Aktuality

"Osmičková" výročí VIII
Smlouva o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk - říjen 1968

Parlamentní knihovna a Archiv uvádějí další díl své digitální kolekce - tentokrát věnovaný 50. výročí parlamentní ratifikace Smlouvy mezi vládou ČSSR a SSSR o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území ČSSR.

Důsledky srpnové vojenské intervence na sebe nenechaly dlouho čekat, a to jednak v podobě výše uvedené smlouvy o dočasném pobytu vojsk, ale ještě předtím v podobě návrhu zvláštního opatření k upevnění veřejného klidu a pořádku a dále zákona o některých opatřeních v oblasti periodického tisku a ostatních hromadných sdělovacích prostředcích (tj. znovuzavedení cenzury). Stalo se tak několik měsíců poté, co parlament v červnu naopak cenzuru zrušil – viz stenoprotokol z jednání Národního shromáždění.
Podrobněji k zmocňovacím zákonům v naší digitální parlamentní knihovně, 26. schůze NS z 13. 9. 1968.

Jestliže v srpnových dnech fungoval parlament jako jediný státní orgán a čelil tak okupaci spolu s veřejností s plným nasazením a vlasteneckým zaujetím, nyní, v druhé polovině září a v říjnu, se tento statečný postoj mnohých poslanců již zcela vytratil. Důvodem byl i fakt, že českoslovenští zákonodárci čelili enormnímu tlaku ze strany tehdejších vedoucích politických představitelů země.
Pamětníci vzpomínají, že za schválení smlouvy se zasazoval i tehdejší prezident L. Svoboda, když přemlouval poslance, aby hlasovali pro smlouvu.

Smlouva byla podepsána dne 16. 10. 1968  předsedou vlády Oldřichem Černíkem a za sovětskou stranu předsedou rady ministrů SSSR Andrejem Kosyginem, když ji předtím projednaly sovětská a československá delegace v Moskvě a 16. 10. byla taktéž schválena vládou ČSSR.
Národnímu shromáždění byla předložena k ratifikaci v souladu s článkem 42 Ústavy, který stanoví, že Národní shromáždění dává souhlas k mezinárodním smlouvám politickým, k hospodářským smlouvám obecné povahy a k takovým smlouvám, k jejichž provedení je třeba zákona.

Text smlouvy:

Smlouva se připravovala bez účasti parlamentu, byť k jejímu obsahu se vyjádřily výbory ústavně právní, branný a bezpečnostní a zahraniční na své společné schůzi dne 9. října 1968 a dále 18. října dopoledne. Poslanci měli zejména výhrady k tomu, že nebyl stanoven termín odchodu vojsk, řešili otázky suverenity i problém "dočasnosti" a doby platnosti smlouvy. Připomínky členů výborů z jednání 9. října byly dle vyjádření předsedy vlády O. Černíka v dalších jednáních s Moskvou uplatněny, ale „dostatečně se to neodrazilo ve výsledku.“ (Tehdy však poslanci projednávali návrh smlouvy, kterou předkládala československá vláda pro začátek jednání.)
(Viz stenografický zápis z jednání výborů - z materiálů Archivu Poslanecké sněmovny)

Dne 17. 10. projednával smlouvu klub komunistických poslanců NS, kde se na žádost J. Smrkovského uskutečnilo zkušební hlasování, jelikož panovaly obavy, že by nemusela být ratifikována. J. Smrkovský těsně před cvičným hlasováním uvedl: "Upozorňuji na to – ať si myslí kdo chce co chce - že každá spekulace, jak se tomu zítra vyhnout, bude marná." A dále: "Víme dobře, že není jiné cesty, než aby zítra NS do toho kyselého jablka kouslo a vzalo spoluodpovědnost za vývoj věcí příštích."
(Podrobněji viz stenografický zápis diskuse na schůzi stranické skupiny poslanců KSČ ze dne 17. 10., dokument č. 33, in CIGÁNEK, František a Ondřej FELCMAN. Národní shromáždění. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2009, 457 s. Prameny k dějinám československé krize v letech 1967-1970, d. 3/ sv. 3. ISBN 978-80-7239-235-3).

Z dalšího vzrušeného jednání tří výborů dne 18. října vzešlo usnesení, kterým bylo doporučeno Národnímu shromáždění vyslovit souhlas s předloženým dokumentem.
Smlouvou se zabývalo i předsednictvo Národního shromáždění, a to rovněž 18. října. (Viz stenografický zápis z jednání předsednictva NS - z materiálů Archivu Poslanecké sněmovny)

Na plénu byla smlouva o dočasném pobytu vojsk projednávána dne 18. října odpoledne v zasedací místnosti Městského národního výboru hlavního města Prahy.

(Fotodokumentace z této schůze je součástí naší Digitální badatelny.)

Schůzi řídil předseda J. Smrkovský, přítomen byl i prezident L. Svoboda. Po úvodním slovu předsedy vlády O. Černíka a zpravodajském slovu poslance Jana Němce vystoupila v rozpravě poslankyně Gertruda Sekaninová - Čakrtová, která ve svém projevu nejprve poukázala na fakt, že Národní shromáždění mělo na projednání smlouvy velmi málo času (dva dny) a dále, že smlouva neobsahuje ustanovení o době její platnosti a tudíž ani termín úplného odchodu vojsk. Navrhla v tomto smyslu i usnesení, kterým by Národní shromáždění žádalo vládu, aby v brzké době zahájila se Sovětským svazem jednání o úplném odchodu sovětských vojsk z československého území. Podrobněji si projev G. Sekaninové-Čakrtové a dalších řečníků v rozpravě, jakož i průběh projednávání můžete přečíst v digitální parlamentní knihovně:
https://www.psp.cz/eknih/1964ns/stenprot/027schuz/s027003.htm

Z celkem 242 přítomných poslanců hlasovala většina pro, 4 byli proti a 10 se zdrželo hlasování.
Schválením smlouvy o dočasném pobytu vojsk na československém území tak parlament ustoupil ze svého původního postoje a vzdal se možnosti aktivně odporovat nastupující normalizaci.

Hlasovali proti:

Gertruda Sekaninová - Čakrtová	Božena Fuková	František Kriegel	František Vodsloň

Zdrželi se:

O. Homola	Z. Kenclová	J. Lacina	J. Macek	A. Poledňák

I. Skála	M. Svoboda	F. Šorm	J. Šubrt	A. Žiak

Kromě 14 poslanců, kteří odmítli hlasovat pro smlouvu o pobytu sovětských vojsk v Československu, muselo později odejít dalších 44 členů bývalého Národního shromáždění, a to na základě přijatého zákona č. 117/69 Sb. z 15. 10. 1969 o prodloužení volebního období, umožňujícího odvolat poslance, který "narušuje politiku Národní fronty".

Hned 16. 10. 1969 tak byli zbaveni svého mandátu právě čtyři hlasující proti smlouvě a s nimi také poslanci Jan Šubrt nebo Václav Prchlík – viz digitální parlamentní knihovna:
https://www.psp.cz/eknih/1969fs/sl/stenprot/005schuz/s005001.htm

Československo tak definitivně nastoupilo směr NORMALIZACE a sovětský kontingent zůstal na našem území až do června 1991.

Z fondu Parlamentní knihovny přinášíme výběr z dobových novinových titulků v období těsně kolem vládního podpisu smlouvy a její ratifikace Národním shromážděním:

Uchováváme minulost, ale žijeme v přítomnosti. Navštivte naši digitální parlamentní knihovnu a digitální badatelnu.
Jsme tu pro Vás - můžete využít našich služeb při osobní návštěvě v Parlamentní knihovně, v Čítárně novin a časopisů i v Archivu Poslanecké sněmovny.

Parlamentní knihovna a Archiv Poslanecké sněmovny