3.
Zápis na mjr zemský čtyř spogených kragůw, Kouřimského, Čáslawského, Chrudimského a Hradeckého;
W Čáslawi na sgezdu, 17 Mart. 1440.
We jméno božie, amen. My Hynce z Pirkšteina a z Rataj, Jiřik z Wismburka, Aleš ze Šternberka a z Holic, Jiřík z Kunstatu, Hašek z Walšteina, Hynek Krušina z Kumburka, Anna z Oswětína, seděním na Kladště, Anna z Koldic, seděním na Frankšteině, Hynek z Črwenéhory, Aleš starší a Aleš mladší z Rismburka, Jan Zajimač z Kunstata, Jan ž Potšteina, Arnošt z Črnčic, Jan mladší z Riclmowa, Jan Hertwik z Rúsinowa, Jetřich z Miletínka, Bohuše z Postupic, Mikuláš Trčka z Lipy, Wank z Miletínka, Jan ze Sútic, kněz Bedřich ze Strážnice, Tristram z Barchowa, Mikuláš starší a Mikuláš mladší z Ledče, Diwiš z Košmberka, Jan Pardus z Wratkowa, Jan z Weselice, Hawel z Dřewenice, Rinart ze Hradenína, Jan Sádlo z Kostelce, Jan z Adršpachu, Waněk z Pecky, Zdeněk z Postupic, Purkhart ze Zbraslawic, Habart z Lomnice, Diwiš ze Chlumu, Beneš ze Chlumu, Arnošt z Leskowce, Zbyněk z Soběšína, Jan z Šelmberka, Matěj Holec z Nemošic, Jan, Čeněk a Waněk bratřie z Šárowa, Mikuláš z Brloha, Jan Hroch z Mezilesic, Příbek z Březowic, Waněk z Zumburka, Jan Talafús z Ostrowa, Wawřinec z Kunětic, Jan z Mrače, Jan Horyna z Honbic, Jan z Bošína, Bužek z Holišowic, Mikuláš ze Swoyšic, Jan z Pobiezowic, Diwiš z Pobiezowic, Wítek z Talmberka, Jan z Dobréhopole, Bořita ze Swinčan, Bohuněk ze Swinčan, Hawel ze Seslawec, Martin z Borie, Mikuláš ze Seslawec, Janek a Waněk ze Seslawec, Mikeš z Raskowic, Jan z Tribric (sic), Jan z Ejwanowic, Pawel z Kozojed, Jakúbek z Rosic, Ondřej z Mezilesic, Martin z Raskowic, Jan z Jenišowic, Jan z Duban, Wilém z Rabštynka, Beneš a Wilém ze Srbec, Jindřich z Březowic, Aleš z Bietowan, Jetřich z Žestok, Jiřík z Blata, Ondřej z Oseka, Michal z Orlé, Jan Slon ze Seslawic, Jan z Dolan, Waněk z Wlčnowa, Michalek z Přerostlého, Jeník z Meckowa, Kříž z Pauchobrad, Alexij z Litowic, Waněk z Cankowic, Jiřík, Mareš a Jan bratřie ze Škrowada, Petr z Mezilesic, Jan z Nabočan, Jan Šilhawý z Lukawice, Janek z Lukawice, Waněk z Choltic, Aleš z Choltic, Beneš z Rejhradu, Bohuněk z Popkowic, Matěj z Bukowky, Litek z Rozhowic, Čepek z Hostowic, Procek ze Hřiebojed, Čeněk ze Štětína, Wítek ze Zálabie, Mikuláš z Kozojed, Filipek ze Swinčan, Jan z Bozkowic, Bohuněk z Holišowic, Ludwík z Ostrowa, Petr Habrowec z Kočije, Jan ze Dwekačowic, Waněk, Mikeš, Ondřej ze Dwekačowic, Jan z Hostowic, Petr, Čeněk ze Škrowada, Holub z Prachotic, Slašek ze Slatiňan, Jan z Brloha, Adam z Libanic, Petr ze Swojšic, Jan z Předbořic, Jan z Dobřikowa, Jindřich z Hostowic, Jan z Dobřikowa a z Těchlowic, Jan z Čepe, Hynek a Stach z Malejowa, Jiřík z Měnína, Mates z Dorflíka, Kuba z Jenišowic, Jan z Seči, Jan z Mrdic, Bohuše z Žestok, Heník ze Spačowa, Jan z Jestřebce, Jan z Lochynic, Janek z Cankowic, Waněk ze Lhoty, Mikuláš z Nabočan, Cidlina, Pech a Mikuláš z Lazec, Mikeš z Libchawy, Smil z Libchawy, Lukowec ze Chrastu, Petr ze Swinčan, Janda z Jenkowic, Štiastný z Ledeč, Jaroš z Bezděkowa, Jan z Dřienic, Bartoš z Kočieho, Michek z Rosoch.
Item z Kúřimska : Prokop a Bernart z Zásmuk, Rudolt z Ziešowa, Jan z Přebož, Hroch ze Střemlic, Děpolt z Wlksic, Mrakeš z Božejowic, Kuneš z Olbramowic, Mikuláš z Soběhrd, Jan z Tatúnowic, Zdeněk Hlušec ze Lhoty, Bažek z Nebowid, Mikeš ze Lhoty, Janek z Popowic, Ondřej z Dubé, Jan z Konojed, Swatomir z Březie, Jan z Chotišan, Zachař z Ostrowa, Swatomir z Hermanic, Jan Buwol z Radonic, Petr Kule z Wěřic, Hrd z Wlčkowic, Jan z Petrupimě, Tomáš Alder z Lošan, Sigmund Piešek z Radenína, Mikuláš z Bečwar z Mladých, Waněk ze Hranic, Mikuláš z Kladerub, Milek ze Solopisk, Diwiš z Ledeč, Mikuláš z Ostředka, Aleš z Černéhoblata, Waněk z Plchowa, Wáclaw z Poměnic, Wáclaw z Podwek, Petřík z Podhořie, Ctibor z Sedlce, Hroněk z Erchutowic, Oldřich z Otradowic, Štěch z Petrkowa, Strachota z Kralowic, Jan Žlutický z Přestupimi, Wotík z Lojdy, Hynek z Hryzela, Jindřich a Pawel z Crhynic, Jiřík z Ratěnic, Jindřich ze Chwalowic, Mikuláš ze Suchdola, Mikuláš z Swoyšic, Mutina z Chlumu, Jan z Mirowic, Mikeš z Lipan, Petr Beráně z Beřic, Petr z Cimburka, Mikuláš z Buchowa.
Item Čáslawské: Epik z Krucinburka, Jan Chotun z Něstwějowa, Chwal z Říčan, Oldřich Močihub z Kralowic, Jan z Běstwiny, Myslibor, Aleš z Borowska, purkmistr a konšelé města Čáslawě, Ctibor ze Zruči, Jetřich z Semitěše, Woděrad z Sekyřic, Jan z Pobiezowic, Aleš Predborský, Slawikowec, Honěk ze Studence, Gabriel ze Studence, Maletický a Heřman bratr jeho, Koza z Drhotína, Zdeněk z Morawan, Jan Tiský, Tomášek, Mareš ze Starkoče, Mikeš z Raskowic, Wáclaw ze Zbraslawic, Kawalec z Lipoltic, Jakub z Malešowa, Procek z Bačkowa(?), Wáclawek z Tupadl, Hanušek Kruh z Horek, Petr z Bydlína, Ondřej Keřský z Pawenic, Bohuslaw z Bohdánče, Waněk z Kabachowa (sic), Jan Tyništko, Zdeněk z Janowic, Jošt ze Zhoře, Jan z Wilémowiček, Prudký ze Lhoty, Tas ze Chwaletic, Waněk z Krasoňowic, Petr odtudž, Beneš ze Zbislawě, Hanušek z Třebetic, Rekordát z Prelúče, Heřman z Kozlé, Bohuslaw z Kozlé, Pešík z Sezemic, Perkneř z Ostrowa, Benek z Dlužína, Ondřej z Wlastějowic, Sezemický Sigmund, Zdeněk z Wolsperka, Wýšek ze Sgdmipan, Procek z Milošowic, Beneš z Pawlowa, Čeněk z Pobipes, Walštein ze Starkoče, Aleš ze Chlistowic, Heřman z Bohdánče, Jindřich ze Chlestowic, Wdowa z Nelechowa, Jindřich z Lipničky, Bohuněk z Proseči, Konšeský Černín, Jindřich, Litwín, Jan Močihub z Kralowic, Jan z Hórek, Talafús, Wrbka, Oneš z Kamenice, Jan Kamenička, Oldřich Šad, Jan ze Studeného, Adam z Lútkowa, Zdeněk z Lukawce, Beneš z Buřenic, Kramola z Kramolína, Wicher z Kralowic, Petr Paseka, Wikéř z Jenišowic, Bolek z Kunemile, Rubáš z Martinic, Olbram, Petr ze Lhotic, Ayčan (sic) z Sulislawic, Wáclaw z Kojkowic, Jakúbek z Čejowa, Waněk z Alberowic, Wáclaw z Kochanowa, Rudolt z Ebrhartic, Jan ze Zhoře, Dobřan ze Šwabinowa, Bohuše ze Šwabinowa, Záwiše a Beneš ze Sútic, Šmach z Chabieč, Hanušek z Lipé, Morawský z Stediowic, Mikuláš z Petrowic, Markwart z Wojslawic, Ondráček z Žichowic, Wácek ze Zhoře, Waněk ze Lhoty, Holub z Bystrého, Sezema z Rojchowa, Sázawec, Sboh z Šicendorfa, Petr ze Smilowa, Auditor z Žiechowic, Waněk ze Šlechtína, Beneš z Křiwého, Zich z Kroměšína, Petr z Kluków, Hynek z Libenic, Hořanský, Sysel z Bykance, Naz ze Chřenowic, Anděl z Krupé, Heršík z Krasoněwic, Zdeněk z Zedplic, Janowa wdowa z Krasoněwic, Benešek ze Střieteže, Markwart z Rataj, Heřman Sirotek, Jan ze Hrabišína.
Item ze Hradecka: Petr z Zachraštian, Prokop z Dohalic, Wěněk Černín z Černína, Jan z Wyšehněwic, Hynek z Rohatec, Zdeněk ze Sútic, Martin z Hrádku, Bohuněk z Košic, Jira ze Sobčic, Jan z Lukawce, Hynek z Chotěwic, Jan starší z Sekyřic, Otík z Ojic, Zdeněk z Kowalče, Michek z Rosoch, Jan Kaňka z Ježkowic, Fridrich ze Střiezkowa, Wšech ze Zaječic, Braňsud z Nedabylic, Matěj z Přestawlk, Jan Hrádek ze Hrádku, Diwiš z Nedabylic, Purkart z Kopidlna, Zdeněk z Kopidlna, Sigmund Anděl z Ronowce, Jiřík z Púchobrad, Beneš z Holohlaw, Přech z Třemešné, Jan Quidvis z Ostrowa, Waněk z Owence, Fridman ze Slibowic, Kuneš ze Semína, Jindřich ze Hněwčewsi, Hašek z Lukawce, Matiáš řečený Engliš, Jan z Poličan, Jan ze Chwalkowic, Mikuláš z Nowéwsi, Jan Dietě z Weselice, Hynek z Weselice, Jan z Ratibořic, Petřík z Tosowa, Jan Čelák ze Třtice, Prokop z Zaluněwa, Mikuláš Koloděj ze Skalice, Jetřich odtudž, Šalda z Črnošic, Jan ze Skalky, Petr z Bezděkowa, Wýšek z Weselice seděním w Dúbrawici, Kašpar z Lopúče, Petr z Neznašowa etc., páni, rytieři, panoše, zemané a města krajów Kúřimského, Čáslawského, Chrudimského, Hradeckého:
Wyznáwáme tiemto listem zjewně předewšemi, kdež čten nebo slyšán bude: že widúce a znamenajíce mnohé a přieliš škodliwé záhuby a škody w králowstwí Českém, a zwláště w krajích našich, ježto sie to nás tu najwiece dotýče: protož toho lítost welikú majíce, učinili sme Sněm krajów našich nynie w městě Čáslawi, chtiece aby takowé wěci dobrému obecniemu škodliwé, tudiež i našemu, staweny a ukroceny byly a konečně aby přestaly w našich krajích, a pokoj a jednota aby mezi námi zachowána a držána byla.
1. Najprwé sme sie swolili jednostajně a mocí z zápisu tohoto swolujeme, chtiece tomu a z jednostajné wóle to wšichni twrdiece: aby mír a smlúwy nynie w Praze na welikém sněmu před Hromnicemi učiněné odewšech nás, jakož na koho wedlé jeho powolánie a stawu slušie, byly držány a zachowány we wšech kusiech swých, což božského, duchownieho i swětského zawierají, A ktožby nám je rušiti chtěl a držeti nechtěl, na takowého a na takowé máme i slibujeme sobě wšickni pomocní býti.
2. It. swolili sme sie, abychom wšichni jednostajně napřed sami w sobě a mezi sebú pokoj a jednotu měli a zachowali, a kdežby potrebie bylo, sobě wěrně a prawě pomáhali na wšecky násilníky, žháře, lúpežníky, zloděje, bezpráwníky i obecně na wšecky zlé a neřádné lidi, kteřížby tyto kraje swrchupsané naše společně nebo koho zwláštné w nich hubili nebo hubiti chtěli, aneb ktožby takowé lidi zlé a neřádné chowali neb jim kterakkoli pomoc činili, neb je fedrowali w kterém kraji, aneb že by jich newydali k rozkázaní hajtmana dolepsaného a jeho raddy, tehda máme na ně i na jich statky a zbožie sáhnuti, jakožto na zhúbce zemské a zloděje, podlé rozkázanie hajtmana dolepsaného a jeho raddy, jemu ku pomoci přidané.
3. It. swolili sme sie, ktožeby sie koliwěk čeho nepoctiwého a neřádného dopustil po tomto našem ustanoweni a zjednání tohoto řádu, a toho po napomanutí hauptmanowu nebo raddy jeho oprawiti nechtěl nebo nedbal, tak jakozby oni rozkázali, a hauptman s raddú přidanú sobě pro tu winu jej wypowěděl nebo wypowěděti kázal: takowý aby we wšech krajích našich swrchupsaných na hradiech, na twrzech, na posádkách, ani w městech, ani w městečkách, w hrazených i newhrazených, i we wsech, ani nikdiež trpien a chowán nebyl. Pakliby kdekoli zastižen byl, tu aby práwem byl zastawen a ku práwu nebo u wazbu hajtmanowu wydán a wzat byl. A žádný aby proti tomu obyčejem nižádným neodpieral ani odmlúwal: nébrž byloliby toho potřebie, na takowého aby wšichni pomohli, ktožby k tomu požádáni byli. Pakliby kto jinak učinil, nad takowým aby pomštěno bylo bez milosti, jako nad zhúbcí našich krajew a zemským.
4. It. na ty na wšecky wěci swrchu i dole w tomto zápisu popsané, wybrali sme sobě a jednostajně swolili hauptmany nad sebú, urozené, statečné a slowútné pány, pana Hynce z Pirkšteina a z Rataj, pana Jana Hertwika z Rúsinowa, pana Dětřicha z Miletínka seděním na Kunětické hoře, pana Bohuši z Postupic seděním na Litomyšli. Jmenowitě k kraji Kúřimskému urozeného pana Hynci z Pirkšteyna, anebo miesto něho pana Jana Čabelického ze Sútic, jemu túž také plnú moc dáwajíce we wšech wěcech swrchu i dole psaných. A kraji Čáslawskému statečného pana Jana Hertwika z Rúsinowa. A kraji Chrudimskému pana Bohuši z Postupic. A kraji Hradeckému pana Jetřicha z Miletínka. Přidawše jednomu každému z nich k raddě z týchž krajiew jim příslušných a přiležících urozené, statečné, slowútné i opatrné: k kraji Kúřimskému pana Jana Zajimače z Kunstatu, kněze Bedřicha ze Strážnice, Jana Sádlo z Kostelce, Oldřicha Močihuba z Kralowic, Rinarta ze Hradenína a dwa měštěníny, jednoho z Brodu a druhého z Kúřimě. A kraji Čáslawskému: pana Mikuláše Trčka, pana Mikuláše mladšieho z Ledče, pana Jana Chotúně, Epika z Krucemburka, a dwa měšťany, jednoho z Hory a druhého z Čáslawě. A kraji Chrudimskému: pana Waňka z Miletínka, Tristrama z Barchowa, Jana Pardusa z Wratkowa, Diwiše z Košmberka. A kraji Hradeckému: pana Arnošta z Črnčic, Jana z Weselice, Hawlíka z Dřewenice, Sigmunda Anděla z Ronowce: jim plnu moc nad sebú i nadewšemi našimi dáwajíc a jich poslušni slibujíce býti podlé zápisu tohoto we wšem, což nám kterému kraji hajtman wolený a jmenowaný toho kraje s přidanú sobě radú učiniti rozkáže, ježtoby se dotýkalo obrany a upokojenie krajów našich a dobrého obecného a poctiwého koruny české. Než proto ti hauptmané swrchupsaní sami mezi sebú i s námi s kraji nadepsanými děliti sie a roztrhati swéwolně w ničemž nemáme; ačby sie kdy i přihodilo, žeby jednostajná příhoda krajów dwú nebo tří nebo wšech čtyř přihodila sie jednoho času, tak žeby w jednom kraji někde bylo potřebie posádky některé obehnati, a w druhém nebo třetím nebo čtwrtém kraji též: proto abychom sie my krajowé nedělili a neroztrhali, ani hauptmané swrchupsaní; než cožby s tiem mělo učiněno býti, aby činěno bylo s hauptmanuow wšech wuolí a radú jim přidanú. A w tom žádný hauptman ani radda nemají swých zwláštních wěcí toliko hleděti a swého kraje: než těch napřed, ježtoby najpotřebnější byli, to aby s swú raddú opatřiece, i napřed ty jednali, žádných w to zwláštností a forteluow newmietajíce, pod swú wěrú a přísahu, ani nákladuow swých litujíce. Buďto žeby do některého kraje bylo wiece lidí nebo nákladuow potřebie, to aby wše opatřili a rozměřili pod přísahu upřiemně, wěrně a prawě. A budeli potřebie, aby poslali z jednoho kraje ku posilnění do druhého kraje, cožby sie jim slušné a podobné zdálo, lidi rozděliece.
5. It. jestližeby kterého pána, rytieře, panoše, zeměnína nebo města které zbožie k jinému kraji přisedělo, než on sám: tehda to zbožie, jakož na ně náleží, má podlé toho kraje wniknúti a trpěti, k čemužby jeho podlé jiných potřebowali, na pána sie swého neodwoláwaje; léčby tato příčina byla, žeby pán toho kraje na pole wytrhl a tomu kraji ku pomoci táhl, tehda to zbožie na pole má sie k němu jakožto ku pánu swému přiwinúti a jeho sie držeti, doněwadžby w tom kraji polem ležal.
6. It. swolili sme sie, očeiby sie koliwěk hauptmané swrchupsaní, nebo jiní kteřížby w ty časy byli, s námi s pány, rytieři, zemany a městy, pro obecné dobré a upokojenie našich krajów chtěli pokusiti, aby to podlé rady těch rádci přidaných učiněno a jednáno bylo. Pakliby který umřel z té raddy : tehda jiní žiwi zostalí mají moc jiného na miesto jeho hodného woliti a postawiti s wuolí hajtmana swrchupsaného.
7. It. aby tíž rádce, kolikrátžby toho koli potřebie bylo a od hauptmana napomanuti budu a obesláni, i hned sie sjeti mají a raditi, jakož sú slíbili.
8. It. jestližeby sie hauptman který kraji tomu a obci nelíbil, nad nimiž jest ustanowen a wolen, anebo žeby s swěta tohoto sšel: tehda jiný s wolí toho kraje a obce má wolen býti od obce tohoto našeho sjednáme a swolenie, kterýžby sie tomu kraji hodil, bez pohoršeme tohoto zápisu. Než tento zápis aby proto wždy we swé moci stál a trwal, tak jakož swědčí, ačby i hauptman změněn byl, doněwadžby jiný zápis miesto tohoto w táž slowa obnowen a dokonán nebyl.
9. It. jestližeby hauptmané swrchupsaní s raddú jim přidanú požádali k radě kterých panuow, rytieřuow, zeman nebo měst swého kraje pro obecné dobré: tehda oni k jich žádosti a obesláni mají býti a přijeti, anebo miesto sebe poslati panoši dobře urozeného, anebo jiné lidi k tomu hodné s plnú mocí, ježtoby sie k raddě hodili. Pakliby toho kteří swéwolně nebo netbanliwě učiniti nechtěli a netbali, a obesláni jsúce k takowému dobrému obecniemu potřebnému nepřijeli nebo neposlali: na takpwé, jakožto na neposlušné wšichni sáhnúti máme obyčejem takowým, jakožby nám hajtman s přidánu jemu raddú rozkázali. Léčby toho nepřijetie byla příčina hodná a slušná, ježtoby hajtman i s raddú za to mohli w prawdě přijieti a toho pochwáliti.
10. It. aby žádný jeden na druhého mocí nesahal, ani jemu odpowiedal, ani naň strahowal. Ale bylliby kto komu co winowat, aby sebe práwem a řádem hleděli, jakož na koho slušie, na to wysazeným, ktož k kterému práwu přisedí; anebo před hajtmanem toho kraje s raddú jemu přidanú. A což hajtman s raddú přidanú sobě nebo s některými z nich wypowie a rozkáže, na tom aby bylo přestáno, tak aby sie bezprawie w krajích našich žádnému nedalo. Pakliby také kterému hajtmanu, nebo komu z té raddy, kto winu kterú dal: tehda ten hajtman, neb ten z té raddy, komuž sie wina dá, mají na práwě přestati, k kterému přislušejí, anebo na tej raddě přidanej, jako jiný zápisník, jinak sie žádný newymlúwaje,
11. It. aby wšichni lúpežowe na silniciech aneb jinde kdekoliwěk chudým lidem na jich diele stawowáni byli, obyčejem takowým: komužby sie to koli dalo a pokřik učiněn byl, toho kraje wšichni aby takowé zloděje honili až na miesto. A jestližeby kde puštěni byli, mají wydáni býti; pakliby jich kto wydati nechtěl, k takowému hledieno má býti pomstu, jako k těm zlodějóm, kteříž sú tu škodu učinili.
12. It. aby w našich krajích silnice wšecky swobodně šly, a žádný aby kupcóm a formanóm nepřekážel.
13. It. aby žádný w krajích našich ohně nepúštial zjewně ani tajně. Pakliby na koho zwěděno bylo, žeby komu spálil, neb od sebe páliti dopustil: na takowého sobě wšichni zespolka pomoci máme a pomstiti nad ním, jako na žháře slušie.
14. It. aby mince falešné wšelikteraké w našich krajích dělány nebyly. Pakliby je kto dělal, anebo u sebe neb pod sebú dělati dopustil, nad takowým má pomštěno býti, jako nad falešníkem a rušitelem obecnieho dobrého.
15. It. jestližeby potřebie bylo, aby pole zdwiženo a uděláno bylo, a hajtmanóm sie to a raddě za podobné zdálo: tehda když den jmenují a miesto položie, k tomu miestu aby táhli wšichni bez odpory i bezewšech wýmluw, každý podlé moci a dostatečenstwie swého, bez záhuby lidské, lečby jim kde hajtman a radda rozkázali a dopustili na koho pro neposlušenstwie; a na poli jsúce, kamž a kterak hajtmané a radda rozkáží, aby tak taženo bylo i tak činěno. Pakliby kto moha na poli wiece mieti, i netáhl s tú mocí na pole, kterúžby slušně a hodně podlé jměnie swého mohl jmieti a jie dostati: to aby hajtman toho kraje s raddú swrchupsanú opatřil; a kterakž oni káží, aby sie tak stalo pod pokutú takowú, kterúž oni na to wydadie a položie.
16. It. kdyby které zbožie dobyto bylo na nepřáteléch a protiwníciech tohoto našeho zawázanie, w to jisté sbožie mají sie uwázati hajtmané s raddú jim přidanú, a to držeti tak dlúho, doněwadž tento lantfrid trwá. A wězni, kteřížby w tej chwíli zjímáni byli, o ty zespolka státi máme, a tiem zbožím mají býti wyprawowáni podlé rozkázanie hajtmanuow a raddy jim přidané. Než twrz budeli která dobyta, neb posádka, neb město, nebo hrad, s tiem nebo s tú má naloženo býti podlé rozkázanie swrchupsaných hajtmanuow a raddy jim přidané.
17. It. jestližeby kto jat byl, jsa poslán ode panuow hajtmanuow a raddy jim přidané pro obecné dobré kraje toho, že máme jej wyprawiti bez jeho škody, podlé jměnie jeho,
18. It. jestližeby w tom času, doniž tento lantfrid trwá, ižádný z nás jat nebyl: tehda to zbožie po wyjití lantfridu má spadnuti na Králowu Milost, jakožto panským súdem odsúzené takowě, aby sie stalo tomu lantfridu od Králowy Milosti sprawedliwé o jich náklady a škody, cožby to zbožie postihnúti mohlo, podlé rady hajtmana toho a té raddy jemu přidané.
19. It. jestližeby kteří brali kde w kraji, a súsedé ti nebo jiní, kteříž najblíž přisedie, honili je, a pán Buoh neuchowal kterého poraženie: ti také mají wypraweni býti bez jich škody, každý podlé jměnie swého.
20. It. jestližeby bylo vpadeno w který hrad, twrz, město neb posádku: tehda ti, ktehříž najblíž přisedie, mají hned je obehnati, a pány hajtmany obeslati, i jiné k tomu, a tu trwati až do dobytie. Pakliby kto obeslán jsa i hned bez meškánie k tomu netáhl a nepomohl: nad takowým aby pomštěno bylo pokutu takowú, jakožby hajtman s přidánu raddú rozkázali. A toho dobudúc, tomu komuž vpadeno jest, to zasie jemu nawrátiti, a nad těmi pomstu hodnú učiniti.
21. It. aby žádný nekupowal braného ani kradeného. Pakliby kto kupowal a to shledáno bylo, ten aby swé ztratil, a to aby zasie nawráceno bylo bez úplatku, tomu, komuž jest pobráno.
22. lt. swolili sme sie, abychom wšickni sebrali s lidí swých a s dědin s lanu po čtyřech gr. každý kraj pro potřebu obecní toho kraje. A s měst též, což dědin mají na zemi, a s domuow jakož oni sami mezi sebú pořiedie. A dědinníci mají s sebe dáti po polúkopí grošuow. A tu daň máme s sebe sebrati a wydati wěrně a prawě pro obecnie dobré, když hajtmané s raddú rozkáží.
23. It. aby posádek nowých w krajích našich děláno nebylo bez wuole hajtmanuow a raddy jim přidané.
24. It. těchto wšech wěcí, i každé zwláště, swrchu i dole psaných, i jiných, ježtoby sie hajtmanuom a raddě nebo některým z té raddy a zwláště wětšie straně zdály hodné a slušné, k obraně a k upokojení krajuow našich, a k obecnému dobrému a poctiwému koruny České, my swrchupsaní páni, rytieři, panoše, zemane a města, wšichni společně i každý zwláště, máme i slibujeme poslušní býti, je wésti, držeti i skutečně plniti a pomáhati wěrně a prawě, pode ctí naší a wěrú, jako dobří lidé, wedlé těch spisuow a jednoty, kterúž smy mezi sebú učinili, i pod ztracením našich práw, swobod i zbožie, kterážbychomkoli jměli w těch krajích, jestližeby jinak bylo shledáno na nás nebo na koho znáš swrchupsaným hajtmanem a jeho raddú. Tak wždy, aby tato jednota a zawázanie mohlo tiem lépe zdržáno a zachowáno býti, a žádným obyčejem aby rušeno mezi námi býti nemohlo. Ačby pak kto swéwolně a wýtržně i chtěl tomu kterýmkoli obyčejem na překážku (býti), anebo k tomu neswoliti: proto sjednánie toto a zápis též práwo i moc jmieti má a obdržeti, jakoby sie tu wšichni sjeli a jednostajně swolili.
25. It. ti, kteříž swéwolně w tomto zápisu wedlé nás z krajew našich nebudú, a proti zápisu a smluwám činiti budú, aby zbožie swá ztratili, kterážbykoli mezi námi měli, a k nim zasie wěčně aby nebyli nawráceni i jich děti: ale aby na ně bylo sáhnuto s rozkázáním hajtmanowým a raddy swrchupsané, jako na swéwolné, zlé a neřádné lidi a zhúbce našich krajew i jiných, a rušitele dobrého obecného. A k těm zbožím aby práwa wěčně nejměli, ani děti jich.
26. It. tato swrchupsaná jednota a ustanowenie, tak jakož sie swrchu i dole píše, má a w tom slibujeme jednostajně státi až do budúcieho pána a krále, kteréhož s boží pomocí zespolka řádně a práwě přijieti máme, a po jeho korunowání ještě až za tři měsiece pořád čtúce oběhlé, tak jakož sie swrchu wypisuje.
27. It. swolili sme sie a chcem tomu, aby každý pán, rytieř, zeměnín neb město, i každý ktož co swobodného neb manstwie w krajích našich má, ktož jest k tomuto zápisu nepřiwolil a pečeti swé nepřiwěsil, ten aby k tomu ke wšemu, což jest w tomto listu psáno, w jednom měsieci pořád oběhlém od dánie tohoto listu přistúpil, a pečet swú přiwěsil, i pomocen byl toho wšeho sjednánie a řádu. Pakliby kto z těch swrchupsaných krajew našich k tomu swolení a řádu přistúpiti a swé pečeti přiwěsiti nechtěl: toho, jakožto nepřítele swého kraje a pomocníka zlých lidí, my wšichni předepsaní páni, rytieři, zemané a města, i wšecka obec krajew nadepsaných, mezi sebú trpěti nemáme, ani jemu které swobody w našich krajích dáti: než máme sie jím a jeho zbožím žiwiti, a to zbožie na obecné dobré krajew našich obrátiti, podlé rozkázanie hajtmanuow a raddy jim přidané.
28. It. ktožbykoliwěk chtěl w tuto jednotu a ustanowenie k nám přistúpiti, ježtoby jméno jeho napsáno w listu nebylo a pečet přiwěšena nebyla: ten má list swuoj otewřený s swú pečetí položiti w moc hajtmanuow a raddy jim přidané tiem obyčejem, jakož jest přiepis na to wydán ; přiznáwaje sie, že w tej jednotě a ustanowení wedlé nás stojí. A to má tak mocno býti, jakoby jméno jeho w tomto listu bylo napsáno a pečet jeho příwěšena.
29. It. jestližeby pečet která nedošla k tomuto listu toho, ježto jméno jeho jest napsáno w tomto listu, a nebo jinak kterakkoliwěk jemu poškozeno a překaženo bylo, buď kterýmžtokoliwěk obyčejem, ježtoby mohl wymyšlen kterakkoli býti, buďto na listu nebo na pečetech : to sjednání a zápisu tomuto nemá nic škodno býti; než proto list a zápis tento aby plnu moc i práwo jměl, obdržal a zachowal we wšech wěcech i artikulech nahořepsaných, jakoby wšecky pečeti při něm byly, a jakoby we wšem řádu a w celosti zachowán byl.
Toho wšeho na potwrzenie a na zdrženie i na swědomie pečeti naše wlastnie wědomě a dobrowolně přiwěsili sme k tomuto listu. Jenž jest dán w Čáslawi na sněmu, ten čtwrtek po s. Řehoři papeži, léta božieho tisícieho čtyřstého čtyřidcátého.