k2006psp5s
PČR, PS Parlament České republiky
Poslanecká sněmovna
5. volební období, od 2006
 

PČR, PS 2006-... | 78. schůze | Středa 14. dubna 2010

Minulý  Dolů  Další

(17.50 hodin)
(pokračuje Zaorálek)

Jinak si myslím, že tady určitá práce odvedena byla, ale je to pouze to teoretické bez toho, že se sejdou kompetentní lidi i se zástupci kraje a neřeknou, že tyto věci budou v tomto čase zajištěny, tak vlastně se příliš nehýbeme z místa.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi Lubomíru Zaorálkovi. Slova se ujme paní poslankyně Věra Jakubková, připraví se pan poslanec Břetislav Petr. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Jakubková: Děkuji vám, pane předsedající. Dámy a pánové, ač to nerada říkám, problematika znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji se na program jednání Sněmovny dostala pouhou shodou okolností, z nichž těmi nejvýznamnějšími jsou blížící se volby, až desetinásobně překročené limity znečištění v prvních měsících roku 2010 v Moravskoslezském kraji a osoba Jana Fischera v čele vlády. To jsou hlavní důvody, proč mi Sněmovna v lednu tohoto roku vyhověla a přijala usnesení, kterými zaúkolovala předsedu vlády k předložení zprávy včetně návrhu řešení katastrofální a - klidně to nazvu pravým jménem - nezákonné a nepřípustné situace, která postihuje nejlidnatější kraj a třetí největší město České republiky včetně širokého okolí.

Ať už dnešní jednání o zprávě dopadne jakkoliv, považuji za důležité, že se daly věci do pohybu, že došlo k pevnějšímu provázání celostátní úrovně s úrovní krajskou, že média o ostravské špíně píší a zprostředkovávají voličům postoje těch, kteří se ucházejí o jejich přízeň. Děkuji premiérovi i ministrům řídícím resort životního prostředí za ochotu naslouchat takzvaně obyčejným lidem. Děkuji za čas, který věnovali setkání s občany ať už tady v Praze, nebo v Ostravě.

Přesto nejen z obsahu zprávy je vidno, že mnozí z politiků a úředníků, ať na úrovni státní, krajské či městské, stále ještě váhají, zda problém znečištěného ovzduší v Moravskoslezském kraji skutečně existuje. Tento stav výstižně zhodnotil doktor Gabal jako ztrátu kontaktu s veřejnou dynamikou a mé doporučení určené i některým z vás, kolegyně a kolegové, zní: zvažte, prosím, zda se cítíte povoláni k tomu, abyste problém řešili. Na jeho kašírování a zlehčování je už veřejnost alergická.

Dokud nebyly k dispozici žádné výzkumy a studie, šlo mlžení mnohem lépe. Ovšem dnes například víme díky výsledkům z právě probíhajícího výzkumu doktora Šráma z Akademie věd, že úředníci krajského úřadu pracující v místnosti jsou třikrát více vystaveni škodlivinám a strážníci v ulicích Havířova dokonce sedmkrát více než srovnávací skupina strážníků z Prahy. V nejčistší části Ostravy v Porubě je stejná prašnost jako v Praze - s tím rozdílem, že ostravský prach obsahuje třikrát tolik karcinogenů. Varující zkušenosti dětské lékařky Schallerové jsem zmiňovala ve svém minulém příspěvku. Kdo si tato data dovolí zlehčovat? A přeci! A proto máme za sebou petice, žaloby, vznik fondu podporujícího občanské aktivity, vznik sítě odborníků, vědců, angažovaných občanů, studie, výzkumy. I proto nelze předkládat zprávu o řešení situace se znečištěným ovzduším jen proto, aby byl úkol splněn a uložen na dno šuplíku. Zpráva sice obsahuje návrh řešení, jak jsem žádala, bohužel tento není dostatečný. Jeho výsledkem totiž nebude dosažení zákonného stavu. S ničím menším se nemůžeme spokojit. Stát to byl, kdo nastavil laťku, kdo řekl, jaké jsou limity pro znečištění a co je a co naopak není povoleno. Stát má povinnost dbát na dodržování předpisů. A stát nyní dlouhá léta drží ústa a zavírá oči.

Nezpochybňuji fakt, že jde o rozsáhlý problém a řešení nelze očekávat ze dne na den. Ale už nelze čekat ani den, a to i proto, že ze studie Státního zdravotního ústavu lze vyčíst odhad až sedmnácti úmrtí ročně v důsledku znečištění. Mluvím o Radvanicích-Bartovicích. Přestože jsem už minule upozorňovala na nedostatek pozornosti, který je ve zprávě věnován lidskému zdraví, a žádala doplnění skupiny ministrů pověřené plněním usnesení vlády k ovzduší v Moravskoslezském kraji o ministryni zdravotnictví a ministra práce a sociálních věcí, nic se v tomto ohledu nezměnilo. Zpráva pomíjí nutnost změnit struktury průmyslu v aglomeraci, nezmiňuje potřebu některé provozy vymístit z kraje a nezabývá se problematikou nezaměstnanosti, podpory a kompenzací. To jsou problémy, kterým se nevyhneme a nezmizí jen proto, že o nich nebudeme hovořit. Už nyní lze statisticky vysledovat odchod tří tisíc lidí za rok z regionu a jejich počet bude stoupat.

Potřebujeme najít odvahu a přiznat, že největší paseku způsobují zdroje umístěné především na území Ostravsko-Karvinska. Tyto ovlivňují celý region a v některých částech, například v Radvanicích-Bartovicích, dovolují lidem dýchat vzduch s podlimitním množstvím škodlivin pouze třetinu roku. Studie Vysoké školy báňské prokázala, že vliv dopravy v Ostravě činí okolo 6 procent, vliv malých zdrojů asi 5 procent, zbytek jsou velké a velmi velké zdroje. A když naměřené hodnoty zprůměrujeme a ostravskou špínu naředíme ovzduším z Beskyd, hned dostaneme na pohled veselejší čísla a poměr zdrojů znečištění nám vychází třetina průmysl, třetina domkaři a třetina doprava. Je jasné, že někde jsou největším problémem lokální topeniště, jinde převládá doprava, a já neumenšuji potřebu se tímto zabývat. Ale je také zřejmé, že snížíme-li výrazné znečištění pocházející z Ostravsko-Karvinska, ulevíme celému kraji.

Přestože největší znečišťovatel firma ArcelorMittal v současnosti investuje do odprášení aglomerace miliardu a hovoří o tom, že jde o největší investici, jakou kdy učinila soukromá firma, nedojde v důsledku realizace v území k výraznému zlepšení. Předpoklad se pohybuje v rozmezí 10 až 15 procent. Jde bohužel o dílčí investici, zatímco by byl zapotřebí systémový přístup.

V naprostém protikladu k těmto faktům je kritika Ministerstva průmyslu a obchodu k připravované novele o ovzduší, když tvrdí, že přísná opatření pro znečišťovatele ohrožují konkurenceschopnost. Copak je možné zastaralé technologie nadřazovat lidskému životu?

Politikům a úředníkům se nechce bojovat s velkými průmyslovými zdroji v ocelovém srdci republiky, a tak, aby obhájili sami sebe, pouštějí se do spalovačů uhlí, plastů a odpadu. Stojí jim za to postavit tuto malou část obyvatel do kouta a křičet: "To jsou oni, ti znečišťují ovzduší!" Politicky se takový postup vyplatí, protože budou-li přesvědčiví, získají podporu většiny, která bydlí v panelácích či topí plynem, dřevem, případně tepelným čerpadlem. Ale uvažte, v Ostravě jde o pouhých 5 procent.

Moravskoslezský kraj žádá finanční prostředky na dopravní infrastrukturu a vypadá to, že stát bude žádosti alespoň částečně nakloněn. Jde o 50 miliard, které mají být věnovány na stavbu obchvatu. Obchvaty odvedou tranzitní dopravu za město a na první pohled to zní rozumně, až na to, že ve větších městech, jako je například Ostrava, Havířov, Opava či Frýdek-Místek, převládá doprava městská a příměstská. Prostě cílem aut jsou města a málo jich jimi projíždí. Samotný zdroj znečištění, emise z dopravy, by tak nezmizel, pouze se odsunul o kilometr či dva za město, což v době smogové situace na celém území kraje nic neřeší.

Naproti tomu existuje celá řada projektů, které mají buďto zpoždění, například elektrizace železniční tratě z Ostravy-Kunčic do Frýdku-Místku nebo napojení letiště v Mošnově na železnici, anebo projekty, které byly uloženy do šuplíku, například projekt vlakotramvaje do Hučína či do Orlové. Je potřeba přiblížit lidem železnici výstavbou nových železničních zastávek. V generelu dopravy Moravskoslezského kraje je jich v plánu téměř dvacet. Je také třeba masivně investovat do veřejné dopravy a modernizovat její vozový park, podporovat cyklistiku, pěší dopravu a zvyšovat bezpečnost pro chodce. ***


Minulý  Nahoru  Další