(15.10 hodin)
(pokračuje Kovářová)

O čem jsme však přesvědčeni, tak to je lhůta tří měsíců, která je příliš krátká a neodpovídá vážnosti situace. Pokud v současné době odložíme EET pouze o tři měsíce, tak si jsem vědoma toho, že se tady setkáme opět za měsíce dva a budeme opět rozhodovat o tom, že odložíme EET. Proto by pro nás bylo přijatelné, kdyby se lhůta odložení EET prodloužila aspoň na jeden rok, a proto také podpoříme návrhy, které předkládají opoziční strany, ať už je to odložení o jeden rok, či o více měsíců, než jsou ony zmíněné tři. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Kovářové. Ptám se, jestli ještě někdo do rozpravy. Není tomu tak, rozpravu končím a budeme v rozpravě podrobné, kde mám přihlášeného pana poslance Ferjenčíka nejdřív. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jak jsem avizoval, hlásím se ke sněmovnímu tisku pod číslem 4645. Je to návrh, který má dvě části, které jsou hlasovatelné i samostatně, stejně je hlasoval samostatně už rozpočtový výbor. Ta první část je tedy odklad EET oproti vládnímu návrhu - místo tří měsíců o 12 měsíců, a druhá část je trvalé zrušení třetí a čtvrté vlny EET, to znamená, nezavádět EET pro řemeslníky, živnostníky a další svobodná povolání, mimo jiné lékaře. Děkuji za podporu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Zbyněk Stanjura. Kolega Hrnčíř přihlášený písemně má nyní slovo. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, vážená vládo, já nevím, jestli vůbec si uvědomujete, v jaké jsme situaci. Máme tady krizi takovou, která způsobila, že terciární sektor ekonomiky, to znamená sektor služeb, je totálně v troskách. Je tady oblast cestovního ruchu a na to navázané služby neexistují. Ty se vygumovaly, v podstatě na nule ze dne na den. Odklad EET o tři měsíce v podstatě neznamená vůbec nic. Budou to mnozí ti živnostníci budovat prostě od nuly, budou řešit, kde vezmou na chleba doslova. To znamená, pokud se tady bavíme o účinném odkladu EET, a je to zátěž, to prostě jednoznačně je, tak to chce aspoň rok nebo 18 měsíců.

Já bych se chtěl v tuto chvíli tedy přihlásit k našemu pozměňovacímu návrhu pod číslem 4641, kdy se snažíme odložit o 18 měsíců EET. Děkuji vám za podporu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Hrnčířovi. Nyní pan poslanec Zbyněk Stanjura, poté Marian Jurečka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Nejprve se formálně přihlásím k pozměňovacímu návrhu, který je uveden v systému jako sněmovní dokument 4638. Nebudu to opakovat, je to odložení účinnosti třetí a čtvrté vlny po skončení nouzového stavu variantně o 12, 9 a 6 měsíců. Chci říct, že podpoříme i tu variantu, kterou před chvílí načetl pan poslanec Hrnčíř, těch 18 měsíců.

Dovolte mi obecnou poznámku k těmto pěti tiskům, které budou následovat po ošetřovném. Uvědomme si, jak ukrutně krátkou dobu jsme dostali na to, abychom ty návrhy přečetli, promysleli, případně zpracovali pozměňovací návrhy. Myslím si, že ani ta mimořádná doba vlastně neomlouvá vládu, že tak nestandardně a pozdě nám to poslala. Na rozdíl od toho ošetřovného, kde je také nejvíc pozměňovacích návrhů. Je to díky tomu, že jsme měli, všechny poslanecké kluby, možná mimo vládních, dostatek času se s tím seznámit, poradit se s odborníky, promyslet pozměňovací návrhy, napsat je, ať jsou legislativně správně, a podat do systému.

Poslední poznámka k té debatě - o ty tři měsíce. Tak my pevně doufáme, že by nouzový stav mohl skončit v půlce dubna. Takže když to budeme modelovat, tak v půlce července mají podle vládního návrhu spustit třetí a čtvrtou vlnu EET, a sami si odpovězte na otázku, zda je to rozumné. Komu se o tom nechce přemýšlet, já odpovím. Za nás, za opozici, já bych řekl jako celek: rozumné to prostě není! Zeptejte se těch lidí, na které byste tu povinnost uvalili, zda to uvítají, nebo zda je tím rozčílíte. Já myslím, že b) je správně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Marian Jurečka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já jsem se to snažil popsat v tom svém vystoupení v rámci obecné rozpravy, ale teď abych dal za dost, tak se tedy hlásím v rámci podrobné rozpravy k pozměňovacímu návrhu 4626, který odkládá třetí a čtvrtou vlnu k 1. lednu roku 2022, a také se hlásím k pozměňovacímu návrhu 4625, který oddaluje nástup třetí a čtvrté vlny k 1. lednu 2021. A znovu se přimlouvám za to, protože těch pozměňovacích návrhů pro různé formy odkladu je tady víc, zvažme i to, abychom tyto kroky dělali k 1. lednu daného kalendářního roku. Dává to větší logiku a je to daleko víc předvídatelné a je to - myslím si, že to říkám i já jako člověk, který byl 12 let OSVČ - je daleko víc smysluplné prostě dělat tyhle změny vždycky k 1. lednu, nedělat to v průběhu roku k nějakému konkrétnímu dni, já nevím, v srpnu, poté co skončí vyhlášení stavu nouze, atd.

A opravdu bych ještě jednou tady vyzval, aby vláda připravila nejenom balíčky, které odkládají, případně nestanovují povinnost odvádět zálohy apod., ale zaměřila se v příštím týdnu dvou na konkrétní pomoc pro to, jakým způsobem financovat újmy, které živnostníci a firmy mají s tím, že musely své provozy uzavřít. Díky moc.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jurečkovi. Ještě někdo v podrobné rozpravě? Není tomu tak. Podle dohody z grémia máme za sebou rozpravu ve druhém čtení. Ptám se paní ministryně na závěrečné slovo. Ne. Paní zpravodajka? Také ne. V tom případě mám stejný úkol jako v předchozím bodě, a to rozhodnutí, jestli budeme pokračovat ve třetím čtení bezprostředně, nebo necháme vytisknout pozměňovací návrhy.

 

Doporučuji rozhodnout o vytištění pozměňovacích návrhů, přerušit tento bod po druhém čtení, a pak bychom třetí čtení hlasovali najednou, abychom soustředili hlasování do jednoho bodu.

Rozhodneme v hlasování číslo 14 o přerušení po druhém čtení. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 14 z 94 přítomných pro 80, proti nikdo. Návrh byl přijat. Přerušili jsme bod číslo 2.

 

Budeme pokračovat bodem číslo

 

3.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb.,
o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 785/ - zkrácené jednání

Ve zkráceném jednání bychom měli podle § 99 odst. 5 posoudit, zda jsou podmínky pro projednání zmíněného návrhu zákona ve zkráceném jednání. Otevírám k této proceduře rozpravu. Nikoho nevidím, rozpravu končím.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že nadále existují podmínky pro projednání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 785 ve zkráceném čtení."

Zahájil jsem hlasování číslo 15. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 15 z 95 přítomných pro 75, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Přistoupíme tedy k projednávání, protože usnesení bylo schváleno. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, ve zkráceném jednání uvede ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Prosím, aby se ujal slova. Než dojde ke stolku zpravodajů, požádám pana poslance Davida Kasala, aby zaujal místo u stolku zpravodajů.

Hned vám dám, pane ministře, slovo, jakmile bude ve sněmovně klid. Pokud diskutujete předchozí bod nebo něco jiného, prosím v předsálí. Ještě chviličku, pane ministře. Prosím, máte slovo. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP