(19.50 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Vzdala jsem i veškeré snahy o nějaké slevy, protože by se nevědělo, od čeho by se ta sleva odvíjela. V tom všem jsem ustoupila. Neustoupila jsem v jediné věci, a to je těch 25 %. V tom jsem neustoupila, z toho důvodu, protože vláda se nakonec rozhodla - my jsme pracovali s částkou 50 mld. s tím, že jsme si řekli, že to vyzkoušíme a případně pak přijdeme s jiným zákonem. Nakonec se vláda rozhodla, že tam dáme 150 mld., protože i banky říkají, že - myslím hodnota té záruky - banky říkají, že to bude rychle pryč. Samozřejmě ČMZRB to bude dávat po tranších, to nebude hned, my se ještě domlouváme na tom systému, jaký by zvolila, jestli to bude podle podílu na trhu, nebo jestli tam prostě vytvoříme nějaké podmínky, to ještě s nimi ladíme. Bude do toho samozřejmě vstupovat Česká národní banka jako orgán dozoru a dohledu, takže my počítáme s tím, že po nějaké tranši Česká národní banka to celé zdohleduje a zkontroluje a řekne, jak ona to vidí a případně třeba jak je to i s kapitálovou přiměřeností Českomoravské záruční a rozvojové banky atd., protože v tuto chvíli to nikdo pořádně neví, co to přinese.
Těch 25 %, což znamená tedy 150 mld, co rozhodla vláda, odpovídá 25 % portfoliové záruky, znamená, že krát čtyři jsme na 600 mld., a to jsme viděli jako velice dobrou věc, že banky dají do systému, do ekonomiky, 500 mld. To znamená, každý ten pozměňovací návrh, který tady pánové citovali, ať už to je pan poslanec Onderka, nebo pan předseda Stanjura, v podstatě znamená snížení té částky, která půjde do ekonomiky. V jednom případě to je 450, v jednom případě je to 490 mld. místo těch 600.
Samozřejmě zaznívaly ze strany bank, protože oni pracovali s tím procentem 33 % - 30 nepadlo, to zaznělo až tady od pana Onderky, my jsme pracovali s 25 - a zaznívalo, že čím to procento bude nižší, tak tím hrdlem propadne méně firem, nebo že méně firem na to dosáhne. To by mě samozřejmě mrzelo, to bych určitě nechtěla. Zvláště bych si to nepřála u těch malých a středních firem. Proto jsem požadovala nějakou analýzu. Chtěla jsem nějaké podklady, nějakou analýzu, ze které by to vyplynulo. Taková, když tedy stojí ty fronty, jak říkaly banky, taková analýza není.
Je potřeba si uvědomit, že my jsme na jedné lodi. My máme zájem na tom, abychom pomohli našim občanům, našim českým firmám, protože nechceme, aby nás jednou koupil kdoví kdo, ale rozhodně banky nás potřebují také, protože se potřebujeme vzájemně, to jsou klienti těch bank, to jsou naši občané, naše české firmy a současně klienti bank, takže jsme na jedné lodi a já jsem ráda, že to banky budou dělat, protože banky jsou jediné, které by byly schopné to dělat.
Já jsem byla ochotna debatovat o tom parametru při přípravě. Nakonec vláda to schválila jednomyslně. Nicméně nedostala jsem pro ten argument těch 33 % - tedy byla ve hře vlastně dvě čísla, 33 a 25 - žádné podklady. Takže já osobně ani nevím, já ten argument ani nechápu, protože tu bonitu bude posuzovat ta banka, bude na ní, jak nastaví kritéria, a já se domnívám, že když je tam tak vysoká státní záruka, že je může nastavit benevolentněji, což bezesporu udělá.
Ještě tady padaly různé dotazy. Podmínky jsou v podstatě jediné. Podmínky jsou takové, že je tam určitý počet zaměstnanců, buď do 250, nebo od 250 do 500. Víte, že Poslanecká sněmovna schvalovala, a schválil to i Senát a už to podepsal i pan prezident, ten COVID IV, neboli EGAP, což bude pro firmy nad 500 zaměstnanců. Takže toto v podstatě je jediná podmínka.
K návrhům, které tady padaly. Já určitě nějaké usnesení podpořím, abych prostě dala najevo dobrou vůli, nebo navrhnu podpořit, já nehlasuji, ale průlom do bankovního tajemství prostě podpořit nemůžu. Říkám to otevřeně. Je to vztah mezi bankou a klientem, a pokud bychom tam dali nějakou podmínku, že se prolomí bankovní tajemství a že se to bude někde vyvěšovat, tak to určitě ztíží podmínky pro žádosti a odradí to celou řadu firem. Takže toto opravdu - my jsme to i debatovali, to není tak, že bychom ten problém slyšeli včera poprvé. Já jsem to říkala i na rozpočtovém výboru, že jsme to téma debatovali, protože zaznívá, aby to nešlo do nějakých daňových rájů. My dokonce máme u Pětadvacítky omezení, že je to vázáno na důchodové pojištění, tak to nemůže dostat nikdo z daňového ráje z fyzických osob, ale tady prostě je to vztah banka a klient.
A to je asi všechno. Děkuji vám za podporu. Ten zákon je velmi důležitý. Zavnímala jsem, že ho budou všichni podporovat, nevím jak SPD, ale vy všichni, co jste vystupovali, tak jste ho podpořili. Ať už podpoříte jakýkoliv parametr, já samozřejmě budu vděčná za ten, který jsme navrhli, ale na druhé straně je důležité, aby ten zákon spatřil světlo světa, aby byl účinný a aby banky mohly podle něj začít rychle postupovat, protože firmy to potřebují. Děkuji vám.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Závěrečné slovo pan zpravodaj.
Poslanec Pavel Juříček: Děkuji za slovo. Ještě jsem chtěl doplnit dvě věci, které tomu zákonu ještě předcházely, nebo jsou součástí tohoto. První věc je, je potřeba si uvědomit, že jsme načetli zákon, který byl o České národní bance a o našich komerčních bankách, jakým způsobem se uvolňují parametry vyhodnocování jednotlivých firem. Ty firmy, které byly v defaultu, tak dnes jsou ve stage 2, a které byly stage 2, jsou dnes stage 1. Jinými slovy, právě to je to síto, které by pak následně mohlo být co nejširší.
A druhá věc, která tady také ještě nezazněla. Je potřeba si uvědomit, že pokud opravdu odhlasujeme 25 %, jak zní vládní návrh, tak to znamená 600 mld. korun do podnikatelského prostředí. A to je zhruba polovička všech úvěrů, které banky v České republice daly. To je tak významné, že si myslím, že opravdu tomu podnikatelskému prostředí neuvěřitelně pomůžeme. Pokud bychom opravdu odhlasovali ta menší procenta nebo ta vyšší procenta záruk, tak je potřeba si uvědomit, že 450 mld. už je nikoliv půlka z celého objemu podnikatelských úvěrů, ale už je to jenom třetina. A to si myslím, že je také významný faktor, abychom si uvědomili, že na to by měly dosáhnout ty firmy co nejvíce, a tím, že Česká národní banka, a my jsme jim to odhlasovali, že ty parametry se uvolnily, tak dneska tím sítem projde podstatně více firem.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Končím druhé čtení tohoto návrhu. Na základě dohody přerušuji tento bod až do projednání dalších bodů ve druhém čtení, které byly navrženy ve zkráceném jednání. Poté se vrátíme ke čtení třetímu.
Otevírám bod
7.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 355/2019 Sb.,
o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, ve znění zákona č. 129/2020 Sb.
/sněmovní tisk 833/ - zkrácené jednání
Před projednáním vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, ve znění zákona č. 129/2020 Sb., sněmovní tisk 833, zkrácené jednání, bychom podle § 99 odst. 5 měli posoudit, zda jsou podmínky pro projednání zmíněného návrhu zákona ve zkráceném jednání. Otevírám k tomuto obecnou rozpravu. Ptám se, zda má někdo zájem o vystoupení. Nikoho nevidím. Obecnou rozpravu končím. Přistoupíme k hlasování. Já jsem přivolal kolegy z předsálí.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že nadále existují podmínky pro projednání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, ve znění zákona č. 129/2020 Sb., sněmovní tisk 833, ve zkráceném jednání."
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování číslo 73, přihlášeno 99, pro 88, proti nikdo. Návrh usnesení byl schválen. ***