Aktuality

"Osmičková" výročí VI - srpen 1968
PARLAMENT ve dnech 21. - 28. 8. 1968

Parlamentní knihovna a Archiv uvádějí další díl své digitální kolekce - tentokrát věnovaný činnosti tehdejšího Národního shromáždění v prvních dnech po začátku invaze pěti vojsk zemí Varšavské smlouvy.

Ke dnům padesátého výročí srpnové invaze přinášíme stručný nástin tehdejších událostí z parlamentní perspektivy, a to zejména prostřednictvím zdigitalizovaných dokumentů i fotografií z fondů Parlamentní knihovny a Archivu PS.

Předseda a místopředsedové Národního shromáždění (stav ke dni 21. 8. 1968):

Josef Smrkovský (KSČ)

Jozef Valo (KSS)	Marie Miková (KSČ)	Lubomír Dohnal (ČSS)	Josef Zedník (ČSL)	Andrej Žiak (SSO)

Předseda a místopředsedové Národního shromáždění byli zvoleni na 22. schůzi dne 18. dubna 1968 jako součást širších změn, k nimž došlo v zákonodárném sboru během tzv. Pražského jara.

První místopředseda Jozef Valo řídil takřka všechny schůze předsednictva i pléna Národního shromáždění (NS) v kritických srpnových dnech za nepřítomného J. Smrkovského, který byl od 21. srpna internován a vrátil se až s delegací z Moskvy 27. srpna.

Po vstupu vojsk se ráno 21. srpna sešlo předsednictvo Národního shromáždění (bez J. Smrkovského a F. Kriegla, který byl taktéž v internaci) a vydalo protestní prohlášení adresované předsedům vlád a předsedům parlamentů zemí Varšavské smlouvy.

Na schůzi předsednictva NS navázalo jednání pléna téhož dne v odpoledních hodinách. Poslance svolal prostřednictvím rozhlasu první místopředseda NS J. Valo a ti se následně rozhodli zasedat i v další dny, a to i v případě nesplnění požadavku přítomnosti nadpoloviční většiny zvolených poslanců.

22. srpna vydalo Národní shromáždění mimo jiné důležité prohlášení "Občané Československa", které obsahovalo jednak základní informace o dosavadní činnosti parlamentu a dále výzvu k rozvaze a klidu.

Z důvodu probíhající rekonstrukce budovy Národního shromáždění na Vinohradské třídě zasedali poslanci v provizorním sídle v Cukerním paláci na dnešním Senovážném náměstí (dříve Gorkého náměstí). Vstup do budovy střežili sovětští vojáci, takže měli členové Národního shromáždění omezené styky s vládou a s prezidentem (s tím byl ponejvíce v kontaktu J. Valo telefonicky). Nicméně díky sdělovacím prostředkům se mohli poslanci obracet k veřejnosti.
Fotodokumentace k situaci okolo budovy na Senovážném náměstí (Digitální badatelna Archivu PS):

Členové zákonodárného sboru, kteří se zavázali, že budovu dobrovolně neopustí, pracovali ve ztížených podmínkách, jak naznačují archivní fotografie. Přesto i za těchto nestandardních okolností zasedalo předsednictvo, výbory i plénum, nadto dvoučlenné delegace zákonodárců vyjížděly do krajů a do velkých podniků, početná delegace se vypravila předat protestní dopis na sovětské velvyslanectví.

23. srpna odletěla delegace v čele s prezidentem Ludvíkem Svobodou do Moskvy, a to i přes výhrady předsednictva NS, které nedoporučovalo prezidentovi opustit Československo. Tamtéž se nacházeli další internovaní českoslovenští ústavní činitelé. Národní shromáždění nemělo konkrétní informace o jednáních, která se v Moskvě odehrávala.

27. srpna, několik hodin po svém návratu z Moskvy, vystoupil krátce J. Smrkovský před plénem Národního shromáždění, aby podal stručnou zprávu o moskevských jednáních – viz digitální knihovna:
https://www.psp.cz/eknih/1964ns/stenprot/026schuz/kniha/s026132.htm

Příjezd předsedy NS J. Smrkovského k budově na Senovážném náměstí (Digitální badatelna Archivu PS):

Taktéž 28. srpna předstoupil před poslance předseda NS J. Smrkovský, aby je seznámil s děním v Moskvě a s podmínkami, které bude muset československá strana plnit v souladu se závazky vyplývajícími z již přijatého moskevského protokolu. Ačkoliv schůze nebyla stenografována v plném rozsahu, je zajímavé sledovat vývoj textu komuniké, které ten den Národní shromáždění vydalo (termín "okupace" byl nahrazen slovem "obsazení") – viz digitální knihovna:
https://www.psp.cz/eknih/1964ns/stenprot/026schuz/kniha/s026135.htm

Přehled všech dokumentů přijatých Národním shromážděním a ČNR ve dnech 21. - 28. srpna 1968:

Závěrem lze konstatovat, že v kritických dnech vojenské intervence Národní shromáždění obstálo se ctí, avšak další posrpnový vývoj činnost obrozujícího se parlamentu zmrazil a přiřknul mu roli pasivního schvalovatele zákonů, která mu zůstala až do roku 1989.

Z historických fondů periodik k událostem srpna 1968 z Parlamentní knihovny přinášíme:

Dopis "99 pragováků" uveřejněný v moskevské Pravdě 30. 7. 1968:

Výběr z dobových novinových titulků:

Události srpna 1968 v rozsáhlém fondu Parlamentní knihovny (vybraná bibliografie):

Uchováváme minulost, ale žijeme v přítomnosti. Navštivte naši digitální parlamentní knihovnu a digitální badatelnu.
Jsme tu pro Vás - můžete využít našich služeb při osobní návštěvě v Parlamentní knihovně, v Čítárně novin a časopisů i v Archivu Poslanecké sněmovny.

Parlamentní knihovna a Archiv Poslanecké sněmovny