(18.40 hodin)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je to procedurální návrh, o kterém nechám bezprostředně hlasovat. Já jsem vás už několikrát svolal do jednacího sálu.
Takže zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, abychom jednali po 19. i 21. hodině. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 70, přihlášeno 82 poslankyň a poslanců, pro 71, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Poprosím pana ministra a vicepremiéra Havlíčka, aby se ujal úvodního slova k tomuto materiálu. Prosím.
Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, vážená paní vicepremiérko, dovolte, abych k tomu řekl jenom několik slov, protože je pravda, že jsme jako Ministerstvo průmyslu a obchodu participovali na požadavcích na tento program, který považujeme obecně za možná jeden z nejdůležitějších v rámci podpory ekonomiky, a to nikoliv pouze v tom krátkodobém horizontu, ale v tom střednědobém a dlouhodobém, protože je pravda, že v těch prvních fázích musíme odchytat ty největší problémy, tzn. operativní problémy firem, ať už co se týká podpory živnostníků, co se týká podpory přes kompenzace mezd, kurzarbeit, Antivirus apod., případně přes různé odklady. Bude nás čekat nesmírně náročná cesta obnovy ekonomiky a postavení na nohy a bez likvidity, bez hotovosti nemáme šanci to zvládnout.
Nepochybně většina z vás ví, že se rozjely programy COVID-1, COVID-2, COVID Praha atd., nicméně není možné dále pokračovat ve způsobu vyřizování těchto programů tak, jako jsme je nastavili nikoliv ve víře špatné, ale proto, protože jiná možnost v rámci ČMZRB nebyla. ČMZRB je malá banka, banka, která byla vždycky konstruována tak, aby dokázala udělat určitý objem záruk v daném roce. A pouze pro vaši informaci, během řádově čtyř týdnů oni musí zvládnout to, co se jindy dělá rok a půl. Jsou totálně přetíženi a zavaleni tisíci a tisíci žádostí, které v současné době jsou někde na hranici 20-23 miliard korun, které musí vydodat, resp. schválit v tom tzv. původním systému, který byl buď tím, že to ta banka rovnou poskytuje, anebo tím, že to poskytují jednotlivé banky s garancí ČMZRB, nicméně tak, že ČMZRB musí každý úvěr kontrolovat. To je právě to, co dneska činí. A i když jede 24 hodin denně 7 dní v týdnu a i když jsme ji posílili řádově o sto lidí, tak pochopitelně tam dochází k tomu, co se nám nelíbí, a to je k prodlení, že ti klienti čekají třeba tři týdny, čtyři týdny na to, než se jim jejich úvěr vyřídí. Jinými slovy, v situaci, kdy bychom takhle měli odfinancovávat řádově stovky miliard korun, je naprosto nemyslitelné, že by se to dělalo tímhle způsobem. Kapacitně, ale pochopitelně i technicky by se to vůbec nezvládlo.
Takže jediná možnost je přejít na tenhle, řekněme, ojedinělý nástroj, my tomu říkáme plošná, nebo chcete-li portfoliová záruka, kdy stát je připraven zaručit objem, který byl stanoven po dlouhých, nelehkých diskusích na limit 150 miliard korun. Logicky ten limit v tuhle chvíli bude připraven pro komerční banky, které budou mít uzavřenou smlouvu s ČMZRB, a tyto banky budou vydodávat jednotlivé zdroje prostřednictvím svých úvěrových mechanismů, pochopitelně s tou zárukou, která je těch 80 nebo 90 % z mého pohledu, nebo z našeho pohledu velmi rozumná a blíží se ostatním zemím, které dokonce některé dávají i 100 %. Můj osobní názor je, že 100 % je zbytečně, že je třeba, aby tam ten partner, ten, kdo si bere úvěr, měl třeba 10% participaci, čili 90 % pro malé a střední firmy a 80 % pro střední firmy si myslím, že je logické a že je správné.
Díky tomuto schématu dokážeme dostat do ekonomiky resp. mezi podnikatele řádově 500 až 600 miliard zdrojů, záleží na tom, jaký tam bude nastaven ten multiplikační efekt. Ano, to je, pravda, věc, která se náročně dojednává. Je pravda, že doposud jsme to dělali s tím multiplikačním efektem čtyřnásobným, tzn. bylo to 25 %. V tuto chvíli diskutujeme o tom, jestli podíl rizika těch bank zvednout na vyšší míru, přičemž je zřejmé, že čím dál tím více firem se dostává do problémů. A v tuto chvíli je pochopitelně naší snahou, aby pokud možno co nejméně zůstalo v těch sítích, které nebudou odfinancovány. Je pravdou, že to pro ty banky je logicky i výhodnější, pokud tam bude větší obnos.
To znamená, je k diskusi, jakým způsobem to případně posunout, ale v každém případě tento program je program, který bychom měli schválit a měl by pomoct udržet hotovost v podnikatelském sektoru v těch následujících měsících. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: S přednostním právem mám přihlášeného pana předsedu Jurečku. Zeptám se, jestli chce vystoupit v rozpravě nebo... Protože ještě jsme nerozhodli o ničem. A pan předseda Rakušan chce jenom nějaké technické sdělení k hlasování. Prosím.
Poslanec Vít Rakušan: Já se moc omlouvám, kolegyně, kolegové. Děkuji, pane místopředsedo, nebudu zdržovat. Jenom bych chtěl pro stenozáznam říct, že v hlasování číslo 62 mám na sjetině pro, a hlasoval jsem proti. Nezpochybňuji hlasování. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobrá. Rozpočtový výbor, jemuž byl vládní návrh zákona přikázán, rozhodnutím předsedy jej projednal a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 832/1. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Pavel Juříček, informoval nás o projednání tohoto návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Pavel Juříček: Dobrý den, dámy a pánové. Já musím říct, že z toho balíku, který se chystá, nebo který jsme už odhlasovali z hlediska podpory občanů, podnikatelů, organizací, je pravděpodobně toto naprosto zásadní tisk, zásadní zákon, který předkládá vláda, a včera na rozpočtovém výboru byl všemi hlasy odsouhlasený právě ten vládní návrh, který tady už říkala paní ministryně. Když jsem ten zákon četl, tak musím říct jako podnikatel - a tady musím říct, že nejsem v konfliktu zájmů, protože se mě, mé firmy, tento zákon netýká, protože ten zákon se týká skutečně malých a středních podnikatelů, firem do 250 zaměstnanců a firem do 500 zaměstnanců - musím říct, že jsem byl velmi, velmi překvapen obrovskou velkorysostí toho, co vláda připravila právě pro malé a střední podnikání.
Včera jsem také říkal na rozpočtovém výboru několik důvodů, proč jsem byl překvapen. Za prvé, pro firmy, které mají do 250 zaměstnanců, je garance úvěru ve výši 90 %. Jinými slovy, je to zalimitováno 50 miliony, takže skutečně ta firma může mít garanci státu prostřednictvím Českomoravské rozvojové banky ve výši 45 milionů. A firma, která má více než 250 zaměstnanců do 500, má 80 % garance, tzn. z 50 milionů 40 milionů. To je naprosto neobvyklé.
Druhá věc, která mě tam velmi překvapila, byla záležitost, že to jsou všechno úvěry, které se mohou datovat až do 31. 12. 2020. To neznamená, že to je teď, hned, ale že ty firmy si na tyto záruky prostřednictvím Českomoravské rozvojové banky a prostřednictvím komerčních bank mohou sáhnout do konce letošního roku. Takže všechny ty firmy se můžou na to dostatečně připravit a můžou jak rychle, tak pomaleji, podle toho, jakým způsobem se jim bude vyvíjet situace a jejich cash flow. A je to až do roku 2024. Takže ono to není jenom krátkodobé hledisko, ale prosím vás, je to už střednědobé hledisko.
A poslední věc, která mě překvapila, kde jsem nečekal, že by vláda byla ochotná dát do toho 150 miliard, a s tím multiplikačním efektem 20 % portfolia, kterým vlastně de facto budou ty v uvozovkách špatné úvěry, tak ty skončí de facto na státu. A s tím multiplikačním efektem, jestliže to takto odsouhlasíme, jak je ten vládní návrh, tak do systému, podnikatelského systému, a do celého prostoru podnikání, se dostane 600 miliard korun.***