k2006psp5s
PČR, PS Parlament České republiky
Poslanecká sněmovna
5. volební období, od 2006
 

PČR, PS 2006-... | 28. schůze | Středa 12. března 2008

Minulý  Dolů  Další

 

(9.10 hodin)
(pokračuje Nečas)

Celkové saldo veřejných rozpočtů se tímto krokem nijak nezlepšilo. Transfer deficitních tendencí důchodového systému do jiných částí veřejných rozpočtů není z ekonomického hlediska žádným řešením. - Konec citátu ze zprávy Bezděkovy komise.

Já bych k tomu ještě dodal, že z ekonomického hlediska je rovněž nereálné dále zvyšovat procentní sazby pojistného na důchodové pojištění, neboť by to znamenalo takové zdražení pracovní síly, které by ohrozilo výrobu a konkurenceschopnost českých firem.

Tak jak bude podíl důchodců vzhledem k aktivní populaci narůstat, přebytky - a já jsem je označil za symbolické přebytky - se rychle vyčerpají. V závěrečné zprávě se k tomu uvádí, že - a opět cituji - s ohledem na značnou setrvačnost důchodového systému je třeba na tuto situaci reagovat s dostatečným časovým předstihem, nikoliv až v okamžiku, kdy se v systému začnou objevovat deficity. Reformní kroky se neprojeví v dlouhodobě determinovaném systému ze dne na den. Současným generacím, které již v důchodu jsou nebo se do něj v blízké době chystají, není možné podmínky zásadně měnit. Reforma představuje rozhodnutí, jehož výsledky je možné pozorovat většinou až se značným časovým odstupem, tedy v době, kdy již současný systém vyčerpá přebytky a bude směřovat k deficitům. - Konec citátu.

V návaznosti na tato slova bych ještě dodal, že zabezpečení na stáří nelze dosáhnout během několika málo let před odchodem z trhu práce, ale je nutné se na toto zabezpečení soustavně připravovat v průběhu celé pracovní kariéry, a proto je třeba včas formulovat reálnou, transparentní a udržitelnou strategii vývoje důchodového systému.

Potřeba přijmout reformní opatření k udržitelnosti a stabilizaci důchodového systému, které vyplynuly ze závěrečné zprávy Bezděkovy komise, byla všeobecně uznána a dokonce vyústila v prosinci 2005 v návrh dohody politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR o dalším pokračování důchodové reformy. Tento návrh připravila Česká strana sociálně demokratická, avšak z politických důvodů, zřejmě v důsledku blízkých voleb, jej nakonec sama nepodepsala. Ostatní strany zastoupené tady v Poslanecké sněmovně, s výjimkou komunistické strany, vyjádřily připravenost tuto dohodu připravenou vládní sociální demokracií podepsat. Nicméně v roce 2007, poté, co současná vláda dostala v Poslanecké sněmovně důvěru, byla z iniciativy vlády politická jednání o důchodové reformě obnovena a byla ustavena politická komise pro důchodovou reformu složená ze zástupců všech politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně. Každá politická strana měla přitom dva zástupce. Bohužel na konci roku 2007 se ukázalo, že přes postupně se sbližující stanoviska a nalézání kompromisů ani toto jednání nevedlo k cíli. Musím přitom konstatovat, že nikoliv vinou koaličních stran.

Za této situace měla vláda jen dvě možnosti: buď nedělat nic, anebo práce na důchodové reformě dokončit a příslušný návrh zákona postoupit Poslanecké sněmovně. Vláda se při vědomí odpovědnosti vůči všem budoucím důchodcům rozhodla pro druhou možnost. Vláda se rozhodla, že nepromarní druhé volební období k přípravě tak nezbytných změn.

Platí a stále platit bude, že důchod je pro naprostou většinu osob, které ukončily svou pracovní aktivitu a odešly do důchodu, jediným nebo rozhodujícím zdrojem příjmů. Tady bych chtěl připomenout statistiku, že podle statistiky rodinných příjmů a vydání jsou čeští důchodci extrémně, i v porovnání s Evropou, závislí na průběžném důchodovém systému, že v průměru 95 % všech čistých příjmů důchodcovských domácností pochází z průběžného důchodového systému. Ze sociálních i ekonomických hledisek nelze proto připustit, aby se důchodový systém v důsledku velké převahy výdajů nad příjmy dostal do takových obtíží, které by nakonec ohrozily fungování naší ekonomiky, což by zpětně ještě obtíže důchodového systému znásobilo.

Dámy a pánové, návrh zákona vychází z toho, že při zajištění příjmů občanů po ukončení pracovní aktivity bude nadále mít klíčovou úlohu solidární a průběžně financované základní důchodové pojištění. Účelem návrhu zákona je tento důchodový systém udržet a zlepšit jeho financovatelnost i v delším horizontu. Opatření, která k tomu směřují, jsou přiměřená i sociálně únosná.

Dovolte mi nyní, abych jednotlivá navrhovaná opatření blíže popsal, vysvětlil a zdůvodnil jejich nezbytnost.

Klíčovým stabilizačním opatřením a nejvíce ve veřejnosti zmiňovaným je další postupné zvyšování důchodového věku, a to až na 65 let u mužů, u žen, které nevychovaly žádné dítě nebo vychovaly jedno dítě, a na 62 až 64 let u žen, které vychovaly dvě a více dětí.

Zvyšování důchodového věku v českém důchodovém systému není v žádném případě novým fenoménem. Tento proces byl nastartován již v roce 1996 zákonem č. 155/1995 Sb., a v roce 2003, tj. za vlády sociální demokracie, bylo rozhodnuto v tomto procesu stejným tempem dále pokračovat až do dosažení věkové hranice 63 let pro muže. Konkrétně se jednalo o zákon č. 425/2003 Sb., kterým byl novelizován právě onen zákon č. 155/1995 Sb.

V říjnu 2005 pak vláda - a chci zdůraznit, vláda vedená sociální demokracií - v Národním programu reforem České republiky, tzv. Národní lisabonský program 2005 až 2008, který byl zaslán Evropské komisi, uvedla, že je nutné - a teď cituji z tohoto vládního dokumentu připraveného vládou sociální demokracie: v krátkém časovém horizontu definovat základní principy reformy důchodového systému, které budou zahrnovat zejména zvyšování statutární věkové hranice pro odchod do starobního důchodu. - Tolik citát z dokumentu připraveného vládou sociální demokracie v říjnu roku 2005 a odeslaného Evropské komisi.

Postupné zvyšování důchodového věku je opatření uplatňující se v souvislosti s růstem střední délky života i v zahraničí, státy Evropské unie nevyjímaje - namátkou jde například, když vezmu jenom nedávná rozhodnutí, o Německo, Slovensko, Bulharsko, Maďarsko, Británii nebo Slovinsko. Ve vyspělých zemích dokonce směřuje diskuse za horizont 65 let věku, například v Německu již bylo schváleno postupné zvyšování důchodového věku až na 67 let.

OECD ve své ekonomické zprávě o České republice z března letošního roku, která bude prezentována v dubnu tohoto roku, tedy ve zcela aktuálním dokumentu, uvítala zvyšování důchodového věku jako dobré stabilizační opatření a k tomuto kroku provést urychleně důchodovou reformu nás ve svém stanovisku z konce února vyzvala i Evropská unie prostřednictvím Evropské komise a prostřednictvím ECOFINu.

***


Minulý  Nahoru  Další