81. Vypsání korunovací krále Rudolfa na království České, kteráž dála se na hradě Pražském dne 22. září léta 1575.
Opis současný v archivu Třeboňském.
Historia o korunování Rudolfa Druhého.
Léta Páně 1575 dne 22. měsíce září, jinak ve čtvrtek na den svatého Matouše, kterýžto svátek na týž den od církve přeložen byl, ráno mezi 8. a 9. hodinou na puol orloji J. M. král Rudolf uherský na království České na zámku Pražském v kostele sv. Víta korunován. Při čemž tento nížepsaný způsob a actus zachován byl.
1. Nejprvé šli preláti, totiž opatové, jichž v počtu bylo 17, v svých oděvích a infulích, potom dva biskupi Niský [Pisatel jmenuje ve zprávě této důsledně, však pochybeně, biskupa Niského na místě Vratislavského, jakž v uveřejněných zde relacích německé a latinské správně jest uveden.] a Novoměstský, naposledy Antonín arcibiskup Pražský z sakristí do kaply sv. Vácslava, a tu se J. M. Kr. do svého hábitu obléci ráčil.
2. Potom počali troubiti a bubnovati, a v tom nesli J. M. C. na stolici, před nímž šli čtyři heroltové v svých aparatích oblečeni, totižto koruny České herolt na pravé a vedle něho koruny Uherské na levé straně a za nimi dva říšští herolti podle sebe, za těmi pak herolty ubírali se knížata Slezská, kníže Těšínský, kníže Minstrberský, kníže Lehnický a ti nic nenesli, nežli kníže Jiří Břeský s říšským sceptrum, kníže Lehnický s jablkem, pan Vikhart, dvorský maršálek s dobytým mečem, tři arciknížata rakouská Arnošt, Matiáš a Maximilian, potom J. M. C. v své císařské ozdobě, naposledy J. M. císařová, troje poselství, jmenovitě papežské, krále Hišpanského a Benátské. A tu hned J. M. C. ráčil se na místo své a podle něho Její M. císařová, též arciknížata rakouská posaditi a výš dotčení knížata svrchu psaná regalia před J. M. C. položili.
3. Při třetím actu vyšli zase z kaply svatého Vácslava napřed psaní opatové a preláti s svými svátostmi, za nimiž šli koruny České dědiční truksasové, jeden s postříbrněným a druhý s pozlaceným pecníkem chleba, dva dědiční šenkové, jeden s pozlaceným a druhý s postříbrněným soudkem. Za těmi hned nesli regalia koruny České, jablko pan Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic, nejvyšší sudí, sceptrum pan Burjan Trčka z Lipé, podkomoří, podle těch šli na pravé straně pan Vratislav z Pernštejna, nejvyšší kancléř království Českého, po levé straně pan Adam z Švamberka, nejvyšší sudí dvorský a korunu nesl pan Vilím z Rožmberka, nejvyšší purkrabí Pražský, podle něho šli na pravé straně pan Ladislav starší z Lobkovic, nejvyšší hofmistr království Českého s hůlkou a po levé straně pan Jan starší z Valdštejna, nejvyšší komorník království Českého, nesa červenú karmazínovú karkulku a meč v pošvě pan Berthold z Lipého, dědičný maršálek království Českého. A za regály šel J. M. královská v svém královském stroji s odkrytou hlavou mezi dvěma biskupy Niským a Novoměstským a vedli J. M. k místu J. M. připravenému. Tu kněží regalia k sobě přijali a ty na oltář, koruna pak doprostředka a meč v pošvě na pravé ruce, kde J. M. C. seděti ráčil, položen; z druhé strany pak oltáře jiná regalia, jakožto sceptrum a jablko, prsten a ten zlatý a stříbrný pecník chleba na zlatý a stříbrný soudek položili, potom sňata byla s hlavy svatého Vácslava koruna a před J. M. na zlatohlavovou podušku položena a podle té jiná regalia J. M. C. složena.
Dále pak nížepsaný zpuosob a actus zachován byl.
4. Nejprvé od arcibiskupa obecní modlitba za J. M. Kr. držána, a potom ti dva biskupi Niský a Novoměstský vedli v prostřed mezi sebou J. M. Kr. k oltáři. Tu jest J. M. Kr. na zlatohlavovú stolici přikrytú klekl a podle něho z obou stran dotčení dva biskupi a za nimi pán z Rožmberka a pán z Pernštejna, a tu počali dotčení biskupi, totižto Niský, měv cedulku, proti arcibiskupu, kterýž před oltářem na stolici seděl a druhý biskup Novoměstský latině mluviti a něco traktirovati.
5. Potom začal arcibiskup Kyrie a potom zpívali litanii až do konce a když litanii dozpívali, arcibiskup říkal benedikcí a mezi tím opěty Kyrie zpívali, po vykonání pak toho počal J. M. Kr. oustně mluviti k arcibiskupu a potom se zase na místo své sobě připravené posadil a tu jsou obyčejné ceremonie až do epištoly přečtení držány byly.
6. Potom J. M. Kr. zase z místa svého povstal k oltáři a za ním přední osoby z stavuov a přeď oltářem na stolici klekl a arcibiskup misál na stolici předložil, na kterémžto J. M. Kr. s položením dvou prstů na boží umučení po pánu z Rožmberka v českém jazyku přísahu říkal a na to arcibiskup benedikcí učinil.
7. Po vykonání pak toho stalo se pomazání od arcibiskupa v ruku pravú, v čelo a na hřbetě, na to opěty požehnání od arcibiskupa říkáno bylo, potom pak mazání J. M. Kr. hned regalia podána byla. Nejprvé mu zlatý prsten na pravé ruky prst jeden vstrčen byl, potom pak vzav maršálek meč tak s pošvou z oltáře do svých rukou a podal ho arcibiskupovi a on odevzdal jej J. M. Kr. s tím oznámením "accipe gladium" a J. M. Kr. jej sobě sám k boku přivěsil, podruhé odevzdal arcibiskup J. M. Kr. sceptrum, také s učiněním požehnání, řka: "accipe", a potřetí vzal jablko a to tím zpuosobem jakž svrchu podal.
8. Po odevzdání tak těch regalií přistoupil pán z Rožmberka, nejvyšší purkrabí Pražský, k oltáři a obrátiv se k stavům rozdílně po třikráte jich ptal se strany jejich consensu a povolení, na to jsou všickni třikráte odpověděli: "jest, jest, jest"; tu pan arcibiskup opěty modlitbu říkal a po učiněné modlitbě postavil J. M. Kr. na hlavu nejvyšší komorník červenú karmazínovú čepičku a nejvyšší pan purkrabí Pražský, pán z Rožmberka, s pomocí pana arcibiskupa říkajícího collectu, postavili na hlavu královskú korunu a po požehnání učiněném "te Deum laudamus" zpíváno od kůru i na varhany se hrálo a J. M. Kr. šel za oltář; potom J. M. Kr. kázal sobě pánu z Turnu, komorníku svému, hodinek podati, aby přezvěděl, kolik by hodin bylo, kdež rovně tři čtvrti na deset na puol orloji bylo.
9. Po malé chvíli vyšel zase J. M. Kr. ven, pan maršálek nesl před ním meč, a postaviti se zase ráčil na své místo, pan arcibiskup přišed zase k J. M. požehnání říkal a potom k J. M. Kr. posadil se. A nejprvé pan purkrabí nejvyšší, po něm jiní páni stavu panského, potom stavu rytířského mimo stolici J. M. Kr., kdež seděti ráčil, pořád šli a každý koruny dvěma prsty se dotekl, mezi tím počali troubiti a bubnovati a kůr zpívati, též na varhany hráti.
10. Když se to vykonalo, vzal pán z Rožmberka od J. M. Kr. ta regalia a položil je před J. M. Kr. na jejich místo, a pan maršálek vydobyv meč z pošvy dal jej J. M. Kr. a tu jsou tři osoby před J. M. Kr. na rytířství od J. M. Kr. pasovány, jeden Nidrland J. M. Kr. dvorský služebník, řečený Malštet (sic!), druhý Zikmund Karyk z Řezna, třetí Vácslav Ples Heřmanský z Sloupna. Na to jest evangelium čteno bylo, tu opět J. M. Kr. čtvrtú osobu na rytířství pasoval pana Krištofa z Validštejna, (sic!) a potom meče panu maršálkovi zase podal.
11. Po vykonání toho ráčil J. M. Kr. zase vstáti a před oltář jíti, tu dědiční truksasové dva a dědiční šenkové též dva chleby a soudky vzali a J. M. Kr. dodali, a ty J. M. Kr. sám panu arcibiskupovi obětoval, kteréž potom zase od dvú kněží na oltář postaveny byly, a J. M. Kr. odstoupiv na své místo se posadil a prefací spolu i elevací držána byla; po elevací pan maršálek pan Berthold z Lipého šel preč a odevzdal meč panu Jaroslavovi Smiřickému z Smiřic.
12. Tu hned potom J. M. Kr. k oltáři šel a komunikoval a zase vstal, od biskupa Niského kalich, kterýž zespod bílým šátkem obalen byl, do svých rukou přijal a stoje z něho pil a toho zase témuž biskupu podal a na své místo se zase posaditi ráčil, a pan arcibiskup gratiarum actionem říkal, a tak se to všecko vykonalo.
13. J. M. Kr. vstal a při tom přišlo troje poselství: papežské, španělské a benátské a presentovali J. M. Kr. tři roucha s velikou reverencí a štěstí vinšováním, kteréž s veselou myslí přijíti ráčil. Kníže Těšínské vzal a nesl sceptrum císařské, kníže Lehnický jablko, dvorský maršálek meč, na to jest arcibiskup benedikcí učinil a naposledy tradírovali J. M. Kr. ta regalia, jdouce podle pořádku z kostela, J. M. Kr. podle J. M. C. po levé straně šel, k posledku císařová. Potom pouštěli z děl a zvonili na všecky zvony. A tak jsou J. M. C. až na palác do světnice soudní nesli, a tu jest jim do 14 tabulí držáno. Při první tabuli seděli J. M. C. a J. M. císařová, J. M. Kr., tři arciknížata, troje poselství: papežské, hišpanské a benátské; na druhé straně té tabule knížata Slezská a tři biskupi, a při druhých tabulích opat nejpřednější, místodržící a stavové království Českého seděli, a tu jsou dědiční ouřadové J. M. Kr. posluhovali a sloužili. A tak jest byla ta solennitas šťastně a s velikou radostí vykonána.