46.

Poslední psaní císaře Sigmunda ke stawům Českým,  jímž twrdí některá opatření od nich učiněná i jmenuje posly swé k nim, Kašpara Šlika i Hartunga Kluksa.

We Znojmě, 30 Nov. 1437. (Z rkp. ček. Museum, 24 G. 12.)

My Sigmund z božie milosti Římský císař wždy rozmnožitel říše a Uherský, Český, Dalmatský etc. král: urozeným, statečným, slowútným a opatrným pánóm, ritieřóm, panošem, Praze i jiným městóm i obecně wšem našim a králowstwí našeho Českého poddaným wěrným milým, milost císařskú wzkazujem i wše dobré.

Urození, stateční, slowútní a opatrní wěrní naši milí! Jakož ste nám před sím jménem wší země naší České psali, řád a spůsob, w němž to ste se ty časy byli ustanowili, široce oznamujíc a žádajíc i prosíce, abychom my dále s wolí, úmyslem i rozkázáním naším k wám k sněmu o suchých dnech najprw příštích wámi složenému wyslati ráčili, dotekše také, že w jiném nechcete shledáni býti, než jako wěrní a upřímní poddaní ku pánu swému shledáni mají býti etc. To my také s wděčností a s nemalým utěšením jakož slušalo přijemše, odepsali sme wám, že tak učiniti mieníme; jakož sami to již z listu našeho lépe wiete. I bychomť šíře wypisowali wám wuoli a žádost naši, kterážto jako některak z přirozené té země příchylnosti nám w srdci z mladosti naší až do sie doby wždy lpěla jest a lpí, k wyzdwižení a zwelebení toho králowstwí i wás wšech, nezdá se nám toho potřeba: neb ste nás, když sme s wámi byli, we wšem skutečně lépe shledali, nežli wypsáno mohlo býti, a w tomť s boží pomocí i setrwáme. Protož řeči ukracujíc, posílámeť k wám teď urozené Kašpara Šlika kancléře najwyššího a Hartunka z Kluks, raddu naši a wěrné milé, listu tohoto ukazatele, úmysla i wuole wám k zjewení o wšem až do konce zprawené; žádajíc i prosíc, cožť w této mieře naším jménem k wám dieti budú, abyste jim úplně wěřili, jakožť bychom s wámi mluwili osobně, radu naši wám po nich wzkázanú pro pokoj a wšecko té země dobré příjmúce i k konci dowedúce. Neb cele wězte, učiníte-li tak, že cti i mnoho dobrého sobě a swým dětem i wšemu králowstwí přispoříte. Dán w Znojmě, w sobotu w den swatého Ondřeje, let králowstwí našich Uherského etc. w padesátém prwém, Římského w 28, Českého w 18 a Císařstwí w pátém.