(18.00 hodin)
(pokračuje Stanjura)

Ale klidně zase můžete navrhnout zamítnutí, hlasovat pro zamítnutí, my to načteme. Protože pokud myslíte vážně, že takové zákony mají zůstat v českém právním řádu, tak já myslím, že nemají. A mohl bych z těch 150 bodů přečíst minimálně 100, u kterých bychom se společně usmívali a kroutili bychom hlavou, že ty návrhy zákonů jsou pořád ještě platné.

Takže doporučuji propustit do druhého čtení a potom tyto, nejenom ty tři, které jsem četl, ale i další obsoletní zákony zrušit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan zpravodaj pro prvé čtení je stejný jako v předcházejících případech - pan poslanec Dominik Feri. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Všechno už jsme tady řekli. Jenom možná na tady to margo, že ne každý starý zákon znamená neaktivní zákon, neúčinný zákon. Jeden zákon se přímo dotýká člena našeho poslaneckého klubu a našeho ctěného kolegy, a sice zákon č. 61/1918 Sb., o zrušení šlechtických titulů, to se dotýká Karla Schwarzenberga, nebo třeba zákon č. 255/1921 Sb., o dvacetičtyřhodinovém dnu a počítání čtyřiadvacetihodinového dne. Ale dlužno říci, a to je zase už taky směrem k vládě, že následující bod patří taky mezi staré zákony, a sice zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, na jehož rekodifikaci teď se činí práce. To znamená, ne každý starý zákon je špatný. V tomto návrhu je to 150 právních předpisů.

A znovu se připojuji k prosbě o propuštění do dalšího čtení.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Otevírám rozpravu. Do rozpravy je přihlášen pan poslanec Stanislav Grospič. Zatím jako jediný. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, asi nepřekvapím tím, že samozřejmě navrhnu zamítnutí tohoto zákona. A ty důvody jsou stejné jako u toho předchozího, protože si myslím, že pokud jsme pustili ten vládní návrh zákona, tak samozřejmě všechny tyto věci je možné uplatnit formou pozměňovacích návrhů do něj, koneckonců i takto postupovala vláda, můžeme si to přečíst ve stanovisku 213/1, kde sama vláda navrhuje zamítnutí tohoto návrhu zákona - vyslovuje s ním nesouhlas, pardon, omlouvám se.

A na margo bych chtěl říct prostřednictvím vás, pane předsedající, svým předřečníkům, že vlastně to je hluboká polemika, jestli ten zákon je obsoletní, nebo ne, nebo zakládá nějaké vztahy. Tady třeba bylo argumentováno tím, jestli se dneska něco zúčtovává v liře, nebo ne. No samozřejmě že ne, protože Itálie přistoupila k tomu, že zavedla euro jako svou měnu. Ale pokud by se přepočítávaly staré závazky, tak by se používala ta hodnota. Takže ono to není úplně tak o tom, že ten zákon je nepoužitelný, nebo nezakládá nějaké vztahy a vazby, které historicky přejímala první Československá republika po Rakousku-Uhersku, a navazovala na to druhá republika, navazovalo na to Československo, a přejímala je dokonce i Česká republika.

Tady totiž může vzniknout... Byl tady zmíněn ten poplatek z těch zapalovačů, nebo abych se nepletl, tak tím jenom pro ty, kteří to nesledují, a samozřejmě nemají povinnost to sledovat - existoval právní dualismus v Rakousku-Uhersku, to znamená, jiné předpisy platily v části předlitavské a jiné v zalitavské. Čili tam je potřeba vidět to, že první Československá republika se samozřejmě snažila sjednotit právní řád. A ne úplně se to podařilo za to období dvaceti let. Například občanský zákoník byl připraven teprve v samém závěru existence prvé Československé republiky a nebyl přijat jen proto, že došlo vlastně k okupaci nacistickým Německem a vzniku protektorátu, rozdělení a vzniku samostatného Slovenského státu. Čili bych tady chtěl jenom říci, že ono může dojít také i k tomu paradoxu, že my tyto zákony vyřadíme jako obsoletní, ale Slovenská republika tak neučiní, ona je má také jako součást svého právního řádu, a můžou zakládat velice složité a komplikované vztahy potom i do budoucna.

Já bych se tedy přikláněl k tomu, aby tento návrh zákona byl zamítnut, činím tento návrh, aby ty věci v něm, protože je nechci úplně pohřbít, a nemyslím to nijak zle, byly načteny formou pozměňovacích návrhů tedy do toho návrhu vládního a bavili jsme se o tom jako o komplexu, protože tam budeme mít šanci se s tím tedy nějakým způsobem vypořádat a skutečně to, co je obsoletní, co nezakládá žádné právní vztahy, u čeho budeme mít jistotu, tak tedy vyřadit z našeho právního řádu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Do rozpravy je přihlášen pan předseda Michálek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl jsem říct tady na mikrofon, že podporuji to úsilí a tu myšlenku, která je za těmi návrhy. A v podstatě tady dávám veřejně uznání ODS, že s něčím takovýmhle přišla, že to vyvolala. My jsme to řešili i na podvýboru pro elektronickou Sbírku zákonů a řešili jsme to na ústavně-právním výboru. V návaznosti na to Ministerstvo vnitra vyvinulo nějakou aktivitu v této oblasti.

Nicméně musím vyjádřit taky určitou rezervovanost vůči metodě, která byla zvolena, protože přeci jenom chápu, že to je první výstřel. Jedeme tady první část roku 1919. Příští rok budeme řešit 1920. A v návaznosti na to, až se dostaneme do dnešního roku, tak nás čeká ještě krásných sto let a sto dalších novel, které tedy znovu zaplevelí český právní řád. Takže je logické, že pokud usilujeme, řekněme, o nějakou depuraci právního řádu České republiky, tak by se to mělo dít pokud možno nějakým souhrnným způsobem.

Já osobně jsem příznivec nějakých spíš informativních svodů zákonů, ale to si myslím, že v podmínkách, ve kterých se nacházíme, je teď nerealizovatelné, protože nás čeká teprve spuštění elektronické Sbírky zákonů, dokončení náběhu eLegislativy, ale možná že v příštím volebním období se tam posuneme. Současně si myslím, že takto závažné návrhy, které odstraňují velkou část právních předpisů, s čímž je spojeno samozřejmě i posuzování, jestli ty právní normy už jsou konzumovány, nebo jestli můžou mít nějaké přetrvávající účinky a podobně, že by to měly být návrhy vládní. Tady si myslím, že opravdu to je jedna z věcí, která by se neměla tvořit tady na půdě Poslanecké sněmovny.

Takže se vší úctou k té iniciativě kolegů z ODS bych se taky přiklonil k tomu, aby případná doplnění byla realizována v rámci pozměňovacích návrhů k vládnímu návrhu zákona.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se prosím ještě někdo do rozpravy? Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Zájem o závěrečná slova není.

 

Budeme tedy hlasovat o návrhu, který zazněl v rozpravě od pana poslance Grospiče, a to je návrh na zamítnutí předloženého návrhu. Myslím, že jsme připraveni na hlasování.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 81, přihlášeno 148 poslanců, pro 53, proti 54. Návrh nebyl přijat a budeme pokračovat v projednávání dál.

 

Před námi je přikázání návrhu výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo nějaký jiný výbor jako výbor garanční? Nenavrhuje.

 

Budeme tedy hlasovat o ústavně-právním výboru jako garančním výboru.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 82, přihlášeno 149 poslanců, pro 126, proti nikdo. Návrh byl přijat. Ústavně-právní výbor bude výborem garančním.

 

Není zde panem předsedou Poslanecké sněmovny navržen žádný další výbor, aby se zabýval tímto návrhem. Navrhuje někdo z poslanců? Ano, pan předseda Michálek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Vzhledem k tomu, že se tam budou rušit i třeba ty peníze pro Brno, já jsem to konzultoval s kolegou Ferjenčíkem, který tedy hlasoval proti zamítnutí, tak aby se to přikázalo rozpočtovému výboru, aby to nezbylo jenom na nás v ústavně-právním výboru. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP