Aktuality

V noci z 29. na 30 září 1938 byla v Mnichově dojednána a podepsána dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu. Na základě této dohody Československo, které k samotnému jednání o její podobě nebylo přizváno, muselo do 10. října 1938 postoupit svá pohraniční území obývaná německým obyvatelstvem (tzv. Sudety).

Celý rok 1938 byl ve znamení sílícího mezinárodně politického napětí a ústupků evropských velmocí vůči stále agresivnější politice Třetí říše. Politika ustupování (appeasementu), jejíž vyvrcholením bylo odtržení pohraničních území Československa, se paradoxně stala jedním z nástrojů pro naplnění jednoho z cílů A. Hitlera, tj. rozbití demokratického Československa.

Aktuální dění mělo samozřejmě svojí odezvu na půdě československého parlamentu. Nejen činnost Sudetoněmecké strany pod vedením Konráda Henleina, ale i autonomistické snahy části slovenské politické reprezentace - to vše znesnadňovalo parlamentní diskuzi. Květnová krize a stupňující se požadavky sudetských Němců měly mimo jiné za následek omezení fungování Národního shromáždění.
Schůze Poslanecké sněmovny původně plánovaná na 31. května 1938 nebyla svolána a kromě velmi krátké schůze 2. srpna 1938, kde se nekonala žádná diskuze a poslanci hlasovali pouze o posunutí lhůty pro projednání usnesení Senátu o vládním návrhu zákona o civilních inženýrech (tisk 1349), plénum Poslanecké sněmovny ani Senátu nezasedlo.
Československá ústava z roku 1920 však ve svém paragrafu 54 na tuto eventualitu pamatovala v podobě existence institutu tzv. Stálého výboru. Ten se skládal z 16 poslanců a 8 senátorů a vytvářel politickou platformu pro neodkladná rozhodování v době, kdy plénum nezasedalo.

Během vypjatého podzimu 1938 se Stálý výbor sešel poprvé 19. září. Témata jednání se týkala primárně aktuálního mimořádného stavu. Dalším jednacím dnem bylo 22. září. Stálý výbor sice zasedl, ale své jednání v důsledku generální stávky a pádu Hodžovy vlády jednání přerušil.

Stálý výbor zasedal až do 16. listopadu 1938. V tomto období projednával primárně návrhy vlády generála Syrového, které měly za cíl stabilizovat složitou hospodářskou a sociální situaci oslabeného Československa včetně národnostních otázek v podobě autonomie Slovenska a Podkarpatské Rusi.

Uchováváme minulost, ale žijeme v přítomnosti. Navštivte naši digitální parlamentní knihovnu a digitální badatelnu.
Jsme tu pro Vás - můžete využít našich služeb při osobní návštěvě v Parlamentní knihovně, v Čítárně novin a časopisů i v Archivu Poslanecké sněmovny.

Parlamentní knihovna a Archiv Poslanecké sněmovny