Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr zahraničních věcí Jozef Zieleniec zaslal odpověď na otázku poslance Tomáše Štěrby dopisem ze dne 24. června 1994.

Podle § 90 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra zahraničních věcí Jozefa Zieleniece na otázku poslance Tomáše Štěrby. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane poslanče,

děkuji Vám za Váš dopis z 2. 5. 1994, odeslaný 15. 6. 1994. Vašeho zájmu o vyřešení otázek vztahujících se ke krajanské problematice si velice vážím a věřím, že bude i nadále uplatněn v parlamentní Komisi pro styk s krajany, s níž MZV úzce spolupracuje.

Píšete, že existuje jistá disproporce při styku našich australských krajanů s naší zemí. Původ tohoto stavu spatřujete v komplikovaném získávání statutu trvalého pobytu na území ČR, přičemž máte na mysli především osoby české národnosti s australským státním občanstvím. Navrhujete také zrušit některá omezení - povinnost návratných víz, povinnost prokazování určitého výplatného minima při žádosti o trvalý pobyt, povinnost notářsky potvrzeného prokazování ubytování atd.

Dovolte, vážený pane poslanče, abych Vás upozornil, že udělování trvalého pobytu na území ČR je upraveno zákonem č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území ČSFR. Týž zákon také v paragrafu 8, odst. 2 stanoví povinnost cizince předložit ke své žádosti určité doklady. Z paragrafu 9, odst. 1 pak jednoznačně vyplývá, že rozhodování o žádosti cizince o udělení dlouhodobého nebo trvalého pobytu je plně v kompetenci ministerstva vnitra. Tento zákon se vztahuje na všechny osoby, které nejsou držiteli státního občanství ČR. Co se týče našich krajanů, respektive těch, kteří někdy v minulosti měli čs. občanství, mohli o jeho navrácení do konce roku 1993 požádat. Ti, kteří tak neučinili, jsou podle nyní platných zákonů považováni z právního hlediska za cizince. Argumentace národnostními hledisky je pak ve vztahu k občanskému charakteru českého státu v podstatě irelevantní.

Ujišťuji Vás však, že i přes výše uvedené skutečnosti jsem si vědom nutnosti zvláštního přístupu k cizincům krajanům a v zásadě respektuji kontinuitu Zásad politiky vlády ČSFR vůči krajanům přijatých vládou ČSFR dne 21. 5. 1992 (usnesení vlády č. 375/92). V tom smyslu proběhla i jednání MZV s MV o poskytování trvalého pobytu, která byla však zaměřena především na krajany mající zájem o přesídlení do ČR.

Co se týče víz pro krajany - cizince trvale žijící ve státech, s nimiž má ČR vízovou povinnost, v rámci MZV se touto problematikou zabývají příslušné odbory sekce právní a konzulární a zprostředkovaně odbor krajanských a nevládních styků ze sekce ekonomické a informační. V současnosti uvažuje i o možnosti zavedení trvalého víza, ale rovněž v této otázce je rozhodující stanovisko ministerstva vnitra Poněkud problematické se v souvislosti se zmíněnými úvahami ovšem jeví stanovení zřetelných kritérií pro poskytování viza tohoto druhu. Již dnes je zcela evidentní, že nebude možné deklarovat povinnost ČR trvalé vízum udělovat nějaké obecně definované kategorii cizinců (krajané), ale že bude nutné postupovat přísně individuálně, přičemž konečné rozhodnutí bude ponecháno zcela v pravomoci příslušných orgánů ČR. Jakmile se podaří tuto záležitost dořešit v souladu se zájmy ČR i našich krajanů, bude Parlament neprodleně vyrozuměn.

Závěrem musím k Vašemu dotazu týkajícímu se mé nedávné návštěvy Austrálie podotknout, že přístup tamních krajanů ke vztahu mezi nimi a ČR je velmi pozitivní a problematika spjatá s Vámi vznesenými připomínkami byla dotčena jen okrajově. Rozhodně jsem neměl dojem, že otázka poskytování trvalého pobytu je našimi krajany v Austrálii pokládána za důležitou či dokonce primární.

S úctou

Na vědomí:

PhDr. Milan Uhde

předseda Poslanecké sněmovny

Parlamentu ČR

Vážený pán

Ing. Tomáš Štěrba poslanec

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Praha