(Jednání pokračovalo v 15.50 hodin.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Uplynulo pět minut, máme 15.50, takže můžeme pokračovat. Před projednáváním vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 829, zkrácené jednání, vás samozřejmě všechny odhlásím. Je to žádost o tohle? Ne. Chcete do toho teď vstoupit? Dobře. Všechny vás odhlásím, přihlaste se znovu svými hlasovacími kartami, protože jsme změnili počty.
Slovo má s přednostním právem předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Pane místopředsedo, mám prosbu na vás a další řídící. Vzhledem k tomu, že jsme v polovičním počtu, myslím, že budeme pracovat i v tom režimu, že mnozí budou v kancelářích, tak jenom aby byl před hlasováním dostatečný prostor na to, abychom na něj došli. To je jenom prosba pro vás a všechny další řídící schůze. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano. Je to ta dohoda, co už byla před čtrnácti dny, takže sdělím, a myslím, že i všichni následující předsedající budou respektovat, že před hlasováním uděláme určitý časový prostor, abyste se mohli všichni dostavit.
Nyní tedy budeme pokračovat. Už jsem vás odhlásil. Přihlaste se, prosím, všichni svými hlasovacími kartami - ten, kdo zůstává v sále na dohodnuté kvorum. (V sále je obrovský hluk a neklid!)
Před projednáváním vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění - poprosím vás o klid v sále, teď na mě volají poslanci, protože neslyší - ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 829, zkrácené jednání, bychom podle § 99 odst. 5 měli posoudit, zda jsou podmínky pro projednání zmíněného návrhu zákona ve zkráceném jednání.
Otevírám rozpravu. Nikoho nevidím, takže pokud se již do rozpravy nikdo nehlásí, rozpravu končím. Přikročíme k hlasování.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že nadále existují podmínky pro projednání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 829, ve zkráceném jednání."
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 63 přihlášeni 92 poslanci, pro 85, proti žádný. Návrh usnesení byl schválen.
Nyní přistoupíme k projednávání bodu
3.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb.,
o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 829/ - zkrácené jednání
Předložený návrh uvede ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Pane ministře, prosím, ujměte se slova. (Hluk v sále neutichá.)
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Dámy a pánové, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych nyní předložil ještě mnohem důležitější zákon, než byl ten předchozí. Je to skutečně zásadní novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, která byla operativně připravena v souvislosti s aktuální situací, pokud jde o systém veřejného zdravotního pojištění a financování zdravotní péče v České republice.
Cílem tohoto materiálu je zajistit finanční prostředky pro provedení co nejrychlejšího stabilizačního opatření pro zajištění financování zdravotnictví a udržení dostupnosti a kvality zdravotních služeb na dosavadní úrovni. (Ministr se odmlčel vzhledem k velkému hluku v sále.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já vás poprosím o klid, aby se pan ministr mohl vyjádřit. Prosím.
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Jde o reakci na dopady související s šířením onemocnění COVID-19.
Již v letošním roce dojde k významnému propadu příjmů v systému veřejného zdravotního pojištění v odhadované výši zhruba 40 až 50 mld. korun. Tento propad je dán samozřejmě třemi hlavními faktory, jednak výpadkem za zálohové platby OSVČ, jednak náklady, které jsou spojeny s řešením COVID-19 v rámci poskytovatelů zdravotní péče, a rovněž samozřejmě vůbec otázkou výpadku příjmů systému v souvislosti se zpomalením ekonomiky.
I přes dosavadní rezervy na účtech zdravotních pojišťoven může dojít k vyčerpání systému již v letošním roce, a velmi pravděpodobně by tomu tak bylo. Důsledkem by potom bylo nedostatečné financování poskytovatelů zdravotních služeb a snížení dostupnosti a kvality zdravotních služeb. Nelze přitom odhlédnout od skutečnosti, že zdravotnictví bude nezbytné financovat i v následujících letech, což bude v případě vyčerpání zůstatku na účtech zdravotních pojišťoven a očekávaného pokračování ekonomické krize vysoce obtížné.
Přicházím tedy proto s vládním návrhem zvýšit měsíčně o 500 korun platbu státu za jednoho státního pojištěnce za kalendářní měsíc, a to s účinností od 1. června letošního roku. Zároveň se dále navrhuje od 1. ledna 2021, tedy od příštího roku, navýšení této platby o dalších 200 korun.
Navýšení platby za takzvané státní pojištěnce je za současné situace vhodným nástrojem, neboť umožňuje rychlou alokaci finančních prostředků do oblasti financování zdravotnictví. Dodatečné finanční prostředky budou nadále využity především na udržení výše úhrad poskytovatelům zdravotních služeb na úrovni dohod pro rok 2020, to znamená tak, aby úhrady nebyly jakkoliv kráceny v tomto roce a byly dodrženy veškeré dohody pro letošní rok, dále mimořádné výdaje na zajištění zdravotních služeb souvisejících s šířením onemocnění COVID-19, které se vztahují prakticky na všechny segmenty poskytovatelů zdravotních služeb, dále pak na navýšení úhrad pro rok 2021 aspoň pro ty segmenty zdravotních služeb, které byly nejvíce zasaženy dopady mimořádných opatřeních.
O úhradách pro rok 2021 probíhá právě nyní dohodovací řízení, a je tedy nutné, abychom znali přesně zdroje, se kterými můžeme pracovat, a samozřejmě zdravotní pojišťovny ve spolupráci s poskytovateli zdravotní péče. Také je důležité zajistit motivaci poskytovatelů zdravotních služeb, aby se snažili dosavadní výpadky v poskytování zdravotních služeb ještě do konce roku 2020 dohnat tak, aby nebyla ohrožena jejich dostupnost a čekací doby nebyly prodlouženy na neúměrně vysokou dobu. A rovněž počítáme nadále, a tato finanční alokace nám to umožní, s plošným zavedením nového systému CZ-DRG, známe ho jako DRG Restart, a tím zajištění efektivnějšího vynakládání finančních prostředků za akutní lůžkovou péči tak, aby byla zajištěna finanční stabilita nemocnic, jejichž současně nastavené úhrady jsou pod kalkulovanými náklady projektu DRG Restart.
Očekává se, že v roce 2020 budou při odhadovaném počtu státních pojištěnců zhruba 6 mil. činit dodatečné výdaje státního rozpočtu zhruba něco málo přes 20 mld. korun oproti původnímu předpokladu. V příštím roce bude oproti současnému stavu, pokud by nedošlo k vůbec žádnému navýšení plateb za státní pojištěnce, činit navýšení této platby zhruba 50 mld. korun. ***