(16.00 hodin)
Poslanec Jan Bauer: Vážený pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, milé dámy a pánové, vše podstatné bylo již řečeno, proto mi dovolte, abych vás seznámil s usnesením výboru pro sociální politiku, které jsme přijali na dnešním ranním projednávání.
Výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 1. navrhuje Poslanecké sněmovně, aby se konala obecná rozprava o návrhu zákona; 2. navrhuje Poslanecké sněmovně, aby se vedla podrobná rozprava ke všem částem návrhu zákona; 3. navrhuje Poslanecké sněmovně, aby své jednání k tomuto návrhu zákona ukončila nejpozději do 19 hodin dnešního dne; 4. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s tímto vládním návrhem zákona; 5. zmocňuje mne, zpravodaje výboru, abych se stanoviskem seznámil Sněmovnu a ve spolupráci se všemi dotčenými zajistil tak, aby to dobře dopadlo. Provedl příslušné legislativně technické úpravy atd."
Děkuji za slovo.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu zpravodaji a nyní rozhodneme o tom, zda povedeme obecnou rozpravu, jak bylo navrženo.
Zahajuji hlasování (číslo 20). Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 98, přihlášeno 78, pardon 80 poslanců. Opravuji se: Přihlášeno 98 poslanců, pro 80, proti nikdo. Návrh jsme schválili.
Otevírám obecnou rozpravu a na základě dohody předsedů poslaneckých klubů, pokud není námitek, navrhuji podle § 99, odst. 7 omezit řečnickou dobu na pět minut, a to pro obě rozpravy.
Námitka proti takovému postupu není, takže zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 21, přihlášeno 98 poslanců, pro 77, proti nikdo. Návrh byl přijat.
V obecné rozpravě je s přednostním právem jako první přihlášen místopředseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. Prosím, máte slovo.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, hnutí SPD považuje vládní návrh na odpuštění placení záloh na důchodové pojištění za nedostatečný, jelikož se jedná pro mnoho postižených lidí v podstatě pouze o odklad platby. Takže vládní návrh ve finále nijak zásadně lidem nepomůže. S vládním návrhem ale samozřejmě také souhlasíme, protože každá, byť malá pomoc lidem je v současném stavu vítaná. Zároveň však navrhujeme rozšíření, to je odpustit pojistné v celé výši na půl roku všem, kdo nemohou vykonávat živnost v důsledku mimořádných opatření. Rád bych vyzval vládu, aby takový návrh připravila.
Systémově nám ale do budoucna nejde jen o zrušení šesti záloh, ale o celkové snížení odvodů. Následně přijde vždy otázka, kde brát na všechny potřebné výdaje. Tedy - kde brát a nekrást? To první je nekrást. To druhé je brát tam, kde peníze jsou, a nebrat je z kapes lidem, kterým budou chybět.
Stát si nechal v posledních letech ukrást stamiliardy korun a o stovky miliard nechal okrást občany i firmy díky nevymožitelné spravedlnosti v rámci naší nikomu neodpovědné justiční a exekuční mafie. Pokud škody po koronaviru napočítáme minimálně na desítky miliard, pak za škody z války s úroky za 80 let nám Německo dluží 15 tisíc miliard korun. Vláda ale stále reparace odmítá vymáhat, ačkoli sami Němci dluh nikdy, přátelé, skutečně nikdy nezpochybnili. Nezpochybnila jej ani česká vláda, ale argumentuje tím, že nechce prý narušovat dobré vztahy s Německem. Takže o reparace žádat nehodlá. To je odpověď na mé interpelace, které jsem podal na pana premiéra Andreje Babiše a ministra zahraničí Petříčka v této věci. A jediní, kdo dluh zpochybňují, jsou sluníčkářští politici Demobloku a novináři.
To samé platí o zlodějích a podvodnících, kteří ve velkém ruku v ruce s politiky vládních stran okrádali či podváděli stát. Mám na mysli privatizace či podvody při čerpání dotací. Zářný příklad je pan Zdeněk Bakala, který vlastní časopis Respekt, Hospodářské noviny, Aktuálně.cz a platí DVTV. Ve spolupráci s ČSSD privatizoval OKD, vytahal z nich miliardy a pak vytunelované OKD nechal na pospas. Jelikož nedošlo k dodržení smlouvy o prodeji OKD, tak první, co normálního člověka napadne, je podat návrh na zrušení smlouvy a žádat majetek zpět plus náhrady ušlé škody. Kdo si myslí, že tohle některou českou vládu někdy napadlo, nebo aby to dokonce udělala, je na smutném omylu.
A proč o tom mluvím v souvislosti s pandemií koronaviru? Protože peníze se tady nabízejí, kde je vzít do státního rozpočtu. Ale problém je, že vláda z nějakého důvodu nekoná, což v případě reparací např. polská a řecká vláda již zveřejnila, že chtějí jednat o reparacích. Česká vláda ale nechce narušovat vztahy s Německem. A teď potřebujeme peníze pro naše občany. Tak to myslím, že je jasná mozaika, a je potřeba si tam jenom doplnit kamínky tak, aby to secvaklo pro potřebné české občany. Ale vláda bohužel nechce v tomto ohledu zakročit. Takže naložit živnostníkovi nebo řadovému občanovi drakonické penále za daně nebo pojistky vláda umí, ale vymáhat po miliardářích zpět ukradený nebo jinak zneužitý, vyvedený nebo privatizačními machinacemi získaný majetek nikdo nechce. Co je to za vládu?
Ale budu v tom pořád ještě malý optimista. Věřím, že současná nouze donutí naše vládnoucí politiky, aby začali zvažovat, zda škody mají zase platit nevinní občané, nebo vezmeme peníze těm, kteří je státu a nám všem ukradli. Nastal čas nouze, kdy bychom měli chtít své peníze i s úroky zpět. A to po Němcích, kteří za naše peníze z nacisty naloupeného majetku 80 let budovali Německo, anebo po lidech, kteří si za peníze z privatizovaných vytunelovaných firem kupují novináře, honosná sídla, jachty a fabriky. Je tragédií a neschopností mnoha českých politiků a ekonomů, že se nedokážou vymanit z bludného kruhu, kdy hledají peníze stále tam, kde se ukazuje, že prostě nejsou, tedy u drobných plátců pojištění, a neberou je tam, kde jsou. Stát musí umět hledat a vytvářet i vlastní zdroje. Uměli to komunisté, uměl to Karel IV., umějí to vlády Německa i v současnosti, nebo dokonce i Číny. Jen v Čechách to ještě nikomu z vládnoucích elit nedošlo. Jenom tady bych chtěl poznamenat, že právě ty západní země i typu německých spolkových zemí mají dokonce podíly ve výdělečných soukromých firmách, aby právě inkasovaly.
Stát má navíc krom klasického investování možnost využívat tzv. přirozené monopoly, jako je energetika, přírodní suroviny nebo třeba telekomunikace. Bankám a spořitelnám v Česku loni stoupl souhrnný čistý zisk meziročně o 9,46 mld. korun na 90,9 mld. korun. A připomínám, že jde o zisk v podstatě ze zoufalství, protože jde o účetní peníze, které banky neuměly nijak vyvést nebo daňově optimalizovat.
A už jdu k závěru. Banky rekordně a bezrizikově vydělávaly miliardy korun od českých střadatelů a jejich peníze ukládaly do České národní banky za reposazbu. Zahraniční banky mnohdy také takto uložily i zdroje od svých zahraničních matek. Přeloženo do češtiny, velkou část jejich zisku jim zaplatila Česká národní banka, tedy opět my obyčejní občané, kteří tak byli bankami oholeni dvakrát. Je načase zvažovat např. vytvoření České státní banky, která bude spravovat peníze občanů za minimální náklady, a zisk půjde státu opět ve prospěch občanů. Nejen že stát bude moci svěřené peníze občanů investovat, aniž by si je půjčoval u komerčních subjektů.
Stručně shrnuto, je na jednu stranu fajn, že vláda dnes i na návrhy opozice něco málo odpustí lidem postiženým nouzovým stavem kolem koronaviru, ale to, co je důležité, je, aby to neskončilo tím, že to málo, co dnes milostivě nechá vláda lidem přechodně v kapse, jim pak sebere a s pořádným úrokem. Podnikatelé ani občané nepotřebují půjčky, potřebují přímou pomoc. A tou je dlouhodobé snížení jejich plateb státu nebo případně energetickým monopolům. Stručně řečeno, vláda by měla mít odvahu přímo odpustit co nejvíce lidem konkrétní platby. A tuto odvahu ani chuť nemá ani v tomto nouzovém stavu, a to je špatně. Takže doufám, že se v tom vláda pochlapí a skutečně pomůžeme co nejvíce pracujícím a slušným lidem v České republice, kteří se teď dostávají do finanční a sociální tísně.
Děkuji za pozornost.***