(9.10 hodin)
(pokračuje Pikal)
Takže já zahajuji hlasování o pořadu schůze. Ptám se, kdo je pro schválení pořadu schůze, tak jak byl předložen na pozvánce. Kdo je proti? Já vám děkuji.
V hlasování pořadové číslo 2 je přihlášeno 99 poslanců a poslankyň, pro všech 99, proti nikdo. Konstatuji, že pořad schůze byl jednomyslně schválen.
A nyní tedy přistoupíme k prvnímu bodu pořadu schůze. Prvním bodem pořadu této schůze je
1.
Informace vlády k rozdělování evropských dotací v rámci projektu REACT-EU
Mám zde informaci... tedy prosím, aby se slova ujala zástupkyně vlády ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, která dorazila a kterou mezi námi vítám. Poprosím kolegy v sále o klid. Zahajujeme projednávání bodu, věnujte prosím tedy informaci, kterou jsme si vyžádali, pozornost. Prosím, paní ministryně.
Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi vás informovat o aktuálním vývoji v oblasti výzev REACT-EU. My jsme svolali jednání mezi Ministerstvem zdravotnictví a zástupcem Asociace krajů. Toto jednání se konalo 14. 5. 2021. Na jednání jsme se zrekapitulovali, jaký vlastně byl vývoj přípravy těchto výzev, jak se schvalovala jednotlivá kritéria pro výběr těchto projektů, jakou roli tam samozřejmě hrála jak Asociace krajů, zdravotní pojišťovny, zástupce nemocnic a Ministerstva zdravotnictví. Na této schůzce jsme se s Asociací krajů domluvili, že výzvu nerušíme, že výzva nadále trvá, nicméně že naším společným cílem musí být nalézt co nejvíce zdrojů právě pro tuto výzvu.
Hodnocení tedy pokračuje podle nastavených 23 kritérií, zároveň Asociace krajů si dala prostor na to, aby se na svém setkání se všemi hejtmany dohodli například na míře kofinancování, protože dneska ta výzva je nastavená jako stoprocentní, to znamená stoprocentní financování ze zdrojů EU, nicméně i vlastně po dohodě Asociace krajů a Ministerstva zdravotnictví by všichni žadatelé, ať už jde o krajské nemocnice, nebo o fakultní nemocnice, dobrovolně kofinancovali ty projekty minimálně deseti procenty, ale ta míra kofinancování se může zvýšit, tak aby se dostalo na co nejvíce žadatelů. Do dalších výzev je dohodnuto, že se sníží limit. To znamená, že dneska vlastně máme v té výzvě půl miliardy a ten limit by se mohl třeba snížit na 200 milionů nebo 300 milionů, o tom samozřejmě bude debatovat Asociace krajů. Zároveň Asociace krajů bude hledat, až se vyhodnotí všech těch 23 kritérií, až se sestaví ty projekty - a jenom pro vaši informaci, už dnes je jasné, že zhruba 11 projektů nedoložilo stanovisko přístrojové komise, takže samozřejmě ty projekty budou významně kráceny o tyto přístroje, protože tam byla základní podmínka právě stanovisko přístrojové komise. Zároveň je dohodnuto, že požádám vládu o to, až v říjnu přijde ta druhá tranše ve výši zhruba necelých 6 miliard korun, aby i tato tranše šla ve prospěch té 98. výzvy. Tím pádem by se skutečně dostalo na vlastně velkou míru projektů, které úspěšně projdou hodnocením těch 23 kritérií.
Nyní je před námi 99. výzva. Tato 99. výzva by se měla týkat rozvoje a zvýšení odolnosti poskytovatelů péče o zvlášť ohrožené pacienty. Tato výzva bude vyhlášena nejdříve 15. června, jakmile vlastně bude po zasedání Asociace krajů a s Ministerstvem zdravotnictví se domluví další podmínky, jako je nastavená míra kofinancování a snížení limitu, jak už jsem o tom hovořila. Pak nás čeká ještě 100. výzva. Ta se týká zvýšení připravenosti subjektů zapojených do řešení hrozeb a tam je ta alokace zhruba 1,5 miliardy korun a týkala by se rozvoje laboratorních kapacit nemocnic i infektologických pracovišť jako takových.
Takže tolik zatím k REACT-EU. My nyní tedy čekáme na stanovisko Asociace krajů a pak budeme v té výzvě 98, tedy pokračujeme v hodnocení, a výzva 99 a 100 bude vyhlášena až po těch stanoviscích na základě úpravy Asociace krajů. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Seznámím sněmovnu s dalšími došlými omluvenkami. Paní poslankyně Monika Červíčková se omlouvá dnes ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Lenka Kozlová také z důvodu nemoci a paní poslankyně Helena Langšádlová z pracovních důvodů.
A nyní prosím, aby se slova ujal za navrhovatele tohoto bodu pan poslanec Vlastimil Válek, který, bude-li souhlasit, se stane i zpravodajem. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já bych na úvod chtěl paní ministryni moc poděkovat. To je velmi dobrý a konstruktivní přístup a ještě jednou za něj chci poděkovat. Chtěl bych upozornit, že přesto ta výzva má několik problémů, a z mého pohledu je potřeba, abychom i na tyto problémy se podívali a nějakým způsobem je vyřešili.
Ten první problém je, že bychom měli asi přece jenom prověřit, jakým způsobem docházelo k přihlašování, jestli opravdu všichni dodrželi ty podmínky, jestli některé to zařízení nebylo zvýhodněno, a Poslanecká sněmovna by měla být asi jasně informována o tom, jak to probíhalo. Druhá věc, která si myslím, že je velmi důležitá, je ta věc, že v preambuli té výzvy 98 se uvádí, že se má jednat o posílení páteřní sítě zdravotnických zařízení, a je tam jasně definováno, že by to měla být ta zařízení, která se nejvíce podílela na péči o pacienty s covidem. Tedy tato dvě kritéria podle mě by měla být zohledněna. To, jak se které zařízení podílelo na péči s covidem, si myslím, že v této Poslanecké sněmovně většina z vás ví, protože některé nemocnice jako sokolovská tady byly zmíněny a jsou to i jiné. Navíc pan premiér, a asi to byl správný krok, respektive ministr zdravotnictví tehdejší definoval některé nemocnice jako ty, které mají poskytovat péči pomocí ECMO, což si asi všichni pamatujeme, a potom ty, kde jejich jipky mají sloužit k poskytování péče o ty pacienty.
Co je větší problém z mého pohledu, je ta páteřní síť zdravotnických zařízení, protože pokud si dobře vzpomínám, vědecká rada, pět ministrů zpátky, tedy teď znovu se vracevšího pana ministra Vojtěcha, tehdy předložila materiál, s kterým ministerstvo souhlasilo, ale bohužel pak se změnil několikrát ministr. Na poslední vědecké radě, teď tedy nové, kterou už jmenoval buď pan ministr Blatný, nebo ministr Arenberger, to přesně nevím, za Asociaci fakultních nemocnic profesor Štěrba, ředitel Fakultní nemocnice Brno, předložil návrh po konzultaci s ostatními členy vědecké rady, jak by páteřní síť měla vypadat. Vědecká rada definici takto navrhované páteřní sítě přijala, doporučila ji ministrovi, ale ten mezitím odstoupil. Tak by bylo velmi dobré, kdyby Poslanecká sněmovna - a to by pak byl druhý bod usnesení, který bych navrhoval - získala jasnou informaci, co je to páteřní síť zdravotnických zařízení, a aby ta páteřní síť byla taxativně vyjmenována. Myslím si, že tím můžeme udělat tlustou čáru za dlouhodobou diskusí o páteřní síti.
Třetí bod, na který bych si dovolil upozornit a který by bylo dobré, abychom prodiskutovali, vyřešili, a ten je velmi důležitý z mého pohledu. Někdy začátkem roku dostaly dvě fakultní nemocnice - zase jsme to tady projednávali v Poslanecké sněmovně - nařízení, že musí nakoupit lék Remdesivir v poměrně velkém objemu. Nemocnice v tom léku mají zhruba - jedná se o Fakultní nemocnici Motol, Fakultní nemocnici Brno - v tom léku mají zhruba 300 až 400 milionů každá z nich. Ale z toho léku bylo použito - ten lék měl být v těchto nemocnicích uložen a ostatní zdravotnická zařízení v České republice ho měla kupovat a léčit s ním pacienty. Obě ta zdravotnická zařízení toho léku využila určité množství, ale ostatní zdravotnická zařízení v České republice ho využila minimum. To znamená, když to velmi zjednoduším, za několik set milionů v obou těchto nemocnicích je lék Remdesivir, který expiruje v roce 2023, v podstatě pro něj není využití, a tím pádem obě tyto fakultní nemocnice skončí ke konci roku jenom kvůli tomuto léku se ztrátou několik set milionů, kterou jim v podstatě nemá kdo jak uhradit. ***
