(11.40 hodin)
(pokračuje Maláčová)
Teď se bavíme o přídavku na dítě pro pracující rodiny s dětmi. V koronakrizi jsme zavedli ošetřovné, velmi nadstandardní, aby rodiče nemuseli mít starosti, když musí zůstat doma s malými dětmi. To znamená: pomáháme rodinám s dětmi, žádná vláda neudělala pro rodiny s dětmi tolik jako tato. Je to priorita, a ještě jednou opakuji, že lidé, kteří dělají všechno správně, jsou v podstatě nositeli základních hodnot naší společnosti, pracují a vychovávají své děti, pečují o své blízké, zajímají se o svou rodinu, by měli být podpořeni. A myslím si, že debata, jestli 14 900, nebo 18 600, omlouvám se, nevím, jestli je ta částka 18 600 správná, je podle mě nedůstojná. Podle mě musíme směřovat k tomu, aby přídavek na dítě, stejně jako porodné, byl pro všechny rodiny, aby to byla plošná podpora rodin. Nicméně z rozpočtových důvodů jdeme na to, že se pomůže 250 000 dětem, je to lepší než nic. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Poslední přihláška - ještě paní poslankyně Kateřina Valachová v rozpravě. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Valachová: Pane předsedající, kolegové a kolegyně, vážená paní ministryně, já s ohledem na to, že tento návrh zákona je velmi naléhavý pro pomoc dětem, ale zároveň tedy poslanecké kluby uplatnily veto, tak bych poprosila za poslanecký klub sociální demokracie, abychom hlasovali o několika možnostech zkrácení lhůt. Dávám tímto návrh na zkrácení o sedm, pokud by neprošlo, na dvacet, a pokud by neprošlo, tak na třicet dnů. Jsou to tři varianty zkrácení. Já věřím, že jedna z nich projde, a myslím si, že všichni chceme, abychom shodu na přímé pomoci dětem nejenom v této těžké době, ale zejména v této těžké době nalezli co nejdříve. Takže ještě jednou, sedm, dvacet a třicet dnů, pane předsedající. Děkujeme vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já tomu rozumím, paní poslankyně, ale protože jde o vládní návrh, já potřebuji stanovisko vlády, jestli souhlasí se zkrácením na méně než 30 dnů, a to tady musí být deklarováno, jinak bych o tom nemohl dát ani hlasovat. Takže paní ministryně, já nevím, jestli to můžete za vládu vyjádřit, protože takový dokument tady nemám. Vzhledem k tomu, že to bylo v § 90, tak mohu předpokládat, že to je hlasovatelný návrh, ale stanovisko tady pozitivně nemám.
Takže pokud nikdo nic nenamítá proti hlasování o sedmi, dvaceti a třiceti, tak můžu dát hlasovat vzestupně, to znamená nejkratší, potom dvacet a pak třicet, protože třicet je hlasovatelné v každém případě podle zákona o jednacím řádu. Teď to beru na sebe.
Vzhledem k tomu, že vláda předložila návrh zákona v režimu 90 odst. 2, beru to tak, že je hlasovatelný návrh na zkrácení lhůty k projednání mezi prvním a druhým čtením na 7 dnů. Namítá někdo něco proti postupu předsedajícího? Není tomu tak.
Můžeme tedy hlasovat o tomto návrhu, a to v hlasování pořadové číslo dvě stě jedna, které zahájím, ale za chvilku, nejdřív vás odhlásím. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. (Předsedající gonguje.) Já jsem několikrát vyzval, aby se diskuze k jiným tématům odehrávaly v předsálí, tak přece jen posečkám, až bude dostatek přihlášených a stabilizuje se počet přítomných.
Budeme hlasovat o zkrácení lhůty pro jednání mezi prvním a druhým čtením na 7 dnů.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 201 a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 201 z přítomných 84 pro 15, proti 22. Návrh nebyl přijat.
Nyní zkrácení na 20 dnů.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 202 a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo přítomno 86, pro 18, proti 1. Návrh nebyl přijat.
Nyní tedy budeme hlasovat o zkrácení lhůty k projednání na 30 dnů, a to v hlasování pořadové číslo 203, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro? (Pro 82, proti nikdo.)
Uvědomuji si, že jsem změnil pořadí hlasování, ale ptal jsem, jestli někdo něco namítá proti postupu předsedajícího a námitku jste nikdo neuplatnil. A vzhledem k tomu, že nebyl návrh ani na zamítnutí, ani na vrácení, bylo to hlasování podle zákona o jednacím řádu.
Nyní se tedy vrátíme k tomu, že se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo jiný garanční výbor? Nikoho nevidím.
Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 204, které jsem zahájil. Kdo je pro to, aby výbor pro sociální politiku byl výborem garančním? Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 204 z přítomných 88 pro 88, nikdo nebyl proti. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru.
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalším výborům. Má někdo návrh na další výbor k projednání? Není tomu tak. V tom případě mohu konstatovat, že jsme ukončili první čtení s tím, že garančním výborem je výbor pro sociální politiku. Lhůta pro jednání je zkrácena na 30 dnů s tím, že také mohu ukončit bod č. 51.
Budeme pokračovat v projednávání. Děkuji paní ministryni práce a sociálních věcí, že zůstala u stolku zpravodajů, a o to, aby zaujal své místo u stolku zpravodajů, požádám pana poslance Marka Nováka, který je zpravodajem tisku 911.
Budeme projednávat bod
52.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb.,
o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
/sněmovní tisk 911/ - prvé čtení
Nyní tedy budeme jednat, jakmile se uklidní situace a diskuze o jiných tématech, než je sociálně-právní ochrana dětí, bude přenesena do předsálí. Kolegové a kolegyně, prosím o klid! Děkuji. Nyní z pověření vlády tento tisk 911 předloží paní ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Prosím, paní ministryně.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ještě jednou dobrý den. Cílem této novely, tohoto návrhu zákona je pomoci dětem, které mají od začátku svého života v životě obrovskou smůlu. Cílem je zajistit jim kvalitní náhradní rodinnou péči, protože nemohou vyrůstat u svých rodičů a úlohou státu je se o tyto děti adekvátně postarat. Asi víte, že aktuálně je v České republice zhruba 8 000 dětí, které žijí v ústavech, z toho zhruba 1 500 je mladších tří let. Asi nemusíme diskutovat o tom, že následky ústavní péče si tyto děti často nesou do konce života a my to chceme změnit. Když jsme vyjednávali tuto novelu zákona, včera jsme ji představovali, se zástupci různých forem náhradní rodinné péče, tak jsem zmiňovala, že si nechci vybírat mezi jednotlivými formami náhradní rodinné péče, protože si myslím, že každá má svoji důležitou roli v celém tom systému a každá je důležitá. Nicméně teď bych se chtěla vyjádřit ke třem základním otázkám. Ta první je pěstounská péče. Jak sílící problém pěstounské péče je, ukazuje nedostatek pěstounů na přechodnou dobu, kteří jsou v podstatě připraveni převzít dítě do krátkodobé péče během dvaceti čtyř hodin. ***
