(14.40 hodin)
(pokračuje Luzar)
A více než to. Zjistili jsme, že žijeme v komplikované situaci. Zákon naše rodiny rozdělil. Některé z našich dětí jsou dospělé, jiné ještě malé. Jak může například maminka jedenáctiletého dítěte cestovat na český pas a dítě na brazilský pas? To nám dělá velké potíže při pasové kontrole. Ani ve stejné řadě nemůžeme stát s celou rodinou. Tato situace nám výrazně omezuje, až znemožňuje cestování, ale i návrat zpět do České republiky, stejně jako návštěvu škol. Ocitli jsme se v situaci, kdy jeden sourozenec, narozený před možností nabytí dvojího občanství, má jiné občanství než ten, který se narodil po tomto datu. Jak může být rodina rozdělena?
Určitě není spravedlivé ani rozumné, aby v jedné rodině byly děti s českou národností a měly staršího bratra nebo sestru bez nároku na ni jen proto, že se narodily dříve. Naše děti, které nemohly dostat české občanství v roce 2014 nebo 2015, jsou na svůj český původ a českou kulturu velmi hrdé, dodržují české zvyky. Myslíme si, že naše děti by měly také být považovány za plnohodnotné občany České republiky.
My, kteří jsme získali občanství podle § 33 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky, jsme proto s velkou nadějí přijali informaci o tom, že byl přijat senátní návrh zákona stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí, kterým se mění stávající zákon č. 186/2013 Sb. Pevně věříme, že toto nové znění bude přijato i Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky, napraví současné nespravedlnosti a umožní, aby i naši potomci se stali Čechy.
Tolik objasnění k tomuto dopisu. Myslím si, že vystihuje i podstatu problémů, kterým naši krajané jsou vystaveni.
Chci upozornit na to, že česká komunita v Brazílii je velice aktivní českou komunitou, chránící naše zvyky a národní tradice. Je to dlouholetá skupina lidí fungující na území Latinské Ameriky a myslím si, že by zasloužila i úvahu i tom, pomocí podané ruky je více přitáhnout k českému občanství. Tento dopis podepsala paní profesorka dr. Miriam (nesroz.) v Sao Paulu.
Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byl pan poslanec Leo Luzar. Další přihlášky do obecné rozpravy již nevidím. Končím obecnou rozpravu. Táži se na závěrečná slova. Pan senátor Tomáš Czernin má zájem? Nemá zájem. Pan poslanec Zdeněk Ondráček - máte zájem? Nemáte zájem.
Přistoupíme k hlasování o návrzích. Máme tady návrh od paní poslankyně Maříkové na zamítnutí. Já zagonguji, abych přivolal poslance do sálu. Žádost o odhlášení nevidím, takže přistoupíme k hlasování. Ještě chvíli počkáme.
Zopakuji, o čem budeme hlasovat. Paní poslankyně Karla Maříková podala návrh na zamítnutí tohoto zákona již v prvním čtení.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro zamítnutí, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti zamítnutí, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku.
Hlasování číslo 40, přihlášeno 176 poslanců, pro zamítnutí 16, proti 117, zdrželo se 43. Návrh na zamítnutí byl zamítnut.
Budeme se nyní zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro bezpečnost jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Ne.
Přistoupíme k hlasování. Budeme tedy hlasovat o tom, zdali souhlasíme s tím, že předložený návrh bude přidělen k projednání výboru pro bezpečnost jako výboru garančnímu.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 41, přihlášeno 176 poslanců, pro 151, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro bezpečnost jako garančnímu výboru. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru, takže se táži ještě do pléna, zdali má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání. Pan poslanec Ondráček. Prosím.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Navrhuji ústavněprávní výbor, který se tím zabýval v předminulém funkčním období.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Dobře. Další návrh nevidím, proto přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o tom, zdali bude tento návrh přikázán dalšímu výboru k projednání, a to ústavněprávnímu výboru.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 42, přihlášeno 176 poslanců, pro 144, proti 2. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru jako dalšímu výboru. Tímto tedy pro tuto chvíli projednávání končím.
Pan poslanec a ministr kultury Staněk má náhradní kartu číslo 11.
Nyní přistoupíme k projednávání dalšího tisku. Jedná se o
3.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb.,
o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 132/5/ - vrácený Senátem
Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 132/6. Informace k pozměňovacím návrhům vám byly rozdány do vaší pošty. Vítám mezi námi paní senátorku Jitku Seitlovou. Dobrý den.
Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil nejprve místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Vážený pane místopředsedo, vážená paní senátorko, kolegyně, kolegové, já nepokládám za nutné, abych teď opakoval to, co je obsahem sněmovní verze, která odešla do Senátu. Já jsem hájil sněmovní verzi na plénu Senátu. Respektuji to, že Senát se s mým názorem neztotožnil a poslal nám ten text zpátky s pozměňovacími návrhy. Za sebe říkám, že nevidím rizika, na která Senát upozorňuje, nebo nepokládám je za nějak vysoká, a tudíž za sebe doporučuji, abychom setrvali na sněmovní verzi. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byl pan ministr. Nyní prosím, aby se slova ujala paní senátorka Jitka Seitlová. Prosím, máte slovo.
Senátorka Jitka Seitlová: Ještě jednou pěkné odpoledne. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych odůvodnila návrh zákona, kterým se mění zákon o státní službě a o zahraniční službě, který Senát projednal pod číslem 4, a to 19. prosince loňského roku. Usnesením číslo 47 rozhodl Senát vrátit návrh zde vážené Sněmovně ve znění několika málo pozměňovacích návrhů. Senátem navržené změny se týkají v zásadě tří základních okruhů pravidel služebního zákona, jejichž smyslem je od počátku účinnosti zákona o státní službě zajištění nestrannosti odborného a profesionálního výkonu státní služby, a to samozřejmě bez nedůvodného ovlivňování politickou mocí. ***