Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Michala Krause na ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci Jiřího Skalického. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane ministře,

ve všech odpovědích na mé předešlé interpelace ve věci privatizace a transformace (případně restrukturalizace) české petrochemie mne členové vlády mimo jiné ujišťovali, že rozhodování je vedeno pouze ekonomickými a technickými hledisky a snahou o maximální objektivitu odpovídající strategickým a ekonomickým zájmům naší ekonomiky.

Po prostudování návrhu materiálu, určeného jako podklad pro rozhodnuti vlády ČR ve věci restrukturalizace a transformace Rafinérsko Petrochemického Komplexu (RPK), jsem nicméně nabyl dojmu, že za určitých okolností by mohly být strategické a zejména ekonomické, ale i ekologické zájmy české ekonomiky silně ohroženy.

Navíc jsou zcela nedostatečně řešeny ekologické otázky, které jsou u RPK velmi významné a jejich odpovědné řešeni představuje i rozhodnuti o úloze státu v ekonomice.

Protože závěrečné rozhodnutí je věcí. vlády, obracím se na Vás s touto interpelací.

Žádám odpovědi na následující otázky:

1) Proč celá koncepce restrukturalizace a nedokončené privatizace vychází ze snahy rozhodnout z pozice MSNMP a MPO bez jakékoliv možnosti soukromých subjektů ovlivnit (nato podílet se) rozhodování?

2) Proč měníte již schválené privatizační projekty Chemopetrolu a Kaučuku, aniž by k tomu byl některý ze zákona stanovených důvodů?

(S majetkem a majetkovými účastmi na podnikání jiných právnických osob může FNM naložit způsobem, s ním MSNMP vyjádří písemný souhlas v případech, kdy nebylo možno privatizovat podle původního rozhodnutí z příčin nezapříčiněných FNM a v případech, kdy majetek či majetkové účasti přely na FNM odstoupením od smlouvy v důsledku porušení smluvních povinností nabyvatele privatizovaného majetku.

Protože v případě Chemopetrolu a Kaučuku žádný z těchto taxativně vypočtených důvodů nenastal, byla změna jednoho či obou privatizačních projektů v rozporu se zákonem. Rozhodnutí o privatizaci, na jeho základě FNM jako valná hromada rozhodne o sloučení obou subjektů a zároveň rozhodne o výši podílů soukromých akcionářů na držbě akcií ve společnosti vzniklé sloučením, která zásadním způsobem mění jejich postavení ve struktuře akcionářů, bezpochyby je takovou změnou schváleného privatizačního projektu).

Víte o těchto shora popsaných skutečnostech?

3) Proč není stanovením reálného postupu a zahrnutím nových vlastníků z II. vlny KP projevena dobrá vůle (ze strany vlády ČR) na společném postupu při transformaci. RPK?

4) Proč nerespektujete práva kupónových akcionářů? Striktně právně vzato, ještě akcionáři nejsou, neboť jim SCP dosud akcie nebyly vydány. Nicméně ve II. vlně KP bylo nabídnuto 36 % akcií Chemopetrolu a 26,5 % akcii Kaučuku. Jsou tedy známi všichni kupónoví akcionáři. Ti se přesto nemohou rozhodování o restrukturalizaci a způsobu dokončeni privatizace zúčastnit. Proč?

5) Proč neberete v úvahu rozdílnou cenu a hodnotu akcií Chemopetrolu a Kaučuku. V průběhu II.vlny KP byly akcie a.s. Kaučuku podle metodiky MF ČR oceňovány výše a nabízeny za větší počet IB bodů. Rovněž zájem DIKů, který způsoboval převis v jednotlivých kolech, svědčí o tom, že byl o tyto akcie velký zájem, ačkoliv byly akcie Kaučuku dražší než akcie Chemopetrolu.

6) Výměnou akcií Chemopetrolu a Kaučuku za akcie společnosti vzniklé sloučením ve stejném poměru budou DIKové, kteří objednávali akcie Kaučuku silně znevýhodněni. Podle průběhu II. vlny je koeficient pro přepočet hodnoty akcií Kaučuku 1.86. Proč přehlížíte tyto skutečnosti?

7) Není vyčlenění rafinérii z Chemopetrolu a Kaučuku jako první krok celého procesu předčasné? Nemělo by být provedeno teprve v okamžiku, kdy jednání s IOC budou dovedena do úspěšného konce?

Vytrženi rafinérií, které tvoři cca 70 % zisku a.s. Kaučuk a 50 % zisku a.s.Chemopetrol, bude mít okamžité negativní dopady do jejich finančního hospodaření. Navíc tím mateřské společnosti ztratí možnost vyžívat výhodný dodavatelský úvěr na nákup ropy jako provozní úvěr pro úbytek společností, co nadále zhorší jejich finanční situaci. Jste si vědom této skutečnosti? Jak bude řešena?

8) Delimitace majetku rafinérií do dceřinné společnosti, která významným způsobem ovlivní schopnost splácení úvěrů a.s.Chemopetrol a a.s. Kaučuk není zřejmě projednána s úvěrujícími. bankami. Proč?

Pohledávky a závazky by podle nabídky IOC měly zůstat na mateřských společnostech - do dceřinné rafinérské společnosti by měl být vložen pouze čistý majetek a vyjmenované úvěry na rozestavěné investice v rafinériích. Budou za této situace banky ochotny nadále úvěrovat zbytek společnosti, když nebudou znát rentabilitu a návratnost úvěrů v důsledku měnících se cen výstupních surovin a polotovarů z již, oddělených (osamostatněných) rafinérií?

Kdo zajistil kvalifikovaný odhad tržní ceny RPK, a hlavně ceny trhu (tržního prostoru, ve kterém RPK operuje). Byl tento odhad konzultován v zahraničí a je jeho vypovídací schopnost regulérní?

10) Co představuje nabízených 180 mil. USD, když pouze nový hydrokrak UNOCAL v Chemopetrolu stál 180 mil USD?

11) Kdy se vezme v úvahu, že IOC získá trh a zprostředkovaně přes dodávky rafinérských produktů i vliv na celý chemický průmysl v České republice, pak je nabízená cena neúměrně nízká! Proč si děláme prodejem rafinérií za babku mezinárodní ostudu?

Chováme se jako Indiáni vyměňující zlato a drahokamy za láhev ohnivé vody a skleněné ozdoby!!!

12) Kdo provedl ekologický audit, spojený se vstupem IOC na území rafinérií, zvláště v případě, že pozemky nebudou vloženy do a.s. Česká rafinérská, resp. Unipetrol a.s.? Jinak nebude možno v budoucnosti určit, kdo a v jakém rozsahu je odpovědný za ekologické škody vzniklé v rafinériích. Byl vůbec ekologický audit proveden? Jak?

13) Jak je zajištěno řešení ekologických škod a jejich likvidace (staré i nové škody), a povinnosti jejich úhrady a náhrada za vzniklé škody po transformaci RPK?

14) Kdo převezme garance za náhradu škod RPK způsobených? Jsou věrohodné tyto garance v případě, že nebudou garantovány českým státem?

15) Pokud se bude jednat o soukromou společnost, je-li pro tyto případy dostatečně pojištěna? Pokud by měl následky škod a jejich likvidaci za RPK garantovat stát, tak proč se stát bude zaručovat za soukromou společnost, v ní bude postupně ztrácet majoritní podíl?

16) Pokud víte, že i za současné cenové hladiny (roku 1994) petrochemických a rafinérských výrobků je český trh schopen realizovat během 7 roků požadovaných 30 mld. Kč, (ze zisků a vlastních zdrojů českých investorů), proč je nutné za velmi nerovných podmínek náš tržní prostor a podíl na RPK prodávat?

Je-li reálná možnost RPK z českých zdrojů profinancovat a zachovat kontrolu nad fiskálním plněním státního rozpočtu, pak je prodej a ztráta kontroly nad RPK daleko největším hospodářským zločinem srovnatelným pouze s prodejem celého telekomunikačního odvětví. Příkladů nedůstojných prodejů celých odvětví je zřejmě stále málo a výsledky pro českou ekonomiku jsou ještě málo varující?

17) Jsou známy výše odměn pro společnost zajištující koordinací při vyjednávání s IOC, společnost CS First Boston? Kolik činí výše odměn z české strany a kolik budou nuceni zaplatit IOC? Kolik bude CS First Boston požadovat na české straně uhradit v případě neuskutečněného spojení RKP s IOC?

Dnes a denně je celá, veřejnost přesvědčována o tom, že stát a jeho nejvyšší orgán (ač vláda není hloupá a není lajdák) se neumí správně rozhodovat, prožívá frustraci. ze svých rozhodnutí a často rozhoduje arbitrážně, tak se Vás ptám, pane ministře, Proč chcete nyní, rozhodnout ve velmi omezeném časovém prostoru, bez náležité diskuse, o transformaci RPK, která bude mít dalekosáhlé důsledky na vývoj celé české ekonomiky?

Jelikož všechna jednání s IOC probíhají za zřejmého porušení zákona o velké privatizaci (neodůvodněnou změnou privatizačních projektů Chemopetrolu a Kaučuku), a současně jsou ignorována práva kupónových akcionářů vzešlých z druhé vlny KP, domnívám se, že je nanejvýš žádoucí, aby se transformací a restrukturalizací RPK začala zabývat poslanecká, sněmovna na svém mimořádném zasedání, a také aby se rozhodla požádat Nejvyšší kontrolní úřad, aby postup privatizace RPK byl podroben důkladné kontrole. Jedná se zejména o a.s. Chemopetrol Litvínov, a.s. Kaučuk Kralupy a také a.s. Benzina. Jste stejného názoru a podpoříte v parlamentu ČR hlasování o provedení kontroly NKÚ v privatizovaném RPK Chemopetrol a.s., a Kaučuk a.s.,případně Benzina a.s.?

Protože chci předejit situaci, kdy nám poslancům mohou vzkázat vládní představitelé ústy svých tiskových mluvčích, že je vše v pořádku a o veškeré námitky je pro českou stranu náležité pečováno, upozorňuji i Parlament ČR, že na majetek a.s. Chemopetrol a a.s. Kaučuk byl podán návrh na předběžné opatření ve věci zamezení s nakládáním a převodem majetku a akciemi shora uvedených společnosti z důvodného podezření o porušení zákona o velké privatizaci. Do rozhodnutí soudu by neměly být prováděny MSNMP jakékoliv majetkové změny.

Jelikož každým dnem probíhají pro celou českou veřejnost neodůvodněně dokonale utajená jednání o osudu české petrochemie, žádám Vás o zkrácený termín odpovědí. Žádám Vás o konkrétní odpovědi na jednotlivé otázky.

Za Vaše odpovědi předem děkuji.

Vážený pan

Jiří Skalický

ministr MSNMP ČR