Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Zásada č. 27

/1/ Provoz zahraničního plavidla a zahraničního plovoucího zařízení na vodních cestách České republiky se řídí ustanoveními tohoto zákona, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla zveřejněna ve Sbírce zákonů, nestanoví jinak.

/2/ Zahraniční plavidlo a zahraniční plovoucí zařízení s výjimkou zahraničního malého plavidla o celkové hmotnosti včetně povoleného zatížení do 1000 kg nebo s vlastním strojním pohonem o výkonu do 4 kW nebo s celkovou plochou plachet do 10 m² může být na vodních cestách České republiky provozováno, jen pokud má povolení k provozu vydané plavebním úřadem.

/3/ Povolení k provozu na vodních cestách České republiky zahraničnímu plavidlu nebo zahraničnímu plovoucímu zařízení vydá plavební úřad na základě lodních listin zahraničního plavidla nebo zahraničního plovoucího zařízení, pokud je z nich zřejmé, že toto plavidlo nebo plovoucí zařízení odpovídá podmínkám způsobilosti stanoveným tímto zákonem. V opačném případě vydá plavební úřad povolení k provozu na základě ověření technické a provozní způsobilosti zahraničního plavidla nebo zahraničního plovoucího zařízení prohlídkou.

Odůvodnění: Zásady jsou ve své podstatě převzaty z dosavadní právní úpravy a jsou nezbytné k zajištění plavební bezpečnosti a ochrany vodních cest a přístavů. Oprávnění a povinnosti vůdce plavidla dosud upravuje řád plavební bezpečnosti. Vzhledem k zásadní povaze těchto ustanovení je nezbytné zakotvit je v zákoně. Podřízenost vůdci plavidla je nutná z hlediska bezpečnost, jeho oprávnění v oblasti pracovněprávní vyplývají ze zákoníku práce a nejsou předmětem této právní úpravy. Pamatuje se na úpravu mezinárodní plavby, která může být realizována na základě mezinárodních smluv nebo na základě povolení plavebního úřadu. Pro mezinárodní provoz platí přednostně ustanovení mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.

Nově se koncipuje režim plavby zahraničních plavidel na vodních cestách České republiky, který svou koncepcí v podstatě navazuje na obdobnou praxi užívanou plavebními úřady evropských států.

Zásada č. 28

/1/ Plavební nehodou se rozumí každá událost v plavbě, k niž došlo v plavebním provozu nebo v příčinné souvislosti s ním a která má za následek poškození nebo zničení plavidla, plovoucího zařízení nebo plovoucího tělesa, jeho součásti či výstroje, poškození nebo znehodnocení přepravovaného nakladu, pokud tyto následky nevyplynuly z povahy samotného nákladu, dále poškození vodní cesty nebo stavby na ni, újmu na zdraví nebo smrt.

/2/ Plavební nehody šetří plavební úřad, pokud s ohledem na jejich okolnosti nebo následky neprovádí šetření jiný orgán.

/3/ Vůdce plavidla nebo plovoucího tělesa nebo provozovatel plavidla, plovoucího zařízení či plovoucího tělesa zúčastněného na plavební nehodě je povinen zajistit, aby plavební nehoda byla neprodleně ohlášena plavebnímu úřadu a je li podezření z trestného činu také nejbližšímu orgánu policie a v případě, že došlo ke znečištění vod nebo k ohrožení její kvality, též příslušnému orgánu vodohospodářskému a příslušné správě povodí, došlo--li též k požáru, rovněž příslušnému orgánu požární ochrany. Dále je povinen zdržet se jakéhokoliv,jednání, které by bylo na úkor vyšetřování.

/4/ Plavidla a plovoucí tělesa zúčastněná na nehodě, při niž následky nehody přesáhly rámec plavidla nebo plovoucího tělesa, nesmí opustit místo nehody bez souhlasu plavebního úřadu. Jestliže došlo při nehodě k poškození podponorové části plavidla, nebo lze--li se důvodně domnívat, že k takovému poškození došlo, je nutné neprodleně dopravit plavidlo k nejbližší mělčině nebo na jiné bezpečné místo.

/5/ Provozovatelé plavidel, plovoucích zařízení a plovoucích těles, členové jejich posádek i správci vodních cest a správci přístavů jsou povinni sdělit plavebnímu úřadu veškeré skutečnosti mající vztah k plavební nehodě a předložit důkazy, které mohou objasnit příčinu nebo jiné okolnosti plavební nehody.

Odůvodnění:

odstavci 1 je definován pojem "plavební nehoda", tuto definici dosavadní zákon neobsahuje. Pro stanovení pravomoci plavební ho úřadu je tato definice nezbytná a to přímo v zákoně. Plavební nehoda je definována obdobně jako jiná dopravní nehoda v příslušných předpisech. Působnost plavebního úřadu vyšetření plavebních nehod a povinnosti účastníků plavební nehody, obsažené v odstavci 3 se vztahují k plavebním nehodám vzniklým na území České republiky.

Zásada č. 29

/1/ Kdo hodlá provozovat vnitrozemskou vodní dopravu (dále jen "vodní doprava") pro cizí potřebu, musí být odborně způsobilý a spolehlivý a musí mít koncesi podle zákona o živnostenském podnikání.

/2/ Koncesi k provozování vodní dopravy pro cizí potřebu vydá příslušný živnostenský úřad na základě souhlasného stanoviska plavební ho úřadu a za podmínek tímto úřadem stanovených

/3/ Za spolehlivou k provozování vodní dopravy pro cizí potřebu se nepovažuje osoba, která neoprávněně provozovala vodní dopravu pro cizí potřebu v průběhu posledních pěti let před podáním žádosti a osoba, které byl a v průběhu posledních pěti let před podáním žádosti odejmuta koncese k provozování vodní dopravy z důvodů porušování povinností uložených právními předpisy, které s provozováním vodní dopravy souvisejí nebo proto, že neplnila podmínky stanovené v koncesi.

Zásada č. 30

/1/ Odborná způsobilost k provozování vodní dopravy pro cizí potřebu se prokazuje

a) vysvědčením o maturitní zkoušce na střední odborné škole nebo na středním odborném učilišti s předměty odborné výchovy technického popř. ekonomického zaměření nebo nástavbovém studiu ve stejném oboru a dokladem o vykonání dvouleté praxe v provozu vnitrozemské plavby nebo

b) vysvědčením o absolvování vysoké školy v technickém, popř. ekonomickém oboru a dokladem o jednoroční praxi v provozu vnitrozemské plavby.

Doklady o odborné způsobilosti uvedené v odstavci 1 mohou být nahrazeny úspěšným vykonáním zkoušky před komisí, jejíž složení určí plavební úřad.

/2/ Obsah a rozsah zkoušky, podrobnosti o organizaci zkoušek, složení zkušebních komisí a zkušební řád, jakož i způsob vy dání osvědčení o odborné způsobilosti, stanoví prováděcí předpis

Zásada č. 31

Ve stanovisku potřebném pro vydání koncese podle odstavce 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, uvede plavební úřad, zda je žadatel spolehlivý a zda je odborně způsobilý. Ve stanovisku dále uvede věcný, územní a časový rozsah oprávnění, popřípadě další podmínky. Vyjadřuje se také z hlediska únosnosti počtu koncesí na vnitrozemské vodní cestě.

Odůvodnění:

Uvedené zásady nejsou obsaženy v dosavadní právní úpravě a vycházejí z nových společensko ekonomických podmínek v České republice. Podle zákona o živnostenském podnikání (živnostenského zákona) je vnitrozemská vodní doprava koncesovanou živností.

Provozování vodní dopravy pro vlastní potřebu (závodové dopravy, osobní i nákladní, provoz rekreačních a sportovních plavidel pro potřebu jejich vlastníka), ani doprava pro cizí potřeby, která nemá charakter živnostenského podnikání, nebude podléhat žádnému povolení, souhlasu nebo koncesi.

Podle živnostenského zákona je živnostenský úřad při vydání koncese vázán stanoviskem příslušného odborného orgánu státní správy, v tomto případě plavebního orgánu. Plavební orgán ve svém stanovisku bude posuzovat vhodnost provozování dopravy na dotčeném úseku vodní cesty z hlediska její bezpečnosti ve vztahu k intenzitě plavebního provozu a kapacitě vodní cesty, splavnosti vodní cesty, jejich parametrů a parametrů plavidel. Zohlednění těchto hledisek v rozhodnutí udělení koncese je nutné vzhledem k bezpečnosti předpokládané dopravy a je proto třeba v případě, kdy plavební orgán vysloví souhlas, aby doprava byla provozována v souladu s podmínkami, které pro provozování plavební orgán vyžaduje.

Posuzování odborné způsobilosti k provozování vodní dopravy před účinností tohoto zákona je prováděno již v sou ladu se zásadou č. 30.

Živnostenský zákon stanoví obecné požadavky, které. musí splnit žadatel o živnosti koncesované (věk 18 let, bezúhonnost a způsobilost k právním úkonům), právní úpravu zvláštních požadavků na odbornou nebo jinou kvalifikaci ponechává zvláštním předpisům.

Jednotným kritériem pro přístup podnikání v předpisech ES je dobrá pověst, dostatečné finanční zajištění a profesní způsobilost ověřená zkouškou. Národním předpisům se ponechává možnost stanovit, že zkouška může být nahrazena diplomem nebo jiným dokladem o absolvování studia včetně odborné praxe, které žadatel i umožnilo získat požadované znalosti. V případě kvalifikační zkoušky se předpokládá, že prováděcí předpis stanoví rozsah požadovaných znalostí a zkušební řád.

Zásada č. 32

/1/ Provozovatel veřejné vodní dopravy je povinen:

a) před zahájením provozu zveřejnit v Obchodním věstníku přepravní (smluvní) podmínky, za nichž bude veřejná doprava provozována, a za těchto podmínek dopravu provozovat, vyhlásit vhodným způsobem (např. veřejnými sdělovacími prostředky) den zahájení provozu,

b) vhodným způsobem (např. veřejnými sdělovacími prostředky)

oznámit omezeni nebo zastaven provozu,

c) v osobní pravidelné dopravě sestavit a po projednání s plavebním úřadem a místním orgánem státní správy vyhlásit jízdní řád včetně tarifních podmínek, popř. provozní dobu přívozu, a podle jízdního řádu nebo provozní doby přívozu dopravu provozovat.

/2/ Jsou-li splněny přepravní (smluvní) podmínky a podmínky stanovené přepravním řádem, nesmí provozovatel veřejné vodní dopravy přepravu odmítnout, ledaže by mu v tom bránily provozní podmínky.

Odůvodnění: Základním znakem veřejné dopravy je, že je určena k uspokojování obecných přepravních potřeb a že je přístupná pro každého za předem vyhlášených podmínek.

Navrhovaná zásada na tyto znaky veřejné vodní dopravy navazuje a v souladu s tím provozovateli veřejné dopravy ukládá povinnost před zahájením provozu rozsah a podmínky nabízené dopravy vyhlásit a dopravu pak podle nich provozovat. Ze stejných důvodů je nutné, aby veřejnost byla včas seznámena se zastavením nebo omezením provozu i s jízdními řády pravidelné dopravy. Má-1i být doprava přístupná pro každého, je třeba uložit provozovateli i přepravní povinnost a stanovit případy, kdy tato povinnost nemusí být dodržena.

Zásada č. 33

/1/ Provozovatelé veřejné vodní dopravy jsou povinni uspořádat provoz tak, aby jimi provozovaná doprava byla bezpečná. Ostatní osoby zúčastněné v dopravě jsou povinny kázní a opatrností přiměřenou povaze provozu přispívat k její bezpečnosti a plynulosti a zdržet se všeho, co by ji mohlo narušit. Cestující jsou dále povinni zachovávat ustanoven přepravního řádu a uposlechnout pokynů a příkazů členů posádky plavidla udělovaných v zájmu zachování pořádku na plavidle.

/2/ Vůdce plavidla je oprávněn vyloučit z přepravy osoby, které nerespektují přepravní řád nebo se neoprávněně zdržují na plavidle nebo svým chováním ruší klidnou přepravu ostatních cestujících a nebo je jinak obtěžují.

Odůvodnění: V zájmu bezpečnosti a plynulosti plavby je bezpodmínečně nutné, aby všechny osoby zúčastněné na přepravě dodržovaly určitá předem stanovená pravidla. Je proto nutné v zákoně zakotvi t základní povinnosti všech osob na přepravě zúčastněných a v osobní dopravě i oprávnění členů posádky plavidla dávat cestujícím v zájmu bezpečnosti a plynulosti přepravy příkazy a pokyny, popř. vyloučit z přepravy osoby, které tyto pokyny a příkazy, popř. zásady bezpečnosti nerespektují nebo svým chováním ruší klidnou přepravu ostatních cestujících nebo je jinak obtěžují.

Zásada č. 34

/1/ Předměty a látky, pro jejichž povahu může být ohrožena bezpečnost přepravovaných osob, zvířat a věcí nebo životní prostředí (dále jen "nebezpečné věci"), mohou být ve veřejné vodní dopravě přepravovány jen při dodržení podmínek stanovených pro jejich přepravu zvláštními předpisy a přepravním řádem.

/2/ Nebezpečné věci stanovené prováděcím předpisem, jejichž přepravou může být zvlášť ohrožena bezpečnost osob a věcí, nebo ohroženy složky životního prostředí, lze přepravovat jen na základě povolení plavebního úřadu vydaného se souhlasem příslušného vodohospodářského orgánu.

Odůvodnění: Přeprava nebezpečných věcí vodní dopravou je v současné době upravena jen přepravním řádem. Vzhledem k tomu, že podmínky, které při přepravě nebezpečných věcí musí být dodrženy, mají veřejněprávní i soukromoprávní charakter je třeba, aby úprava obsažená v přepravním řádu vycházela i z tohoto zákona, popř. aby podmínky jejichž dodržení při přepravě je nutné z důvodů veřejného zájmu, mohly být upraveny samostatným prováděcím předpisem. Při přepravě nebezpečných věcí musí být dodrženy i podmínky stanovené např. předpisy o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod, předpisy nakládání s jedy, o výbušninách apod. Pro speciálně určený okruh zvlášť nebezpečných věcí se ve veřejné vodní dopravě zavádí povolovací režim.

Zásada č. 35

/1/ Základní přepravní podmínky pro přepravu osob a jejich zavazadel a pro přepravu věcí ve vodní dopravě stanoví přepravní řád. Podrobné přepravní (smluvní) podmínky vydává provozovatel veřejné vodní dopravy.

/2/ Přepravní řád stanoví, které věci je dovoleno přepravovat jen za zvláštních podmínek.

Odůvodnění:

Přepravní řády ve všech druzích dopravy upravují na základě zmocnění v občanském zákoníku a obchodním zákoníku závazkové vztahy mezi stranami zúčastněnými na přepravě. Návrh předpokládá vyhlášení podrobných přepravních podmínek, které budou mít smluvní charakter mezi veřejným dopravcem a přepravovanou osobou nebo přepravcem.

Zásada č. 36

Pro provozování mezinárodní vodní dopravy zahraničními plavidly a pro provozování vodní dopravy na vodních cestách České republiky zahraničními plavidly je nutné povoleni plavebního úřadu, pokud mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána a která byla zveřejněna ve Sbírce zákonů, nestanoví jinak.

Odůvodnění: Zásada stanovuje povolovací režim pra provozování vodní dopravy zahraničními plavidly. Přednost před zákonnou úpravou má mezinárodní smlouva.

Zásada č. 37

/1/ Jsou-li plavidlo nebo plovoucí těleso a přepravované osoby, zvířata nebo věci ve společném nebezpečí, může vůdce plavidla rozhodnout, že se úmyslně a účelně učiní mimořádné oběti nebo výdaje na plavidle, plovoucím tělese nebo věci pro záchranu ostatních hodnot ohrožených tímto společným nebezpečím (společná havárie).

/2/ Náklady na odstranění následků společné havárie se rozvrhují mezi plavidlo (plovoucí těleso) a věci (náklad) poměrně podle jejich hodnoty. Podrobnosti stanoví prováděcí předpis.

Odůvodnění: Princip této zásady je převzat z dosavadní úpravy s tím, že pojem společné havárie je výrazně zpřesněn. Jde o obdobný režim, jaký,je uplatňován v mezinárodních úpravách.

Zásada č. 38

Státní správu ve věcech vnitrozemské plavby a vodních cest vykonávají plavební úřady, jimiž jsou

a) ministerstvo dopravy

b) Státní plavební správa

Odůvodnění: Zásada konkretizuje pojem "plavební úřad", užívaný v předchozích zásadách a přebírá dosavadní praxi v jeho členění na ministerstvo dopravy a Státní plavební správu.

Zásada č. 39

/1/ Zřizuje se správní úřad Státní plavební správa se sídlem v Praze, který je podřízen ministerstvu dopravy.

/2/ V čele Státní plavební správy je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr dopravy.

Odůvodnění: Zásadou se zřizuje Státní plavební správa jako správní úřad ze zákona. Státní plavební správa je nástupnickým subjektem Státní plavební správy v Praze zřízené na základě zákona č. 26/1964 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 126/1974 Sb.

Zásada č. 40

/1/ Ministerstvo dopravy rozhoduje o

- vydání pověření (uznání) osobě k provádění klasifikace plavidel a plovoucích zařízení,

- určení přístavu k veřejnému užívání a o zastavení provozu veřejného přístavu,

- schválení typu plavidla s výjimkou malého plavidla vhodného pro provoz na vodních cestách,

- vydání povolení pro provozování mezinárodní vodní dopravy zahraničními plavidly a pro provozování vodní dopravy na vodních cestách České republiky zahraničními plavidly

- vydání pověření k výkonu státního odborného dozoru na určená technická zařízení na plavidlech a plovoucích zařízeních, která nepodléhají dozoru Českého úřadu bezpečnosti práce podle zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů.

/2/ Ministerstvo dopravy

vydává stanoviska pro rozhodování o koncesi k provozováni vnitrozemské vodní dopravy,

- vydává statut Státní plavební správy,

- řídí výkon státní správy ve věcech vnitrozemské plavby a dozírá na jeho provádění Státní plavební správou,

- pečuje o rozvoj vodních cest a jejich modernizaci v součinnosti s ústředním vodohospodářským orgánem.

/3/ V ostatních věcech vnitrozemské plavby vykonává pravomoc a působnost plavebního úřadu Státní plavební správa.

Odůvodnění: Obsahem Zásady je podrobná specifikace rozsahu výkonu státní správy ve vnitrozemské plavbě a působnost na vodních cestách zabezpečované ministerstvem dopravy.

Zásada č. 41

/1/ Státní plavební správa dozírá

a) zda správci udržovaných a sledovaných vodních cest udržují vodní cestu stanoveným způsobem a zda stav udržované a sledované vodní cesty zajišťuje řádný a bezpečný plavební provoz, zda je vodní cesta užívána v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem, prováděcími předpisy a povolením plavebního úřadu,

b) zda provozovatelé přístavů udržují a provozují přístav v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem, prováděcím předpisem a podmínkami stanovenými povolením nebo jiným opatřením plavebního úřadu a zda uživatelé přístavu dodržují přístavní řád,

c) zda na udržovaných a sledovaných vodních cestách jsou provozována plavidla, plovoucí zařízení a plovoucí tělesa způsobilá k plavbě, zda mají předepsané lodní doklady, minimální počet posádky a zda členové jejich posádek mají předepsanou odbornou způsobilost; zda provozovatelé plavidel, plovoucích zařízení a plovoucích těles, vůdci plavidel a plovoucích těles, osoby odpovědné za provoz plovoucích zařízení a další osoby na vodní cestě dodržují ustanovení tohoto zákona a pravidla plavebního provozu a zda respektují podmínky vydané plavebním úřadem k zajištěni bezpečnosti plavebního provozu a pořádku na vodní cestě a v přístavu,

d) zda provozovatelé plavidel a plovoucích zařízení dodržují právní předpisy k zajištění bezpečnosti určených technických zařízení, předpisy o bezpečnosti práce, požární ochrany a ochrany životního prostředí,

e) zda provozovatelé a osoby zúčastněné ve vodní dopravě dodržují podmínky stanovené tímto zákonem, prováděcím předpisem nebo opatřením plavebního úřadu.

/2/ Státní plavební správa je oprávněna

a) zadržet, popř. odejmout lodní osvědčení nebo osvědčení plovoucího zařízení a nařídit provedení klasifikace nebo prohlídky,

b) zadržet průkaz odborné způsobilosti členů posádky plavidla nebo plovoucího tělesa a nařídit jejich přezkoušení, popř. odejmout průkaz,

c) nařídit odstranění nezpůsobilého plavidla, plovoucího zařízení nebo plovoucího tělesa z vodní cesty nebo z přístavu,

d) vydávat příkazy správcům vodní cesty, provozovatelům přístavů, provozovatelům plavidel, plovoucích těles a plovoucích zařízení, vůdcům plavidel a plovoucích těles a osobám odpovědným za provoz plovoucích zařízení a ostatním osobám nacházejícím se na vodní cestě nebo v přístavu k zajištění bezpečnosti plavebního provozu,

e) vydávat příkazy k zajištění řádného stavu vodní cesty, řádného a bezpečného plavebního provozu na vodní cestě a v přístavu,

f) zakázat provozování plavidla nebo plovoucího zařízení, které nesplňuje požadavky provozní a technické způsobilosti nebo má vážné nedostatky z hlediska předpisů o bezpečnosti práce, určených technických zařízení, požární ochraně nebo ochraně životního prostředí.

/3/ Správci vodních cest, provozovatelé přístavů a provozovatelé plavidel, plovoucích zařízení a plovoucích těles jsou povinni umožnit pracovníkům pověřeným výkonem státního odborného dozoru vstup do objektů, které jsou součástí vodní cesty, do přístavu a na plavidlo, plovoucí zařízení a plovoucí těleso a vytvořit podmínky pro výkon jejich dozoru.

Odůvodnění:

Obsahem zásady je výkon státní správy zabezpečovaný Státní plavební správou v oblasti dozoru.

Kromě vlastního vymezení obsahu a rozsahu státního odborného dozoru zásada stanoví prostředky, které je Státní plavební správa oprávněna použít k zajištění chráněných zájmů ve vnitrozemské plavbě. Rovněž vymezuje oprávnění pracovníků Státní plavební správy pověřených výkonem státního odborného dozoru k bezprostřednímu zákroku pro zajištění chráněného zájmu.

Zásada č. 42

/1/ Státní plavební správa projednává přestupky vzniklé při provozování vnitrozemské plavby.

/2/ Přestupky při provozování vnitrozemské plavby je oprávněna projednávat v blokovém řízení též Policie České republiky.

Odůvodnění: Dosavadní právní úprava vnitrozemské plavby i přestupkového řízení opravňuje Státní plavební správu pouze k ukládání pokut v blokovém řízení, zatímco projednávání přestupků i v oblasti vnitrozemské plavby přísluší okresním úřadům. Zkušenosti ukázaly, že tento stav není optimální - orgány obecné státní správy totiž nemají pracovníky s potřebnými odbornými znalostmi a zkušenostmi v oblasti vnitrozemské plavby a posuzování a postih protiprávního jednání nejsou tudíž na náležité úrovni. Zásada proto navrhuje, aby projednávání i sankcionování přestupků ve vnitrozemské plavbě bylo v plném rozsahu svěřeno do působnosti plavebního orgánu, který má všechny předpoklady uvedené přestupky objektivně posoudit. Navržená úprava výrazně zvýší autoritu plavebního orgánu a bude mít pozitivní vliv na zvýšení plavební bezpečnosti. Vymezení přestupků ve vnitrozemské plavbě, jakož i způsob jejich projednávání a sankce za ně stanoví příslušné zákony ČNR o přestupcích. Rozsah přestupků ve vnitrozemské plavbě se pohybuje kolem 300 případů za rok, z nichž převážná většina je vyřízena napomenutím nebo blokovou pokutou na místě. Navrhovaná příslušnost plavebního orgánu k projednávání předmětných přestupků nevyvolá žádné nároky na zvýšení počtu pracovníků tohoto orgánu.

Zásada č. 43

/1/ Státní plavební správa uloží a vybere pokutu do výše 100.000,- Kč právnické osobě nebo fyzické osobě vykonávající podnikatelskou činnost ve vnitrozemské plavbě, která

a) nezajistí bezpečnost plavby při způsobení překážky nebo při zásahu do udržované nebo sledované vodní cesty,

b) neplní povinnosti provozovatele veřejného přístavu popř. zahájí nebo zastaví provoz přístavu bez povolení,

c) neplní povinnosti provozovatele plavidla,

d) neplní povinnosti provozovatele vodní dopravy,

e) nedodrží podmínky stanovené pro přepravu předmětů a látek, jejichž povahou může být ohrožena bezpečnost přepravovaných osob a věcí nebo životní prostředí,

f) provozuje vodní dopravu plavidly zapsanými v plavebním rejstříku v zahraničí nebo zahraničními plavidly na území České republiky v rozporu s podmínkami stanovenými příslušnou mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která je zveřejněna ve Sbírce zákonů, nebo v rozporu s podmínkami stanovenými v právním předpisu, popř. bez povolení plavebního úřadu nebo v rozporu s podmínkami v tomto povolení stanovenými,

g) nesplní povinnost provozovatele plavidla uzavřít před zahájením provozu plavidla smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla,

h) neplní povinnost udržovat, řádně značit a zajišťovat bezpečný stav udržovaných a sledovaných vodních cest.

/2/ Řízení o uložení pokuty může Státní plavební správa zahájit jen do jednoho roku ode dne, kdy se o skutečnostech uvedených v odstavci 1 dozvěděl a, nejpozději však do tří let od doby, kdy taková skutečnost nastala. Pokuta je splatná do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí nabylo právní moci.

/3/ Při stanovení výše pokuty se přihlíží k závažnosti, významu a době trvání protiprávního jednání a k rozsahu způsobené škody.

/4/ Finanční prostředky získané z pokut vybíraných Stáli plavební správou jsou příjmem státního rozpočtu.

Odůvodnění:

Podle dosavadní právní úpravy nemají orgány státního odborného dozoru ve vnitrozemské plavbě k dispozici účinný nástroj k prosazování řádného plnění povinností, které zákon o vnitrozemské plavbě ukládá právnickým osobám. Návrh proto zavádí možnost uložit za porušení povinností stanovených tímto zákonem pokutu i fyzickým osobám.

Zásada č. 44

Řízení ve věcech upravených zákonem se řídí zákonem o správním řízení.

Zásada č. 45

K provedení zásad č. 2, 3, 4, 11, 15, 16, 17, 18, 23, 25, 30, 34, 35 a 37 tohoto zákona ministerstvo dopravy vydá prováděcí předpis.

Zásada č. 46

Zákonem budou zrušeny

- zákon č. 26/1964 Sb., o vnitrozemské plavbě,

- zákon č. 126/1974 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 26/1964 Sb., o vnitrozemské plavbě,

- nařízení vlády ČSSR č. 11/1976 Sb., o evidenci vnitrozemských plavidel.

Zásada č. 47

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. 4. 1995.

Současná právní úprava vnitrozemské plavby provedená zákonem č. 26/1964 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve zněni zákona č. 126/1974 Sb., a prováděcími předpisy k němu odpovídá době svého vzniku a nevytváří potřebné podmínky pro rozvoj podnikání v této oblasti.

I. Předložený návrh zásad komplexně upravuje vodní dopravní cestu a právní režim její ochrany. V rámci již existujících veřejnoprávních omezení vlastníků nemovitostí přilehlých k vodním tokům

- zákazu stavební činnosti ve vzdálenosti 20 m od břehové čáry vodního toku podle zákona o ochraně přírody a sou.časně existujícího

- oprávnění správce vodního toku užívat pozemky v šířce 10 m od břehové čáry vodního toku určeného pro vodní cestu

se zavádí institut ochranného pásma vodní cesty v šířce 5 m od břehové čáry vodního toku pro zabezpečení možnosti plnit povinnosti správce vodní cesty. Zavedení tohoto institutu není již v rámci existujících úprav žádným novým zásahem do vlastnického práva, který by podstatnějším způsobem omezoval,jeho výkon.

V oblasti dopravní cesty zásady zákona rozlišují mezi odpovědností za péči o rozvoj vodních cest a jejich modernizaci (obnova a modernizace udržovaných vodních cest a výstavba nových udržovaných vodních cest), kterou bude mít oproti stávající úpravě ministerstvo dopravy v součinnosti s ústředním vodohospodářským orgánem a odpovědností za péči o provoz a údržbu vodních cest, kterou bude mít ministerstvo životního prostředí.

Zásady zákona rozdělují vodní cesty z hlediska dopravního významu na udržované, které jsou trvale značeny plavebními znaky a na ostatní tzv. sledované vodní cesty.

II. Návrh úpravy člení plavidla z hlediska požadavků na jejich technickou a provozní způsobilost do dvou skupin na

- podléhající evidenci v plavebním rejstříku,

- ostatní, u nichž se prokázání technické a provozní způsobilosti nevyžaduje.

Návrh zavádí plavební rejstřík, který přehledným a odpovídajícím způsobem zabezpečí evidenci plavidel provozovaných na vodních cestách, včetně potřebných údajů o nich z hlediska zabezpečení požadavků potřebných pro řádný výkon státní správy ve vnitrozemské vodní dopravě.

V souladu s praxi Evropských společenství se u první skupiny plavidel zavádí jejich klasifikace, která ve svém důsledku znamená značné zjednodušení výkonu státní správy. Klasifikace plavidel provedená autorizovanou zkušebnou nahradí složité a náročné technické prohlídky ke zjištění technické a provozní způsobilosti plavidel.

Z důvodů zvýšeného rizika odpovědnosti provozovatele za škody vzniklé provozem plavidla na dopravní cestě - které. dojde-li k nim jsou většinou značné - se zavádí institut povinného smluvního pojištění jako podmínka k zahájení provozu plavidla.

III. V oblasti podnikání je vnitrozemská vodní doprava zařazena mezi koncesované živnosti s plným režimem živnostenského zákon a Zásady formulují obecné požadavky na odbornou způsobilost podnikatele (absolvování školy technického nebo ekonomického zaměření s příslušnou délkou praxe).

IV. Návrh zásad dále zjednodušuje výkon státní správy v oblasti vnitrozemské plavby. Přenáší oprávnění projednávat přestupky v této oblasti z okresních úřadů na plavební úřady. Zkušenosti dosavadní praxe prokázaly, že projednávání přestupků u okresních úřadů z důvodů potřeby specifických znalostí nemohlo být na náležité úrovni a neplnilo svůj účel. Kromě možností ukládat pokuty v blokovém řízení zavádí návrh zásad nově správní pokuty při porušování ustanovení tohoto zákona.

V. Navrhovaná právní úprava vnitrozemské plavby je v souladu s praxí uskutečňovanou ve státech Evropského společenství, návrh zavádí i přímo některé instituty obvyklé v praxi vodní dopravy těchto států (např. klasifikace). Rovněž přizpůsobuje režim provozu zahraničních plavidel na vodních cestách České republiky režimu obvyklému v evropských státech pro cizozemská plavidla.

Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopad na státní rozpočet.

Doplňte si laskavě ve sněmovním tisku 857 u otázky poslance Zdeňka Trojana na ministra spravedlnosti Jiřího Nováka (č. 16 0 04) na str. 18 za poslední odstavec následující text:

Chtěl bych konstatovat, že v odpovědi na můj dotaz, jakým způsobem je zajištěno využívání trestního zákona, konkrétně paragrafů, které se týkají projevu rasismu, intolerance a xenofobie, jsem se od pana ministra dozvěděl, že není v jeho pravomoci se touto problematikou zabývat.

Děkuji i za jeho další výklad, který mi tady učinil. Zaujal mě především závěrečný odstavec, kde jako jediný nástroj, který v minulém roce měl, uvádí, že jde o mimořádný opravný prostředek, a to stížnost pro porušení zákona.

Rád bych se ho zeptal, v kolika případech tento opravný prostředek použil, respektive jakým způsobem se zabýval touto problematikou, aby ho mohl použít. S ohledem na to, že jsem ráno tuto interpelaci zopakoval, s ohledem na to, že do pravomocí ministra spravedlnosti spadá i státní zastupitelství, byl bych rád, kdyby v odpovědi na moji interpelaci reagoval i na tento požadavek, který nyní vznáším ústně.

16. března 1994