(18.10 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Poslední poznámku k tomu, co řekl pan poslanec Stanjura a kde bych si dovolil s ním nesouhlasit, byl hodnoticí soud, kdy řekl, že rozpočet je nemastný neslaný, úřednický. Troufnu si říct, že ne. Troufnu si říct, že kdyby profesionální aparát Ministerstva financí sestavoval rozpočet bez jasného politického zadání, tak by to taková hrůza nebyla. Že by ten rozpočet byl technický, možná bychom v něm obtížně hledali priority, ale měl by mnohem větší národohospodářskou logiku, než má to, co máme na stole. Tohle není úřednický rozpočet. Tohle je komunistický rozpočet. Skrz naskrz komunistický rozpočet. Z tohoto hlediska je zcela pochopitelná podpora poslanců KSČM tomuto rozpočtu, tomu rozumím. Proč by komunisté neměli podporovat komunistický rozpočet? Možná trochu více údivu bychom mohli mít vůči poslancům ANO a ČSSD, ale koneckonců to je jejich rozhodnutí. Ale určitě to není technický a nemastný neslaný rozpočet. Je to komunistický rozpočet.
K tomu, co říkala paní ministryně k počtu státních zaměstnanců. Když se nás tady ptala, no, potřebovali jsme tolik a tolik učitelů, potřebovali jsme tolik a tolik policistů, potřebovali jsme tolik a tolik - teď už nevím čeho... (Hlas z pléna: Vojáků.) Vojáků, děkuji. No ano, to také nikdo nezpochybňuje. Ale prosím pěkně ta armáda státních zaměstnanců bude mít příští rok téměř 470 tisíc. A ještě před čtyřmi roky byla zhruba o 40 tisíc nižší. A já nezpochybňuji priority vlády, která prostě reaguje na bezpečnostní situaci a situaci ve školství a musí zvýšit počet učitelů a musí zvýšit počet policistů. Ale pak někde jinde musí umět ubrat. Prostě ta vláda - je to stejné, jako když v rodinném rozpočtu se chystám na zahraniční dovolenou a přijde vítr a odnese mi střechu. Já v tu chvíli pravděpodobně neřeknu: no, já si musím půjčit, protože si přece neopravím střechu. Já v tuto chvíli pravděpodobně si odřeknu tu zahraniční dovolenou a opravím tu střechu.
Vy veškeré výzvy, milá vládo, které před vás přicházejí, řešíte výlučně extenzivně. Přichází výzva, to, co je teď, je konstanta a prostě extenzivním nárůstem ten problém vyřešíme. Ale to náš první předřečník, který tady mluvil od 9 hodin od ráno těch 16 minut, tak by řekl: no, tohle umí i ten cvičený foxteriér. Prostě je možné měnit priority, ale není možné ty problémy řešit extenzivním nárůstem. (Neklid a hluk v jednacím sále.)
A to je tak asi všechno, co jsem chtěl říct k tomu, co říkala paní ministryně. Protože hádat se tady v tomhle ruchu o konkrétních číslech a o tom, co je nebo není relevantní srovnání, v tuhle chvíli pokládám už za neefektivní. (Gongování.) To si nechme na nějaký soukromější seminář.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji panu poslanci Kalouskovi. S přednostním právem mám tady přihlášeného pana poslance Chvojku.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. (Gongování.) Hezký podvečer, dámy a pánové. Já bych chtěl jménem dvou poslaneckých klubů, hnutí ANO a ČSSD, navrhnout, aby Poslanecká sněmovna dnes jednala a meritorně i procedurálně hlasovala o všech návrzích po 19. hodině i po 21. hodině, případně i po 24. hodině.
Děkuji. (Ojedinělý potlesk v levé části jednacího sálu, neklid a hluk.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož je to procedurální návrh, nechám o něm hlasovat. (Žádosti z pléna o odhlášení.) Je tady žádost o odhlášení. Pan předseda Kalousek.
Poslanec Miroslav Kalousek: Já se omlouvám, já mám námitku o nehlasovatelnosti tohohle návrhu. Hlasovatelné je jednání a hlasování po 19. hodině, po 21. hodině. Možná vás překvapím, ale já to podpořím, protože si myslím, že o státním rozpočtu má být dneska rozhodnuto. Ale není možné rozhodovat o hlasování po 24. hodině, protože 24. hodinou končí jednací den. Už jsme to tady mnohokrát řešili. A tohle je úzus. Už jsme to tady mnohokrát řešili, proto je to nehlasovatelné. Je hlasovatelný návrh, že se bude jednat a hlasovat po 19. i po 21. hodině, po 24. hodině nikoliv.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan předseda Chvojka.
Poslanec Jan Chvojka: No tak já děkuji za tu vstřícnost pana kolegy Kalouska. Nicméně musím přiznat, že jsem to konzultoval s legislativou, která mi to takto dala a řekla, že je to v pořádku. I moji ctění kolegové, jako například bývalý předseda poslaneckého klubu Sklenák říká, že už jsme o tom právě několikrát debatovali a že si myslí, že to můžu navrhovat tak, jak jsem to navrhl. Nicméně samozřejmě pokud je s tím nějaký problém, tak v rámci dejme tomu snazšího projednání tohoto bodu a toho, že nechci strávit další hodinu debatou o tom, jaký návrh je správný, tak po 19. a 21. hodině, jestli mohu takto. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Odhlásit jsem vás odhlásil. Rozumíme všichni, o čem budeme hlasovat.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 50: přihlášeno 182 poslanců, pro 122, proti 23, zdrželo se 37. Návrh byl přijat.
Tak a teď se vracíme zpátky do rozpravy k bodu o státním rozpočtu. Do rozpravy je řádně přihlášen pan poslanec Jiří Kobza.
Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, máte slovo. A poprosím Poslaneckou sněmovnu opět o to, aby pokud máte něco na řešení se svými kolegy, abyste to řešili v předsálí a tady dali prostor řečníkům, ať sdělí to, co chtějí sdělit. Děkuji.
Poslanec Jiří Kobza: Vážené kolegyně, vážené kolegové, vážení členové vlády, vážená paní ministryně, já mám jeden takový osobní problém s rozpočtem. Já jsem dostal kapitolu 306 prostřednictvím zahraničního výboru, který to dostal ve stejný moment od Ministerstva zahraničních věcí, dnes v půl čtvrté odpoledne. Takže jsem absolutně neměl možnost nějakým způsobem si to prostudovat, a proto nemůžu podpořit rozpočet, který jsem neměl možnost zpracovat. Dvě hodiny zasedání tady a ještě k tomu prostě opravdu nestačí. Nejsem účetní, možná nemám takovou erudici jako moji ctění předřečníci, ale tuto kapitolu já nemůžu podpořit, protože prostě jsem neměl možnost ji prostudovat. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším přihlášeným je paní poslankyně Richterová. Paní poslankyně Richterová není... (Z pléna: Je.) Je přítomna, už jde, pardon. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pár poznámek k projednávanému prvnímu čtení rozpočtu, které navážou na pana kolegu Stanjuru.
Já bych ráda, musím říct potěšeně, zareagovala na to, jakou váhu v jeho projevu měla sociální problematika, věci, které se ve finále dotýkají statisíců lidí, protože skutečně to největší bohatství země jsou prostě lidi, to jsme my. A nejvíc ztrácíme, když neumožníme to, aby byl využit potenciál zejména mladých lidí s různým znevýhodněním.***