v dozorčí radě OKD, už po privatizaci, byl dokonce místopředsedou této dozorčí rady OKD a jenom v letech 2007 a 2008 dostal za sezení v této dozorčí radě od vlastníků OKD skoro 5 milionů korun odměn. Váš místopředseda strany. Čili doporučuji, pokud máte nějaké další otázky, obraťte se na pana Tošenovského.

Možná by také stálo za to se zeptat, proč dal pan Bakala před volbami v roce 2010 Občanské demokratické straně 15 milionů korun jako výraz podpory její politiky a její volební kampaně. Děkuji. (Potlesk v části sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji předsedovi vlády a táži se pana poslance, chce-li položit předsedovi vlády doplňující otázku. Není tomu tak.

Nyní tedy dávám slovo poslanci panu Antonínu Seďovi. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji. Paní místopředsedkyně, vážený pane premiére, nad největším problémem současnosti je vysoká nezaměstnanost a strach ze ztráty zaměstnání. Vaše vláda si vytkla za jeden z cílů zvýšení zaměstnanosti a podporu investic. Delší dobu se objevují informace o výstavbě dvou distribučních center internetového obchodu Amazon, konkrétně v Brně-Slatině a v Dobrovízi u Prahy. Tyto investice by mohly přinést kolem dvou tisíc nových pracovních míst. Nicméně se v poslední době spekuluje o tom, zda tyto investice vůbec budou, protože se ukázaly problémy s dopravním napojením těchto skladů na dopravní infrastrukturu tak, aby co nejméně zatěžovaly životní prostředí občanů.

Proto se chci zeptat, pane premiére, jak konkrétně přispěje vláda k podpoře této investice. Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Slovo má předseda vlády Bohuslav Sobotka. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Dovolte mi, abych v reakci na tuto interpelaci prohlásil, že se přirozeně nejedná jenom o otázku investice firmy Amazon v České republice. Nová vláda bude velmi pozorně a pečlivě sledovat všechny zajímavé investory, kteří mají zájem investovat v naší zemi a podpořit tvorbu nových pracovních míst. Problém je v tom, že v minulých letech Česká republika ztratila náskok, který v regionu střední Evropy měla. My jsme tu měli CzechInvest, který byl vzorem pro všechny vládní agentury v celé střední Evropě z hlediska kvality své činnosti. Tohle už je všechno dávno pryč.

Já si myslím, že úkolem nové vlády by mělo být právě dát jasný signál těm, kteří chtějí v České republice investovat, že naše země je připravena. Že je připravena komunikovat s podnikateli a že je připravena jim poskytnout potřebný servis. Je potřeba si také uvědomit, že se pohybujeme v konkurenčním prostředí. Našimi přímými konkurenty jsou země v regionu, Slovensko, které už platí eurem, Maďarsko nebo třeba také Rumunsko, Bulharsko, které mají nižší náklady na pracovní síly, než jsou v České republice, ale přirozeně horší infrastrukturu.

Pokud jde o investice Amazonu, je tady šance v podobě výstavby dvou distribučních center. Je tu šance zaměstnat možná dohromady 3 tisíce, možná ve špičce 4 tisíce lidí. Ale vzhledem k tomu, že se jedná o distribuční centra, tak ona přirozeně mají výrazný dopad na dopravu, na regionální dopravu tam, kde budou zřízena a postavena. Proto hlavní problém, který identifikuje stát, a chci poznamenat, že stát se účastní těchto jednání prostřednictvím agentury CzechInvest a prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu, se týká dopravní infrastruktury.

Pokud jde o obec Dobrovíz ve středních Čechách, jde o výstavbu obchvatné komunikace, která by odvedla dopravu spojenou s fungováním distribučního centra mimo obec. Podobný problém je v Brně, kde se jedná o otázku nájezdu na dálnici, který by přímo propojil průmyslovou zónu, ve které má tato investice vzniknout, s dálnicí D1. V obou těchto případech státní instituce nabízejí dohodu, nabízejí určité memorandum, které obsahuje i součinnost státu. Pokud jde o Brno, součinnost představuje plán na výstavbu napojení nového přivaděče mezi dálnicí D1 a průmyslovou zónou ve Slatině, kde má být investice Amazonu realizována. Pokud jde o Dobrovíz, tam zatím ještě obec nevyjádřila přesný souhlas s podmínkami, tak jak byly navrženy. Stejně tak se očekává nové jednání zastupitelstva v Brně.

Chci vás ujistit, že vláda bude celou věc prostřednictvím příslušných institucí a ministerstev pozorně sledovat. Jsme připraveni pomoci tomu, aby se tyto investice v České republice zrealizovaly nejenom kvůli nim samotným, ale také proto, abychom navenek vyslali jasný signál, že Česká republika je už znovu připravena na seriózní jednání s investory, kteří přijdou proto, aby podpořili naši ekonomiku, vytvořili nová pracovní místa a podíleli se na hospodářském vzestupu země.

Tolik jen velmi stručně k otázce investice Amazonu. V tuto chvíli vám nemohu jednoznačně odpovědět na otázku, zda se podaří jednání dotáhnout úspěšně do konce, protože to nezávisí jen na vůli státu. Kdyby to záleželo jen na vůli České republiky, pak mohu říci: Ano, Česká republika je připravena se dohodnout, poskytnout vhodné podmínky. Ale nyní to záleží na rozhodnutí příslušných samospráv. To znamená na zastupitelstvu obce Dobrovíz, záleží to také na rozhodnutí magistrátního zastupitelstva v městě Brně a nyní vláda musí vyčkat na stanovisko samosprávných orgánů. Pokud stanovisko bude kladné, pokud tu bude šance dospět k finální dohodě, pak jsou státní organizace a instituce připraveny k finální dohodě přispět. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji předsedovi vlády a táži se pana poslance, zda chce doplnit otázkou. Prosím.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji za odpověď. Pane předsedo vlády, opravdu je nutno kooperovat a najít shodu se samosprávnými celky.

Měl bych ještě jednu konkrétní prosbu, která se týká Zlínského kraje, protože určitě víte, že v minulosti investoval Zlínský kraj za pomoci státních dotací průmyslovou zónu v Holešově. Ta má v současné době řadu problémů.

Proto bych vás tímto chtěl požádat o součinnost na vyřešení těchto problémů, zejména pro její dopravní napojení na nedalekou dálnici D1, protože jsem přesvědčen, že je škoda, že tato investice, která stála, pokud si matně vzpomínám, 1,6 miliardy korun, neumožňuje stoprocentní využití, které by zvýšilo zaměstnanost v daném regionu. Děkuji za pomoc.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Slovo má předseda vlády pan Bohuslav Sobotka.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, mně je přirozeně ta situace holešovské průmyslové zóny známa z uplynulých let. Je fakt, že tam byly investovány poměrně rozsáhlé veřejné prostředky pro to, aby tato zóna byla připravena na nové investice, a zatím se tam nepodařilo žádného velkého investora získat. Souhlasím s vámi, že jedním z důvodů může být otázka nedotaženého napojení na základní a klíčovou dopravní infrastrukturu. A po pravdě řečeno, ta úvaha nás čeká i v jiných oblastech a v jiných lokalitách.

Pokud se dnes vláda chce aktivněji věnovat otázce získávání přímých investic a podpory vzniku nových pracovních míst, tak současně také musíme na to navázat rozvoj dopravní infrastruktury. Čili ruku v ruce vláda musí koncepčně zvažovat, jak, kdy a jakým způsobem využije připravené průmyslové zóny, do kterých už se v minulosti investovaly nemalé finanční prostředky, a jakým způsobem tomu přizpůsobí rozvoj dopravní infrastruktury a investice do ní v následujících letech. Tady bych velmi uvítal spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem dopravy a Ministerstvem financí tak, abychom byli schopni zkoordinovat rozvoj dopravní infrastruktury a přístup nových investorů do České republiky.

Chci vás ujistit o tom, pokud jde o napojení holešovské průmyslové zóny, tuto věc vnímáme jako jednu z priorit.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní dávám slovo poslanci Petru Bendlovi, který byl vylosován na třetím místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Bohuslava Sobotku. Prosím, aby se připravila paní poslankyně Němcová.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, kolegyně, kolegové, vážený pane premiére, mám jednoduchou otázku. Členem vaší vlády je člověk, který patří k významným podnikatelům v České republice, a to v agrárním sektoru až v některých částech majících monopolní postavení. Chtěl bych vědět, zdali vám osobně vadí a cítíte to jako konflikt zájmu, jestliže ministr financí má pod sebou Finanční analytický útvar, či nikoliv, a zdali s tím hodláte něco dělat, neboť tento útvar má přístup k citlivým informacím konkurentům všech firem, má přístup k informacím, které mohou na trhu mít obrovskou hodnotu, a může být ve významném konfliktu zájmu. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Slovo má předseda vlády Bohuslav Sobotka.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, dovolte mi, abych reagoval na vaši interpelaci. Samozřejmě je to do značné míry nová situace, se kterou jsme se doposud nesetkali, byť i v minulosti tady vznikaly politické strany velmi rychlým způsobem. Pan Babiš nepochybně není první podnikatel, který se dostal takto rychle do vlády na základě výsledků voleb. A chci zdůraznit, že to bylo na základě výsledků voleb. Občané, kteří volili hnutí ANO, věděli, kdo stojí v jeho čele, a mohli logicky také předpokládat, že pokud tato strana získá silný voličský mandát, tak se může ocitnout ve vládě a může být součástí vládní koalice. Myslím si, že tady z tohoto hlediska nevím o ničem, co by předseda tohoto hnutí ve volební kampani skrýval nebo zatajoval z hlediska svého postavení a ze svého hospodářského postavení.

Chci pouze připomenout, že v minulém volebním období, aniž bych tady chtěl dělat jakékoliv rovnítko, součástí vlády, a nějakou dobu dokonce i ministrem byl faktický předseda Věcí veřejných pan Bárta, který byl také podnikatelem, byť v určité specifické oblasti. A tehdy jsme také vedli debaty o tom, jestli tady existuje střet zájmu vzhledem k tomu, že jeho politická strana nominovala ministra vnitra.

To riziko tady je vždycky a vždycky tady do budoucna v okamžiku, kdy podnikatel vstupuje do politiky, bude. A tady si myslím, že je strašně důležité, abychom kladli důraz na standardní postupy, na dodržování zákona. Máme tady zákon o střetu zájmů, který ukládá i členovi vlády povinnost, aby v okamžiku, kdy ho čeká hlasování, ve kterém by mohlo dojít ke střetů zájmů, tento střet zájmu ohlásil. Čili je to respektování zákonného režimu.

Jsem také informován o tom, že pan Andrej Babiš rezignoval na funkce ve statutárních orgánech společnosti, kterou vlastní.

Pokud jde o Finanční analytický útvar, to není žádná tajná služba. Předpokládám, že Finanční analytický útvar má přesná pravidla a přesné postupy, z hlediska své činnosti se řídí zákonem, a nemám žádné důvody se obávat toho, že by Finanční analytický útvar měl postupovat jiným než standardním způsobem. To znamená, ano, je to mocný nástroj, ale pevně věřím tomu, že bude používán v souladu se zákonem zejména k tomu, k čemu má sloužit, to znamená identifikovat nelegální transakce, pomáhat státu v boji s terorismem, pomáhat mimo jiné státu například i v boji s daňovými úniky.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji předsedovi vlády. Táži se pana poslance, zdali chce doplňující otázku. Chce.

 

Poslanec Petr Bendl: Dobře, já jsem tomu rozuměl. Věříte panu místopředsedovi vlády, že nezneužije ani toho faktu, že bude mít k dispozici citlivé údaje, byť to nemusí být žádné trestněprávní věci. Ale bude mít přístup k účtům svých konkurentů. Vám to nevadí, dobře, budiž, alespoň to všichni slyšeli.

Jen bych tady chtěl připomenout, že jak pan bývalý poslanec Bárta, tak tuším i pan Řebíček se sami vzdali vlastnického práva a převedli své firmy na jiné osoby. Chtěl bych vědět, zda počítáte, že tak učiní i váš člen vlády.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Slovo má předseda vlády Bohuslav Sobotka.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Ona je to skutečně zajímavá otázka, pokud jde o Finanční analytický útvar. Já jsem byl čtyři roky ministrem financí, ten útvar byl součástí Ministerstva financí již v té době a po pravdě řečeno mě nikdy nenapadlo, abych zneužil své pozice a zkoumal nějaké citlivé údaje kohokoliv. Říkám kohokoliv. Tam jsou standardizované postupy. Ten útvar je v zásadě oddělen od zbytku Ministerstva financí, a to jak z hlediska svého řízení, tak z hlediska dislokace. A pokud by ministr chtěl získávat nějaké citlivé údaje, tak o všech těchto žádostech by - předpokládám - byly vyhotoveny záznamy. To znamená, nelze podle mých informací, které mám k dispozici ze zkušenosti ministra financí, získávat citlivé údaje, aniž by to jakýmsi způsobem nebylo vyhodnoceno, aniž by to jakýmsi způsobem nebylo zaznamenáno. Předpokládám tedy, že by následně nový ministr mohl být informován o tom, že jeho předchůdce se snažil nějakým způsobem FAÚ zneužít. Čili já si nemyslím, že by k tomu mělo dojít. Znovu zdůrazňuji, jsou tady jisté postupy. A já v době, kdy jsem byl ministr financí, tak jsem tomu pokušení nepodlehl.

Pokud jde o pana Řebíčka, rozumím tomu příkladu. Pan Řebíček, tuším, že prodal svůj podíl ve firmě Viamont. Ale nevím, jestli je to úplně šťastný příklad, protože i když on prodal svůj podíl, a když se podíváte na to, jak narostly zakázky firmy Viamont během doby, kdy byl pan Řebíček ministrem dopravy, tak se ukazuje, že stejně ty pochybnosti tady jsou. I když ten podíl prodal, tak přesto jsou pochybnosti, jestli náhodou to, že se expanze Viamontu shoduje s působením pana Řebíčka v čele Ministerstva dopravy, není důsledkem toho předcházejícího propojení. Jenom chci upozornit na to, že poté, kdy pan ministr Řebíček z čela ministerstva odešel, už se té firmě tolik nedařilo, a myslím si, že nedopadla úplně dobře.

Takže nebyl to úplně dobrý příklad. Ale po pravdě řečeno, vůbec se nebráním diskusi o tom, jak do budoucna zákon o střetu zájmů novelizovat. Pokud dojdeme ke shodě, že bychom do budoucna měli určitá pravidla uplatnit nebo upravit striktněji, tak nepochybně, věřím, že mluvím za celou vládní koalici, se takové diskusi vůbec nebráníme.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Nyní dávám slovo paní poslankyni Miroslavě Němcové, která byla vylosována na čtvrtém místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky pana Bohuslava Sobotku. Prosím, paní poslankyně. A připraví se pan poslanec Marek Benda.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, začnu nejprve citátem - citátem současného ministra financí: "Budeme trvat na tom," cituji tedy, "že prostředky ve výši zhruba 350 miliard korun, které leží bez užití na účtech České národní banky, využijeme při řízení státního dluhu."

Chtěla bych se pana předsedy vlády zeptat, jestli skutečně je ztotožněn, a má stejný názor jako jeho ministr financí, s tím, že se na účtech České národní banky válí 350 miliard korun, které lze využít pro snižování státního dluhu naší země, jestli má povědomí o tom, že za prvé tam ty peníze vůbec nejsou, za druhé, že velká část prostředků, které má Česká národní banka na svých účtech, patří jiným státním organizacím, např. vysokým školám nebo např. obcím, a jestli se tedy pan předseda vlády myslí, že je dobré na tyto peníze vysokých škol nebo obcí sáhnout pro snížení státního dluhu. To je první otázka.

A druhá, jestli si nemyslí, že by mohl znamenat takovýto zásah do finančního hospodaření státu odrazení případných investorů a snížení ekonomického hodnocení naší země v zahraničí.

Děkuji za odpověď na tyto dvě otázky.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Slovo má předseda vlády Bohuslav Sobotka.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážená paní poslankyně, měl jsem přirozeně možnost na toto téma s panem ministrem financí hovořit. On vycházel ve svém sdělení z pravidelné zprávy, kterou předkládá Ministerstvo financí a která hovořila o průměrných zůstatcích na účtech ČNB, které jsou evidovány v rámci systému státní pokladny, ale ačkoli jsou zůstatky evidovány a jsou vykazovány, tak stát k těmto prostředkům nemá přístup. To jste koneckonců i vy sama ve své interpelaci zmínila. A to je možná problém, který v ČR máme na rozdíl od ostatních zemí, kde systém státní pokladny byl dotažen do konce v tom smyslu, že veškeré veřejnoprávní subjekty mají prostředky disponovány způsobem, že vláda v okamžiku, kdy by si musela půjčit, má tady alternativu využít přebytky na těchto účtech a dočasně z nich financovat své potřeby. Ano, máte pravdu, bylo by to určité narušení stávající rozpočtové autonomie, kterou některé subjekty mají, ale otázka je, jestli by to skutečně narušilo jejich hospodaření, pokud tam ty prostředky leží a nejsou žádným způsobem využívány. To je debata, která nás čeká do budoucna.

Možná si vzpomenete na to, že my jsme tu diskusi tady zažili i v této Poslanecké sněmovně. Bylo to v době, kdy pan ministr Kalousek, což byl koneckonců ministr financí ve vládě, v níž byla také ODS, zaváděl systém státní pokladny a snažil se, aby součástí toho systému byly plně i prostředky veřejných vysokých škol. Tehdy se ze strany veřejných vysokých škol zvedl velký odpor a školy si prosadily, že stát na jejich peníze sáhnout v rámci systému státní pokladny nemůže. To znamená, zůstaly mimo, ale jsou evidovány a jsou vykazovány. A pan ministr Babiš vycházel právě z výkaznictví, které zahrnuje i tyto finanční prostředky.

Do budoucna je tady podle mě diskuse a je tady možnost debaty, zdali by náš systém státní pokladny neměl být v tomto směru efektivnější, protože pokud bychom tam zahrnuli všechny finanční prostředky veřejných institucí a stát si na ně v případě potřeby mohl dočasně sáhnout, pak by to nepochybně snížilo náklady státu na obsluhu dluhu. Je to otázka racionální ekonomické debaty, zdali by to pro stát nakonec nebylo užitečnější než respektovat, souhlasím s vámi, také důležitou autonomii jednotlivých veřejnoprávních institucí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji předsedovi vlády a táži se paní poslankyně, zda chce položit doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Asi nechci položit doplňující otázku, protože nevím, co nového bych se na ni dozvěděla. Jenom děkuji panu předsedovi vlády za vysvětlení, že si vybral do svého týmu jako nejdůležitějšího muže člověka, který neumí číst zprávy a nerozumí jejich sdělením a interpretuje je tak, jak ho napadne v duchu předvolební laciné rétoriky. Děkuji za toto upřesnění z úst pana předsedy vlády.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Nyní dávám slovo poslanci Marku Bendovi, který byl vylosován na pátém místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády ČR Bohuslava Sobotku. Prosím, aby se připravila paní poslankyně Fischerová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Benda: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně, vážený pane předsedo vlády, dámy a pánové, já snad ani ty dvě minuty nevyčerpám. Ve slavném dopise, který odešel z Lidového domu na Pražský hrad, ve kterém byla přejmenována část ministrů této vlády, který jsme pak díky tomu všichni mohli zatrhaný z Pražského hradu vidět, byla douška, ve které bylo uvedeno, že přílohou tohoto dopisu jsou lustrační osvědčení členů vlády.

Rád bych se zeptal pana premiéra, jestli to byla lustrační osvědčení všech členů vlády, nebo jenom některých členů vlády, případně kterých členů vlády, a jestli tato lustrační osvědčení všechna byla negativní, nebo některá z nich byla pozitivní. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Slovo má předseda vlády Bohuslav Sobotka.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Máte pravdu, vážený pane poslanče, že přílohou návrhu, který jsem předložil prezidentovi republiky, byla lustrační osvědčení. Všichni členové vlády až na kandidáta na funkci ministra financí buď předložili negativní lustrační osvědčení, nebo uvedli, že se na ně již tato povinnost nevztahuje, protože se narodili v časovém období, kdy lustrační zákon vydání takového osvědčení nepožaduje. Taková je realita, takové bylo složení přílohy, která byla součástí návrhu, který jsem panu prezidentovi předložil, a z tohoto důvodu také mohu konstatovat, že ten návrh byl zcela určitý, neboť přesná jména jednotlivých navržených členů vlády byla uvedena v rámci příslušných ověřených kopií lustračních osvědčení.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji předsedovi vlády a táži se pana poslance Bendy, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo vlády, já rozumím vašemu vysvětlení, že lustrační osvědčení nedávali ti, na které se to věkově již nevztahuje, ale jestli se nepletu, tak pan ministr financí a místopředseda vlády Babiš patří k ročníkům, na které se lustrační osvědčení ještě vztahují. Proto se ptám, jak to, že jeho lustrační osvědčení nebylo přílohou tohoto dopisu prezidentu republiky.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Slovo má předseda vlády pan Bohuslav Sobotka.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já myslím, že ta věc je velmi jednoduchá. Obrátil jsem se přirozeně na jednotlivé koaliční strany, se kterými jsme se dohodli na koaliční smlouvě, aby dodaly příslušné podklady pro předložení žádosti na Pražský hrad, a tyto podklady, které jednotlivé koaliční strany dodaly, jsem také předložil prezidentovi republiky.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji předsedovi vlády. A nyní dávám slovo paní poslankyni Fischerové, která byla vylosovaná na šestém místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády ČR Bohuslava Sobotku. Poprosím, aby se připravil pan poslanec Jan Zahradník.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Vážená paní místopředsedkyně, moc děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane premiére, setkávám se jako poslankyně s různými osobami a také jedna část z nich mj. jsou živnostníci a osoby samostatně výdělečně činné. Je zajímá mnoho věcí, protože víme, že podnikání v současné době, a to množství, které klesá dolů, jejich počet ovlivňují různé věci. Mimo jiné se mě ptají také na to, jak to bude výhledově s daňovými tzv. výdajovými paušály. Já jsem si tedy prostudovala koaliční smlouvu, kde se částečně něco dá z toho dočíst, ale budu mít na závěr konkrétní otázku.

Četla jsem priority vlády: Budeme podporovat rozvoj malého a středního podnikání. Za důležité považujeme také maximální snižování administrativní zátěže pro podnikatele. To je dobře, to se mi líbí. Ale pak dál článek 2.4., měla by být účinnost od 1. 1. roku 2015, budeme usilovat o schválení změn, omezení výše paušálních nákladů pro OSVČ absolutní částkou. V současné době tyto částky jsou 30-80 %, to víme. Ale mě by teď vyloženě zajímalo, pane premiére, jestli existuje analýza a jaký bude toto mít dopad do fiskální politiky našeho státu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Slovo má předseda vlády Bohuslav Sobotka.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, možná si vzpomenete, že stávající podoba výdajových paušálů v zásadě, říkám v zásadě, platí v naší zemi od roku 2006. Možná vás překvapí, ale v té době jsem byl ve funkci ministra financí a prosazoval jsem a podpořil jsem rozšíření možnosti pro živnostníky uplatňovat výdajové paušály. Ale tehdy ty výdajové paušály byly uplatňovány v kombinaci s progresivní daní a byly uplatňovány v kombinaci s minimální daní.

Proto i když jsme prohloubili a rozšířili možnost výdajových paušálů v roce 2006, tak se nezhroutil výběr daně z příjmů. Ten výběr daně z příjmů od fyzických osob podnikajících se zhroutil až za vlády Petra Nečase, začalo to už za vlády Mirka Topolánka v okamžiku, kdy se zrušila daňová progrese, zavedla se rovná daň a zrušila se tzv. minimální daň a ponechaly se ty velkorysé výdajové paušály tak, jak jsme je nastavili ještě za vlády sociální demokracie v roce 2006. A tehdy se ten výběr daně z příjmů fyzických osob podnikajících zhroutil, protože předtím, než vy jste zrušili progresi a zrušili minimální daň, stát ročně od OSVČ vybral asi 16 až 17 miliard korun. Hádejte, kolik stát vybral loni. Necelé 3 miliardy korun. Necelé 3 miliardy! Čili vybíralo se šestnáct sedmnáct, teď jsou to necelé tři miliardy korun. Je evidentní, že tady problém ve výběru daní existuje.

Druhý problém, který tady existuje, a vy jste se na něj ptala a já vám samozřejmě rád odpovím, se týká oné analýzy výběru daní od osob samostatně výdělečně činných. Je evidentní, že v naší zemi existují rozdíly v odvodovém zatížení zaměstnanců a OSVČ. Ty rozdíly mohou mít určité opodstatnění, protože zaměstnanci mají přirozeně vyšší daňovou zátěž, ale mají, řekněme, komfortnější podmínky v celé řadě oblastí než samostatně podnikající podnikatel. Ale je otázka, jestli je to zdůvodnitelné skutečně všude.

Já vám dám jeden konkrétní příklad, který se týká zdravotního pojištění. V oblasti zdravotního pojištění zaměstnanci platí v průměru vyšší sazby, OSVČ v průměru nižší sazby, ale jak OSVČ, tak zaměstnanci mají šanci čerpat naprosto stejnou zdravotní péči. To znamená, rozsah poskytované zdravotní péče je stejný jak u zaměstnanců, tak u OSVČ. Čili tady existují nerovnosti a my jsme se ve vládní koalici dohodli, že připravíme analýzu, která by přesně popsala, kde tyto nerovnosti vznikají. Rádi bychom otevřeli celospolečenskou diskusi nad tím, jak se do budoucna zdaňování OSVČ na jedné straně a zaměstnanců na straně druhé má vyvíjet. Ten problém tady reálně existuje, a řeknu vám, že tak jako třeba dnes živnostníci samozřejmě se obávají nebo pozorně sledují, co se bude dít s výdajovými paušály, tak stejně tak zaměstnanci jsou naštvaní, protože říkají: my jsme ti daňoví soumaři a my to tady vlastně všechno platíme a táhneme. Tady na to existují rozdílné pohledy.

My bychom rádi nejprve předložili analýzu, otevřeli debatu a nechceme zbrkle přistupovat k žádným opatřením.

A pokud jde o výdajové paušály, tak vás chci ujistit a stejně tak i všechny drobné podnikatele, že pokud jde o drobné živnostníky s malým obratem, tak těch se žádné negativní restrikce nedotknou. Proč? Já jsem přesvědčen o tom, že výdajové paušály nemají sloužit jako nástroj daňové optimalizace, že mají sloužit jako nástroj k zjednodušení administrativy pro podnikatele, aby finančnímu úřadu nemusel dokládat každý výdaj ve formě dokladu. Tady to výdajový paušál výrazně zjednodušuje, tu komunikaci mezi podnikatelem a finančním úřadem. Ale výdajový paušál by neměl pomáhat podnikatelům, kteří mají dostatek prostředků, mají velké obraty a mohou si samozřejmě najmout právníky, najmout daňové poradce a podobně a ta platba daní pro ně není administrativní problém. Takže je důležité, aby výdajové paušály do budoucna nadále pomáhaly drobným podnikatelům snižovat administrativní zátěž, ale neměly by být zneužívány jako nástroj daňové optimalizace u těch typů podnikatelů, kteří ve skutečnosti výdajové paušály nepotřebují, ale samozřejmě je přijímají jako určitý komfort, který jim umožňuje optimalizovat platbu daní státu.

To jsou úvahy, které máme. Chceme jednat rozumně, postupně a v žádném případě nechceme poškodit ty skutečné drobné podnikatele, řemeslníky, drobné živnostníky. Ti se nemusí obávat žádných negativních změn.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu premiérovi a táži se paní poslankyně Fischerové, zda chce položit předsedovi vlády doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Vážený pane premiére, já vám děkuji za tu odpověď, ale přesto z vlastní zkušenosti vím, že je nesmírně důležité, aby lidé tu práci měli, i ti drobní živnostníci, a ten můj pohled je takový. Můj dotaz byl konkrétní, jestli ta analýza existuje. Čili jsem pochopila z vaší odpovědi, že zatím ne, protože kdyby ta analýza neproběhla dokonale, tak se obávám, že to nebude ani poznat, že se to opět někde v šedi rozplyne, ale koukám se na to tak svým pohledem, že je důležité, aby lidi, i ti drobní živnostníci, měli práci, mohli se o sebe postarat. Že to je pro náš stát celkově prospěšné.

Ale už ani nepokládám dotaz, spíš je to na dlouhou debatu, protože to není tak jednoduché a každý máme asi na to trochu jiný pohled, ale především jde o to, aby lidé byli schopni se o sebe postarat z mého pohledu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně. Slovo má pan premiér Bohuslav Sobotka. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, možná vás to překvapí, ale já s vámi souhlasím. V situaci, kdy máme takto vysokou nezaměstnanost, jaká je dnes, kdy je tady skoro 600 tisíc lidí bez práce, v situaci, kdy ekonomika neroste, v zásadě stagnuje, ty růsty jsou velmi slabé, tak představa, že jakákoliv vláda zvýší zdanění drobných živnostníků, to by automaticky znamenalo, že je bude posílat na úřady práce. Proto také vláda nechce k žádnému takovému opatření přistoupit a velmi pečlivě bude v daňové oblasti zvažovat všechna opatření, která bude přijímat.

Analýza zatím zpracovaná není. Analýzy mají odbory, analýzy mají i zaměstnavatelé. Vládní analýza bude zpracována, bude to součástí programového prohlášení vlády a na základě této analýzy chceme otevřít diskusi. Protože skutečně u řady lidí je tady dnes pociťována jistá nespravedlivost z hlediska míry zdanění a těch odvodů, které platí do veřejných systémů.

A možná na závěr jenom jeden příklad, který je ale také důležitý a je potřeba o tom mluvit nahlas. Vyprávějí lidé, kteří pracují v České správě sociálního zabezpečení, řadu příkladů toho, kdy člověk, který v posledních dvaceti pětadvaceti letech fungoval jako živnostník, OSVČ, teď přijde a zeptá se na výměru svého důchodu, nebo je mu ten důchod dokonce už přímo oficiálně vyměřen, je šokován tím, jak ten důchod nízký. Řada živnostníků přirozeně ráda platí nižší odvody na sociální pojištění, ale neuvědomuje si důsledky, které to přinese v okamžiku, kdy půjdou do důchodu a kdy je jim ten starobní důchod vyměřen, a pak jsou šokováni tím, jak nízká částka je jim vyměřena. I tady by stát měl se svými občany jednat otevřeně a je potřeba říci živnostníkům celou pravdu: Ano, dnes můžete čerpat slevy na sociální pojištění, ale počítejte prosím s tím, že v okamžiku, kdy vám bude vyměřen starobní důchod, nemůžete počítat s tak vysokým starobním důchodem, který třeba dostane váš kolega zaměstnanec, byť to můžete vnímat jako nespravedlivé.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane premiére. S další interpelací vystoupí poslanec Jan Zahradník, který byl vylosován na sedmém místě. Připraví se pan poslanec Václav Klučka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, když jsem přemýšlel nad tím, jakou otázku položím panu premiérovi při své první účasti na ústních interpelacích, tak mě napadalo více témat, ale nakonec převážilo téma jediné, které je pro mne jako poslance zvoleného v Jihočeském kraji nejdůležitější, a tím tématem je dopravní napojení jižních Čech jednak na centrum naší republiky, na Prahu, a dále pak na evropskou dálniční síť, to znamená na jih, na hornorakouský Linec.

Proto si dovolím panu premiérovi otázku, v jakém pořadí na přehledu priorit vlády, kterou vede, se nachází stavba dálnice D3 a na ni navazující rychlostní komunikace R3, a zároveň také jaké místo v pořadí těchto priorit má stavba rychlostní komunikace R4, která propojuje Písek a Prahu z jihozápadu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Slovo má předseda vlády Bohuslav Sobotka.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, já pokládám za zcela logické, že se jako bývalý hejtman Jihočeského kraje ptáte na důležitou státní infrastrukturní stavbu, která je nepochybně klíčová pro budoucnost jižních Čech, ale také pro naše spojení s Rakouskem.

První věc, kterou bych chtěl říci, to, co není úplně pozitivní zpráva, je, že podle informací, které jsem dostal, rakouská strana podle dosavadních jednání, která byla vedena zejména v roce 2013, počítá s tím, že ten příhraniční úsek bude z rakouské strany investován až po roce 2018, to znamená je tam perspektiva zhruba roku 2018 z pohledu dokončení dálnice z rakouské strany. Pokud jde o českou stranu, mohu vás ujistit, že intenzivně probíhá příprava výstavby dalších úseků dálnice D3.

Čili za prvé vláda počítá s tím, že nadále bude financovat výstavbu a také přípravu dálnice D3 ve směru na jih podle potřeb. Zdá se, že v tuto chvíli dochází k určitému zpomalení výstavby ve dvou následujících úsecích po těch, které byly otevřeny, v důsledku toho, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže soutěž na dva tyto úseky zrušil a soutěž se bude muset znovu připravit. Ale mohu vás ujistit, že jsou v rozpočtu na letošní rok z pohledu fondu dopravy zajištěny finanční prostředky jak na zahájení investice, tak na výkup pozemků v těch dalších etapách směrem k Českým Budějovicím a kolem Českých Budějovic. To znamená, prostředky jsou zajištěny v letošním roce, a pokud jde o další léta, to přirozeně budete moci také jako poslanec Sněmovny v situaci, kdy se zde bude schvalovat rozpočet fondu dopravy na následující období, ovlivnit.

Pokud jde o výstavbu D3, nepochybně je to priorita vlády. A když se podíváte na programové prohlášení koalice, tak tam je zmíněna rychlostní komunikace R35 a následně je tam zmíněno dobudování dálničního spojení se všemi našimi sousedy. Mezi těmi prioritami, které jsou zahrnuty do dálničního spojení s našimi sousedy, je přirozeně také dálnice D3.

Pokud jde o rychlostní komunikaci z Prahy na Písek, ta nebyla v názvu vaší interpelace zmíněna. Tady vám nemohu dát podrobnější údaje, ale jsem samozřejmě připraven vám následně poslat písemnou informaci.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji předsedovi vlády a táži se pana poslance - ano, chce položit doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, paní předsedající. Informace o těch Rakušanech je pro nás, kteří tudy jezdíme jaksi trochu nedůvěryhodná. Chápu, že máte asi správné informace, ale je to pro nás těžko pochopitelné, když se tam staví od Lince na sever dá se říct ostošest.

Ale ještě jedna věc, kterou bych chtěl zmínit. Stát má dlouhodobě v plánu v jižních Čechách dostavět jednu ze zásadních energetických investic, dostavbu třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny Temelín. To je stavba, která je velmi významná pro naši zem. Je to otázka mnoha let do budoucnosti. Ale přesto z průzkumů veřejného mínění má tahle stavba poměrně významnou toleranci mezi Jihočechy. Ale Jihočeši také čekají, nejen že se bude investovat do jádra, ale že se bude také investovat do infrastruktury dopravní. Zdali je panu premiérovi tato okolnost také známa, bych se chtěl zeptat.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a předávám slovo panu premiérovi.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Ano, minulá vláda, respektive se souhlasem nebo s porozuměním minulé vlády bylo zahájeno výběrové řízení na dostavbu dalších dvou bloků v rámci Jaderné elektrárny Temelín, která se nachází v Jihočeském kraji. Já musím říci, že nová vláda ještě bude muset posoudit, zdali její přístup k výstavbě těchto dvou bloků bude totožný s vládami předcházejícími. To, co naši úvahu ale nepochybně ovlivní, bude za prvé debata o klimatickém balíčku na úrovni Evropské komise, protože Evropa teď bude přehodnocovat své cíle a záleží na tom, jak budou nastaveny principy energetické politiky v rámci Evropské unie. Poté, kdy bude jasno na úrovni Evropy, a to by snad mohlo být po březnové Evropské radě, nás čeká aktualizace energetické koncepce v rámci České republiky a z té nepochybně potom vyplynou také podmínky pro eventuální dokončení tendru na výstavbu Temelína.

Já to říkám proto, že nepokládám za úplně ideální směšovat otázku výstavby dopravní infrastruktury v Jihočeském kraji s touto výraznou investicí ČEZu, protože jsem přesvědčen o tom, že dobudování hlavních páteřních komunikací, které vy jste zmínil ve své interpelaci, bude nutné v každém případě. Bude nutné v každém případě. A nemyslím si, že by měly být spojovány s touto investicí, která koneckonců bude financována z jiných finančních zdrojů než výstavba dopravní infrastruktury. Za výstavbu rychlostních komunikací v Jihočeském kraji musí nést odpovědnost stát. Pokud jde o dostavbu dalších dvou bloků v elektrárně Temelín, tam je odpovědnost na společnosti ČEZ, kterou stát vlastní ze 70 %.

Pouze bych chtěl podotknout, že nová vláda není ochotna poskytovat záruky na výkupní ceny elektrické energie, které by v příštích několika desítkách let mohly dramaticky zatížit ať už domácnosti, nebo firmy z pohledu zvýšených odvodů v důsledku nutnosti financovat dostavbu elektrárny Temelín. Čili to, co nás také bude zajímat, budou podmínky, za kterých by se další dva bloky v Temelíně měly postavit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane premiére. S další interpelací vystoupí pan poslanec Václav Klučka, který byl vylosován jako osmý. Poprosím, aby se připravil pan poslanec Zdeněk Ondráček. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuji. Paní předsedající, vážený pane premiére, ještě do včerejška jsem nevěděl, že budu interpelovat novou vládu ve věci regulačních poplatků ve zdravotnictví, že budu interpelovat vás, pane premiére. Ta souvislost je s tím, že včera jsme projednávali novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, kde kromě implementace evropské směrnice pro mě nastal problém v tom, že v textaci zákona se objevily věty v odstavcích, které vlastně již neexistující poplatek za nemocniční péči identifikují ve svých dalších. Tohle to opravíme, prosím, zítra se k tomuto zákonu vrátíme.

Ale já jsem se chtěl, pane premiére, zeptat. Koaliční smlouva byla podepsána jako určitý předvoj koaliční odpovědnosti. Tam jsou znaky toho, jak se bude dále se zdravotními poplatky pracovat. Předpokládám, že se to objeví v programovém prohlášení vlády. Ale přesto, protože veřejnost diskutuje o těchto věcech, bych rád, pane premiére, věděl, jestli to, co v té koaliční smlouvě máme, bude také podkladem pro to, aby tato nová vláda plně tento slib naplnila.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Slovo má pan předseda vlády pan Bohuslav Sobotka. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Dovolte mi, abych se velmi stručně vyjádřil k té věci, která je z vystoupení pana poslance nejvíc aktuální. Ta se týká toho, že od 1. ledna letošního roku již nejsou vybírány poplatky za pobyt v nemocnici, které byly zavedeny, tuším, v roce 2008. Je to důsledek rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil příslušnou část zákona poté, kdy stížnost na zvýšení tohoto poplatku na 100 korun podala v minulém období skupina poslanců sociální demokracie. Čili na základě stížnosti k Ústavnímu soudu Ústavní soud zrušil příslušnou část zákona a ta nebyla nahrazena žádným jiným ustanovením. Proč nebyla nahrazena? Přechodná vláda Jiřího Rusnoka nepředložila příslušný návrh na to, aby nahrazena být mohla, a ten návrh se ocitl v Poslanecké sněmovně až v okamžiku, kdy už by to znamenalo obnovení vybírání těchto poplatků v nemocnicích.

Nově vznikající koalice se touto otázkou přirozeně zabývala. Shodli jsme se na tom, že z hlediska přístupu ke spoluúčasti pacientů a s ohledem na to, že v minulých letech se dramaticky zvyšovala hotovostní spoluúčast pacientů na financování zdravotní péče, koalice už nebude chtít obnovit vybírání poplatků za pobyt v nemocnici. Přirozeně to bude nutné zdravotnickým zařízením kompenzovat. Ministr zdravotnictví připravuje do vlády návrh na to, abychom poskytli kompenzaci v rámci systému zdravotního pojištění v rozsahu cca 2 miliard korun. Tyto prostředky bychom použili ze zdrojů vládní rozpočtové rezervy ještě v průběhu roku 2014. To znamená, nechceme ponechat nemocnice bez toho, že by tam došlo k určité kompenzaci propadu příjmů v důsledku toho, že už nemohou vybírat tento poplatek za pobyt.

Říkám to proto, že nemocnice byly do značné míry ekonomicky poškozeny úhradovou vyhláškou bývalé vlády ministra Hegera a v letošním roce, byť se ta situace o něco zlepšila, tak pokud bychom nemocnicím nekompenzovali nevybírání poplatků, mohlo by to dále narušit, a znovu narušit, jejich ekonomickou rovnováhu.

Pokud jde o osud dalších poplatků, které jsou vybírány ve zdravotnictví dnes, chci vás ujistit, že součástí koaliční smlouvy je dohoda na tom, že bude zrušen poplatek za návštěvu lékaře, bude zrušen poplatek za recept ve výši 30 korun a bude ponechán pouze poplatek za využití pohotovosti.

Tyto dva poplatky, u kterých se koalice dohodla na tom, že je zruší, by se měly přestat vybírat od 1. ledna roku 2015. Proč nedochází ke zrušení v průběhu roku? My jsme nepokládali za rozumné, abychom kumulovali dopady zrušení poplatků do jednoho časového období, a současně bychom velmi rádi, aby od roku 2015 došlo k určité kompenzaci pro ambulantní lékaře a zčásti i pro lékárny, ale to musí vláda řešit v rámci nové úhradové vyhlášky a musí to vláda řešit v rámci dalšího kroku při navýšení plateb za státní pojištěnce.

Čili ten první krok se odehrál 1. ledna letošního roku, kdy už se přestal vybírat poplatek za pobyt. Druhý krok se odehraje 1. ledna 2015, kdy přestanou poplatek vybírat ambulantní lékaři a přestane se vybírat 30korunový poplatek v lékárnách. Čili to je zhruba plán, který přirozeně bude popsán i v rámci připravovaného programového prohlášení vlády.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane premiére. Táži se pana poslance - nechce položit doplňující otázku, proto prosím, aby s další interpelací vystoupil pan poslanec Zdeněk Ondráček, který byl vylosován jako devátý. A prosím, aby se připravil pan poslanec Miroslav Kalousek.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Hezké odpoledne, vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové. Touto Poslaneckou sněmovnou byl 19. 12. 2013 schválen státní rozpočet na rok 2014. Rozpočet byl schválen s dvouprocentním navýšením mzdových prostředků u všech státních zaměstnanců, tedy i příslušníků bezpečnostních sborů. Jejich platy, tedy přesněji stupnice základních tarifů, každoročně určuje vláda svým nařízením. A právě bývalá vláda Jiřího Rusnoka schválila stupnice základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů pro rok 2014 na svém zasedání dne 18. 12. 2013, tedy jen den před schválením státního rozpočtu. Jedná se o nařízení vlády 455 z roku 2013. Stupnice základních tarifů však zůstaly nezměněny a jsou tak zcela stejné jako pro rok 2013, rok 2012 i rok 2011. Trochu nechápu, proč bývalá vláda Jiřího Rusnoka nemohla počkat ten jeden jediný den a schválené navýšení mzdových prostředků o dvě procenta promítnout i do základních tarifních stupňů pro příslušníky bezpečnostních sborů v roce 2014. Navyšování platů je tak v současné době provedeno formou zvyšování osobního ohodnocení, což však je nenároková složka platu a může tak v průběhu roku docházet ke změnám.

Ptám se, vás, pane předsedo vlády, zda bude vaše vláda toto nařízení měnit, aby se tak navýšení mzdových prostředků odrazilo v základních tarifech. A pokud ne, jak bude zajištěno, aby schválené navýšení platů o dvě procenta bylo zaručeno všem příslušníkům bezpečnostních sborů po celý tento rok a i roky následující. Příslušníci bezpečnostních sborů by určitě takový postup přivítali a ocenili, neboť v roce 2010 jim bylo Topolánkovou vládou přislíbeno, že snížení jejich platů o 10 % je pouze na přechodnou dobu tří let. Dnes vědí, co tento veřejný příslib politika ve skutečnosti znamená. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. slovo má předseda vlády pan Bohuslav Sobotka.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, já vás mohu pouze ujistit o tom, že o finanční prostředky, které byly navýšeny, a došlo v zásadě ke dvouprocentnímu zvýšení objemu mzdových prostředků pro všechny zaměstnance veřejného sektoru na letošní rok, bylo to rozhodnutí vlády Jiřího Rusnoka a koresponduje s podobou zákona o státním rozpočtu na letošní rok, takže o tyto finanční prostředky nová vláda zaměstnance veřejného sektoru v žádném případě nepřipraví. To znamená, nechystáme a nemáme v úmyslu jakákoliv úsporná opatření nebo škrty, které by znamenaly to, že tyto finanční prostředky budou odebrány ať už z resortu Ministerstva vnitra, nebo z kteréhokoliv jiného rozpočtu, kde jsou určeny na zajištění platů zaměstnanců veřejného sektoru.

Nepokládám politiku vývoje platů ve veřejném sektoru v minulých letech za šťastnou. To, že byly sníženy tarify zhruba o 10 %, byl velmi nepříjemný zásah z hlediska celé řady domácností zaměstnanců veřejného sektoru a podle mého názoru snížení platů ve veřejném sektoru přispělo svým dílem k recesi. Té rok a půl trvající recesi, kterou si prošla česká ekonomika, protože to přirozeně podlomilo schopnost části domácností utrácet. A náhlé snížení platů o 10 % také řadu domácností, například i příslušníků ozbrojených sborů, dostalo do složité situace, zejména tehdy, pokud například musí splácet hypotéku nebo spotřebitelské úvěry a měly přesně rozpočítány své příjmy a nenapadlo je, že by se ty příjmy měly takhle jednorázově snížit o 10 %.

Takže takovéto opatření v žádném případě nová vláda opakovat nebude. Pokud jde o to, že ty prostředky nebyly promítnuty do tarifního platu, to je skutečně rozhodnutí minulé vlády. Nepředpokládám, že by tato vláda měnila v průběhu letošního roku platové tarify ať už u příslušníků bezpečnostních sborů, nebo u jiných zaměstnanců veřejného sektoru. Navýšení objemu prostředků ve výši dvou procent bude tedy zaměstnancům poskytnuto ve formě nadtarifních složek platu. Ale v každém případě je důležité a já o tom určitě s jednotlivými ministry budu hovořit, aby finanční prostředky k zaměstnancům veřejného sektoru doputovaly.

Chci jenom připomenout, že pokud jde o resort Ministerstva vnitra, který jste zvláště zmiňoval, tak tam v letošním roce došlo také k navýšení prostředků, které souvisí se zvýšením počtu příslušníků bezpečnostních sborů o 1 204 míst. Nová vláda se bude muset postarat o to, aby toto navýšení finančních prostředků, které představovalo zhruba 600 mil. korun, zůstalo v rozpočtu resortu vnitra i v příštích letech, aby vláda nemusela počet příslušníků bezpečnostních sborů znovu snižovat. To je druhý cíl, který bych chtěl deklarovat.

Naším cílem je stabilizace bezpečnostních sborů. Tyto bezpečnostní sbory byly velmi negativně poznamenány vývojem v uplynulých letech, zejména pokud šlo o ekonomickou nejistotu, jednak pokud šlo o platy, jednak pokud šlo o výdaje na investice a provozní výdaje, a naším cílem je umožnit slušné stabilní standardní podmínky mimo jiné pro fungování policie tak, aby policie nemusela řešit otázku svého ekonomického přežití, ale mohla se soustředit na to, co je jejím hlavním cílem - na ochranu bezpečnosti, zdraví a majetku občanů a vyšetřování trestné činnosti.

Čili nepočítáme s tím, že bychom v letošním roce zvyšovali tarifní platy. Chceme udržet tyto finanční prostředky trvale v rozpočtu a současně bychom se rádi v příštích letech pokusili dorovnat příslušníkům bezpečnostních sborů ono 10% krácení, které je během Nečasovy vlády postihlo. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji předsedovi vlády a táži se pana poslance, zdali chce položit předsedovi vlády doplňující otázku. Je tomu tak, prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Tak ještě jednou. Pane předsedo vlády, zareaguji úplně na poslední větu z toho, co jste teď řekl. Mám to vnímat tak, že teď prohlašujete, že příslušníkům bezpečnostních sborů v následujícím roce vrátíte oněch 10 %?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Slovo má předseda vlády Bohuslav Sobotka.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane poslanče, jsem přesvědčen, že to nebude možné realizovat během jednoho roku. Nelze si představovat, že budeme schopni tyto finanční prostředky najít - znovu zdůrazňuji, zejména v souvislosti s tím, že letos došlo k navýšení počtu příslušníků bezpečnostních sborů. To znamená, budeme muset toto opatření rozložit do několikaletého období tak, abychom napravili platové deformace, ke kterým v minulosti došlo. Ale jsem přesvědčen, že ministr vnitra přijde na vládu s návrhem na to, jak v těch příštích letech během funkčního období vlády ten problém napravit a ten problém vyřešit.

Nedokážu si představit, že by z hlediska rozpočtových možností státu bylo možné tuto deformaci napravit během jednoho rozpočtového roku. Takže bude to vyžadovat delší časové období.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím, aby s další interpelací vystoupil pan poslanec Miroslav Kalousek, který byl vylosován jako desátý. A prosím, aby se připravil pan poslanec Ladislav Šincl. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny při projednávání služebního zákona poslanci vládní koalice nešetřili výroky jako odpolitizování a profesionalizace státní správy, každý musí být kvalifikován a musí projít náročným výběrovým řízením. Popřípadě - profesionální úředník se nesmí bát o místo po každých volbách.

To jsou principy, se kterými souhlasím. Nechápu však, proč se ministři vaší vlády chovají zcela opačně. Pro nedostatek časového prostoru uvedu jeden křiklavý případ. Na Ministerstvu financí funkci ředitele legislativního odboru od roku 1993 pro celkem deset ministrů tří politických stran a úřednických vlád zastával a perfektně odváděl práci doktor Michal Švorc. Byl tento týden odvolán a nahrazen právníkem s relativně krátkou praxí z advokacie, tedy ze zcela odlišné disciplíny, než je legislativa. Takových případů bych mohl uvést řadu.

Uvědomujete si, pane premiére, zcela devastující psychologický dopad této personální politiky do celé státní správy? Vysíláte signál, že nerozhoduje odbornost, zkušenosti a loajalita, ale protekce, nepotismus a stranická příslušnost. Dovoluji si proto položit dva stručné dotazy. Myslíte své zásady ke služebnímu zákonu vážně? Za druhé. Myslíte-li je vážně, co uděláte jako premiér pro to, aby se vaši ministři nechovali v přímém rozporu s těmito zásadami? Děkuji za stručné odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Slovo má předseda vlády Bohuslav Sobotka. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Dovolte mi, vážený pane poslanče, dvě reakce na vaši interpelaci.

První. Protože jsem přesně nevěděl, čeho přesně se bude interpelace týkat, tak jsem se ještě teď dotázal ministra financí na osud pana Švorce v rámci aparátu Ministerstva financí. Já pana Švorce přirozeně znám, protože jsem s ním měl možnost čtyři roky spolupracovat na pozici, kdy on byl vedoucím právního odboru Ministerstva financí. Ministr financí Andrej Babiš mne ujistil, že nadále počítá se spoluprací s panem Švorcem a že by měl nadále ve strukturách Ministerstva financí na odpovídající pozici působit. Tolik jenom jedna rychlá informace, kterou bych vám rád poskytl.

Druhá poznámka je možná obecnější, ale týká se nás všech. Kdybychom, pane poslanče, my všichni, jak jsme tady, schválili při všech předcházejících možnostech, které jsme měli, zákon o státní službě, tak už by takové interpelace vlastně nemusely ani probíhat. To říkám proto, že se z toho nechci vyviňovat. Byla to naše vláda, která zákon poprvé v historii země prosadila, ale pak jsme bohužel neměli dostatek důslednosti, abychom dotáhli do konce jeho plnou účinnost, stejně tak dostatek důslednosti neměla ani vláda ODS a TOP 09, aby zákon o státní službě dotáhla do fáze plné účinnosti, a teprve to, až zákon bude platit, a já doufám, že to bude 1. ledna 2015, vytvoří systémové opatření pro to, aby státní správa nemohla být ovlivňována, dramaticky ovlivňována po každých volbách. Jenom systém, kdy bude oddělena odborná část aparátu resortu, kdy bude podřízena státnímu tajemníkovi, kdy tady bude generální ředitel státní služby, pouze takovýto standardní evropský systém by do budoucna měl znamenat jasnou jistotu pro kompetentní kvalifikované poctivé úředníky, že se nemusí obávat jakýchkoliv politických změn a čistek.

Já bych byl velmi rád, kdyby tato vláda konečně splnila dluh, který má celá politická reprezentace, a zajistila, že zákon o státní službě bude od 1. ledna příštího roku platit. Věřím, že i opozice nám v tomto pomůže a přijetí zákona o státní službě podpoří.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Vidím, že pan poslanec bude pokládat doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Pouze poznámku, pane premiére. Zákon je minimum morálky. Slušní lidé se mohou chovat podle zásad, které hlásají, bez toho, že je nějaký zákon v účinnosti. Pochopil jsem z vaší reakce, že do té doby, než zákon bude v účinnosti, budete trpět svým ministrům, aby odvolávali z funkcí zkušené loajální úředníky s dlouholetou praxí a přiváděli si zvenku politické trafikanty, protože v tomto případě byl na toto místo nahrazen politický trafikant bez jakékoliv zkušenosti z legislativní praxe a odvolán zkušený úředník, který sloužil dvacet let deseti ministrům pěti politických stran a dvou úřednických vlád. Respektuji, že jste připraven to trpět, ale myslím si, že zákon je minimum morálky a že byste to trpět neměl.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Slovo má pan premiér Bohuslav Sobotka. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Pokud se podaří náš záměr, tak od 1. ledna roku 2015 už takovéto starosti mít nemusíme. Budou tady jasná pravidla, která budou chránit státní správu před neoprávněnými zásahy. A do té doby nesou odpovědnost jednotliví členové vlády. Já předpokládám, že se budou chovat profesionálně a že nepřipustí, aby aparáty jejich resortů byly jakýmkoliv způsobem devastovány neodbornými zásahy. Věřím, že se nebude opakovat to, co se odehrávalo v době minulé vlády například na Ministerstvu životního prostředí, ze kterého se stala pobočka oblastního sdružení ODS na Praze 6, nebo na Ministerstvu práce a sociálních věcí, ze kterého se stalo eldorádo pro podnikatelské aktivity pana Šišky a jeho byznysových kamarádů. Doufám, že takovéto chyby a takovéto příběhy nová vláda v žádném případě opakovat nebude. (Potlesk z řad poslanců ČSSD a ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Ladislav Šincl, který byl vylosován jako jedenáctý. Prosím, aby se připravila paní Miroslava Němcová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Vážený pane premiére, po pravidelné valorizaci se výše starobních důchodů v České republice zvyšuje od ledna 2014 jen minimálně. Drtivé většině důchodců maximálně o několik směšných deset korun měsíčně. Základní výměra důchodu se zvýšila z 2 330 korun na 2 340 korun, procentní výměra pak vzroste o 0,4 %. Jistě víte, že počínaje lednem 2013 rostou důchody jen o třetinu inflace a o třetinu růstu reálné mzdy. Tuto nižší valorizaci prosadila vládní koalice ODS, TOP 09 a LIDEM. Tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09 dokonce přitom původně navrhoval úplné zmrazení růstu penzí. Za tři roky chtěla tak bývalá vláda uspořit celkem 47,7 mld. korun. Smutné je, že na těch, co se nemohou vůbec bránit, to je na důchodcích. Díky dosavadní směšné valorizaci penzí a neustálému zdražování reálné důchody klesají. Navíc důchodci, kteří si chtějí ke svému důchodu trošku legálně přilepšit, byli bývalou vládou za svoji snahu potrestáni a připraveni o další peníze. Počínaje příjmy za rok 2013 si totiž nemohou moci od daní odečítat základní daňovou slevu ve výši 24 840 korun ročně. Týká se to přitom všech zdanitelných příjmů. Důchodci by tak na dani z příjmů zaplatili více než jen za příjmy z pracovního poměru či brigád, ale i pokud mají živnost nebo třeba příjem z pronájmu nemovitosti.

Mám tedy pro vás otázku, zdali to chcete nějak změnit a situaci důchodců v České republice zlepšit.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Slovo předávám panu předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi. Prosím, pane předsedo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji za otevření tématu, které je důležité pro velkou část naší společnosti. Já tady vidím ministryni práce a sociálních věcí. Pevně věřím, že už na ministerstvu píší návrh novely zákona, kterým se změní systém valorizace důchodů. Je z legislativního hlediska důležité, aby Poslanecká sněmovna a Senát návrh projednaly do začátku podzimu letošního roku, takže předpokládám, že návrh bude v krátké době předložen do legislativního procesu.

My jsme se dohodli v rámci vládní koalice, že se vrátíme k valorizaci penzí podle inflace, to znamená nebudeme se tvářit, že se zdražování léků, bydlení a potravin důchodců týká jenom z jedné třetiny. Ono se jich týká ze sta procent, to znamená i valorizace musí zahrnovat sto procent růstu inflace v předcházejícím roce. Pokud se nám podaří zákon letos schválit, pak je šance, že od 1. ledna příštího roku bude již řádná valorizace penzí a že opustíme neblahou politiku minulé vlády Petra Nečase, která na dva roky snížila tempo valorizace důchodů, a dochází tedy k reálnému poklesu důchodů v České republice a klesá kupní síla důchodců. To si myslím, že je velmi negativní.

Jenom chci poznamenat, že to, co bylo absolutně bezcitné, bylo zkombinování několika kroků, které všechny směřovaly vůči důchodcům. Za prvé snížení valorizace penzí. Za druhé zvýšení poplatku za pobyt v nemocnici z 60 na 100 korun. Za třetí zrušení slevy pro pracující důchodce, kterou vy jste zmínil. Za čtvrté odbourání sociálního příspěvku v nejnižší skupině, kde se snížil na 800 korun. Tohle všechno byly kroky, které směřovaly vůči jedné skupině. A tím posledním krokem byl dramatický nárůst doplatků za léky, který jsme tady zaznamenávali v uplynulých letech.

Čili je evidentní, že minulá, Nečasova vláda se na důchodce dramaticky negativně zaměřila a snažila se zejména na jejich úkor získat úspory v rámci výdajů státního rozpočtu. Bylo to nespravedlivé, bylo to sociálně necitlivé a takovýmto způsobem v žádném případě nová vláda postupovat nechce.

To, co je ovšem důležité, je, abychom také mobilizovali příjmy státu, zdroje státu na to, abychom pokryli výdaje na vyšší valorizaci penzí, aniž by to zvýšilo schodek státního rozpočtu. Pro ten příští rok to bude znamenat, že budeme muset nalézt dodatečných pět až šest miliard korun na to, abychom tu vyšší valorizaci penzí pokryli. Tyto zdroje bude samozřejmě vláda hledat zejména v oblasti úspor provozních výdajů a také v oblasti zvýšení výběru daní, zejména pokud jde o omezení daňových úniků.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu premiérovi a táži se pana poslance, zda má doplňující otázku. Nemá. Dobrá tedy. Prosím, aby s další interpelací vystoupila paní poslankyně Miroslava Němcová, která v tomto případě byla vylosovaná jako dvanáctá. A prosím, aby se znovu připravil pan poslanec Šincl. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, obracím se na vás s otázkou, kterou nebudete slyšet poprvé, ostatně dnes jste ji tady již slyšel, a ta otázka se týká střetu zájmů. A bohužel, protože půjde o permanentní střet zájmů ministra financí po celou dobu, kdy bude existovat tato vláda, tak se s touto otázkou nějakým způsobem budeme potýkat.

Vy jste nám tady v jedné z předchozích odpovědí sdělil, že lze předejít tomuto střetu zájmů po formální stránce tím, že pan ministr financí vždy oznámí buď ve Sněmovně, nebo předpokládám též na vládě, že se ocitá momentálně ve střetu zájmů, neb se jedná o rozhodování ve věci, která se týká jeho byznysu, jeho firem. To, že se vzdal řízení svých firem nebo odešel z řídicích funkcí, neznamená, že tuto firmu dále nevlastní, že jakýkoli nákup, jakýkoli pohyb v té firmě nebude dělat on, že jakákoli akvizice nebude strategicky jím přímo řízena. A do tohoto střetu zájmů se určitě dostanete např. ve chvíli, kdy se bude rozhodovat o tom, kdo bude správcem státních hmotných rezerv, kdo bude rozhodovat o tom, že třeba obilí bude uskladněno v silech Agrofertu nebo někde jinde. A přestože mi říkáte, pane premiére, že pan ministr financí nám oznámí, že je ve střetu zájmů, tak já chci slyšet, co uděláte vy. Jak vy jako předseda vlády zajistíte, aby se tento střet zájmů, který ohrožuje nás všechny, daňové poplatníky, neodehrával.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně. A předávám slovo panu předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, já se domnívám, že musíme rozlišit dvě věci. Procesy, které mají svůj původ v minulosti, tzn. v době, kdy ještě současný ministr financí nebyl ve funkci a nebyl členem vlády, a procesy, které budou event. založeny v době působnosti této vlády na základě rozhodnutí současné vlády.

Pokud jde o tu první oblast, věci, které souvisí s minulostí. Vy jste např. jednu z nich zmínila, tzn. otázku skladování části zásob státních hmotných rezerv. To není něco, o čem by rozhodovala tato vláda. A vláda to ani žádným způsobem ovlivnit nemohla. Ani v tom minulém volebním období, kdy byla sociální demokracie sedm let v opozici, lidovci vůbec nebyli ve Sněmovně a hnutí ANO ani neexistovalo. To znamená, že tyto procesy, myslím, není možné zmiňovat v souvislosti s nějakým střetem zájmů v tom smyslu, že by za něj tato vláda mohla.

Pokud jde o věci, které se týkají budoucnosti a jakýchkoli dalších rozhodování státu nebo jeho složek nebo státem kontrolovaných společností, přirozeně budeme postupovat tak, abychom se v žádném střetu zájmů neocitli. Jde o to, aby se postupovalo transparentně, aby se organizovaly standardní veřejné soutěže, aby nemohl být stín pochybnosti o tom, že tady vítězí nějaký soukromý zájem před zájmem společnosti a zájmem veřejným. Já předpokládám, že i opozice bude tyto věci velmi ostražitě hlídat, to je koneckonců rolí parlamentní opozice, a v případě, že by něco takového hrozilo, že můžeme počítat také s tím, že nás i opozice na potenciální rizika upozorní.

Já chci za vládu slíbit, že uděláme vše pro to, abychom jakémukoli podezření z eventuálního střetu zájmů předešli a nastavili takové standardy a takové postupy, aby něco takového vůbec nebylo možné. Čili dobrá vůle na straně vlády tady jednoznačně je. Jsme připraveni se s těmi riziky vypořádat. Ale jinak samozřejmě pokud jde o znalosti procesu ve společnosti Agrofert, já asi nejsem ta osoba, která by tyto věci měla detailně znát nebo s nějakými detaily popisovat.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane premiére. A vidím, že paní poslankyně chce položit doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji. Já jsem si stoprocentně jista, pane premiére, že jste věděl, že se vás neptám na vnitřní procesy, které probíhají uvnitř firem pana Babiše. Já jsem se vás ptala na to, jak vy osobně budete garantovat, že nebude moci docházet ke střetu zájmů z jeho strany se zájmy daňových poplatníků, občanů České republiky, vás jako předsedy vlády.

Vy jste mi vysvětlil vaši dobrou vůli a já ji chci brát vážně. Jenom vám bohužel musím připomenout hned první tiskovou konferenci, kterou jste měli jako vláda, která se představovala, budoucí koalice, kde pan Babiš prezentoval více svoji firmu Agrofert než zájmy vznikající koalice. Viděla jsem dobře z televizní obrazovky, jak jste měli skloněné hlavy, protože jste pochopili, nejenom že to je politicky velmi špatně, neb se v politice pohybujete a těmto věcem rozumíte, ale také jste cítili, že to je onen střet zájmů, pro který vás budeme nutně kritizovat. Takže jestliže jsme to již jednou zažili, a to v přímém přenosu, tak se nedivte, že se ptáme, co proti tomu uděláte.

Ten slib já beru vážně. Samozřejmě v tuhle chvíli ho musím vzít vážně od vás jako od nového předsedy vlády. Ale vy zas musíte vzít vážně to, že my vás budeme v tomto ohledu samozřejmě velmi hlídat.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana premiéra k mikrofonu.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já už nebudu příliš dlouze hovořit. Chápu to, že opozice tyto věci bude sledovat. Myslím, že to je zcela namístě. My jsme připraveni poslouchat to, co opozice říká, a pokud tam budou relevantní fakta, relevantní informace, tak přirozeně s nimi vláda také bude pracovat tak, abychom prokázali, že hájíme jako celá vládní koalice, jako všechny koaliční strany, jednoznačně zájem občanů České republiky a že tady nejde o upřednostňování jakýchkoli soukromých nebo podnikatelských zájmů. Prostě takto jsme odhodláni postupovat. A teď to neříkám jenom za sociální demokracii, ale chci to tady jasně deklarovat za všechny tři koaliční strany. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane premiére. S další interpelací vystoupí pan poslanec Ladislav Šincl, který byl vylosován jako třináctý.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Já děkuji, paní předsedající. Tato interpelace je opět na téma pravidelných valorizací starobních důchodů, kde drtivé většině důchodců byly zvýšeny důchody jen o směšných pár desítek korun, tedy jen o třetinu inflace a třetinu růstu reálné mzdy, kterou prosadila vládní koalice ODS, TOP 09 a LIDEM. Pan premiér mě a všechny důchodce v České republice v minulé odpovědi ujistil, že tuto špatnou praxi změní a prosadí plnou valorizaci důchodů. Proto se vzdávám svojí interpelace a všech následujících. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Toto bereme na vědomí. Prosím s další interpelací aby vystoupil pan Václav Klučka, který byl vylosován jako číslo 14.

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, paní předsedající. Já se jenom obávám, že se asi nevlezeme do limitu 16. hodiny, ale prosím.

Kybernetická bezpečnost. Tak jak jsem k interpelaci ke zdravotním poplatkům našel jakýsi návod v koaliční smlouvě, tak musím konstatovat, že o kybernetické bezpečnosti jsem v koaliční smlouvě nenašel nic. Předpokládám, že to objevíme ve vládním prohlášení, případně v legislativním plánu vlády, protože stojíme i na této sněmovně před problémem schválit v prvém čtení... Pardon, ne v devadesátce... Ale projít v prvním čtení zákon o kybernetické bezpečnosti, který byl zpracováván v této společnosti asi tři roky.

Já se chci jenom ujistit otázkou na pana premiéra, že to, že to není v koaliční smlouvě, není podcenění oblasti kybernetické bezpečnosti a že vláda s tímto fenoménem, který je velmi potřebný pro zajištění bezpečnosti tohoto státu, že vláda s tímto fenoménem počítá.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Slovo má předseda vlády Bohuslav Sobotka.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já už nemám mnoho času, pouze chci ujistit pana poslance, že tak tomu je, příslušný zákon je předložen, vláda ho nestáhla, to znamená, že chceme pokračovat v legislativním procesu, a já se těším na legislativní proces, budu ten zákon uvádět na půdě Poslanecké sněmovny. Přirozeně jsem připraven diskutovat jak s vládními poslanci, tak s opozicí, abychom tu normu schválili v moderní podobě a aby to byl skutečně užitečný zákon. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a ptám se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. Nechce.

Jsem nucena upozornit Poslaneckou sněmovnu, že uplynula 16. hodina, tedy uplynul čas, kdy je možné podat podle jednacího řádu poslední ústní interpelaci na předsedu vlády. Nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády.

(Střídání předsedajících.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne. Dovoluji si vyzvat pana poslance Miroslava Kalouska, aby přednesl svoji interpelaci na ministra financí Andreje Babiše, a tak zahájil blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se paní poslankyně Olga Havlová. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, musím bohužel konstatovat, že vaše personální politika v praxi ostře kontrastuje se zásadami, které vy a vaše politické hnutí prosazuje při projednávání služebního zákona. Za všechny případy uvedu jeden křiklavý. Tento týden jste odvolal z funkce ředitele legislativního odboru, tedy z ryze odborné funkce, JUDr. Michala Švorce, který tuto funkci zastával 20 let, od roku 1993, pro celkem deset ministrů z pěti politických stran, pro dvě úřednické vlády. Odvolal jste ho třetí den ve své funkci a nahradil ho člověkem s relativně krátkou právnickou praxí z úplně jiné disciplíny než legislativa. Jinými slovy, odvolal jste zkušeného odborníka, nahradil jste ho politickým trafikantem.

Uvědomujete si, vážený pane ministře, devastující dopad tohoto kroku do státní správy? Vysíláte signál, že vaše protekce a příslušnost k vašemu hnutí je daleko důležitější než kvalifikace, odbornost, zkušenost a loajalita k pracovišti.

Dovoluji si položit dvě jednoduché otázky a velmi prosím o nevyhýbavé odpovědi. Za prvé, jakého zásadního profesního pochybení se dopustil JUDr. Švorc, že musel být odvolán z funkce třetí den poté, co vy jste přišel na ministerstvo? A zejména mě zajímá, jakým náročným výběrovým řízením - protože náročná výběrová řízení akcentujete při projednávání služebního zákona - prošel jeho nástupce a jakým transparentním procesem jste vy dospěl k závěru, že jeho nástupce je ten nejlepší možný kandidát. Prosím o stručné a nevyhýbavé odpovědi.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Než předám slovo panu ministrovi, ještě omluvy - paní ministryně Jourové z dnešního odpoledního jednání, pana poslance Komárka z osobních důvodů a pana poslance Matěje Fichtnera.

Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Kolegyně, kolegové, dobrý den ještě jednou. Pokud mluvíme o politických trafikantech, tak musím říci, že je to především vaše praxe, už dlouhodobě. My jsme s tím od počátku samozřejmě měli problém i v rámci koaličních jednání. My jsme totiž žádné politické trafikanty nikde nenominovali. Pan doktor Pelikán je syn známé právničky, renomované, a není žádný politický trafikant. My jsme nominovali na náměstky osm apolitických lidí, kteří nejsou členy politického hnutí. Já chápu, že v minulosti jste vždycky měli každý svého náměstka, aby tam dělal kšefty pro tu danou stranu, jako byl případ pana Zajíčka u pana Kalouska v minulosti.

A co se týká pana doktora Švorce, tak já jsem s ním mluvil a ptal jsem se na jeho náplň práce. A on mi říkal: "Podepisuji faktury." A já: "Jaké faktury?" "No, víte, Ústav pro zastupování státu ve věcech majetkových žaluje Švýcarsko za 2 miliardy." Pan Kalousek zapomněl zažalovat těch 14 miliard, to si všichni pamatujeme, že na to zapomněl a nepřihlásil se k těm penězům, které patří českému státu. Takže pan Švorc kontroluje faktury. A já říkám: "A co ještě děláte?" "No, kontroluji faktury." "A vybíráte vlastně advokáty?" "Ne, ne, to nedělám, to dělá ten ústav."

Ministerstvo financí funguje absolutně decentralizovaně, to znamená, že i za trestní oznámení se platí 200 tisíc. Minulý rok Ministerstvo financí zaplatilo 57 milionů za právnické služby.

Naše strategie je jiná. My chceme ne decentralizovat, ale insourceovat. My bychom rádi zaměstnali nové absolventy práva, kteří mají problém si najít práci, a ne jenom externí právnické kanceláře. Tento stát má vedlejší náklady 34 mld. na provoz. Ano?

Takže žádné trafikanty. A pan doktor Švorc zůstává na ministerstvu v úplně stejné funkci, akorát dochází ke sloučení všech právnických služeb, protože na ministerstvu každý odbor si objednává právníky. Každý si dělá, co chce. Ano? Takže my to zcentralizujeme a pan doktor Švorc bude vykonávat úplně stejnou funkci.

Takže pane poslanče Kalousku, buďte v klidu. Děkuji. (Potlesk ze středu sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. S doplněním prosím pana poslance Kalouska.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Lžete, pane ministře. Pan doktor Švorc nebude ředitelem legislativního odboru, z té pozice je odvolán. Že tam zůstane a bude za toho politického trafikanta pracovat, to asi ano. Někdo za politického trafikanta pracovat musí.

A lžete o náplni práce ředitele legislativního odboru. Na to se nemusíte ptát, to si můžete přečíst v organizačním řádu. Není pravda, že ředitel legislativního odboru kontroluje jenom faktury. Lžete o tom, že zůstává ve své funkci.

Neodpověděl jste mi na jedinou otázku. Zejména jste mi neodpověděl na to, jak se ten trafikant stal tím nejlepším vhodným kandidátem, protože vaše rozhodnutí je stejně absurdní, jako kdyby ředitel nemocnice jmenoval primářem chirurgie mladého rentgenologa. Samozřejmě se tím primářem chirurgie může stát, ale až za pár let na příslušném pracovišti.

Tohle je prostě jenom politická protekce politických trafikantů a vy jste lhář! (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím o doplňující odpověď pana ministra. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já bych jen zopakoval, že dochází k vytvoření nového sektoru legislativně právního a pan doktor Švorc bude nadále dělat legislativu.

A pan doktor Pelikán byl stejně vybrán jako váš trestně stíhaný Radek Šnábl, ten váš geniální arbitrážní výběrčí, který tam nechal fakturovat pro svoji manželku a je na něho podáno trestní oznámení. A vy jste ho vzal na Ministerstvo financí a už byl trestně stíhán za daňový podvod. Takže si myslím, že si nemáme co vyčítat. Doktor Pelikán je renomovaný právník a je absolutně čistý na rozdíl od vašich kádrů, co jste měl. (Potlesk z lavic hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nyní dávám slovo poslankyni Olze Havlové, která byla vylosována na druhém místě, k přednesení ústní interpelace na ministra zemědělství Mariana Jurečku. Připraví se pan poslanec Radek Vondráček. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, obracím se na vás s interpelací v otázce ohledně situace ve vedení státního podniku Lesy České republiky. Jak uvádíte v rozhovorech, situace v Lesích České republiky je jednou z vašich priorit. Chcete dokončit výběr nového generálního ředitele a změnit systém udělování zakázek na těžbu dřeva tak, aby se k nim dostaly i malé a střední regionální podniky.

Proto se chci zeptat, jak dlouho ještě zůstane v čele podniku vedením pověřený ředitel Michal Gaube, tedy člověk, který byl z pozice ekonomického ředitele pod bývalým generálním ředitelem Svatoplukem Sýkorou přímo zodpovědný za nesrovnalosti v hospodaření státního podniku, na něž poukázal i Nejvyšší kontrolní úřad a které vyšetřuje Policie České republiky. Jen připomínám, že dočasně řídí podnik pan Gaube od 1. prosince 2012. Kdy hodláte vypsat transparentní výběrové řízení na ředitele Lesů České republiky? Pokusíte se depolitizovat také dozorčí radu tohoto státního podniku?

Jak budete řešit hospodaření státního podniku Lesy České republiky, kde dochází podle Nejvyššího kontrolního úřadu k prokazatelným únikům ve stovkách milionů korun na zakázkách, informačních technologiích, mediálních službách, inzerci nebo právnických službách? Chystáte revizi tzv. dřevěné knihy, jejíž aktuální podoba nahrává velkým dřevařským firmám na úkor státního podniku Lesy České republiky? Nyní mají tyto velké firmy možnost stromy pokácet, odvézt i samy prodat, čímž zvětšují svůj zisk a podstatně tak tunelují lesy České republiky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Poprosím nyní o odpověď pana ministra zemědělství Mariana Jurečku. Prosím, pane ministře, máte slovo a svých pět minut.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové. Děkuji za otázky, které zazněly, protože jsou opravdu aktuální a řekl bych skoro akutní.

Pokud jde o to první, co zaznělo, jak dlouho bude trvat situace, kdy je pověřen řízením tohoto podniku pan Gaube, tak jak jsem avizoval, chci tuto situaci vyřešit v řádu několika týdnů, do měsíce od nástupu. Tento týden dokončím seznamování se s výběrovým řízením, které probíhalo, v jehož finále je šest uchazečů, všech šest uchazečů si chci ještě v průběhu příštího týdne pozvat na osobní setkání, abych jim mohl položit já osobně některé otázky, které mi vyvstaly, když jsem se seznamoval s materiály, které předložili v rámci výběrového řízení, tak abych potom mohl rozhodnout a vybrat nového generálního ředitele. Zatím nemám žádný důvod, na základě kterého bych mohl říci, že výběrové řízení mohu nějak zásadně zpochybnit, tak jak bylo vypsáno a jak probíhalo.

Pokud jde o věci týkající se změny způsobu hospodaření státního podniku Lesy České republiky, osobně považuji současný systém prodeje dřeva za ne příliš šťastný. Nevím, kdo z nás by takovým způsobem prodával, kdyby to byl jeho vlastní les. Mnoho z nás by se asi nenašlo. Jsem si ale vědom toho, že to nelze udělat jednorázově, z roku na rok v celém rozsahu, a chci otevřít debatu nad aktualizací dřevěné knihy se zemědělskou odbornou veřejností a směřovat k tomu, abychom dokázali systémově směřovat ke změně způsobu hospodaření ve státním podniku a k tomu, abychom změnili způsob prodeje dříví. Pro mne je důležité, aby jediným a tím hlavním kritériem nebyl pouze zisk, ale abychom se také dokázali v širším kontextu podívat na sociální aspekty, tvorbu pracovních míst, podporu dřevozpracujícího průmyslu, což jsou věci, které nám potom přinášejí jiné efekty pro celou společnost, pro celý tento stát.

Pokud jde o odpolitizování dozorčí rady, tak jsem zadal, v tento okamžik analyzuji složení všech dozorčích rad a dalších orgánů, všech podřízených organizací, které spadají pod resort Ministerstva zemědělství, a budu plánovat i zde personální změny s tím, že především odbornost je pro mě hlavním kritériem, nikoli politická či stranická knížka.

Pokud jde o inzertní služby, IT zakázky, právní služby, které jsou v docela hojné míře využívány nejenom v Lesích ČR, ale i v jiných organizacích, tak jsem dnes rozhodnutím ministra pozastavil veškeré věci a rozhodnutí. Bez vědomí ministra nemohou ředitelé organizací tyto věci realizovat. Týká se to i personálních věcí až na úroveň vedoucích pracovníků, tak abychom teď po nějaký čas dokázali zmonitorovat situaci a to, co v těchto organizacích probíhá, aby tam nedošlo k páchání nějakých dalších škod. Měl jsem v pondělí večer na jednání na Ministerstvu zemědělství osobně pana Gaubeho a i o těchto věcech jsme tam spolu hovořili. Budu chtít, aby se v rámci mého resortu, a budu usilovat, abychom i na vládní úrovni jsme vedli debatu, jakým způsobem a za jakých podmínek probíhá sponzoring ze státních firem pro jiné veřejné aktivity, protože firmy, které jsou, řekněme, i dlouhodobě ve ztrátě a sponzorují velké sportovní a jiné projekty, tak si myslím, že to je věc, která není normální.

Tolik tedy ve stručnosti. Pokud jsem zodpověděl to hlavní z klíčových dotazů, tak vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi a poprosím paní poslankyni, zdali má doplňující otázku. Paní poslankyně nemá doplňující otázku. Proto prosím pana poslance Radka Vondráčka, aby přednesl svoji interpelaci, připraví se pan poslanec Adolf Beznoska. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, nechci tu působit za hujera, že interpeluji v podstatě vlastní ministryni, nicméně na základě nějakých občanských podkladů bych rád využil institutu interpelace, abychom otevřeli širší veřejnou diskusi, co se týče novelizace exekučního řádu.

Moje interpelace směřuje do článku § 42 exekučního řádu, který byl novelizován od 1. 1. 2014 a na základě kterého může exekutor postihnout i majetek, který netvoří součást společného jmění manželů, jen proto, že bylo rozhodnutím soudu zrušeno společné jmění manželů nebo zúžen jeho stávající rozsah nebo že byl smlouvou zúžen rozsah společného jmění manželů, že byl ujednán režim oddělených jmění nebo že byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manželství. Tato nenápadná novela exekučního řádu má za následek, že i u lidí, kteří si vyřešili své majetkové záležitosti třeba i v 90. letech, nyní dochází k postižení příjmů ze závislé činnosti, prostředků na bankovních účtech za dluhy druhého manžela, který je způsobil třeba i před manželstvím.

V návaznosti na tento konkrétní dotaz bych se rád zeptal ministryně spravedlnosti, zda lze předpokládat nějaké postupné dílčí novelizace, které by odstranily nejpalčivější problémy, které nás tíží - a že nás tíží a že to je společensky závažné téma, o tom jsme se přesvědčili myslím všichni z nás při styku s voliči -, nebo zda se předpokládá nějaká komplexní novela exekučního řádu, která by nám pomohla tuto otázku vyřešit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a poprosím paní ministryni Válkovou o laskavou odpověď. Prosím paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Děkuji, pane předsedající. Vážený pane kolego poslanče, vážené poslankyně, vážení poslanci, otázka, na kterou tázal v rámci interpelace pan poslanec Vondráček, se stala i předmětem medializace. Několik konkrétních případů se také objevilo již v advokátních kancelářích, které se s tím musí vypořádat a informovat v duchu, jaký byl zde před chvílí přednesen, čili že skutečně je pravda, že pokud existuje dluh, který se vymáhá, tak lze vést exekuci i na majetek, který vznikl před uzavřením manželství, a to i v těch případech podle nového znění, kdy rozhodnutím soudu bylo zrušeno společné jmění manželů nebo samozřejmě zúženo, nebo byl smlouvou zúžen rozsah společného jmění manželů, a to vyčerpávajícím způsobem, nebo byl ujednán režim oddělených jmění nebo byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manželství. V podstatě jde o všechny možné formy, jakým způsobem společné jmění manželů vyloučit nebo omezit. Přesto lze v takových případech podle platného znění exekuci na majetek vést, a to i v případě, že jde o dluh, který vznikl před uzavřením manželství.

Byla jsem seznámena s interpelací natolik včas, před asi dvěma hodinami, že jsem už měla i možnost hovořit s těmi, kteří se podíleli na tvorbě nového, resp. psali nový občanský zákoník, kteří o této opravdu malé, ale co do rozsahu a významu velké změně nevěděli, dozvěděli se to ex post a pokládají ji za velmi podstatnou. To znamená, když jsme si my rozdělili v rámci legislativních prací mezery, nedostatky, chyby nového občanského zákoníku a souvisejících právních předpisů, a v tomto případě jde o nepřímou souvislost, exekuční řád, který byl novelizován v souvislosti s nabytím účinnosti nového občanského zákoníku, tak bych řekla, že to bude kategorie A. To znamená velmi rychlé odstranění této chyby, protože zatím se nikdo nepřihlásil a nikdo nezdůvodnil, proč k této změně došlo. Takže děkuji za ten dotaz i v tom smyslu, že budu dál pátrat.

Tento bod bych já osobně zařadila spíše mezi ty akutní, protože když se nad tím zamyslíte, v podstatě by to mělo dopad na již i tak dost žalostný stav uzavírání manželství v České republice a zřejmě by to ještě posílilo ten trend, ve kterém vedeme, tuším, že jsme na jednom z předních míst v Evropě těch partnerství bez oddacího listu, což má svoje plusy, ale mnoho minusů také. Takže to by byla nepřímá podpora této formy soužití partnerů. Nevím, jestli toto měl zákonodárce na mysli. Myslím si, že ne.

Komplexní novela všech předpisů souvisejících s novým občanským zákoníkem se bude připravovat na rok 2015. Ale jak říkám, osobně jsem spíše pro to, abychom tuto novelu přijali v roce 2014. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Pan poslanec se hlásí o doplnění své interpelace. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Vondráček: Měl bych doplňující dotaz, protože ten stávající stav chápu spíše tak, že nenápadnou novelou procesní normy došlo asi k popření několika hmotněprávních institutů obsažených v občanském zákoníku.

První otázka: Jaký faktický význam má předmanželská smlouva? Jaký faktický význam má možnost účastníků si například při zahájení podnikání zrušit společné jmění manželů, když fakticky při závazcích je to jedno?

Takže doufám, že jsem to pochopil správně, že jestliže máme ty hmotněprávní instituty jak v tom starém, tak v tom novém občanském zákoníku, tak to správnou cestou by bylo zrušit nebo upravit tu procesní normu. Že se nejedná o novelizaci občanského zákoníku, ale o novelizaci exekučního řádu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Poprosím paní ministryni k doplnění své odpovědi. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Já bych to doplnila v tom smyslu, že je třeba nejdříve se dopátrat toho záměru zákonodárce, který zřejmě tímto způsobem nebyl veden, protože nikdy procesní normy by neměly modifikovat hmotněprávní instituty. Ale právě autoři hmotněprávních institutů - teď nebudu jmenovat dvě ženy, kapacity, které se podílely právě na paragrafovaném znění příslušných oblastí regulujících manželské a rodinné právo v novém občanském zákoníku, tak ty to velice kritizují. Říkají, že nebyly o tom ani informovány.

Takže si myslím, že nejdříve musíme dešifrovat, jak k tomu došlo a proč výsledek je takový, jaký je. A pak samozřejmě zrušit to, co ve svém výsledku částečně - já bych tady nesouhlasila, že zcela tím se popírá smysl tzv. předmanželských smluv, protože ony mají jiné účely a jiné cíle, které sledují, nejen v té oblasti vymáhání dluhů pochopitelně, ale rozhodně ten jejich význam to takto nepřímo procesně omezuje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Nyní poprosím pana poslance Adolfa Beznosku, který má interpelaci na pana ministra financí. Připraví se pan poslanec Bohuslav Svoboda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji. Pane místopředsedo, dámy a pánové, mám dotaz na pana ministra financí Babiše. Spíš jsem zaslechl někde nebo přečetl jsem si v tisku příběh dvou firem - Explosia a Synthesia, přičemž Explosia je firma, kterou vlastní stát. Vlastnická práva v ní vykonává Ministerstvo financí a je to firma zadlužená. Tato firma je velmi úzce navázaná na firmu Synthesia, kterou vlastní Agrofert. Synthesia rovněž pro Explosii je takovým hlavním dodavatelem surovin - nitrocelulóza, nitrační kyseliny, ledek, ale také jejím zásadním věřitelem.

A tak jsem se chtěl zeptat, protože tady hrozí konflikt zájmu, jestli za prvé uvažuje a počítá Ministerstvo financí, resp. vláda, s prodejem firmy Explosia. Za druhé, jestli pan ministr financí může potvrdit či vyloučit, že se Agrofert zúčastní případného zájmu, nebo bude mít zájem o koupi Explosie. A za třetí, jestli může pan ministr vyloučit, že Ministerstvo financí dotací nebo tlakem na vedení Explosie zajistí její oddlužení tak, aby byla pro prodej připravena a čistá. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra financí o jeho odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji strašně moc panu poslanci za tu otázku. Potěšilo mě to, protože pan ministr Kalousek té firmě už pomohl. Já jsem ani netušil, že vlastně existuje nějaká firma Prisko, které pan ministr Kalousek poslední den úřadování poslal sto milionů korun. A potom to ještě vyfutroval 250 miliony na vylepšení základního jmění, protože jeho kámoš dělá kšefty s rozbuškami, říkají pracovníci v Explosii. Takže to je skvělá zpráva, jsem rád, že tady o tom můžu mluvit.

Je pravda, že Explosia je firma ve špatném stavu. A kdo ji řídil? No ne, tak já nevím, asi resort Ministerstva financí. Nevím, jak to tam kluci řídili. Takže to, že dluží naší firmě Synthesia, to je pravda a určitě máme s tím starosti, protože stát by měl řídit svoje firmy řádně. A já jsem jasně řekl, že Explosii převedu, ještě nevím jak, panu ministrovi Mládkovi, protože tam ten konflikt zájmu je jasný. A naše firma tam dodává suroviny a dodává páru a nevím co ještě. Kdysi to byla jedna firma. Já můžu absolutně vyloučit, že by Agrofert o tuhle firmu usiloval. Takže to rád převedu ministru Mládkovi. Doufám, že pan premiér to podpoří. Musím zjistit, jak se to dělá.

A znovu opakuji, že v žádném případě nemáme zájem o Explosii, pokud tady mám, omlouvám se, mluvit za Agrofert, ale tak to bylo položeno. Děkuji. (Potlesk z lavic hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec nemá doplňující otázku.

Přistoupíme k interpelaci pana poslance Bohuslava Svobody taktéž pana ministra financí Andreje Babiše. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Připraví se pan poslanec Václav Klučka.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené poslankyně, vážení poslanci. Vážený pane ministře, rád bych se vás zeptal, jaký bude postoj vlády ke vstupu České republiky do eurozóny, tedy k přijetí eura. Dle posledních výzkumů veřejného mínění odmítá přijetí eura 76 % občanů České republiky. Nedávno jsem se dočetl na vámi vlastněném severu iDNES.cz, že podle ministra zahraničních věcí České republiky a vašeho kolegy z vlády pana Lubomíra Zaorálka bude přijetí eura pro současnou vládu jednoznačnou prioritou. Pan Zaorálek řekl, že není jiné alternativy než euro. Vy jste se před pár dny, přesně 22. ledna 2014, pro vámi vlastněný server iDNES.cz vyjádřil, že - cituji - určitě perspektivně nemáte problém, abychom euro přijali bez toho, že bychom ručili za závazky Řecka nebo Španělska.

Pokud to jako ministr financí nevíte, tak se vstupem do eurozóny budeme za závazky ručit automaticky. Můžete mi tedy vysvětlit, jak chcete dosáhnout toho, aby Česká republika neručila za dluhy jiných států? Můžete nám vysvětlit, proč chcete jít proti vůli 76 % našich spoluobčanů a řady ekonomických odborníků, kteří přijetí eura odmítají? A jak chcete splnit kritéria přijetí eura, když vaše vláda bude zvyšovat deficit státního rozpočtu? Stejně tak bych rád věděl také datum, kdy chcete euro přijmout. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a poprosím pana ministra financí o odpověď.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Dámy a pánové, pokud server iDNES něco citoval, já jsem právě včera dementoval na iDNES zůstatky na účtech ČNB, které, znovu opakuji, byly 350 mld. v březnu 2013, v průměru 300 mld., ale to už tady vysvětloval pan premiér.

Přijetí eura určitě není cíl naší koalice. My jsme o tom nikdy nemluvili, a pokud pan Zaorálek o tom mluví, nevím, z čeho vychází. Naše ekonomika není připravena na přijetí eura, i když samozřejmě nějaká základní kritéria plníme. Nevím, kde pan poslanec na to přišel, že chceme zadlužovat, že chceme zvyšovat deficit.

Dneska se ptal pan Kalousek, jaký je cíl, a já jsem jasně řekl, i když je rozpočet schválen na 112, že bych se rád dostal někde pod 100, takže bychom měli naslouchat, co se tady říká.

Vyjádřil jsem se, že nevidím, pokud někdy vůbec, a možná, nevím, jestli to bude otázka referenda, může o tom být celospolečenská debata, jestli euro, můžou se k tomu vyjádřit občané, jestli ho chceme, nebo nechceme. Já jsem se vyjádřil, že to nebude dřív než za šest let podle mého odhadu a znalosti, a v podstatě to není úkol pro stávající koaliční vládu, takže já úplně nevím, z čeho pan poslanec vlastně čerpá informace.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi a poprosím o doplnění své otázka pana poslance Svobodu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji. Čerpám je z otevřených zdrojů a čerpám je z prohlášení pana ministra Zaorálka i z prohlášení vašeho. Já jsem vám položil pět otázek, na žádnou jsem nedostal odpověď. Prosím. Ale jedna otázka je zásadní.

Vy jste řekl, že nebudete mít problém s přístupem k euru, když nebudeme platit dluhy Řecka a Španělska. Ptám se vás tedy, jak to chcete zařídit, když platba dluhů je conditio sine qua non.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci, poprosím pana ministra financí. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Spíš bych se chtěl zeptat, proč vlastně pravicová vláda, a hlavně ODS, nedovolila Kalouskovi vstoupit do fiskálního paktu. Proč mu to Nečas zakázal? Vždyť Kalousek to chtěl. A my to chceme. A to je první krok. Pokud ODS měla pocit, že Česko je Anglie, tak zatím ten ostrov ani ropu ani plyn nemáme a podle toho bychom se měli asi v té Evropské unii chovat a nedělat velká ramena.

První krok, pokud chceme skutečně v Evropské unii nějak fungovat a nemít pověst toho, který jenom okopává kotníky a je zkorumpovaný, tak my určitě budeme chtít začít tím fiskálním paktem, co si myslím, že je v rámci dneska už, když jste byli v koalici, tak jste byli proti, dneska jste opozice, tak asi budete za, že bychom měli být rozpočtově rozumní a racionální, a já osobně to určitě budu podporovat a můžeme začít s tím fiskálním paktem.

A pokud se odvoláváte na nějakou formulaci z nějakého volebního mítinku, co jste četl někde na iDNES, tak si myslím, že to není relevantní. Ta pozice dneska je, koalice určitě neusiluje o přijetí eura. Začněme fiskálním paktem, já to budu navrhovat a to bude začátek. Určitě mě opozice podpoří, protože my jsme středopraví a myslím si, že díky nám tady nedošlo k navýšení daní a většina podnikatelů je ráda. Děkuji. (Potlesk některých poslanců.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. S další interpelací se přihlásil pan poslanec Václav Klučka, který přednese interpelaci na ministra vnitra Milana Chovance. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Připraví se paní poslankyně Věra Kovářová.

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane předsedající. Vážený pane ministře, především v úvodu chci říci, že v této interpelaci, ve věci jejího obsahu jsem trošku podjatý, protože s oběma pány policejními prezidenty, jak Lessym, tak Červíčkem, jsem v minulém funkčním období velice úzce spolupracoval, a nejen při setkávání ve výboru pro bezpečnost, ale i při jednání podvýboru pro Policii ČR a jiných aktivitách. To nebyla tedy spolupráce jenom setkávací, ale skutečně spolupráce velmi úzká.

Problém, který vznikl na Policejním prezidiu, mě docela mrzel, protože on svým způsobem trošku shazoval úsilí, které oba dva měli k tomu, aby práce policie byla prací, která bude uznávána ve společnosti. Navíc u Martina Červíčka došlo k tomu, že ho povýšili do funkce generála, a posléze se vlastně koná závěr, který s největší pravděpodobností pro něj už tu nějakou budoucnost dávat nebude.

Já vás chci požádat, pane ministře, včera došlo k zásadnějšímu rozhodnutí, abyste i touto formou této interpelace měl možnost veřejnosti ty věci nejen říci, trošku ujasnit, ale taky naznačit, jak se to bude ubírat dál.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče, a poprosím pana ministra vnitra o jeho odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Děkuji, pane předsedající. Vážený pane poslanče, dámy a pánové, já jsem si nechal vytáhnout chronologii tzv. snahy o odstavení policejních prezidentů, a je velmi zvláštní, že ta snaha začala v září 2011. Už v září 2011 na základě novinového článku začaly kroky, které vedly k odstranění pana policejního prezidenta Lessyho, a celý vývoj známe. Jsou to dvě stránky, které popisují život dvou z mého pohledu dobrých policistů.

Já jsem se s oběma pány potkal a pochopil jsem, že nemám před sebou kariéristy ani dva policisty toužící se vzájemně vymazat, ale mám před sebou dva policisty, kteří byli vtaženi do příběhu, který nezavinili, které ty příběhy velmi ubily, poničily jim pověst, poničily jim kariéru, a že mám před sebou především dva policisty, kteří to s policií myslí dobře. A oni říkali jedno a to samé: Nám už jde jenom o to, abychom si vybojovali zpátky svoji dobrou pověst, abychom mohli u policie zůstat, a ani jeden už nemáme zájem dělat policejního prezidenta. To bylo prostředí, do kterého já jsem přišel.

Pochopil jsem, že jim chybí primárně slušné zacházení, kterého se nedostávalo. Já si velmi vážím dohody, kterou jsme udělali. Ta dohoda pro mě nebyla jednoduchá. Já jsem si dovedl představit, že by se jeden nebo oba účastnili dalšího výběru policejního prezidenta. Oni to oba dva striktně odmítají. Z mého pohledu by byla velká škoda, kdyby opustili řady Policie ČR, a neskrývám, že mi sdělili své ambice.

Pan policejní prezident Lessy má ambici, přejít do oblasti mezinárodních vztahů a stát se vyslancem české policie na Slovensku. Pokud ho tam zastupující policejní prezident, případně nově jmenovaný prezident, vyšle, já s tím nemám problém.

Pan prezident Červíček říká jednu věc. Já nechci zůstat v systému Policejního prezidia, nebylo by to rozumné. A vy jste, pane poslanče, upozornil na jednu velkou absurditu. My povýšíme tohoto policistu do stavu generála - a zahájíme proces jeho odvolání. To nemá s logikou vůbec nic společného. S lidskou slušností už taky ne. Pan generál Červíček má ambici výhledově vést některý z krajů a já si myslím, že tam jeho místo je. Pokud bude šance ho tam umístit a policejní prezident, který se ujme své funkce, ho tam vyšle, opět s tím nemám problém.

Problém nastal v tom, že jsme zjistili, že když - řeknu to velmi obrazně - když policejního prezidenta v Praze srazí auto a policejní prezident bude půl roku nemocen, tak ho automaticky zastupuje náměstek. Když ten samý policejní prezident odejde ze své funkce, tak ho musí zastupovat policista v nižší platové třídě. To jsou některé nesmysly služebního zákona a některých předpisů policie, které se musí odstranit.

My v současné době vytváříme funkci statutárního náměstka, aby automaticky po odchodu Petra Lessyho po 28. únoru mohl zastupovat policejního prezidenta náměstek. Bude jím pan Tuhý. Bude zastupovat policejního prezidenta po dobu nezbytně nutnou.

Stejně tak po dohodě s panem prezidentem Lessym, a byla to určitá vlajková loď jeho programu, když přicházel na Policejní prezidium, bylo vytvoření ekonomického náměstka. Policie potřebuje ekonomickou stabilitu, dnes tam není, takže bude vytvořena funkce ekonomického náměstka policejního prezidenta, kam nový policejní prezident výběrovým řízením obsadí svého náměstka pro finance.

Pokud se rozhodneme jít cestou nabídkového řízení, tak v té době budeme rozhodovat, odhaduji, mezi třemi až čtyřmi kandidáty. Pokud se rozhodneme - a budeme o tom diskutovat v koalici, s veřejností, s odbory i na této půdě -, že půjdeme cestou výběrového řízení, bude se to týkat zhruba 30 policistů, kteří se mohou ucházet o post policejního prezidenta. Pak si ale řekněme, že pokud odmítneme v rámci nabídkového řízení policisty v 11. platové třídě, oni už se nemohou účastnit druhého výběrového řízení. Musíme velmi zvážit, jakou cestou se vydáme. Já jsem připraven o tom vést velmi podrobnou diskusi jak s výbory Poslanecké sněmovny, tak i s výbory Senátu. To je ta cesta, kterou vedeme. Musí směřovat ke stabilizaci policie. A já chci vyslat jasný signál, že policie má jeden dres a to je uniforma. Nemá dres s plackou Petra Lessyho, nemá dres s plackou Martina Červíčka a za to děkuji oběma pánům, že ten příběh včerejškem skončil. A děkuji za tu otázku, pane poslanče.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. K doplnění pan poslanec Václav Klučka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Klučka: Já u tohoto pultíku i z minulého funkčního období jsem znám tím, že jsem byl velmi aktivní v interpelacích, ale po pravdě řečeno, takové zcela konkrétní odpovědi, jaké jsem se teď dočkal na docela vážnou problematiku a otázku, jsem tady zase až tak moc nezaregistroval. Pro mne je to naprosto uspokojující a myslím, že i pro ty, kteří si to poslechnou v mediálních prostředcích, že tato odpověď plně vystihuje stav, který bude následovat. Nemám další otázky. Děkuji vám, pane ministře.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pane ministře, chcete odpovědět na to, jak to děláte, že to děláte tak skvěle? Děkuji.

S další interpelací na pana ministra vnitra se přihlásila paní poslankyně Kovářová, připraví se pan poslanec Vojtěch Adam. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, na pana ministra se obracím ve věci aktuální situace ve státním podniku Česká pošta. S potěšením jsem přivítala výrok pana ministra v nedělních Otázkách Václava Moravce, podle kterého Ministerstvo vnitra učiní vše pro to, aby síť poštovních poboček byla zachována ve své současné podobě. To je myslím dobrá zpráva pro český a moravský venkov, ze kterého nedávno vzešla petice za záchranu pošt, pod níž Sdružení místních samospráv shromáždilo již více než 100 tisíc podpisů. Ráda bych nicméně poukázala na problém obcí, v jejichž případě Česká pošta usiluje o zrušení své pobočky již delší dobu, a v některých z těchto obcí podle mých informací je vyvíjen silný tlak na rušení pošt i v těchto dnech. Jsem přesvědčena, že od těchto aktivit by Česká pošta měla ustoupit, a to i s ohledem na vaše nedělní prohlášení.

Ráda bych vás proto, pane ministře, požádala, abyste jako představitel zřizovatele státního podniku Česká pošta začal v této věci neprodleně jednat. Chtěla bych se ujistit, zda platí vaše slova vyřčená v Otázkách Václava Moravce, a zároveň požádat, zda byste nám mohl nastínit své představy ohledně České pošty v příštích měsících či příštích letech. Pevně doufám, že se mi dostane také dokonalé odpovědi jako v předchozím případě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni a poprosím pana ministra o jeho odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, já se stále považuji více za komunálního krajského politika a bývalého hejtmana, který ví, že tam, kde skončí obchod, kde skončí škola a kde skončí pošta, tam končí život. To znamená, moje vyjádření, které jsem měl v Otázkách Václava Moravce o tom, že budeme bojovat o každou pobočku České pošty, která dává smysl, platí a platit bude. Mám to projednáno s panem premiérem. Já si myslím, že to je stanovisko celé vlády.

Česká pošta je významným zaměstnavatelem a je poskytovatelem veřejné služby. Musíme se zamyslet nad tím, jestli jsme ochotni za tuto veřejnou službu platit. Česká pošta v současné době stále ještě vytváří zisk ve výši zhruba 300 milionů korun. Otázkou je, jestli trendy, které jsou nastaveny ve vývoji finančního zdraví České pošty, ukazují, že bez pomoci a bez tzv. nových výzev je Česká pošta schopna ten zisk generovat dlouhodobě. Já se obávám, zatím z velmi povrchních informací, které mám, že ne. To znamená, my teď budeme řešit střednědobý a dlouhodobý výhled České pošty a já přijdu sem před toto plénum zhruba do měsíce, do měsíce a půl, s prvním návrhem na stabilizaci České pošty a její vývoj.

S panem generálním ředitelem jsem se již měl možnost potkat, potkám se s ním dnes opětovně v 21 hodin a jedno z témat bude právě, aby tlak na rušení poboček ustal minimálně do doby, než tato analýza bude provedena. Já nemohu vyloučit, že budou v jednotkách kusů zrušeny některé pobočky České pošty po dohodě se starostou, po dohodě s hejtmanem, a v tomto duchu jsem informoval pana předsedu asociace Haška, že ho vyzývám k společné spolupráci mimo jiné nad tématem vývoje České pošty. Cesta franšíz, které fungují v celém světě, je jednou z cest, o kterou se můžeme pokusit. Nemůže to být ale snaha České pošty vnutit svoji pobočku obci za každou cenu. Musíme nastavit ekonomické podmínky pro to, aby ta obec, případně některý z řetězců měly zájem tyto franšízy provozovat, aby je provozovaly pod hlavičkou České pošty a aby byly funkční. To znamená, že do té doby, než najdeme směr, který bude funkční, efektivní a ekonomicky zvládnutelný, nejsem připraven umožnit jakékoliv významnější rušení poboček České pošty. Jsem připraven diskutovat se zástupci měst a obcí, jsem připraven, jak jsem říkal, diskutovat se zástupci krajů.

Ty nové výzvy, o kterých jsem mluvil, toto nemůže být čistě o tom, že stát pošle dotaci České poště a ona ji utratí. Ty nové výzvy mohou být nové služby na czechpointech, například registr vozidel. Ty výzvy mohou být o tom, že Česká pošta může zpracovávat hostingové služby pro státní organizace, že Česká pošta může řešit IT služby, že Česká pošta může řešit centrální nákup. O tom všem budu bezesporu jednat i s panem ministrem financí Babišem v následujících měsících.

Jinak děkuji za otázku. Považuji poštu za velmi důležitou organizaci státu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi a ptám se paní poslankyně, jestli má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, já vám velmi děkuji za to pěkné vystoupení a za vynikající odpověď. Budu se těšit za měsíc a půl na odpověď další. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Pan ministr nebude reagovat, protože i tady to dělá skvěle.

S další interpelací se přihlásil pan poslanec Vojtěch Adam, připraví se paní poslankyně Anna Putnová, protože interpelaci číslo 9 paní poslankyně Černochová stáhla. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Adam: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, tuto interpelaci jsem na tomto místě přednesl už v květnu minulého roku, ale protože je stále aktuální, tak ji nyní zopakuji. Jejím základním mottem je to, že neprůhledné platby od zdravotních pojišťoven mohou za jistých okolností krýt soukromá zadání. Vytvářejí se tak podmínky pro korupční prostředí. Přestože se několik let slibuje sjednocení plateb a stále k tomu ještě nedošlo, nemělo by být možné, aby z veřejných peněz zdravotního pojištění vytvářely zdravotní pojišťovny neprůhledným způsobem smluvní tzv. balíčkové ceny za zdravotní výkony. Jedná se zde o milionové částky za úhradu zdravotní péče, zcela bez veřejné kontroly.

Otázka na vás, pane ministře. V době, kdy je velký tlak na rozvoj ambulantní části například formou jednodenní chirurgie, je tato činnost nahrazena výhradně smluvním ujednáním o balíčkových cenách mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli. Podobně se jedná o smluvní ceny pro totální endoprotézy kyčelního a kolenního kloubu. Bylo by nanejvýš vhodné, aby tyto ceníky byly veřejné. Vyhlašovala by je v rámci dohodovacího řízení VZP a platily by pro všechny zdravotnické subjekty, které tyto službu poskytují a mají smluvní vztah se zdravotní pojišťovnou. Byl by to krok jednoduše proveditelný a hlavně správným směrem. Bylo by totiž v této oblasti najednou zcela jasno. Co tomu doposud brání, pane ministře?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a poprosím pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka o jeho odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, na základě toho, co jsem zde slyšel, musím říct, že s velkou částí této interpelace musím souhlasit. Myslím si, že je opravdu chybné, že veřejnost, jak ta široká, tak ta odborná, není přesně informována o tom, kolik které zdravotnické zařízení, jakou platbu od zdravotních pojišťoven dostává. Ale myslím si, protože jste říkal, že tuto interpelaci jste již dával v květnu minulého roku, že přece jenom pro vás mám dobrou zprávu. Protože na základě koaliční dohody bude vypracováno programové prohlášení a toto programové prohlášení pro oblast zdravotnictví počítá s tím, že všechny smlouvy mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními, podobně jako mezi zdravotnickými zařízeními a jejich dodavateli, budou veřejné. Opravu nevidím žádný problém v tom, aby občané věděli, za co zdravotní pojišťovna platí, kolik, jaké jsou tam podmínky a podobně.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane ministře. Poprosím pana poslance, jestli má zájem o doplňující otázku. Pan poslanec nemá. Děkuji tedy panu ministrovi i panu poslanci.

Nyní poprosím paní poslankyni Annu Putnovou, která má interpelaci na ministra školství pana Marcela Chládka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Připraví se pan poslance Petr Bendl.

 

Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, od poloviny loňského roku odborná i laická veřejnost diskutuje formy předávání profesur vysokoškolským učitelům. Od loňského roku, kdy vysoké školy předaly svoje nominace na ministerstvo školství, už uplynulo hodně času. Profesoři, kteří čekají na jmenování, jsou lidé, kteří prošli velmi náročným procesem řízení na jmenování profesora a právem očekávají, že budou do této funkce jmenováni. Není to jenom jejich osobní záležitost, ale je to také otázka, která se týká a směřuje ke kvalitě školství, protože se na ni váže akreditace studijních programů, souvisí s hodnocením vysokých škol apod. Neochota pana prezidenta jmenovat profesory vedla k tomu, že byla iniciována změna, novela vysokoškolského zákona, která by měla toto jmenování revokovat. Nicméně v současné době platí vysokoškolský zákon, který ukládá povinnost prezidentu republiky jmenovat profesory, kteří byli navrženi a úspěšně prošli řízením na jmenováním profesorem.

Aby mohl pan prezident tuto povinnost splnit, vyžaduje to, aby mu dokumentace byla z Ministerstva školství předána. Můj dotaz na pana ministra školství tedy zní, zda byla Ministerstvem školství předána dokumentace na jmenování profesorů panu prezidentovi, a pokud ano, kdy se tak stalo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Poprosím pana ministra školství o odpověď. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji. Pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, musím dát za pravdu paní poslankyni Putnové, protože ten proces se velmi zdržel. Já jsem se celým tím systémem zaobíral jako jednou z prvních věcí na Ministerstvu školství a zjistil jsem první záležitost, která se zatím netýká toho dotazu, ale je s tím velmi spojena. Protože jeden z problémů této novely také je, že byl porušen zákon. Ten zákon byl porušen ze strany Ministerstva školství, kdy za mého předchůdce pana ministra Štyse nebyla tato novela projednána s vysokými školami. Já jsem udělal nápravu ve středu tohoto týdne, kdy jsem poslal oficiálně návrh zákona se svým dopisem České konferenci rektorů a Radě vysokých škol k vyjádření. Zítra s nimi na toto téma mám další jednání, takže předpokládám, že tady po té stránce to bude v pořádku.

Co se týká přeposlání profesur, já jsem to sám osobně kritizoval i v minulosti, proč tyto návrhy stále leží na Ministerstvu školství a dává se jeden na druhý. Nechal jsem si zjistit, kdy z Ministerstva školství tyto návrhy byly předány, nebo poslány na Hrad. Asi vás udiví, že na ministerstvu tyto profesury za mého předchůdce ležely několik měsíců, byť návrh například z Ministerstva obrany šel k panu prezidentovi, pan prezident dodržel platnou legislativu a tohoto pana profesora jmenoval. Tyto návrhy z Ministerstva školství - a teď prosím o pozornost - odešly z ministerstva školství 22. ledna tohoto roku. Dne 22. ledna tohoto roku! Včera jsem měl jednání s panem prezidentem a pan prezident mě informoval o tom, že tyto návrhy mu byly už včera předloženy aparátem Hradu přímo na stůl a že bude teď jednotlivé návrhy pročítat.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně má doplňující otázku.

 

Poslankyně Anna Putnová: Děkuji. Není to doplňující otázka, je to poděkování. Pan ministr odpověděl na víc, než jsem se ptala.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně, pan ministr už asi nebude reagovat. S další interpelací - číslo 11 - poprosím pana poslance Petra Bendla. Připraví se paní poslankyně Alena Nohavová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane předsedající, dámy a pánové, já mám jednoduchý dotaz na pana ministra. Já bych chtěl znát jeho stanovisko k Národnímu parku Křivoklátsko.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Poprosím pana ministra o jeho stanovisko k Národnímu parku Křivoklátsko. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo. Pane předsedající, kolegyně a kolegové, proces přípravy vyhlášení Národního parku Křivoklátsko začal, a to určitě pan kolega Bendl ví, už v roce 2010, kdy vlastně vznikl jakýsi věcný záměr a následně poměrně dlouho byly projednávány připomínky obcí. Bylo uděláno asi 18 prezentací. V průběhu roku 2013, na jaře 2013, byl materiál zaslán do meziresortního připomínkového řízení, ze kterého vyšla celá řada připomínek, z nichž některé byly vypořádány, některé ne. A já dneska musím konstatovat, že podle mých stávajících informací jsou tam připomínky jak ze strany Středočeského kraje, který byl původně pro, dneska tady své stanovisko změnil, jsou tam připomínky některých dotčených ministerstev, například Ministerstva zemědělství. To znamená, v této chvíli mohu říct jenom to, že budeme pokračovat v meziresortním připomínkovém řízení a budeme se snažit vypořádat připomínky, pokud nebudou tak závažné, že by torpédovaly celý záměr.

Musím říct, že v této chvíli je i otázka, jak od té doby, protože mezitím samozřejmě došlo k řadě výměn na jednotlivých resortech, jak od té doby na to budou reagovat obce, protože v tom mezidobí obce nebyly informovány o aktuálním průběhu. To znamená, my jako Ministerstvo životního prostředí budeme v této chvíli pokračovat v meziresortu a myslím, že během měsíce budeme mít zpět připomínky a podle závažnosti rozhodneme dál.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Předpokládám, že pan poslanec Bendl má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Nedozvěděl jsem se, jestli pan ministr spíše podporuje, či nepodporuje. Už vůbec jsem se nedozvěděl, jestli ano, či ne, přestože bych to čekal, nebo alespoň nějaký naznačený směr. Starostové informováni jsou, proběhlo tam referendum před pár měsíci, kdy já ještě jako ministr zemědělství spolu s ministrem životního prostředí jsem se zúčastnil právě jednání se starosty, kde bylo deklarováno "už to trvá příliš dlouho, ten proces". A oni tehdy byli velmi pro, protože to Křivoklátsku může přinést některé pracovní příležitosti právě v oblasti turistického ruchu. Je to nastaveno tak, aby se to maximálně vyhýbalo zastavěným oblastem, aby to nekomplikovalo život lidem zde žijícím v obcích, a vyhýbá se tento plán zastavěným oblastem. Proto jsem čekal vstřícnější odpověď, ale dobře, počkám si a dám stejnou otázku za měsíc. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím o odpověď pana ministra. Prosím, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Ano, podporuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní dávám slovo paní poslankyni Nohavové, aby přednesla svoji interpelaci s tím, že z dnešního jednání se pan ministr Prachař omluvil. Tudíž jestli chcete načíst svoji interpelaci, aby s ní bylo nakládáno jako s písemnou, tak prosím tak učiňte.

 

Poslankyně Alena Nohavová: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, vzhledem k tomu, že tu pan ministr dnes není, svou interpelaci stahuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano děkuji a prosím dalšího v pořadí, paní poslankyni Semelovou, aby přednesla svoji interpelaci na pana ministra Marcela Chládka.

 

Poslankyně Marta Semelová: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, podle informací z tisku nabízí soukromá vysoká škola Evropský polytechnický institut se sídlem v Kunovicích studium, přičemž má omezenou akreditaci a nesmí údajně přijímat nové studenty. Na svých webových stránkách se odvolává na akreditaci americké akreditační agentury. Podle mého názoru však diplom tímto způsobem akreditovaného studia nemusí být v České republice uznatelný neboť je mimo vysokoškolský zákon.

Chci se tedy zeptat, jestli se zakládají tyto informace z médií na pravdě. A dále, pokud ano, jaký bude další postup ministerstva.

Vzhledem k tomu, že mi ještě zbyl čas a vím, že pane ministře, odlétáte do Soči, tak dovolte ještě podat druhý dotaz. Dostala se ke mně informace o tzv. cvičebnici pro předškoláky, která je určena dětem od pěti let věku. Konceptu a realizace této publikace se ujala firma Medienprojekte Mnichov z Německa. Má zprostředkovávat základní vědomosti z vlastivědy včetně informací o vybraných státech především z Evropské unie. Co však je zarážející a varující, to je skutečnost, že informace o České republice chybí. A pokud přece jenom trošku tam jsou, tak jsou vedeny pouze ve vztahu k sousedství Německa a Rakouska. Za krajně nevhodné také považuji, aby kvalitní české publikace určené dětem předškolního věku, které odpovídají rámcovým a školním vzdělávacím programům mateřských škol a jsou vytvořeny českými pedagogy, psychology a výtvarníky, byly zastoupeny učebními texty zahraničními, resp. německé společnosti.

Chci se proto zeptat, jestli Ministerstvo školství dávalo k této publikaci své doporučení, v jaké míře je používána v mateřských školách a jestli jste v kontaktu s Českým svazem bojovníků za svobodu, který dal protest proti používání této publikace. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně. Slovo má ministr školství pan Marcel Chládek. Prosím, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji paní předsedající a děkuji zároveň paní poslankyni, že mi umožní odpovědět na obě interpelaci zároveň s tím, že ještě do Soči dnes neodlítám, až po důvěře vládě. Ale dnes se otvírá centrum na Letné, které se olympiády bytostně týká.

Co se týká prvního vašeho dotazu, Evropského polytechnického institutu, vy jste naprosto přesně popsala celou situaci. Já v obou těchto případech a dotazech samozřejmě vzhledem k tomu, že jsem ministrem školství tuším asi osmý den, sklízím ještě pozůstatky předchůdců. Ale zjistil jsem si, že ministerstvo už upozorňovalo Evropský polytechnický institut na tento problém s tím, že bych chtěl i ubezpečit, že tato akreditace, která je udělována zahraničními agenturami, není v České republice platná. Není považovaná jako vysokoškolské vzdělání podle našeho zákona. Nepřiznáváme dokonce ani statut studenta. Je zapotřebí ale určitě o tom více i hovořit, aby naši studenti věděli, že to není ekvivalent našeho vysokoškolského vzdělání. My nemůžeme nijak jinak než takto upozornit, tak nemůžeme nijak jinak zasáhnout z jednoho prostého důvodu, protože i kromě vysokoškolského zákona ani mezinárodní smlouvy neupravují tuto záležitost, takže v podstatě máme tady celou řadu zahraničních titulů, které nejsou běžné v České republice nebo nejsou uznávány v České republice. Na druhou stranu v České republice zase máme tzv. malé doktoráty, které v podstatě téměř nejsou uznávány nikde jinde v Evropě.

Takže tolik z mé strany. Potom kdyby paní poslankyně chtěla, tak ještě jí můžu předat i písemný podklad k téhle záležitosti.

Co se týká druhého dotazu. Ano, pravdou je, že jsem byl osloven, ale prostřednictvím médií, válečnými veterány, kteří varují, že Němci učí naše děti. Já jsem nabídl válečným veteránům schůzku přímo se mnou, abychom tu problematiku řešili. Tu cvičebnici jsem rychle běžel koupit do knihkupectví, abych ji tady přímo měl. Jedná se o cvičebnici pro předškoláky, která má různé obrázky. (Ukazuje poslancům.) Je pravda, že tam je Švýcarsko, Asie, Dánsko, ale na první pohled jsem tam nikde nenašel Českou republiku. Pravděpodobně tam došlo k otrockému překladu. Ministerstvo školství ale tomu žádnou doložku nedalo. Ministerstvo školství tuto cvičebnici neschválilo, a jestli se využívá někde v předškolních zařízeních, tak to se mi zatím nepodařilo zjistit, v kolika mateřských školách se využívá, nebo ne. Ale určitě dáme po rozkladu této učebnice, což už jsem zadal, stanovisko a doporučení předškolním zařízením, jestli tuto učebnici mají používat, anebo ne. A pokud ano, tak v jakém rozsahu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Táži se paní poslankyně, nemá zájem o doplňující otázku. (Nikoli.)

Nyní dávám slovo panu poslanci Ladislavu Šinclovi, který byl vylosován jako 14. a přednáší interpelaci na pana ministra Němečka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, na portálu veřejných zakázek jsem zjistil, že úřad České republiky, organizační složka státu zřízená Ministerstvem zdravotnictví, Státní ústav pro kontrolu léčiv, dne 17. ledna vypsal zakázku na PR služby za neuvěřitelných 15 mil. korun bez DPH. Těchto 15 mil. korun má být proplaceno za poskytování poradenských a organizačních služeb nebo za přípravu komunikačních strategií nebo za grafickou realizaci výstupů Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Nebo také třeba za realizaci schválených komunikačních strategií a podobně. Takto velká částka za podobné služby se mi v době, kdy se zdravotnictví potýká s velkými problémy, kdy se zvyšují u řady nemocnic vnitřní dluhy a kdy hrozí platební neschopnost řady nemocni, zdá dost velká.

Mám tedy, pane ministře, na vás tyto otázky. Víte o této veřejné zakázce Státního ústavu pro kontrolu léčiv? Zda vám připadne normální dávat 15 mil. za PR služby v době, kdy chybí peníze a musí se šetřit? A další otázka. Považujete toto za hospodárné vynakládání veřejných prostředků? A k čemu potřebuje tento ústav dávat 15 mil. korun za tyto PR služby? Co si o tom myslíte? Prosím o odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím pana ministra zdravotnictví o vyjádření k interpelaci pana poslance.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče, mně nezbývá než se vším, co jste řekl, souhlasit. Já vám děkuji za tuto informaci. Nikdo ode mne nemůže čekat, že něco takového v dnešní době budu hájit. Já tu informaci, kterou od vás dnes mám, považuji za skandální. Opravdu si nemyslím, že 15 mil. korun za PR služby u státní instituce je dneska v pořádku. Pokud jsem informován, Státní ústav pro kontrolu léčiv má svého tiskového mluvčího. A myslím si, že v době, kdy opravdu zdravotnictví potřebuje každou korunu, tak toto považuji za skandální.

V pondělí mám plánovanou schůzku s panem ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv, měl bych ji asi po této interpelaci mnohem dříve, ale pan ředitel je na zahraniční cestě. Pevně věřím, že se domluvíme, že nic takového Státní ústav pro kontrolu léčiv nebude realizovat. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi. Táži se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. Není tomu tak. Potom tedy dávám slovo panu poslanci Ludvíku Hovorkovi, který byl vylosován jako patnáctý k přednesení ústní interpelace na ministra zdravotnictví pana Němečka.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vláda premiéra Mirka Topolánka čtyři dny před koncem svého mandátu v květnu roku 2009 rozhodla o nákupu akcií společnosti Národní tkáňové centrum a. s., Brno a Centrum buněčné terapie a diagnostiky, a. s., Ostrava od společnosti PrimeCell, a. s., za 26 mil. korun. Uvedené společnosti byly založeny firmou PrimeCell necelé dva měsíce před zmíněným rozhodnutím vlády. Samotná firma PrimeCell byla založena v roce 2007 a za rok 2008 vykazovala jenom minimální obrat. Lze tedy usuzovat, že peníze za nákup akcií od Ministerstva zdravotnictví byly zřejmě prvním větším příjmem této společnosti v roce 2009. Brzy po rozhodnutí vlády se firma PrimeCell stala příjemcem stamilionových dotací od agentury CzechInvest z programu Podnikání a inovace na výstavbu superčistých biotechnologických prostor v Národním tkáňovém centru v Brně a v biotechnologickém parku 4MEDi v Ostravě. Další dotační peníze čerpala firma PrimeCell na jednotlivé výzkumné projekty. Společnost 4MEDi, Centrum buněčné terapie a diagnostiky, získala dokonce ocenění v soutěži investor roku 2012 od agentury CzechInvest. Národní centrum tkání a buněk získalo dotaci 72 mil. korun na projekt AVTO nových typů tkáňových a orgánových náhrad z Ministerstva průmyslu a obchodu, firma BLOCK na laboratorní komplex pro přípravu, analýzu a testování prototypů a vzorků pokročilých tkáňových náhrad za 98 mil. korun. Předmětem aktivit 4MEDi, Centra buněčné terapie a diagnostiky, jsou buňky, geny a tkáně lidského těla a produkty materiálového inženýrství.

Z uvedeného vyplývá, že tyto firmy získaly z veřejných prostředků velké částky. Vážený pane ministře, můžete mi prosím sdělit informaci, kdo je vlastníkem firmy PrimeCell a kde má tato firma sídlo, jaké konkrétní projekty budou dále podporovány v Národním tkáňovém centru?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám, ale váš čas vypršel.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: A v Centru buněčné terapie a diagnostiky, respektive 4MEDi Ostrava. Co firmy vyrábějí? Jaké mají vědecké kapacity? Jaký konkrétní prospěch z účasti ve společných podnicích má český stát a vědecká komunita?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím pana ministra zdravotnictví o vyjádření k interpelaci. Máte slovo. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče, vaše dotazy jsou velmi detailní. Já samozřejmě něco o projektu 4MEDi v Ostravě vím, protože z pověření Ministerstva zdravotnictví jsem zastupoval stát v této společnosti. Tato společnost v blízkosti fakultní nemocnice buduje biotechnologické centrum. Nicméně další detaily o produktech, o vědeckých kapacitách zde nejsem schopen přesně a z hlavy říci. A myslím si, že si zasloužíte přesnou a vyčerpávající odpověď, takže vám v nejbližší době co nejdříve odpovíme písemným způsobem.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Táži se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Ano, děkuji za slovo. Já budu rád, když ty odpovědi dostanu. Ale chtěl bych jenom upřesnit, že u nás je vědecké bádání založeno na tom, že firmy, které dostávají granty na vědecké bádání, musí publikovat vědecké články o výsledcích svých výzkumů. A tady v tomto případě se to vůbec neděje a veškeré informace o tomto bádání jsou utajeny a nikdo neví, co konkrétně tyto firmy produkují. Z toho důvodu pojímám určité podezření, že zejména prostředky státu byly vynaloženy neúčelně a že tady vznikla účelově nějaká firma, která si buduje velmi nákladné zařízení, velmi nákladné vybavení, a že stát nemá přehled a ani dohled nad tím, jak vlastně bylo naloženo s jeho prostředky, které byly investovány do nákupu akcií. A na druhé straně je možné taky vidět, že peníze, které vyplatila agentura CzechInvest, mohly být vyplaceny na obnovu tkáňových zařízení, které jsou v majetku státu, například tkáňové banky při Fakultní nemocnici v Brně nebo v Ostravě. Naopak, argumentovalo se v dané době -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, opět se omlouvám, váš čas vypršel.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Dokončím větu. Bylo argumentováno, že stát nemá dostatek prostředků na to, aby mohl investovat do vlastních tkáňových zařízení, proto spojí své síly se soukromým investorem a zajistí pokračování rozvoje bádání v oblasti biotechnologií. A zřejmě se takto neděje. Děkuji za případné odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já vám děkuji a příště prosím, abyste si hlídal čas. Děkuji.

Prosím pana ministra o vyjádření. Děkuji.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane poslanče, já v podstatě navážu na svou předchozí odpověď. Souhlasím s otázkami, které jste položil. Z toho pohledu, že Ministerstvo zdravotnictví vykonává akcionářská práva v rámci podílu ve společném podniku, tak je samozřejmě připravíme. Nicméně, a zaznělo to i z vašich úst, rozhodování o veřejných prostředcích, o příjmech z evropských fondů nebylo v gesci Ministerstva zdravotnictví, je to spíše v gesci Ministerstva průmyslu. Nicméně to, co budeme schopni z pohledu zástupce státu v orgánech této společnosti, připravíme a veškeré informace vám sdělíme.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. Dalším v pořadí je Kateřina Konečná. Bude interpelovat pana ministra Brabce. Máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, vážení páni ministři, paní ministryně a vážený pane ministře, nechtěla jsem vystupovat již nyní, ale myslím si, že to téma je tak vážné, že sto dnů hájení v tomhle případě, jak i vy jistě chápete, není namístě, protože sto dnů by mohlo taky znamenat sto dnů katastrofy, která nastane ve chvíli, kdy budeme sto dnů odpočívat.

Jedná se o téma odpadového hospodářství. Vy v koaliční smlouvě, kterou jste všichni poslanci vládní koalice podepsali, to téma máte, máte tam taky napsáno, že chcete nový zákon o odpadech. Upřímně řečeno, protože jsem pamětník, tak tohle jsem slyšela od pana ministra Bursíka, od všech ministrů a četla ve všech vládních prohlášeních a bylo napsáno ve všech koaličních smlouvách. Bohužel se od té doby také vůbec, ale vůbec nic nestalo a dneska se nám odpadové hospodářství stává takovou obrovskou rozbuškou v životním prostředí, protože pokud s tím okamžitě nezačneme něco dělat, tak hrozí nejenom to, že nebudeme moci čerpat evropské prostředky na následující programovací období, ale hrozí nám zcela vážně také to, že nám dál budou tisíce tun nebezpečného odpadu končit na skládkách, jak se tomu dnes děje. Hrozí nám to, že nebudeme schopni splnit své cíle recyklace a další a další věci.

Proto, pane ministře, prosím, položím jednu jedinou takovou konkrétní otázku, na kterou chápu, že nedostanu úplně termínově konkrétní odpověď, ale alespoň váš záměr, v jakém časovém horizontu plánujete předložit věcný záměr zákona o odpadech, případně potom paragrafové znění.

A jako doplnění bych si dovolila ještě podotknout, že vzhledem k tomu, že pan ministr Chalupa zbaběle loni v červnu pouze prodloužil platnost plánu odpadového hospodářství, na který také obce a občané čekají, aby se dle něho mohli řídit, tak jak to vidíte s plánem odpadového hospodářství, protože to si myslím, že je věc, kterou může udělat pouze vaše ministerstvo bez Poslanecké sněmovny a bylo by fajn udělat ten nový plán co nejdřív. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Poprosím pana ministra Brabce o odpověď.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Dobrý den ještě jednou. Vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji za ten dotaz. Já bych chtěl paní poslankyni i ostatní ujistit, že si zcela uvědomujeme, já tedy určitě a určitě i kolegové, že jsme od první vteřiny a budeme lovnou zvěří, že tedy žádných sto dní hájení není a nebude, a souhlasím s tím, že v těchto věcech na to opravdu není čas.

Skutečně plán odpadového hospodářství už měl být minulý rok. Jeho platnost byla potom prodloužena do konce letošního roku, takže rozhodně nový plán odpadového hospodářství máme v plánu a v každém případě už teď se na něm poměrně intenzivně pracuje. Pracuje se na něm vlastně i v souběhu s věcným záměrem nového zákona o odpadech, kde je jasné, že to bude velmi zajímavé téma, protože ty lobbistické tlaky si umíme představit - provozovatelé skládek, provozovatelé spaloven atd. To jsou velmi silná lobby. Jsou tady záměry z operačního programu Životní prostředí na některé spalovny. Jsou tady samozřejmě velká témata, jsou tady témata nevládek, které významným způsobem podporují daleko větší podíl recyklace.

Pravdou je to, že Česká republika je dnes z hlediska poměru skládkovaného odpadu a poměru odpadu, který jde k recyklaci, resp. separaci, relativně na chvostu Evropské unie, rozhodně z hlediska vyspělých zemí. To znamená, my se budeme ze všech sil snažit, abychom do září, nejpozději do září tohoto roku, předložili věcný záměr nového zákona o odpadech. Už dnes jsou vytvořeny pracovní skupiny a ta témata já chci rozšířit o další subjekty a chci i odborně posílit ministerstvo v oblasti odpadů. To znamená, já bych viděl určitě do září věcný záměr a následně paragrafové znění. A bylo naším záměrem, abychom do konce tohoto roku dali i návrh paragrafového znění. Uvidíme, možná to bude ambiciozní scénář, ale věřím, že se nám to povede.

V každém případě u nového plánu odpadového hospodářství je termín úplně jasný, ten musíme mít do konce letošního roku. Tak jestli takto stačí, děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Bude ještě doplňující otázka. Prosím.

 

Poslankyně Kateřina Konečná: Nebude to doplňující otázka, bude to jen poděkování. Věřte, že tyhle termíny na steno málokterý ministr řekne, protože my je potom rádi kontrolujeme. Tak i já slibuji, že je budu poctivě kontrolovat.

A jsem ráda i za ten termín plánu odpadového hospodářství, protože dokument je vlastně nachystán. Na něm byla reálná shoda mezi všemi partnery, vyjma pana ministra. Díky tomu taky ho nepodepsal, ale pouze prodloužil. A já už jsem se lekla, když jste řekl, že máte plán odpadového hospodářství v plánu, že to tak i zůstane. Tak jsem ráda, že je v plánu ještě na tento rok. A prosím minimálně o jeho urychlené přijetí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další v pořadí je pan poslanec Bronislav Schwarz, ale nevidím ho zde, takže půjdeme dál. Poprosím pana poslance Jiřího Koubka. Pan poslanec interpeluje pana ministra Andreje Babiše.

 

Poslanec Jiří Koubek: (Nese s sebou zmenšený předvolební billboard hnutí ANO s fotkami pana Babiše a paní Jourové a nápisem: Jasná pravidla pro všechny. Bez výjimky. Ten drží celou dobu na řečnickém pultu.) Vážený pane ministře financí, v dnes již legendárním dopise z 20. ledna tohoto roku odeslal premiér Bohuslav Sobotka panu prezidentovi návrh na jmenování členů vlády. Na konci onoho dokumentu je uvedeno, že jsou přiložena lustrační osvědčení podle pravidla, které v této zemi platí již od roku 1991. Dosud platilo pro všechny ministry. Bez výjimky. Dnes tady pan premiér v interpelacích sdělil, že vaše lustrační osvědčení chybělo, protože jste jej nedodal.

Prosím, připomeňme si, co jste před volbami sliboval voličům: Jasná pravidla pro všechny. Bez výjimky.

Proto se vás ptám, když toto jasné pravidlo platilo např. pro kandidáta na ministra kultury pana Daniela Hermana, pro vás neplatí? Vy jste si na Hradě vyjednal výjimku? Neptám se na soud v Bratislavě a další věci. Ptám se na to, zda jste si v rozporu se svým předvolebním slibem vyjednal výjimku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Poprosím pana ministra Babiše o jeho odpověď.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Dámy a pánové, určitě pravidla jasná pro všechny. Ano. My jsme vznikli jako hnutí nespokojených občanů, protože kdyby tady ty klasické politické strany nedovedly politiky do pozice nadlidí, do situace, kdy pro ně vždycky byla nějaká speciální pravidla... Tak my to chceme změnit.

A samozřejmě ohledně lustračního osvědčení nebo zákona, podle vyjádření mých právníků já žádné lustrační osvědčení nepotřebuji. A to, že to je nějaký úzus... Úzus není pravidlo. Takže já na to nemám co říct.

Já jsem se tady nikdy nevyjadřoval k bratislavskému soudu a možná se tady poprvé vyjádřím, protože by bylo dobré se zeptat těch lidí, kteří byli u toho, když byla ta revoluce. Zeptat se paní dr. Marvanové, jak to bylo, když Občanské fórum vyhrálo a na Ministerstvu vnitra ti skuteční estébáci, kteří nás terorizovali a vyšetřovali, kteří nás hlídali, abychom nekradli... A my jsme nekradli, protože my jsme se jich báli. Takže to byla jiná doba.

A dokonce i pan prezident Zeman, když jsem u něj byl a diskutovali jsme o tom, říkal, že pan prezident Havel byl překvapen, kdo všechno byl na nějakých seznamech.

A každý ví, že generál Lorenc skartoval 15 tisíc svazků. To byli ti estébáci, kteří nás terorizovali! A kteří mně na prvním výslechu řekli: Pane Babiš, vy máte tři emigračky, váš strýc emigroval do Austrálie a vaše teta je v Kanadě a váš bratranec ve Spojených státech... To máte velký problém, pane Babiš.

Potom jsme slyšeli, jak pan Langoš to prodával. Vždyť existují lidi, kteří mají dvě lustrační osvědčení. Údajně to stálo 250 tisíc. Někteří mají dva, plus a minus.

Takže tady je nějaký seznam, nějaká evidence něčeho a za to já mám být diskvalifikován z této společnosti? Já jsem nic neudělal, nic jsem nepodepsal. Byl jsem terorizován a naše slavná pravice, která se stala symbolem korupce, nemá jiný program než Anti-Babiš a lustrační osvědčení. Skutečně je mně vás líto. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. Bude doplňující otázka.

 

Poslanec Jiří Koubek: (Opět se zmenšeným billboardem na řečnickém pultu.) Děkuji, pane ministře financí. Já jsem se vás neptal na ten bratislavský soud. A mírně jsem to zdůraznil, protože jsem tušil, že tam uhnete ve své odpovědi. Já jsem se vás ptal na tu výjimku. Na to jste neodpověděl.

Vždyť je to vaše předvolební heslo. Váš předvolební slib! Vy to můžete nazývat úzusem, ale v této zemi je to jasné pravidlo - že kandidáti na ministra předkládají lustrační osvědčení. Předpokládám tedy, že platí slova pana premiéra Sobotky, a vy jste toto lustrační osvědčení nedodal, nepředložil, panu prezidentovi nebylo posláno. Tedy byla vám udělena výjimka. Před volbami něco slibujete, jasná pravidla pro všechny, bez výjimky. Ještě předtím, než jste usedl do funkce ministra financí, jste jednu výjimku zařídil - v rozporu se svým předvolebním slibem. Výjimku pro sebe. To je pokrytecké chování! Před volbami něco slibuji, ale když jde o mě, po volbách se chovám jinak. Jste pokrytec!

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za doplňující otázku. Pane ministře, poprosím vás o reakci.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Silná slova. Mladý muž... Nevím, který ročník jste narozen. Je to demagogie. Já jsem žádnou výjimku nechtěl. Pan prezident mě jmenoval, dal nějakou podmínku. A pokud by byl tady schválen ten zákon o státní službě, který jste slibovali tady Evropské unii už dvanáct let a nikdy jste ho nechtěli udělat, protože vy máte ty politické trafikanty, ano... A těch korupčních afér, co tady za vás vzniklo, těch jsou samozřejmě desítky, to bychom tady byli dlouho.

Takže žádnou výjimku jsem nežádal, ano. A paní ministryně spravedlnosti určitě dohlédne na to, aby se tady dodržovaly zákony a aby tady nefungovala ta vaše justiční mafie. Protože my jsme unikát v tom, že se tady politici stali součástí organizovaného zločinu! Nakonec ovládali i státní zástupce a soudy! Justiční mafie. Ano. To není nikde. Korupce je všude, ale my jsme v tomto směru unikát. A někteří korupčníci ještě stále sedí v této Poslanecké sněmovně. Takže doufám, že v příštích volbách občané to už vylustrujou všechno a půjdou pryč.

Děkuji. (Potlesk ze středu sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Václav Klučka. Interpeluje pana ministra Brabce. Máte slovo.

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane předsedající. Je dost těžko vždycky po panu ministrovi teď vystoupit s jiným tématem, také vážnějším.

Pane ministře, já bydlím v Opavě. To je kousek od Ostravy. Opavě se kdysi a i dneska říká bílá Opava, krásné město. Já vám musím říci, že ona už tak bílá úplně není. Velké množství dnů v roce trpíme smogem, dusíme se, v ovzduší je polétavý prach v hodnotách až trojnásobně vyšších, než je příslušná norma. Hodně ministrů životního prostředí o tomto problému nejen vědělo, ale zkoušelo různé věci zlepšit tuto situaci. Já vám musím říci, že se to nedaří. Nedaří se to, a Opava se dusí. Ostrava se dusí, Karviná se dusí. Velký problém.

Já se chci zeptat skutečně velmi upřímně, jaký vy máte plán na postupné řešení tohoto problému, abychom se nemuseli z Opavy stěhovat. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Poprosím pana ministra Brabce o odpověď.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Pane předsedající, dámy a pánové, pane poslanče, já se obávám, že teď vám neřeknu plán, který vás, řekněme, uspokojí v této chvíli tak, abychom mohli za rok říci, že ta záležitost je vyřešena. Ta záležitost má samozřejmě obrovskou setrvačnost a já si dovolím udělat srovnání, že na rozdíl od tématu, které jsme tady zaslechli při minulém dotazu, tak toto je opravdu reálný problém, kde umírají lidé. Samozřejmě vysoká nemocnost v Moravskoslezském kraji a v této oblasti je dána především přízemním ozonem, prachovými mikročásticemi a benzopyrenem ve chvíli, kdy imisní limity jsou překračovány.

Já jsem si nechal vytáhnout všechny ty věci, které se v uplynulých letech udělaly. Problém je to, že prostě zlepšení je skutečně rozhodně pomalejší, než se čekalo. Víte určitě sám, že tam šla celá řada projektů z různých výzev operačního programu. Byly to desítky a možná dokonce stovky projektů. Byly tam realizovány v roce 2012 velké projekty na odprášení velkých podniků, Arceloru, Evrazu a dalších. Přes to přese všechno, jak říkáte, ten region dál ty problémy má.

Teď se dostáváme k tomu, že my v každém případě - a máme to i v koaliční smlouvě, ale to není o koaliční smlouvě nebo o tom, co je na papíře - bychom rádi realizovali takzvaný zelený program pro tyto oblasti, především pro Moravskoslezský kraj a pro Ústecký kraj. Chceme pokračovat v těch opatřeních a chceme jich udělat v rámci finančních možností více. Chceme udělat například konkrétní projekt, i když si můžeme říkat, že to je kapka v moři, ale teď se podařilo s Evropskou komisí vyjednat miliardu korun na autobusy na stlačený zemní plyn, takže určitě budou vypsány tyto projekty. Už dneska jsou. Budou vypsány další výzvy na kotlíkové dotace, na lokální topeniště. V operačním programu je dneska celá řada projektů, které jsou opět na Ostravsko. Já vám slibuji, že v rámci možností - já jsem říkal, že moje první cesta teď povede na Šumavu a moje druhá cesta hned potom samozřejmě povede určitě do Moravskoslezského kraje.

Ono to souvisí i s přeshraniční spoluprací s Polskem. Tam byla vytvořena určitá mezinárodní skupina, která pak přestala fungovat, údajně spíš z důvodu nezájmu nebo sníženého zájmu polských partnerů, kteří nebyli ochotni úplně spolupracovat na našich představách.

Opravdu slibuji, že budeme dělat všechno v rámci možností v rámci národních zdrojů, které na to už dnes máme alokované. Už letos budou vypsány další, nové výzvy za několik desítek milionů korun, které prioritně určitě budou posuzovány v rámci Moravskoslezského kraje. Samozřejmě stávající operační program i nový operační program 2014 až 2020 v oblasti životního prostření bude v rámci možností hodně směřovat k tomu, aby se Ostrava přestala dusit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji panu ministrovi za odpověď. Nebude doplňující otázka. Dobře. Další v pořadí je pan poslanec Ludvík Hovorka. Interpelace směřuje na pana ministra Babiše.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, já se na vás obracím s interpelací ve věci práva na informace o hospodaření v akciových společnostech přímo řízených organizací státu. Konkrétně se jedná o státní nemocnici Na Homolce a její dceřiné firmy Holte, a. s.

Nemocnice Na Homolce je specifická tím, že má své dceřiné společnosti, své dceřiné firmy, z nichž jedna akciová společnost zajišťuje veškeré nákupy zdravotnického materiálu do této nemocnice. Pan ministr Holcát chtěl vykonat hloubkové hospodaření v nemocnici Na Homolce a pan ředitel mu odmítl předat informace o hospodaření této společnosti s odkazem na stanovisko Ministerstva financí, že hospodaření dceřiné společnosti, akciové společnosti, nepodléhá jaksi odtajnění, a že tedy nemůže tyto informace pan ministr zdravotnictví získat. Myslím si, že to je naprosto nestandardní. Pokud nemocnice hospodaří s veřejnými prostředky vybíranými z veřejného zdravotního pojištění, pak nemůže existovat žádný režim utajení.

Já jsem se v minulosti velmi zabýval hospodařením nemocnice Na Homolce a zejména vztahy, které zde byly nastaveny, a musím říci, že příliš transparentní tyto vztahy nejsou.

Chci se zeptat, pane ministře, jestli hodláte změnit přístup Ministerstva financí k tomu, aby veškeré smlouvy, které mají uzavřeny nemocnice, ať už veřejné nemocnice, nebo soukromé akciové společnosti, jestli tyto smlouvy budou zveřejněny tak, aby byla možná kontrola hospodaření, protože bez tohoto kroku nedojde k tomu, že se zprůhlední toky veřejného zdravotního pojištění a vynakládání prostředků ze zdravotního pojištění. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Slovo má nyní ministr financí Andrej Babiš.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Já jsem dostal následující informaci z Ministerstva financí. Jedná se o kontrolu finančního ředitelství hlavního města Prahy. Kontrola byla na hospodaření příspěvkové organizace zřízené Ministerstvem zdravotnictví za roky 2006 až 2009.

Výsledek kontroly: V roce 2009 uzavřela nemocnice smlouvu o poskytování právní pomoci na dobu určitou do 31. 12. 2009 s advokátní kanceláří Šachta a Partners - pan poslanec Bendl tu kancelář určitě dobře zná. Celková hodnota proplacených právních služeb v tomto roce činila 7 449 100 Kč bez DPH. Zakázka nebyla zadána v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů atd. Došlo k porušení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, tím, že organizace nezjistila, zda skutečný stav veškerého majetku a závazků odpovídá stavu majetku a závazků účetnictví. Na základě uvedeného zjištění byl finančním úřadem pro hl. m. Prahu předepsán odvod za porušení rozpočtové kázně.

Poskytování informací Ministerstvem financí. V souladu s § 22 odst. 6b zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, informují finanční úřady prostřednictvím generálního ředitelství... GFŘ o všech nedostatcích přesahujících limit 300 tis. Kč. V tomto případě informace dosud předána nebyla.

Takže to je to, co my stále říkáme, že lidé nevědí, za co se utrácí. Na Homolce to jen slyšíme, že vlastně jsou tam nějaké dceřiné společnosti, kde vlastně ministr nemá vůbec možnost vědět, co tam dělají. Tak já mohu jenom říci, že určitě Ministerstvo financí změní k tomu zásadně přístup a informace budeme dávat, protože občané si zaslouží, aby věděli, za co platí daně a kam to vlastně teče. Děkuji. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji panu ministrovi. Bude ještě doplňující otázka? Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za odpověď. Já jsem v podstatě předal judikáty soudu, které jednoznačně stanoví, že i společnosti ČEZ a např. Dopravní podnik hlavního města Prahy, a. s., všechny tyto společnosti, které hospodaří s veřejnými prostředky, jsou povinny předávat své účetnictví ke kontrole. To znamená, není možné utajovat hospodaření v případě nemocnice Na Homolce. V nemocnici Na Homolce proběhla řada nestandardních kroků. Nejenom že má své dceřiné společnosti, přes které nakupuje, byla tam řada věcí, které se týkaly výběrových řízení, velmi podivných, a jak už tu bylo řečeno, tak je to nemocnice, která je zařazena jako pilotní projekt Ministerstva zdravotnictví, v minulosti, která nemá ani vlastní ekonomické oddělení a celé ekonomické oddělení je nahrazeno soukromou firmou s.r.o. Takže i toto se objevuje ve výroční zprávě. To je totální chaos a doporučuji (upozornění na čas), aby Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem financí vykonalo hloubkovou kontrolu hospodaření v této nemocnici. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Poprosím pana ministra o reakci.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já si myslím, že to není jen nemocnice. Tady vlastně nikdo nic nekontroluje. To je úplně absurdní situace, když v soukromé firmě je interní audit, controlling, compleans (?), anonymní linky, linka tell us a protikorupční opatření, a náš stát se... Po dvaceti letech se tu bavíme o kompetencích NKÚ, aby NKÚ vůbec něco mohl zkontrolovat. Tak já nevím, kdo tu vlastně co kontroluje. Máme každý rok zprávy BIS, která mluví o různých formách trestné činnosti, ale kdo ve finále z toho dělá nějaké opatření a kolik tady bylo korupčních případů a kolik bylo vyřešeno korupčních případů a co se kontroluje... V podstatě nic se nekontroluje. Myslím si, že nastal čas, abychom to změnili a aby veřejnost věděla, za co ten stát utrácí peníze. A já určitě ze své pozice udělám pro to maximum. Děkuji. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. Dále v pořadí je paní poslankyně Olga Havlová a interpelace směřuje k paní ministryni Michaele Marksové. Máte slovo.

 

Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, obracím se na vás s interpelací v otázce odchodu do důchodu horníků.

Jsem poslankyní za Moravskoslezský kraj a silně se mě dotýká neutěšená situace nejen horníků, ale celého OKD. Dlouhodobě nikdo neřeší odchody horníků do penze. Ze studií provedených v zahraničí jasně vyplývá, že průměrný věk dožití horníka je v průměru asi 75 let, výrazně nižší než u ostatní populace. Tento průměrný věk je nižší, než je skutečný věk do odchodu do důchodu. Dosud situaci řešilo vládní nařízení č. 363/2009 Sb., které umožňovalo předčasný odchod do důchodu horníkům, kteří odpracovali předepsanou expozici. Bohužel, zákon o důchodovém pojištění a toto nařízení vlády je časově omezeno. Je naprosto nezbytné, aby byla přijata změna tohoto vládního nařízení a následně i zákon, který by umožnil odchod do předčasného důchodu nejen horníkům, ale v dalších profesích v těžkém průmyslu.

Já se vás ptám, paní ministryně: Budete navrhovat novelizaci zákona o důchodovém pojištění a úpravu vládního nařízení č. 363/2009 Sb.? Pokud ne, jak budete tuto situaci řešit, protože otázka horníků, tu považuji za časovanou bombu, která už začala tikat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyni a prosím paní ministryni o vyjádření k přednesené interpelaci. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Ráda bych připomněla, že citované nařízení se v současné době týká horníků, kteří vykonávali nebo začali vykonávat zaměstnání v hlubinných dolech, a to omezení je, že tak učinili před rokem 1993 nebo potom do konce roku 2008. Mohu k tomu říci to, že již můj předchůdce ministr Koníček dostal v listopadu roku 2013 úkol od tehdejšího předsedy vlády připravit právní úpravu, která by rozšířila toto zmíněné vládní nařízení, a to na stejně profesně vymezený okruh horníků, tzn. bavíme se o hornících z hlubinných dolů, a to o ty, kteří do zmíněného zaměstnání nastoupili i po roce 1992 a příslušné podmínky splnili, nebo teprve splní i po roce 2008.

Ráda bych řekla, že na tomto úkolu Ministerstvo práce pracuje, a aby byl úkol splněn, tak si to nejprve vyžádá novelu ustanovení v zákoně o důchodovém pojištění. Teprve potom je možné změnit podmínky v příslušném vládním nařízení. V současné době se chystáme, že bude tento záměr projednán v nové vládě, která vlastně ještě neměla šanci se s tím důkladně seznámit.

Doufám, že jsem vás alespoň trochu uspokojila. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní ministryně. Táži se paní poslankyně, zda chce položit doplňující otázku. Vidím, že chce. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za odpověď. To, co jste tu uvedla, je mi docela známo, dokonce jsem se tím zabývala podrobně, protože moje původní povolání je pamák, a proto se vás chci zeptat, jestli to vidíte reálně, aby to bylo do konce tohoto roku, aspoň novelizace, ta 363, jestli by byla reálná.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová V tuto chvíli nevím, i když podle toho, co jsem slyšela, se domnívám, že to reálné je, ale nechci to tu slibovat na sto procent. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní dávám slovo panu poslanci Petru Bendlovi, který byl vylosován jako 22., a žádám ho o přednesení ústní interpelace na pana ministra financí Andreje Babiše. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane místopředsedo vlády, kolegyně, kolegové, musím říci, že s panem ministrem Babišem velmi souhlasím v tom, že lidé by měli vědět, za co stát utrácí své peníze, a když někdo někoho kritizuje, měl by jít sám příkladem. Tak se vás chci zeptat, zda zveřejníte přesně minimálně za rok 2013, kolik finančních prostředků čerpala skupina Agrofert ze státních peněz či prostředků Evropské unie, a zároveň bych se vás chtěl zeptat, zda zveřejníte, kolik finančních prostředků, nebo jaké závazky a pohledávky má skupina Agrofert vůči svým dodavatelům či přispěvatelům nebo obchodním partnerům, tak aby ministr financí nemohl být případně vydíratelný ve své funkci. Myslím si, že to je klíčová věc zveřejnit závazky i pohledávky firem, protože i tam se mohou odehrávat věci, které by nemusely být čestné. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci a prosím pana ministra financí o vyjádření. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Ohledně těch financí, tak jak já neovládám řeč parlamentu a veřejné správy, tak asi pan ministr taky moc těm finančním parametrům nehoví. V naší zemi existuje vlastně povinnost zveřejňovat výsledky firem. My to děláme. V naší zemi asi 60 % to nedělá, protože je tam směšná pokuta a penále a nikdo to potom ani nevymáhá.

Ohledně naší skupiny, ohledně dotací, já si myslím, že to jsou všechno známé věci. Naše skupina dostává z Evropské unie jako každý zemědělec přibližně 5,5 tisíce korun na hektar. A na rozdíl od jiného druhu dotací jsou to dotace nárokové, to znamená, kdo má půdu, má dotaci. Nejsou tam žádné jiné podmínky, jako je to u měkkých dotací. Takže já tam nevidím problém a jsou to veřejné informace. My to zveřejňujeme a vůbec nechápu, co to je přispívatel nebo nevím co. Já jsem to vůbec nepochopil.

Pokud pan ministr má nějaké starosti o zdraví Agrofertu, tak ho můžu ubezpečit, že oběžná aktiva a cizí zdroje jsou plusové a naše zásoby a hotovost na účtech je vyšší než bankovní úvěry. Tak nevím přesně, o co jde. A my v podstatě dostáváme většinu dotací z Evropské unie a z resortu zemědělství dostáváme jako každý chovatel drůbeže nebo prasat a je to všechno transparentní záležitostí. Takže určitě s tím nemám problém.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi. Ptám se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. Chce. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za tu odpověď. Rozuměl jsem jí tak, že jste řekl, že zveřejníte čísla, která se týkají státních dotací a evropských dotací, které dostává skupina Agrofert. Výraz 5,5 tisíce na hektar ten, kdo vlastní půdu, to tak úplně přesně není. To musíte přece dobře vědět, pane ministře prostřednictvím paní předsedající, protože ty čerpá ten, kdo má právo užívání, nejenom vlastník. Ale to je jedno. Já bych rád slyšel konkrétní částku.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím pana ministra o reakci.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Divím se, že ministr zemědělství bývalý vůbec nechápe, o co jde. Jasně že to je v užívání. Skupina Agrofert má sto tisíc hektarů v nájmu a z toho má asi šest tisíc ve vlastnictví. Takže my jako každý ten, kdo užívá tu půdu, čerpáme těch cca pět tisíc, nebo pět tisíc pět set korun. No a na sto tisíc hektarů, pokud umíte násobit, tak je to 550 milionů. A jsou to peníze z Evropské unie.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní dávám slovo panu poslanci Šinclovi, který byl vylosován jako 23. a přednese ústní interpelaci na pana ministra životního prostředí Richarda Brabce.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, původně jsem se vás chtěl zeptat jako bývalého chemika, jestli víte, co to je benzo(a)pyren, sumární vzorec C20H12, a jak škodí lidskému zdraví. V odpovědi na předešlou interpelaci jste se o tom zmínil. Já jen doplním, že jde o polycyklický aromatický uhlovodík s pěti benzonovými kruhy. Je silně karcinogenní a mutagenní. Studie prokázaly vliv na snížení plodnosti a vývojové vady potomků. Hlavní problém je v tom, že tento uhlovodík se nabaluje na dnes již zmíněný jemný polétavý prach PM10, který se pak vdechováním dostává do těla.

Dnes jsme již slyšeli, že nejhorší situace je bohužel v této oblasti na Ostravsku a v Karvinsku. Tyto regiony patří k nejznečištěnějším oblastem, co se týče ovzduší nejenom v rámci České republiky, ale i Evropy. Imisní limity pro polétavý prach a benzopyren byly zde v poslední dekádě běžně výrazně překračovány a nic nenasvědčuje tomu, že se nám bude během nadcházejících měsíců v tomto regionu lépe dýchat. Všechny předcházející vlády deklarovaly, že ovzduší na Ostravsku a Karvinsku je jejich prioritou. Ukázalo se ovšem, že jejich prioritou bylo spíše přesvědčit veřejnost, že ovzduší na Ostravsku a Karvinsku je jejich prioritou, neboli věc ve skutečnosti neřešit, ale jen vytvořit zdání, zdání, že se řeší.

Jestli mi tedy rozumíte, vážený pane ministře, na Ostravsku a Karvinsku tiká časovaná bomba, ať už ekologická, ekonomická nebo sociální, a úkolem nové vlády je na tuto situaci adekvátně reagovat. Zajímá mě, co vy s tímto problémem konkrétně budete dělat. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci. Prosím pana ministra o reakci na přednesenou interpelaci. Prosím, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji. Já nevím, jestli - nejsem chemik, byť se to o mně říká, ale říkám, kdybych byl chemik, jsem na Ministerstvu financí. Takže jsem původem geolog, vystudoval jsem přírodovědeckou fakultu. Ale samozřejmě benzopyren vím, co je to za látku, a vím, jak karcinogenní a mutagenní účinky má.

Já bych asi jenom opakoval, pane poslanče, to, co jsem tady říkal v té věci. Mimochodem, výrazné snížení právě těch prachových mikročástic v rámci opatření, která jsem jmenoval a která určitě budou pokračovat - protože ono to je o několika faktorech. Je to za prvé o struktuře průmyslu na Ostravsku jednoznačně. Je to o struktuře dopravy a samozřejmě částečně, i když v tomto případě to asi není ten případ, je to o lokálních topeništích. Takže všechny tyhle složky, které máme tedy v plánu, mimochodem je to i součástí státní politiky životního prostředí, která byla schválena v roce 2012 na období 2012 až 2020, a tam je celá řada opatření, která by měla tyhle ty účinky snižovat.

Takže shodneme se na tom, že to je prostě o objemu prachových mikročástic, na které se benzopyren navazuje, a samozřejmě o tom, jakým způsobem je snížit. Některá ta opatření jsem tady vyjmenoval. Obávám se, teď vám asi některá nová neřeknu, ale věřte, že to pro nás opravdu je prioritní úkol v rámci toho zeleného programu, který bychom pro Moravskoslezský a Ústecký kraj chtěli připravit jako souhrn opatření, na kterých by se měl podílet stát, kraje, obce i významné průmyslové podniky. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Táži se pana poslance, zda má doplňující otázku. Má, takže prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji. Já se panu ministrovi omlouvám. Z internetu jsem zjistil, že jste byl ředitelem Chemických závodů, tak jsem si myslel, že jste chemik. Ještě jednou se omlouvám.

Já osobně totiž - znečištění ovzduší v našem Moravskoslezském kraji je pro mne osobní záležitost, protože v tomhle kraji žiji a musím se dívat, jak zdejší obyvatelé, hlavně zdejší děti, vdechují téměř každý den do svých plic karcinogenní jedy jen proto, že vládní představitelé, bývalí vládní představitelé, až na výjimky s tím neuměli a nechtěli nic dělat. Já doufám, že se to za vašeho vládnutí, pevně věřím, zlepší. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Ptám se pana ministra, jestli chce reagovat. Ne, není tomu tak. Takže vzhledem k tomu, že jsme pro dnešní den postupovali v souladu s jednacím řádem, tak v 18 hodin končí ústní interpelace. Tudíž tento bod projednávání končím.

Ještě dříve než se rozejdeme a ukončím dnešní jednací den, poprosím místopředsedu volební komise pana poslance Jana Klána, aby nám sdělil technickoorganizační záležitosti ohledně volebního bodu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Dobrý podvečer, vážená paní místopředsedkyně, vládo, dámy a pánové. Z pověření volební komise a v souvislosti s dnešními volbami vyhlašuji lhůtu na nominaci na změny v orgánech Poslanecké sněmovny do pondělí 10. února do 14 hodin. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a dnešní jednací den končím. Sejdeme se zítra v 9 hodin, kdy budeme pokračovat v projednávání schváleného pořadu jednání. Děkuji. Přeji hezký večer.

 

(Jednání skončilo v 18 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.