(11.30 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Profantovi a ještě jedna přihláška pana zpravodaje. Pan kolega Peksa ještě jedno vystoupení.
Poslanec Mikuláš Peksa: Já bych opět vystoupil pouze jménem svým, nikoliv jako zpravodaj. Podávám návrh na zamítnutí tohoto návrhu v prvním čtení.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Samozřejmě že můžeme i tak, protože se v této věci analogicky použije jednací řád.
Máme před sebou, pokud se nikdo nehlásí do rozpravy, závěrečná slova. Pane ministře, máte zájem? (Ano.) Prosím.
Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Děkuji. Já už jsem to vlastně zmiňoval v tom úvodním slově, ale ještě jednou zopakuji, v čem vlastně spočívá výhrada a co se změní tím, že bude odvolána.
To zajištění a zpřístupnění dat je vícefázový proces. V první fázi jde o to, aby data nezmizela jako taková, to znamená, pokud by náhodou vyšlo najevo, že nějaká žádost o ta data byla vůbec podána, tak je v zásadě velmi jednoduché je zlikvidovat, a tím pádem se stanou pro případné pozdější trestní řízení nepoužitelná. Pokud v téhle fázi začneme zkoumat oboustrannou trestnost, tak to znamená, že musíme nejprve vyhodnotit české právo, vyhodnotit zahraniční právní úpravu a vyhodnotit vůbec skutkový obsah samotné žádosti, což samo o sobě není věc, která se vyřeší během hodiny, už jenom proto, že se bude zkoumat zahraniční právo. A ten prostor pro to, co tady v zásadě má mít povahu bezprostředního zásahu, se časově velmi odsouvá a riziko, že data budou pro pozdější trestní řízení znehodnocena, výrazně roste. Na druhou stranu ale vždycky, i po odvolání té výhrady, bude následovat další krok, a to je, aby se s těmi daty mohlo ze strany orgánů činných v trestním řízení dále pracovat, případně aby mohly být předány druhé smluvní straně. V takovém případě, kdy už se nejedná v časové tísni, protože ta data jsou bezpečně zajištěna proti zničení, bude zkoumána oboustranná trestnost. A jestliže se ukáže, že není dána, data nebudou předána a budou vrácena tomu, u koho byla zajištěna. Zcela zjednodušeně.
Samozřejmě se může jednat o jakákoliv počítačová data. To bezesporu tak je, koneckonců povaha té internetové počítačové kriminality je velmi široká, takže říkat teď nějaký konkrétní případ, kdy se co stane nebo kdy se co nestane, to je asi poměrně obtížné. Ale důležité je, že k obsahu těch dat se ta druhá strana, ten zlý režim, jak vy říkáte, nedostane do doby, než bude prokázáno, že takové jednání je trestné i podle českého práva. To zůstává zachováno, na tom se nic nemění. A jde jenom o to, aby ta data v mezidobí, kdy my budeme bádat, jestli je tady dána oboustranná trestnost, navždy nezmizela.
Takže moc prosím o to, aby ten návrh byl přikázán. Nejedná se o nepřiměřený zásah do integrity samotných dat. Samozřejmě pokud se ukáže, že takový postup neměl být volen, máme tady zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. A pokud by byla způsobena škoda, bude podle tohoto zákona nahrazena.
Děkuji za pozornost a prosím o podporu tohoto návrhu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi za jeho závěrečné slovo. Tedy mimo rozpravu s přednostním právem předseda politické strany Pirátů Ivan Bartoš.
Poslanec Ivan Bartoš: Já děkuji. Jenom jsem chtěl reagovat, respektive zopakovat tu věc, která zde zazněla od Ondry Profanta, prostřednictvím pana předsedajícího, ta situace je taková, a my jsme to zažívali i v rámci třeba našich členů, kdy prostě přišlo na nějaké IP adresy udání, že se tam někde nakládá s nějakými daty nelegálního obsahu. Panu Blažejovi od nás, který je právník, byl prostě zabaven počítač, kde měl uložené právní věci, které souvisely s kauzami, do kterých nikomu nic není ani v rámci zkoumání dat té policie. Počítač mu byl následně vrácen, protože samozřejmě to byla nějaká adresa celého komplexu kolejí a nebyl to jeho konkrétní počítač. Skutečně dojde-li už teď k zadržení toho prostředku, a může o tom mluvit třeba paní ministryně Dostálová, které také odnášeli počítače, anebo před chvílí jsme schvalovali EET, tak teď prostě přijde policie a vezme vám ten počítač a vy nemůžete dělat ani to EET, nebo to účetnictví, na kterém vám to běží.
Když se teď bavíme o té mezinárodní smlouvě, tak samozřejmě výklad v rámci copyrightu je daleko extenzivnější ve Spojených státech. My jsme viděli v předchozích letech, jak vlastně Amerika vymáhala své právo, že jeli někam zatknout občana jiné země na území ještě jiné země. Já se tedy obávám, abychom nebyli v nějakém modelu, když by se tedy potom uplatňovala i náhrada škody, že nám tady třeba na základě vymáhání copyrightu, kde v Čechách si můžete udělat kopii díla pro svoji potřebu, zatímco v Americe nemůžete, nepřišla série oznámení: desetitisíce, přeháním, ale de facto desetitisíce lidí má na disku nějaké filmy, nějakou hudbu a na základě toho by nám vznikala povinnost skutečně těmto lidem zabavit to zařízení a pak zkoumat v ten moment, jestli to je v souladu, nebo není v souladu s naším, popřípadě americkým právem. Vy doma prostě nemáte dva počítače, jeden na hudbu a jeden na práci, takže může dojít skutečně k zabavování. A mě by pak zajímalo, kdo to tedy vyčíslí, uhradí a co budou ti lidé dělat, když by třeba skončili tři měsíce bez počítače, protože takhle reálně dlouho ta doba trvá. V našem případě pana Blažeje se tedy zjistilo, že on s tím neměl nic společného, ale de facto mu odnesli na dva měsíce práci. (Potlesk z řad Pirátů.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, teď je tedy závěrečné slovo zpravodaje, pokud chce vystoupit. Já potom odůvodním, proč musím nechat hlasovat o tom návrhu, ač je to nezvyklé. Řeknu proč. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Mikuláš Peksa: Jenom zopakuji, že tento návrh usnesení navrhuje odvolat výhradu České republiky, která byla vznesena v roce 2013, byla doposud v platnosti, a umožnit tak orgánům třetích zemí požadovat po České republice, aby zadržovala data a zařízení českých uživatelů v případech, kdy provedou něco, co není oficiálně trestné podle českého práva, ale je to trestné v zemích, které jsou dalšími signatáři této úmluvy. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zpravodaji za závěrečné slovo. Přistoupíme k hlasování, teď nikoliv o přikázání, ale nejdříve k návrhu na zamítnutí. Vysvětlím proč.
Projednávání smluv se dělá podle speciálních ustanovení, která říkají, že se tam, kde v prvém čtení je per analogiam, to znamená analogicky jako návrhy zákonů, ale druhé čtení je čtením pro smlouvy konečné, vylučují pouze § 92 až 96 podle zákona o jednacím řádu, ale nevylučuje se tedy § 91, který říká, v prvním čtení že se může hlasovat o návrhu na zamítnutí. Je to nezvyklé, protože většinou v mezinárodním právu platí, že smlouva je ratifikovaná, nebo není ratifikovaná, to znamená, že ji potom Sněmovna nepřijme tím závěrečným hlasováním, nebo prostě hlasování neproběhne.
Takže musím nechat o tom návrhu hlasovat, ale každý se vyjádřete podle svého pocitu, jak se chováme v mezinárodním právu. To je tedy, proč o tom dám hlasovat.
Samozřejmě vás všechny odhlásím, abychom zjistili přesnou přítomnost na jednání. Požádám vás o nové přihlášení. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami, a jakmile se ustálí počet přihlášených, spustím hlasování pořadové číslo 221, kterým budeme hlasovat nejdříve o návrhu na zamítnutí projednání ratifikace. Jsme v prvém čtení smlouvy, tedy před přikázáním výborům.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 221 a ptám se, kdo je pro zamítnutí tohoto návrhu mezinárodní smlouvy. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 221 z přítomných 153 pro 45, proti 69. Návrh nebyl přijat.
Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru.
Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 222, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 222 z přítomných 159 pro 158, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru zahraničnímu.
Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji a končím bod č. 123. ***