(17.40 hodin)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní rozhodneme, zda povedeme obecnou rozpravu. Takže zagonguji. Pardon. S přednostním právem? Nemusíte s přednostním právem. Ještě jsem neotevřel rozpravu.
Poslanec Lukáš Kolářík: Dobrý den. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych chtěl navrhnout alternativu k tomu usnesení tak, aby mohlo vystoupit více poslanců, ne pouze jeden. To znamená, formulujme to jako protinávrh, který by se hlasoval nejdříve, a pokud náš protinávrh neprojde, tak budeme hlasovat usnesení tak, jak ho navrhuje rozpočtový výbor. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nejdřív budeme hlasovat o tom, jestli vůbec povedeme obecnou rozpravu. Já vás svolám na hlasování. (Gong.) Nyní rozhodneme, zda povedeme obecnou rozpravu. Je tady žádost o odhlášení, takže vás všechny odhlásím. Přihlaste se znovu svými hlasovacími kartami.
Je nás tady dostatek, takže zahajuji hlasování. Kdo je pro, abychom vedli obecnou rozpravu jako takovou? Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 27 přihlášeno 72 poslanců, pro 50, proti žádný. Návrh byl přijat.
A nyní tedy otevírám obecnou rozpravu. Teď tady máme právě dva návrhy. Jeden návrh byl, že na základě dohody předsedů poslaneckých klubů to tady bylo v souladu s tím usnesením, nebo budeme hlasovat ten protinávrh. Budeme hlasovat o protinávrhu, že nebude vystupovat za každý klub jeden zástupce, ale neomezené množství zástupců. Chápu to dobře? (Ano.)
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 28 přihlášeno 79 poslanců, pro 10, proti 49. Návrh byl zamítnut.
A nyní na základě dohody předsedů poslaneckých klubů, není-li námitek, navrhuji podle § 99 odst. 7 omezit řečnickou dobu na pět minut, a to pro obě rozpravy.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 29 přihlášen 81 poslanec, pro 79, proti žádný. Návrh byl přijat.
Jsme v obecné rozpravě a nyní tady mám faktické poznámky - pan poslanec Výborný, pan poslanec Munzar, ale to je asi omyl.
Takže nyní v obecné rozpravě vystoupí - mám tady dvě přednostní práva a pak se mi hlásil pan poslanec Skopeček, ale vy se nehlásíte s přednostním právem, takže normálně do pořadí. Chápu to dobře? A není ani elektronicky přihlášen. Takže jako první s přednostním právem místopředseda Sněmovny a předseda KSČM Vojtěch Filip, druhý s přednostním právem předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Za klub jste určen s přednostním právem, takže potom pan poslanec Skopeček. Prosím, pane předsedo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, paní ministryně, paní a pánové, já budu stručný.
Rozumím tomu, že když se změní deficit státního rozpočtu ze 40 mld. na 200, že to je velká změna, že to je v podstatě bianko šek pro vládu zejména ve chvíli, kdy vládní rozpočtová rezerva se doplňuje do výše, kterou tady paní místopředsedkyně vlády a ministryně financí naznačí. Je tedy na nás, jestli takový bianko šek jsme schopni vydat a jestli tu situaci vnímáme všichni stejně. Pravděpodobně ne. Ale na druhou stranu si uvědomujeme, že jsme ve stavu legislativní nouze a že situace může být ještě dramatičtější, zejména když se podíváme okolo nás, ať už jde o vzdálenější místa, jako je Itálie, nebo blízká místa, jako je Německo, nebo bohorovný klid Velké Británie a změna o 180 % ze dne na den.
Já jsem přesvědčen o tom, že se budeme muset ještě minimálně jednou na ten zákon, byť ta změna bude pravděpodobně přijata, podívat, protože když se podívám na ty změny, které jsou v jednotlivých kapitolách státního rozpočtu, v jednotlivých resortech, tak se mi jeví jako velmi nevyvážené. A to nemusím mluvit o svém oblíbeném tématu, které jsem vedl v této Sněmovně od června minulého roku ať už s Ministerstvem práce a sociálních věcí okolo IT zakázek, kterých si dokonce i po osmi měsících všimli novináři a začali o nich v únoru psát, když jsem to tady prezentoval vlastně téměř před rokem. Stejně tak jsem už před více než tři čtvrtě rokem komentoval onen případný nákup některé armádní techniky, který mi připadal víc než nestandardní, a přitom z Ministerstva obrany se momentálně odebírá jenom 2,9 mld. a necháváme tam zakázky, které svědčí spíše pro ten styl a vyzbrojování armády, která by pomáhala spíše v zahraničí než v domácím prostředí, a nevím, jestli máme nechat původní zaměření investičních nákupů Ministerstva obrany v takovém stavu, jaký je, nebo jestli ho máme změnit. Teď neříkám, že se tam má ubrat z těch 75 mld. 25 mld. a ušetřit na nákupech, jenom říkám, jestli všechny ty investice, které tam směřují, jsou ty nejpotřebnější pro roli Armády České republiky, kterou od ní můžeme v nouzovém nebo krizovém řízení požadovat. To všechno je podle mého soudu ke zvážení.
Stejně tak je ke zvážení samozřejmě otázka i vlastních státních hmotných rezerv. A mluvil jsem o tom minimálně od září minulého roku, když se připravoval státní rozpočet, že některé věci ve zdravotnictví by měly ve státních hmotných rezervách fungovat jinak, než se ukázalo letos v únoru. Přitom je zřejmé, že nové hrozby, nebo hybridní hrozby, jak se jim říká, samozřejmě mohou ve světě způsobit krize docela nevídané a zatím neřešené. ***