(16.50 hodin)
Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Děkuji. Já bych odpověděla. My jsme měli na letošní rok schválený ten dotační rámec jak pro Regeneraci sídlišť, to znamená toho veřejného prostranství, tak Výstavbu 320 milionů, což samozřejmě bylo velmi málo. A pokud by se neschválila ta změna rozpočtu, už bychom museli zastavit dotace do programu Výstavba, která je aktuálně ve výši 274 milionů a 92 milionů na regenerace sídlišť.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Otevírám podrobnou rozpravu. Do podrobné rozpravy se nikdo nehlásí. Podrobnou rozpravu končím. Budeme hlasovat. Návrh usnesení je jednoduchý: "Poslanecká sněmovna schvaluje sněmovní tisk 805 v předloženém znění." Alespoň tak nám to navrhl výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj.
Já jsem mezitím přivolal poslankyně a poslance, kteří nebyli v sále. Myslím, že jsme připraveni na hlasování.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 219. Přihlášeno 177 poslanců, pro 138, proti nikdo. Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen.
Děkuji paní ministryni, děkuji panu zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu.
Přistoupíme k projednávání bodu
387.
Vládní návrh zákona, kterým se zrušuje zákonné opatření Senátu
č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších
předpisů, a mění a zrušují další související právní předpisy
/sněmovní tisk 866/ - druhé čtení
Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová... (Ministryně zůstává sedět v lavici.) Paní ministryně je tady, ale neslyšela moji výzvu, aby nás seznámila nebo uvedla předložený návrh zákona ve druhém čtení, ale už se tak stalo. Prosím, máte slovo.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dneska mám nějaké nedostatky, omlouvám se. Přijdu pozdě o dvě minuty, teď se zakecám, tak už se to nestane. Budu se snažit.
Dámy a pánové, dovolte mi představit vám návrh zákona, kterým se zrušuje zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, a mění se a zrušují další související předpisy.
V posledních letech došlo k výraznému navýšení cen nemovitých věcí. Strmý růst cen je jedním z důvodů, který vedl ke ztížení dostupnosti bydlení. Za současného stavu, kdy se společnost potýká s pandemií způsobenou šířením koronaviru a musí se vypořádat s dopady tohoto viru na společnost, je nutné na tuto situaci zareagovat.
Návrh tedy spočívá ve zrušení daně z nabytí nemovitých věcí a zároveň v navazujících úpravách zákona o dani z příjmů, v důsledku čehož dojde ke zjednodušení a zpřehlednění daňového systému a ke zrušení další z daňových výjimek. Zrušením daně z nabytí nemovitých věcí dojde ke snížení nákladů na pořízení vlastního bydlení, které se pro nabyvatele nemovitých věcí rapidně zvyšují růstem cen nemovitých věcí, a tím se také komplikují možnosti získání vlastního bydlení, zejména pro mladé rodiny. Zaplacení daně z nabytí nemovitých věcí představuje další vynaložení značné finanční částky, řádově jde o desítky až stovky tisíc korun navíc, které by jinak mohly být investovány do oprav a rekonstrukcí nemovitých věcí, zařízení domácností a dalších záležitostí spojených s pořízením nemovitých věcí. (Hluk v sále.)
Jako přínos zrušení daně z nabytí nemovitých věcí se tedy předpokládá růst investic do nemovitých věcí z důvodu snížení pořizovacích nákladů, což povede k oživení trhu s nemovitými věcmi a navýšení příjmů států, obcí i krajů z ostatních daní, zejména z daně z přidané hodnoty a daní z příjmů. Dalším přínosem zrušení daně z nabytí nemovitých věcí je snížení administrativních nákladů spojených se správou této daně, a to zejména pro daňové poplatníky. K úspoře však dojde i na straně státu, když nebude nutné tisknout formuláře daňového přiznání a investovat do technické podpory správy daně z nabytí nemovitých věcí. To je také určitě důležité.
V souvislosti se zrušením daně z nabytí nemovitých věcí se rovněž navrhuje několik úprav v zákoně o dani z příjmů. Primárním důvodem pro navržené změny v zákoně o dani z příjmů ve spojení se zrušením daně z nabytí nemovitých věcí je odstranit z daňového systému několik nesourodých prvků, které jsou vzájemně protichůdné. Jelikož poplatníkům nyní zůstanou k dispozici volné finanční prostředky původně určené k uhrazení daně z nabytí nemovitých věcí, nebude tak již potřeba tuto částku kompenzovat prostřednictvím odpočtu úroků z úvěrů na zajištění bytové potřeby od základu daně z příjmů. Tento odpočet navíc dlouhodobě podporoval pouze poplatníky, kteří pro pořízení vlastního bydlení využili dluhového financování. Představoval tedy nesystémovou výjimku. Navržená změna se však bude týkat až poplatníků, kteří si bytovou potřebu obstarají od 1. ledna 2022. Na staré úvěrové vztahy včetně jejich refinancování se tedy použije dosavadní úprava. To jsou časté dotazy.
Další změnou související se zrušením daně z nabytí nemovitých věcí je prodloužení tzv. časového testu pro osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí nepořizovaných pro účely vlastního bydlení, a to z dosavadních pěti na deset let. V zásadě se tak odnímá větší část daňové výhody, kterou mají v tuto chvíli investoři, kteří investují do nemovitých věcí, čímž se na trhu s nemovitými věcmi vytvoří větší prostor pro pořizování vlastního bydlení a přispěje se k omezení spekulativního pořizování nemovitých věcí. Tato změna se však nedotkne osvobození z prodeje nemovitých věcí, ve kterých má prodávající trvalé bydliště, nebo když poplatník takovou nemovitou věc nepořízenou pro účely vlastního bydlení prodá a koupí jinou nemovitou věc, ve které bude bydlet. Prodloužený časový test se uplatní až na nemovité věci nabyté od 1. ledna 2021. Staré nemovité věci tak budou nadále osvobozeny podle stávajících podmínek.
Celkový dopad návrhu do veřejných rozpočtů je fiskálně negativní, a to ve výši minus 10,6 miliardy korun v roce 2020, minus 3,8 miliardy v dalších letech. Je to vlastně daň, která je výlučně výnosem státního rozpočtu. Daň z nabytí nemovitých věcí je výlučná daň státní, a tedy její zrušení se dotkne pouze státního rozpočtu, to jsem teď řekla. Naopak v důsledku již zmíněného nárůstu výběru daně z příjmů a daně z přidané hodnoty lze právě v důsledku těch multiplikačních dopadů očekávat nárůst příjmů krajů až ve výši 0,2 miliardy korun ročně a nárůst příjmů obcí až ve výši 0,5 miliardy korun ročně.
Děkuji za pozornost a děkuji za podporu tohoto návrhu.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. V prvém čtení byl návrh přikázán rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Sněmovní tisk 866/1 je usnesení výboru, které nám bylo doručeno. Zpravodajem výboru je pan poslanec Karel Rais. Prosím, aby nás informoval o jednání výboru, případně o pozměňovacích návrzích. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den. Rozpočtový výbor se věnoval této problematice, padlo tam několik pozměňovacích návrhů, ale rozpočtový výbor v podstatě schválil vlastně jediný návrh a to byl tedy ten vládní návrh ve znění, který tam citován paní ministryní.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Hlásí se někdo do obecné rozpravy? Do obecné rozpravy se hlásí pan poslanec Vojtěch Munzar jako první a další přihlášky si postupně zaznamenám. Prosím, pane poslanče, máte slovo.***