(17.20 hodin)
(pokračuje Fiala)
Ano, budeme hlasovat o návrhu na přerušení tohoto bodu dnes do 17.30. Je tu žádost o odhlášení. Všechny jsem vás odhlásil. Přihlaste se prosím znovu svými kartami.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování číslo 178 přihlášeno 85 poslanců, pro 33, proti 6. Návrh nebyl přijat.
Nyní budeme hlasovat o přerušení do 17.45 hodin.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování číslo 179 přihlášeno 87 poslanců, pro 35, proti 3. Návrh nebyl přijat.
Budeme hlasovat o návrhu na přerušení do čtvrtka po projednání informace k maturitám.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování číslo 180 přihlášeno 86 poslanců, pro 62, proti 14. Návrh byl přijat.
Takže jsme tím i upravili čtvrteční jednání: po bodu 319 tedy následuje informace o maturitách a poté bude zařazen bod informace vlády k otevření škol. V tuto chvíli v souladu s rozhodnutím Poslanecké sněmovny přerušuji projednávání tohoto bodu.
Nyní se budeme zabývat bodem číslo
56.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 452/2001 Sb.,
o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně
zákona o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 989/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Tedy upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. Máte slovo.
Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jedná se o vládní návrh, který byl zpracován v souvislosti s plněním legislativních závazků naší země vyplývajících z členství v rámci EU a kterým se mění jeden ze zákonů upravujících práva průmyslového vlastnictví. Text zákona o ochraně označení původu a zeměpisných označeních a o změně zákona o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů se tímto návrhem přizpůsobuje právě nařízení Evropského parlamentu Unie po přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označení původu a zeměpisných označení a dalším nařízením Evropského parlamentu a Rady, která se dotýkají ochrany označení původu a zeměpisných označení ve výlučné unijní pravomoci.
Do tohoto zákona se promítají rovněž závěry uvedené v rozsudku soudního dvora, podle kterých je nutno odstranit takzvanou dvojkolejnost ochrany označení původu a zeměpisných označení, a to v případech, kdy je takovému označení poskytována ochrana unijním právem. Dochází tedy ke zrušení národní úpravy ochrany označení původu a zeměpisných označení zemědělských výrobků, potravin, a to včetně vína a lihovin, u nichž je ochrana označení původu upravena několika přímo použitelnými předpisy EU.
Návrh zákona rovněž odráží skutečnost, že přistoupení Evropské unie k Ženevskému aktu umožňuje získat pro unijně zapsaná označení vedle ochrany unijní i ochranu mezinárodní, přičemž navrhovaná úprava předpokládá, že Česká republika přistoupí k Ženevskému aktu Lisabonské dohody. Účinnost je od 1. července 2021 a byla stanovena s ohledem na to, aby dotčení uživatelé označení původu měli dostatečný časový prostor pro seznámení se s novou právní úpravou. Návrh zákona stanoví rovněž lhůty pro podání žádosti o unijní zápis a žádosti o mezinárodní zápis, aby mohly být žádosti včas vyřízeny. Nad rámec zmíněných změn obsahuje tento návrh ještě drobné legislativní a technické úpravy.
Vážené dámy, vážení pánové, chtěl bych vás tímto požádat o podporu tohoto materiálu. Důvodem je zajištění ochrany práv uživatelů dosavadních národních označení původu a zeměpisných označení. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji a prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, a tou je paní poslankyně Květa Matušovská. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Květa Matušovská: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, kolegyně, kolegové. Ráda bych vás seznámila se svou zpravodajskou zprávou k tisku 989.
Česká republika, jak už tady bylo řečeno, je od roku 1966 členem Lisabonské dohody. V roce 2015 byl tento Ženevský akt modernizován. Předmětem Ženevského aktu a zákona o ochraně označení původu a zeměpisných označení, což je název oblasti, určité místo; umožňuje chránit výrobky, které mají charakteristické vlastnosti spojené s tímto územím, jejich kvalitou nebo vlastností zboží charakteristickou přírodními a lidskými faktory. Výrobky jsou chráněny proti zneužití a je zachována jejich exkluzivita.
Návrh přichází k pokračování ochrany označení původu, zeměpisných označení pro tradiční české výrobky. Doposud byla chráněna Lisabonskou dohodou. Jestliže nepřistoupí Česká republika co nejdříve k jejímu revidovanému znění, to znamená k Ženevskému aktu, a nepožádá o zápis tradičního označení také podle Ženevského aktu, bude to mít tyto důsledky:
1. Zanikne mezinárodní ochrana českých označení u členů zemí Lisabonské dohody.
2. Nevznikne mezinárodní ochrana v zemích Ženevského aktu.
3. V budoucnu bude označení chránit pouze na území členů Ženevského aktu, nikoliv v zemích Lisabonské dohody.
Jde například o označení, jako je Budějovický Budvar, žatecký chmel, pardubický perník nebo třeba třeboňský kapr. Je třeba, aby se včas provedly požadované úkony. Tuzemští výrobci a malé podniky musí být v předstihu o všem informováni a mít dostatek času na přípravu příslušných žádostí. V případě nedodržení ochranných lhůt by také jejich ochrana mohla zaniknout. Je nezbytné, aby Poslanecká sněmovna schválila návrh ještě v tomto období. Předložený návrh je v zájmu českých zemědělců a výrobců potravin, neboť zajistí ochranu jejich výrobků na mezinárodní úrovni. Vláda také navrhuje návrh zákona schválit v prvním čtení podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji a otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí pan předseda Zbyněk Stanjura. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Děkuji panu ministrovi i paní zpravodajce za popis, zevrubný popis tohoto návrhu zákona. Souhlasím s paní zpravodajkou, že je cílem - naším společným - to schválit v tomto volebním období. Jsme teprve v březnu. Já si myslím ale, že nemáme používat § 90 odst. 2, takže dovolte, abych jménem dvou poslaneckých klubů ODS a TOP 09 vznesl veto, ale současně abych navrhl, abychom lhůtu mezi prvním a druhým čtením zkrátili na 30 dnů. Tímto žádným způsobem nebude ohroženo přijetí, jsme někde kolem 10. dubna a můžeme na schůzi projednávat druhé čtení. Já to považuji za užitečné, protože debata může přinést i některé konkrétní pozměňovací návrhy. Takže berte to jako veto, ale současně i návrh na zkrácení lhůty mezi prvním a druhým čtením na 30 dnů. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Zaznělo veto, nebudeme se tedy tímto návrhem zabývat podle § 90 odst. 2 a současně zazněl návrh na zkrácení lhůty na 30 dní, o kterém budeme hlasovat po rozhodnutí o přikázání výborům. Jsme v obecné rozpravě. Hlásí se prosím ještě někdo do obecné rozpravy? Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu končím. A nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání... Pardon, zájem o závěrečná slova, jestli má pan ministr, paní zpravodajka? Ne. ***
