(10.40 hodin)
(pokračuje Michálek)
V tento okamžik se nicméně domnívám, že skutečně neexistuje jiná varianta z důvodu, že už tady máme zákon, který je připraven k nabytí účinnosti, zákon o Sbírce zákonů, abychom tento změnový zákon odsouhlasili prvním čtením, a v rámci druhého čtení se zaměříme na to, abychom srovnali ty požadavky tak, aby odpovídaly tomu, co schválil ústavněprávní výbor a organizační výbor k požadavkům poslanců na průběh legislativního procesu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za závěrečné slovo zpravodaji. A budeme pokračovat. Žádný návrh, který bychom mohli hlasovat, tedy na vrácení na zamítnutí, nepadl. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.
Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázat jinému výboru jako výboru garančnímu? Není tomu tak. Můžeme tedy hlasovat o přikázání ústavněprávnímu výboru jako výboru garančnímu. Rozhodneme v hlasování číslo devadesát pět, ale já nejdříve zagonguji vzhledem k tomu, že jsem požádal, aby se diskuse vedly mimo sál, aby kolegové mohli v klidu přijít na hlasování. A pokud bude ustálený počet přihlášených, tak hlasování zahájím.
Zahájil jsem hlasování číslo 95 a ptám se, kdo je pro přikázání výboru ústavněprávnímu jako výboru garančnímu. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 95 z přítomných 169 pro 154, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru ústavněprávnímu jako garančnímu výboru.
Předseda Poslanecké sněmovny nenavrhl přikázat tento tisk dalším výborům. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru k projednání? Pan zpravodaj. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já bych navrhl, aby se to přikázalo i výboru pro veřejnou správu, a to z toho důvodu, že jde o informační systém, takže to souvisí i s eGovernmentem, který je právě v gesci výboru pro veřejnou správu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, logický návrh. Dobře. Má ještě někdo jiný návrh? Není tomu tak.
Můžeme tedy rozhodnout o přikázání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.
Rozhodneme v hlasování číslo 96, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 96 ze 170 přihlášených pro 156, proti nikdo. I tento návrh byl přijat.
Konstatuji tedy, že tento návrh byl přikázán výboru ústavněprávnímu jako výboru garančnímu a jako další výbor byl výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Jiný návrh v rozpravě nezazněl, tedy lhůta k projednání zůstává 60 dnů podle zákona o jednacím řádu. Děkuji panu ministru Staňkovi, děkuji panu zpravodaji a končím bod 28.
Dalším bodem našeho jednání je bod
29.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních
službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách),
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 319/2015 Sb., kterým se mění
zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů
(zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon
č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 202/ - prvé čtení
Z pověření vlády nám předložený návrh uvede ministryně průmyslu a obchodu, děkuji, že je u stolku zpravodajů, a také děkuji zpravodaji Leo Luzarovi, že také zaujal své místo u stolku zpravodajů. A jakmile se situace uklidní a bude tady dostatečný klid, požádám paní ministryni průmyslu a obchodu Martu Novákovou, aby se ujala slova. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně průmyslu a obchodu ČR Marta Nováková Dobré dopoledne, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Na základě pověření vlády vám předkládám k projednání vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů /zákon o poštovních službách/, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 319/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů. Tento návrh předkládal ministr průmyslu a obchodu vládě společně s ministrem vnitra, který plní roli zakladatele státního podniku Česká pošta.
Česká pošta je již druhé pětileté období držitelem poštovní licence, která ji mimo jiné ukládá povinnost zajišťovat zákonem a vyhláškou ve stanoveném rozsahu, dostupnosti a kvalitě základní poštovní služby. S jejich poskytováním jsou spojeny tzv. čisté náklady. Jejich financování bylo od počátku, to je od roku 2013, předmětem složitých, často i politických diskusí. Jejich výsledkem bylo, že původně navrhovaný způsob financování těchto nákladů prostřednictvím tzv. kompenzačního fondu byl novelou zákona o poštovních službách z roku 2015 nahrazen financováním ze státního rozpočtu.
Dnes předkládaná novela byla připravena na základě usnesení vlády z března roku 2017, kdy po provedené analýze bude rozhodnuto, že vzhledem k problémům, které přinášel systém financování čistých nákladů držitele poštovní licence prostřednictvím kompenzačního fondu, budou tyto náklady i za roky 2013 a 2014 uhrazeny ze státního rozpočtu, a to v celkové výši 800 mil. korun, přičemž vládní návrh předpokládal tyto platby rozložit do tří let, mezi roky 2018 až 2020. Vzhledem k tomu, že se nepodařilo ten návrh načíst v loňském roce, bude nutné na tuto skutečnost reagovat úpravou přechodných ustanovení. Doporučovala bych proto, a to i vzhledem k obtížné ekonomické situaci České pošty, aby platby původně plánované pro roky 2018 a 2019 v celkové výši 500 mil. korun byly sloučeny a vyplaceny ihned po schválení této novely.
Předkládanou novelou dojde ke sjednocení systému financování čistých nákladů, protože zákonem č. 319/2015 Sb. bylo financování čistých nákladů ze státního rozpočtu již zavedeno pro roky 2015 a další s tím, že od roku 2017 je výše této úhrady limitovaná částkou 500 mil. korun ročně.
S odvoláním na první bod přechodných ustanovení pak jen upřesňuji, že vzhledem ke komplikacím, které úprava spojená s kompenzačním fondem přinášela, nebyl tento fond nikdy aktivován, nikdo do něj nepřispěl a nebylo z něj nic vyplaceno. Přijímaná úprava proto nevyvolá žádné negativní důsledky u dotčených subjektů. (V sále je silný hluk.)
V kontextu návrhu je dále vhodné uvést, že poté, co Evropská komise na základě notifikace označila úhradu čistých nákladů za celé období platnosti minulé poštovní licence, to je za roky 2013 až 2017, jako slučitelnou s pravidly veřejné podpory, byly čisté náklady za roky 2015 až 2017 České poště již uhrazeny, a to ve výši limitů stanovených zákonem.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně, já vás přeruším a požádám sněmovnu znovu o klid! Pokud si někdo přejete, abyste byli součástí protokolu, kde jsem vás vyzval, abyste... tak mi to řekněte, já vás do toho protokolu rád nadiktuji. Děkuji. Můžete pokračovat.
Ministryně průmyslu a obchodu ČR Marta Nováková Děkuji. Takže tyto náklady byly České poště již uhrazeny ve výši limitů stanovených zákonem, v celkové výši 1,8 mld. korun. Navrhovaných 800 mil. za roky 2013 a 2014 bylo součástí uvedené notifikace Evropské komise a Česká pošta by tak za roky 2013 až 2017 měla dostat úhradu čistých nákladů v celkové výši 2,6 mld. korun.
Součástí této nevelké novely je i řešení dalších dílčích institutů navazujících na financování čistých nákladů, jako je možnost přerušení řízení o čistých nákladech po dobu notifikace veřejné podpory vůči Evropské komisi. Na základě poznatků z praxe Českého telekomunikačního úřadu, který je nezávislým regulátorem i pro sektor poštovních služeb, se pak upravuje i mechanismus změn poštovních podmínek a některé přestupky. ***