Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Radek Vondráček)

179.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

který tímto otevírám. Seznam odpovědí na písemné interpelace, s nimiž poslanci vyslovili nesouhlas, a proto byly zařazeny na pořad 20. schůze Poslanecké sněmovny. Na pořad jednání 20. schůze Poslanecké sněmovny bylo předloženo celkem šest odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny.

Upozorňuji všechny poslance, že podle ustanovení 112, odst. 6 jednacího řádu není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná.

Nyní přistoupíme k projednávání odpovědí na jednotlivé interpelace. Předseda vlády Andrej Babiš odpověděl na interpelaci poslance Jakuba Michálka ve věci elektronického spisu. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 268. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti předsedy vlády Andreje Babiše. Tato překážka trvá, nicméně já v souladu s jednacím řádem otevírám rozpravu. Ptám se, zda má někdo zájem o vystoupení. Pan... (Posl. Michálek z místa: Nechce vystoupit.) Je přerušeno? Pan předseda není. Dobře. Takže překážka trvá... Já končím tuto interpelaci. Bude projednána, až bude přítomen pan ministerský předseda.

Bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán odpověděl na interpelaci poslance Jakuba Michálka ve věci možné podjatosti soudu a státních zástupců. Interpelace se spolu s odpovědí a další odpovědí ministra spravedlnosti Jana Kněžínka předkládá jako sněmovní tisk 269. Projednání této odpovědi bylo také přerušeno do přítomnosti ministra spravedlnosti, který je v tuto chvíli přítomen. Tentokrát tedy můžu rozpravu otevřít. První vystoupí pan interpelující poslanec.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dobré jitro. Já bych krátce připomněl, oč jde. Já jsem kdysi dávno interpeloval pana ministra spravedlnosti ještě předchozího ohledně toho, že někteří soudci a státní zástupci, kteří působí v Praze, dostávají zároveň od hl. města Prahy levné dotované byty, a zároveň je možné, že rozhodují v kauzách, kde vystupuje hl. město Praha. Tím pádem vzhledem k tomu, že tedy bydlí v bytech od hl. města Prahy, které jsou velmi silně dotovány, dokonce se to vyskytuje v odborných publikacích, že v Sovětském svazu a v jiných státech jsou soudci drženi v podstatě závislí díky tomu, že bydlí v dotovaných bytech a dostávají různé benefity, tak to mi přišlo jako věc, která je nestandardní, a proto jsem požádal pana ministra, aby to řešil.

Myslím si, že je poněkud nedůstojné, že hl. město Praha pronajímá svoje byty, které jsou určeny pro občany se sociálními potřebami, soudcům a státním zástupcům, kteří berou sto tisíc korun měsíčně a víc a opravdu nepotřebují, aby dostávali dotované byty a bydleli v bytě, za který platí třeba pět tisíc měsíčně s nájmem šedesát korun za metr čtvereční. Takže tady si myslím, že by bylo dobré s tím něco dělat.

Já chápu, že ta situace je složitá a že ministerstvo má omezené pravomoci. Nicméně já jsem mluvil třeba s městským státním zástupcem v Praze a dohoda s městským státním zástupcem v Praze byla, že vyzve ty dotčené státní zástupce, kteří bydlí v těch dotovaných bytech, aby zjednali nápravu a usilovali o narovnání toho vztahu. Bohužel ani jeden z těch státních zástupců nepřistoupil na to, že bude platit tržní nájem, ačkoliv má odpovídající plat, tak se trošku děsím toho, co to vypovídá o personálním obsazení státního zastupitelství.

Já bych se chtěl zeptat pana ministra, jestli ho přeci jenom nenapadá způsob, jak s touto věcí, která znepokojuje občany hl. města Prahy, kteří potřebují to sociální bydlení a nemůžou se do těch bytů dostat kvůli tomu, že je zabírá dvacet, třicet, čtyřicet soudců a státních zástupců, jestli s tím přeci jenom není možné něco dělat, protože ty důvody podjatosti zejména v případech, kdy se rozhoduje o kauzách hl. města Prahy, tam být můžou.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Já s dovolením přečtu několik omluv. Omlouvá se paní poslankyně Kateřina Valachová od 9.00 do 11.00 ze zdravotních důvodů, omlouvá se Dominik Feri mezi 9.00 a 9.45 z pracovních důvodů, omlouvá se pan poslanec Aleš Juchelka od 9.00 do 9.45 z pracovních důvodů, omlouvá se paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová od 9.00 do 10.00 z pracovních důvodů, omlouvá se pan poslanec Ondřej Benešík a současně i Jaroslav Bžoch z pracovních důvodů z dnešního dopoledního jednání. Omlouvá se pan poslanec Jaroslav Martinů od 12.30 do konce jednacího dne, omlouvá se pan poslanec Milan Hnilička od 9.00 do 12.00, omlouvá se Lubomír Zaorálek po celý den ze zdravotních důvodů, omlouvá se pan poslanec Richter od 9.00 do 11.00 z pracovních důvodů, omlouvá se pan poslanec Jiří Bláha od 9.00 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, omlouvá se paní poslankyně Květa Matušovská 25. a 26. z osobních důvodů na celé dny. Tak, omlouvám se, pane ministře, bylo jich víc.

Prosím, můžete reagovat.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Děkuji. Vážený pane předsedo, vážený pane poslanče Michálku, vážené poslankyně, vážení poslanci, já se možná pokusím, protože přece jenom od projednávání té interpelace už uplynula nějaká doba, celou tu záležitost uvést do kontextu. Nicméně nejprve mi dovolte, abych se omluvil za svou nepřítomnost na jednání 13. 9., kdy měla být poprvé projednávána tato interpelace. Bylo to z důvodu, pro který jsem byl řádně omluven. Byl jsem na svatební cestě a ta byla dlouho plánována ještě předtím než vznikla stávající vláda, takže nyní už snad by mělo být vše v pořádku.

Pokud jde o ten samotný problém, tak jádro toho problému tkví v hlubokých devadesátých letech, kdy v rámci řešení tehdejší personální krize v soudnictví hlavní město Praha přijalo určitá pravidla pro přidělování městských bytů vybraným profesím, mezi něž tehdy kromě zaměstnanců státních zastupitelství a soudů spadli i samotní soudci a státní zástupci. Cílem tehdy bylo právě zajistit řádný výkon těchto profesí a činností, které sem spadají, i pro hlavní město Prahu. Od té doby se samozřejmě situace z hlediska odměňování soudců a státních zástupců podstatným způsobem změnila, nicméně také došlo k tomu, že se změnily ty smlouvy, které původně byly uzavírány na dobu určitou a dnes jsou tedy uzavírány na dobu neurčitou. To jen na úvod, jak vlastně vůbec dochází mnohdy k tomu, že soudci a státní zástupci takové byty obývají.

Zároveň je potřeba říci, že již můj předchůdce pan ministr Pelikán v této věci učinil několik kroků, na které my kontinuálně navazujeme, to znamená, pokračujeme v tom, co bylo učiněno. 27. 6. pan ministr oslovil primátorku hlavního města Prahy svým dopisem, ve kterém jednak doporučil, aby došlo ke změně pravidel pro přidělování bytů tak, aby byly přidělovány pouze administrativním pracovníkům soudů a státních zastupitelství, jejichž plat je diametrálně odlišný od platu samotných státních zástupců a soudců, a zároveň doporučil, aby v pravidlech pro přidělování těch bytů byl nastaven určitý příjmový strop. Mimochodem, právě příjem domácností je jedna z věcí, která se sděluje při žádosti o takový byt, nicméně posléze se s ní zřejmě ne úplně dokonale pracuje.

Je pravda, že ten dopis zůstal bez odezvy vzhledem k formování nové koalice v rámci hlavního města Prahy. Já učiním velmi podobnou výzvu vůči novému primátorovi, jakmile tedy bude jasné, kdo jím bude. V podstatě ta doporučení - protože nemůžeme hlavnímu městu Praze diktovat - která mi přijdou jako racionální, zopakuji.

Zároveň je potřeba říci, že byl osloven taktéž dopisem předseda Městského soudu v Praze, kterému bylo doporučeno, aby při výběru zájemců o ty byty, které jsou následně pronajímány hlavním městem Prahou, nenavrhoval jednotlivé soudce, ale pouze zaměstnance administrativy, to znamená zapisovatele, vyšší soudní úředníky, úředníky atd., přičemž úplně stejný krok, jak již zmiňoval pan poslanec Michálek, byl učiněn ze strany městského státního zástupce dr. Erazíma. Jinými slovy, do budoucna by samozřejmě nemělo, pokud se to navíc nakombinuje ještě s těmi opatřeními, která doporučíme hlavnímu městu Praze, docházet k tomu, že tyto nájemní byty budou získávat soudci a státní zástupci, ale budou přidělovány potřebnějším.

Na druhou stranu je ale potřeba říci jednu věc. Náklady na ten byt, jak jsem si neoficiálně sondoval, včetně nákladů na energie, činí zhruba 14 tisíc korun, což samozřejmě z hlediska hlavního města Prahy není cena nijak výrazně vysoká, ale pro mnohé zaměstnance soudů i tak bude nedosažitelná. Jestliže někdo má 18 tisíc korun hrubého, tak jako samostatně žijící osoba si prostě takový byt nikdy nemůže dovolit a ti lidé často dojíždějí. Ale to je druhý problém. Může se stát, ale to bude zase na hlavním městě Praze, že ty byly po nějakou dobu zůstanou v reálu neobsazené, protože zájemci minimálně ze strany soudů a státních zastupitelství nebudou.

Tak nám tady vlastně zůstává jeden problém, nebo možná kvaziproblém, a to je, jestli je správné, aby v těch bytech nadále zůstali ti soudci a státní zástupci, kteří je už užívají, a jestli existují nějaké nástroje, jak je případně donutit k tomu, aby ty byly opustili, a kdo těmi nástroji disponuje, jestli je to ministr spravedlnosti, potažmo Ministerstvo spravedlnosti, nebo předseda soudu. Tady je potřeba říci jednu věc. Oni všichni ty byty užívají na základě legálně uzavřené nájemní smlouvy, na základě postupu, který je v souladu s pravidly hlavního města Prahy pro přidělování bytů. A upřímně řečeno, ministr spravedlnosti nedisponuje žádnými nástroji, jak tyto soudce nebo státní zástupce v jejich soukromoprávním vztahu donutit k tomu, aby ukončili nájemní smlouvu, aby ji vypověděli a aby se odstěhovali někam jinam. Nespadá to pod žádnou kompetenci, kterou by mělo Ministerstvo spravedlnosti, nevejde se to ani pod výkon státní správy soudnictví. Oni v těch bytech bydlí, oni v nich nesoudí. Je potřeba říci, že podobný problém z hlediska absence jakékoliv kompetence je i na straně předsedy Městského soudu, resp. městského státního zástupce. Může to tedy být v rovině doporučení.

Na druhou stranu to není tak, že by všichni unisono odmítli ten problém řešit. Já sám jsem obdržel v uplynulých dnech, mám pocit, že minulý týden, dopis jednoho soudce, který mi sděloval, že právě nájemní smlouvu ukončuje a ten byt opouští, a ne proto, že by se cítil, že páchá něco špatného, že jako bydlí v souladu s nájemní smlouvou, kterou ukončuje, ale prostě si uvědomil, že se asi ten byt může hodit někomu potřebnějšímu. Budu doufat v to, že podobné kroky ze strany soudců a státních zástupců budou následovat, nicméně opravdu nedisponuji v demokratickém právním státě, a upřímně se přiznám, že bych ani nechtěl disponovat, pravomocí, která by umožnila ministru spravedlnosti zasahovat do soukromoprávních vztahů, říkat jim, kde mají a kde nemají bydlet, co si mají nebo nemají koupit.

My jsme samozřejmě zvažovali i to, jestli tady nedochází k nějaké systémové podjatosti vůči hlavnímu městu Praze, jestli by tady nebyl důvod pro případné úvahy o nějaké kárné odpovědnosti, nicméně ty závěry nám vyšly poměrně jednoznačně že nikoliv. Samotná skutečnost, že někdo někde bydlí, každý někde bydlí, nezakládá ještě podjatost pro konkrétní vztahy. Tady samozřejmě bylo namítáno, že kdyby tedy vystupovali v nějaké věci, kde by byl nějaký veřejný funkcionář z hlavního města Prahy nebo samotné hlavní město Praha by bylo účastníkem, že to může vyvolávat nějakou podjatost. Pokud bychom takové podezření v nějaké konkrétní kauze zjistili, bezesporu bude namístě učinit velmi razantní kroky k tomu, aby takový soudce nebo státní zástupce byl kárně, nebo třeba nejen kárně potrestán, ale ze samotné skutečnosti, že má někdo uzavřenou s hlavním městem Prahou nájemní smlouvu, a někteří mají dokonce podnájemní smlouvu a ten systém je složitější, podjatost takového soudce nezakládá.

Ono by bylo absurdní, když řekneme, že by to měli být jiní potřební, třeba učitelé, dovozovat, že třeba potom všechny děti zastupitelů hlavního města Prahy nebo radních budou ve škole jedničkáři, budou nějakým způsoben protežovány. Koneckonců ad absurdum vzato, ty soudce platí stát. Pak by se dalo říci, že jsou podjatí vlastně v každé kauze, kde vystupuje jako jedna ze stran stát, což samozřejmě tak není.

Jinými slovy, je to problém, kterým se chceme nadále zabývat. Budeme činit kroky, doporučení vůči hlavnímu městu Praze, budeme nadále apelovat na soudce a státní zástupce skrze předsedu Městského soudu nebo vedoucího státního zástupce, ale nemůžeme ty lidi násilím vypudit a není možné dovozovat ani kárnou odpovědnost vzhledem k tomu, že oni nečiní nic nelegálního. A já pevně věřím, že podobně jako ten jeden soudce, který mě o tom kroku informoval, podobný krok zváží, velmi vážně zváží a možná i učiní ti ostatní. To je to, co k tomu mohu uvést.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane ministře. Pan poslanec Michálek.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, především bych chtěl ocenit velmi seriózní přístup, který pan ministr k této interpelaci zaujal, a že se tím velmi vážně zabývá, což si myslím, že je příkladné. Jsem taky rád, že přinesl informaci o tom, že jeden soudce už se rozhodl tuto věc řešit tak, aby to nevyvolávalo žádné pochybnosti. Jenom budu stručně reagovat na záležitosti, které pan ministr zmínil.

Myslím si, že vůbec není potřeba se obávat toho, že by byty pro sociální případy pro potřebné v hlavním městě Praze zůstaly neobsazené, protože těch lidí, kteří mají tuto potřebu sociální, například jsou to senioři s různými zdravotními znevýhodněními, tak těch je opravdu celá řada, a já jsem se k tomuto případu dostal pouze z toho důvodu, že mě oslovila právě paní, která měla maminku seniorku se znevýhodněním a nemohla se přes ty pořadníky hlavního města Prahy dostat k tomu, aby dostala ten sociální byt, a upozornila mě na to, že v sociálních bytech bydlí právě ti soudci. To je důvod, proč já jsem se k tomu dostal a jak jsem to řešil.

Velmi si vážím toho, že jste přislíbil, že oslovíte nového primátora. Věřím, že nový primátor v této věci podnikne adekvátní kroky tak, aby případně došlo ke sblížení nájmů směrem k tržní hladině, když už tam soudci bydlí, aby neměli dotované zvýhodněné ceny.

Souhlasím s tím, že je velký problém u zaměstnanců soudu, pokud mají plat, který jim neumožňuje si najít v Praze bydlení za tržních podmínek, tak je to zásadní a závažný problém, který by ministerstvo spravedlnosti mělo řešit. Ministerstvo spravedlnosti má samozřejmě na starosti část rozpočtu, která upravuje platy pro tyto profese. My jsme dlouhodobě upozorňovali předsedu vlády na to, že některé profese v soudnictví, ať už jsou to soudní asistenti, čekatelé a další profese, které se třeba i zásadně podílejí na výkonu soudnictví, že jsou platově podhodnoceni a že pak nemůžeme očekávat, že kvalita soudnictví se bude razantně zvyšovat.

Pokud jde o otázku podjatosti, tak argument není postaven pouze na tom, že soudce bydlí v bytě, který mu pronajímá hlavní město Praha, ale je postaven na tom, že byt je dotován cca ze dvou třetin hlavním městem Prahou. A zkuste se vžít, pane ministře, do situace, že se soudíte s hlavním městem Prahou, kde vám třeba hlavní město Praha nějakým nezákonným způsobem ublížilo, třeba vás přejel jeho zaměstnanec na přechodu a bylo to v rámci výkonu městské policie, a na jednu stranu vy se soudíte jako účastník řízení, který má mít stejná práva a povinnosti, a na druhé straně stojí hlavní město Praha a soudí vás soudce, který bydlí v dotovaném bytě od hlavního města Prahy, tak samozřejmě nemůžete mít stejné zacházení a jsou tam dány zákonné důvody podjatosti podle příslušných procesních předpisů. Myslím si, že k těmto případům, samozřejmě nemám přístup do databáze případů, jako to má Ministerstvo spravedlnosti. Nemám žádnou kompetenci prověřovat ty případy. Ale vzhledem k množství kauz, které řeší hlavní město Praha, se obávám, že takové případy byly a že to roli hrát mohlo.

Pokud zveřejnění této kauzy pomůže aspoň tomu, že si na to začnou dávat ti soudci pozor a upozorní na svoji podjatost, tak já budu velmi rád, protože to zajistí spravedlivý proces těm, kteří by tím mohli být dotčeni.

Já bych chtěl závěrem říci, že pokud se nám nepodaří dosáhnout situace, v které soudci budou bydlet v Praze za tržní nájmy a nebudou okupovat sociální byty, tak zvážím možnost řešení zákonem, tak aby soudce neměl podle zákona možnost bydlet v bytech, které jsou určeny pro sociální případy a které jsou dotovány. Protože vypadá té, že bez té zákonné kompetence ministerstvo v této věci skutečně nemůže činit žádné další kroky. Uvítal bych spolupráci na tom, aby se nám to nějakým způsobem podařilo dořešit.

Děkuji, a to je všechno, co jsem k této interpelaci chtěl říci.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Reagovat si přeje pan ministr. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Jenom velmi stručně. My jsme tady včera projednávali poměrně dlouho návrh zákona o státním rozpočtu, jehož součástí je právě řešení jednoho z problémů, na který jsem poukazoval, kde právě administrativní personál soudů a státních zástupců patří mezi ty, u nichž se nejvíc zvyšuje objem prostředků na platy o 14, resp. 15 % při zaokrouhlení na celá procenta. To znamená, my jsme si problému odměňování samozřejmě vědomi. Řešíme ho. Jde to trošku mimo tu interpelaci, ale cítil jsem za potřebné to zmínit.

Samozřejmě pokud jde o podjatost, ona je to do jisté míry záležitost účastníků řízení, ale pevně věřím v to, že soudci jsou natolik velcí profesionálové, že sami dokážou odhadnout, kdy uplatnit svou podjatost a kdy nikoli, pokud už ji neuplatňují účastníci řízení. Jak jsem ale říkal, je potřeba posuzovat každé jednotlivé kauzy individuálně.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Ptám se: Ještě někdo má zájem o vystoupení v rozpravě k tomuto bodu?

S dovolením zase musím přečíst několik omluv, které mi přišly. Omlouvá se pan poslanec Radek Koten z pracovních důvodů do konce jednacího dne. Omlouvá se pan poslanec Vít Kaňkovský od 9.00 do 10.30 z dnešního jednání. Omlouvá se pan poslanec Jiří Mihola od 9.00 do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů. Omlouvá se pan poslanec Marek Výborný od 9.00 do 11.00 z pracovních důvodů. Omlouvá se paní ministryně Alena Schillerová z důvodu zahraniční pracovní cesty z celého jednacího dne. Omlouvá se pan poslanec Dominik Feri mezi 12.00 a 13.00 z pracovních důvodů. Nevím, jestli ta omluva už tady není podruhé. Omlouvá se pan poslanec Miloslav Janulík mezi 10.30 a 12.30 z pracovních důvodů. Omlouvá se ministr zdravotnictví Adam Vojtěch z dopoledního jednání z důvodu neodkladných pracovních povinností.

Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím a ptám se pana poslance Michálka, jestli navrhuje nějaké usnesení. Není tomu tak. Takže já vám všem děkuji a končím projednávání této písemné interpelace.

Jako další je zde písemná interpelace na paní ministryni financí. Ministryně financí Alena Schillerová odpověděla na interpelaci poslance Leo Luzara ve věci optimálního využití a zhodnocení relevantních superstrategických surovin EU v zájmu českého průmyslu a českého státu, Ostravsko-karvinské doly. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 280.

Otevírám rozpravu a dávám slovo panu poslanci Luzarovi.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, bohužel paní ministryně není přítomna, jak jsem zrovna zaslechl. Je omluvena pro zahraniční cestu. Přesto si dovolím svoji interpelaci přednést, protože si myslím, že to, co momentálně nemáme, je příliš času ve věci, která sice na první pohled vypadá složitě z toho titulu, který jsem použil, přesto je možná vcelku jednoduchá, ale ukazuje na určitý problém, na který jsme si zadělali v minulém volebním období při řešení problematiky OKD.

Problematika OKD, a dovolte mi mírný exkurz, než začnu k samotné interpelaci, byla spojena s tím, že stát hledal řešení pro tento podnik, kterému hrozila okamžitá likvidace a propouštění velkého množství zaměstnanců. Tehdy došlo k situaci, kdy se ministerstva mezi sebou přela o nejvhodnější řešení a vládní strany ANO 2011 a ČSSD chtěly toto řešení využít i ke svému politickému prospěchu, zcela logicky. Bohužel došlo k tomu, že jedna vládní strana disponovala ministerstvem, které pod sebou mělo státní podnik DIAMO, který zcela zřejmě a jasně z titulu toho, jak byl zřízen a jaké je jeho personální obsazení, jaké je odborné vybavení, je předurčen právě k takovýmto krokům státu vůči těmto podnikům. Druhá vládní strana měla Ministerstvo financí a samozřejmě společnost Prisco, státní, která je zase zřízena k tomu, aby fungovala v rámci finančních institucí, aby dozírala, pomáhala bankám a různým jiným společnostem, jinými slovy, hlavně přes peníze.

V minulé vládě převážila energie řešit situaci prostřednictvím Ministerstva financí, a tudíž státní podnik Prisco se stal tím, který řeší situaci v OKD. Důsledek tady tohoto postupu je ale ten, že lidé, kteří jsou jistě dobrými hospodáři a znalí, jsou ale spíše finančníci. Jsou to lidé, kteří pohlížejí na problém přes peníze, přes agendy, které mají čísla, přes agendy, které jsou jasné. Hodnotí to grafy, hodnotí to výstupy a tabulky. A je tady problém, který se ukazuje jako možná širší než jenom problém... Je tady problém, který se možná ukazuje jako širší problém, který není jenom zakletý v číslech, ale je problémem budoucím, postup, který zvolila společnost Prisco v rámci OKD, a teď budu mluvit konkrétně k Dolu Paskov, který je součástí OKD. Jen pro zajímavost, je to důl, který těží vysoce kvalitní černé uhlí, takzvané koksovatelné uhlí, po kterém je obrovská poptávka. Je to jedna z nejlepších surovin v ČR určitě, v Evropě možná také. Rozhodla jít postupem, který je čistě a jasně finanční. Na jednu stranu dala ekonomické náklady spojené s likvidací, ekonomické náklady spojené se stávajícím provozem útlumové části a na druhé straně dala ekonomické náklady sociální. Z toho jí vyšlo, této společnosti, že nejlepší cesta bude uzavřít tento důl, zasypat ho, zakonzervovat v tom stavu, aby již nemohlo docházet k dalším nákladům na úkor státu, a jak se říká, zavřít hladinu nad touto šachtou. S tím ale, že technici říkají, že pokud by náhodou byla možnost znovu výhodně prodávat a těžit koksovatelné černé uhlí, tak zvolená metodika, která byla touto společností a samozřejmě potažmo podřízenou společností OKD zvolena, je nenávratná. Jinými slovy, k té šachtě se už nikdy nedostaneme.

Považuji to za obrovskou chybu, a proto hovořím o strategických surovinách a jejich možnosti a zakonzervování přístupu. Z mého pohledu technika to znamená dát na jednu stranu hodnotu, sumu prostředků, které stojí údržba dolu v konzervovaném stavu. Jinými slovy, aby tam probíhalo větrání, aby tam probíhala základní údržba, aby tam byl nutný počet personálu, který se o to musí starat. To by byl jasný čistý náklad této šachty. Ta šachta momentálně neprodukuje zisk, samozřejmě, protože by netěžila uhlí. Ale toto je nějaká suma. A teď se můžeme bavit, jestli je to šest milionů ročně, deset milionů ročně. Ale myslím si, že se budeme pohybovat tady v těchto sumách řádově milionů korun na zachování možnosti kdykoliv v budoucnu tuto šachtu odkonzervovat, tuto šachtu zprovoznit a začít okamžitě těžit vysoce kvalitní koksovatelné uhlí. To by byl dle mého názoru dobrý postup.

Společnost Prisco, jelikož je řízena hlavně ekonomy, říká, že by to zatěžovalo státní rozpočet, zcela logicky, že by to mohlo také způsobit určitý sociální dopad na zaměstnance a že to je odkládání pouze nějaké agónie tohoto podniku. Proto mě zaujalo, že se objevil soukromý investor, možná snílek. Ale kdo si ještě před pár lety myslel, že je možné vystřelit elektromobil raketou do vesmíru a nechat to jenom tak letět? Kdo si ještě před nedávnem myslel, že je možno dvě velká města spojit trubkou, do té trubky dát, vyčerpat vzduch a v rámci vakua tam provozovat dopravu lidí v trubce? A dneska už se to staví. Jsou to vizionáři a jsou to lidé, kteří hledají postupy, jak techniku vést dopředu.

Jeden takovýto člověk s podstatně střízlivějším projektem mě navštívil a řekl, že má projekt, který je vědecky podložen, který je diskutován v odborných kruzích, a ten projekt hovoří o tom, jak akumulačně a kompenzačně využít tuto šachtu jako zdroj elektrické energie. Nechci vás zatěžovat technickými podrobnostmi, které jsou s tím spojeny, pouze uvedu pár čísel, která v jejich materiálu jsou.

Bavíme se o produkci elektrické energie, která by byla řádově 47 gigawattů za rok. Což už je slušná elektrárna, 47 gigawattů, které by toto zařízení mohlo produkovat absolutně bezuhlíkově, ekologicky, v rámci nejvyšších možných ekologických standardů. Synergickým efektem tady tohoto by bylo, že by platilo to konzervování šachty. Jinými slovy, stát by to nestálo ani korunu, stát by ušetřil za to, že nemusí šachtu konzervovat, hlídat a vést k útlumu, popřípadě i zasypat, protože samozřejmě zasypání něco stojí. Všechny náklady by převzala tato společnost a ještě by tady zůstala zachována stále možnost, že kdykoliv je možno tuto šachtu otevřít a znovu začít těžit koksovatelné uhlí. Čili veškeré riziko by převzala tato společnost zkoušející tento nový energetický způsob využití hloubky těžních věží, napojení závaží na těžní věže. Mají to docela technicky zajímavě promyšleno. A stát by měl pouze možnost, že odloží případné zasypání, ať jsem v té obecné rovině, třeba o rok, o dva, než tato společnost vyzkouší, jestli je to schůdné, technicky schůdné. Ekonomicky schůdné to prý je. Ale technicky schůdné, jestli nenarazí na nějaké problémy, které by zabránily tady tomuto provozu.

Přesto podle odpovědi paní ministryně financí je to nereálné a spíše se přiklání Prisco k tomuto zasypání. Ale bez udání argumentů. Já se ptám, když jsou to odborníci, proč tedy nezkusit s minimálním rizikem, řekněme na dva roky, které by stálo odložení toho zasypání, protože rozhodnout chceme. Do 30. června se mělo rozhodnout, to se trošku posunulo, ale tohoto roku by snad to rozhodnutí mělo padnout, jak dál s Paskovem. A neumožnit vyzkoušet to? Riziko stát neponese, pokud uzavře dobré smlouvy s tím člověkem, nebo s tou firmou, která by to chtěla vyzkoušet. A třeba ať tam dá zálohu dopředu, bankovní záruky, opravdu nevím, tady jsou od toho právě ti finančníci Prisca, kteří by to mohli velice dobře vědět, jak zabezpečit, aby stát o nic nepřišel, a přesto jsme měli možnost zachovat surovinu k možné těžbě a za b) vyzkoušet třeba technicky něco velice nového, zajímavého, co ve světě ještě nikdo nedělal.

Riziko, které z toho plyne, je maximálně to, že člověk, co mě navštívil, a tedy má tento projekt, který vám můžu potom samozřejmě ukázat, je snílek, nechci-li použít výraz úplně jiný, který by vás asi napadl. Ale může to být opravdu pouze snílek, který to nemá prozkoumáno, nemá to do detailu promyšleno. A to je samozřejmě schopna odhalit skupina odborníků, technické vysoké školy a další, na které by se potažmo společnost Prisco měla obrátit, aby zkonzultovali a oponovali třeba tento projekt, jak dalece to je reálné nebo není. Ale ani toto tato společnost neudělala.

Proto bych velice prosil paní ministryni Schillerovou, aby odpověď, která mi byla zaslána a která je velice obecná, prostě říká jenom, že to nejde, aniž by řekla, proč to nejde, co nás k tomu vede, proč jsme to úplně odhodili a chceme to jenom zasypat, aby tato ctěná Sněmovna tuto odpověď odmítla a požádala paní ministryni, aby opravdu zadala seriózní studii společnosti Prisco, popřípadě, jak jsem již na úvodu uvedl, jak ta historie Prisco versus DIAMO vznikla, aby požádala společnosti DIAMO, které k tomu má nejbližší a největší zkušenosti, potažmo v řízení státu, to znamená, má odborníky na důlní činnost, na likvidaci důlních činností, má odborníky spojené s hornictvím, aby provedli analýzu projektu, zda je rentabilní a schůdný pro stát, a aby se tyto kroky aspoň minimálně ověřily.

Protože něco zasypat, to je to poslední, co bychom mohli chtít, když víme, že ty nerostné suroviny - a považuji černé uhlí a koksovatelné černé uhlí za strategickou nerostnou surovinu - je pro nás do budoucna možná zatím nevyužitou, ale důležitou ekonomickou surovinou. Hazardovat s touto budoucností považuji za špatné.

Zároveň ten projekt, nebo to využití by mohlo nést s sebou budoucnost pro náš region, Moravskoslezský kraj, který potřebuje snílky, který potřebuje projekty, které jsou schopny na stávajících základech hutnictví, hornictví, na stávajících tradicích, které v tomto regionu jsou, začít budovat něco nového, ale ne tím, že zbouráme to staré a budeme stavět na zelené louce, ale naopak využitím stávajících možností, které tento kraj nabízí.

Proto bych vás, paní nepřítomná ministryně financí, opravdu požádal - a vím, že to není váš obor, znovu se omlouvám za to, že jste k tomu jako ministryně financí přišla, s dovolením výraz, jako slepý k houslím, protože je to ryze technická záležitost. A ten úvod jsem řekl, proč to má Prisco a ne DIAMO. Přesto bych byl velice rád, abyste se zaměřili i na tu technickou stránku budoucnosti OKD, technickou stránku budoucnosti Dolu Paskov, ne jenom finanční, jak je zcela jasně a zřejmě ve společnosti Prisco, a hledali to technické využití. (V sále hluk.)

Vás, kolegyně a kolegové, prosím, abyste z hlasování odmítli odpověď paní Schillerové, které jí byla zpracována společností Prisco zcela zřejmě, ale opravdu pouze v té finanční rovině, nezohledňuje vůbec tu technickou stránku a nezohledňuje vůbec ten projekt, a aby příští odpověď byla i s odpovědí na otázky toho technického rázu, proč to tedy nejde, když se najde někdo, kdo chce platit za stát tu udržovací sanaci šachty a zkoušet na tom moderní technické přístupy výroby elektrické energie, efektivní výroby elektrické energie a tím zachovat možnost do budoucna těžit toto uhlí. Velice rád bych taky v té odpovědi slyšel stanovisko společnosti DIAMO v rámci budoucnosti této šachty a vlastně jde jenom o to získat čas a možnost se tak podívat nejenom přes ta čísla, ale i přes techniku a technickou realizaci. A třeba z té odpovědi vyjde, že ten člověk je snílek a ne realista, nejde to, ale přesto budu rád za tu odpověď, než jenom říci: my jsme to zasypali, no, neviděli jsme úplně všechno, dneska bychom to asi takhle neudělali, ale bohužel, stalo se. Proto bych tomu chtěl zabránit.

Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Faktická poznámka pan poslanec Vondrák, ale můžete i vystoupit, nikdo není přihlášen.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Dámy a pánové, protože jsem hejtmanem kraje a od svého nástupu do funkce v tomto kraji řešíme OKD, tak bych chtěl říct, že zcela určitě tento kraj vidí budoucnost v tom, že těžba uhlí bude pokračovat minimálně do roku 2030. Byl to náš záměr, který jsme prezentovali, dokonce jsme o tom informovali na tripartitě i zástupce společnosti Prisco. Ta studie se připravuje. Já jenom chci říct, že i tato studie, nebo respektive příprava těžby do roku 2030 bude stát minimálně 5 mld. korun na investicích, tzn. budeme muset ty peníze do toho dát, nicméně předpokládá se, že to bude bez dotací, že to dá společnost OKD.

A samozřejmě když se vrátíme k problematice Paskova, tak já to vnímám obdobně v tom smyslu, že bychom měli být opatrní se zasypáním, ale prosím vás, buďme opatrní i se snílky. My máme na kraji pracovní skupinu, která je složena z nejlepších lidí z akademické sféry, z průmyslu, z průmyslové praxe, která připravuje koncepci, a ta zahrnuje samozřejmě i problematiku těžby uhlí a dalšího jeho využití. Takže já si myslím, že skutečně to není dle mého názoru interpelace na paní ministryni financí. My dneska máme pracovní skupinu, která na tom pracuje, ale jak říkám, prosím, snílků je hodně, ale všechno, co se bude dělat, musí být podloženo skutečně profesionální prací lidí, kteří tomu rozumějí. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám za dodržení limitu. Pan poslanec Luzar. Prosím, máte slovo. S dovolením ještě tedy přečtu omluvu. Pan poslanec Peksa se omlouvá z dopoledního jednání z pracovních důvodů.

 

Poslanec Leo Luzar: Já už jenom velice krátce. Tato interpelace opravdu, byť je adresována paní ministryni financí, uvedl jsem proč, to je ten důvod, bohužel v minulé vládě to takhle bylo, ona je v tom nevinně, to není její obor, to není to, čemu se věnuje. Já bych byl velice rád, kdyby to spadalo třeba pod Ministerstvo průmyslu a obchodu jako problematika. Pro mě je důležité, že tady vláda stanovila termín 30. červen 2018, ten už tedy nebyl dodržen, to jednání pokračuje. Samozřejmě společnost Prisco, která nějak rozhoduje a je vázána tady těmito usneseními, nějaké kroky činí bez řekněme ohledu až tak dalece na to, že my bychom mohli mít jiné představy, hledat jiné cesty. Proto bych byl velice rád, kdyby v té odpovědi na interpelaci se i tohleto zohlednilo a třeba se hledaly i ty cesty předat to tomu Diamu, nebo spolupracovat s nimi, ale to už je ta odpověď, kterou bych očekával jako druhou následnou odpověď paní ministryně, že prostě tento problém zůstane. A samozřejmě, mohou to být snílci, já tady s tímto nepolemizuji, ale pevně věřím, že těch projektů se může objevit více. A Paskov, který by byl první na ráně, který by byl zavřen, si to zaslouží, protože zásoby uhlí tam jsou obrovské i nadále a pouze světové trhy cen a velký tunel OKD zabránil tomu, aby ten Paskov mohl dneska ve velkém produkovat a mohl by být exportně zajímavý a úspěšný.

Budu velice rád a jsem velice rád, že tato odborná skupina při kraji je. Pokud bude v mých možnostech, velice rád se i zúčastním třeba toho jednání a pomůžu prosazovat věci, protože ten kraj to potřebuje. A já doufám, že vy všichni také cítíte, že nás Moravskoslezský kraj má velké problémy v restrukturalizaci průmyslu a že hledáme jakékoliv cesty a pomoc, jak tomuto kraji dát šanci restartu. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Přeje si někdo vystoupit v rozpravě k tomuto bodu? Není tomu tak. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím a ptám se pana poslance, zda tedy navrhne nějaké usnesení k této odpovědi.

 

Poslanec Leo Luzar: Já bych požádal ctěnou Sněmovnu o odmítnutí této odpovědi paní ministryně, tedy spíše společnosti Prisco, která obecně hovoří pouze v těch číslech, že to chce uzavřít a že jiná cesta není. Tím odmítnutím získáme čas, aby ten úkol pro společnost Prisco byl spíše technický a aby se spíše zajímala i o ty možnosti do budoucna. Není to nic proti ničemu, ale získáme trošku času možná to více projednat třeba s tím podnikem DIAMO a s odborníky nejenom přes čísla, ale i přes techniku. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Pan poslanec Luzar bude navrhovat usnesení: Poslanecká sněmovna odmítá odpověď ministryně Aleny Schillerové na písemnou interpelaci. Budeme tedy o tomto usnesení hlasovat. Já jsem přivolal kolegy, aby případně se mohli zapojit do hlasování.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro navržené usnesení, tedy že se odmítá odpověď? Kdo je proti?

Jedná se o hlasování číslo 60. Přihlášeno je 91 poslanců, pro 37, proti 30. Tento návrh přijat nebyl. S usnesením tedy nebyl vysloven souhlas.

 

Děkuji vám. Končím projednávání této interpelace.

Další interpelace je opět interpelace na paní ministryni Alenu Schillerovou. Paní ministryně financí odpověděla na interpelaci poslance Vojtěcha Munzara ve věci postupu Finanční správy České republiky při zjišťování informací od novomanželského páru při svatební hostině. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 285. Děkuji. Otevírám rozpravu a poprosím pana poslance, aby se ujal slova.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Mě velice mrzí, že dnes není přítomna paní ministryně, ale chápu, že je na důležité zahraniční cestě. Nicméně mi dovolte, abych tu interpelaci pouze krátce uvedl, a pak vás požádám o přerušení této interpelace, protože bych se rád od paní ministryně dozvěděl nějaké bližší informace, a vysvětlím to vzápětí.

Já jsem se tázal paní ministryně na postup Finanční správy, respektive územního pracoviště finančního úřadu pro Olomoucký kraj v Přerově, který zaslal výzvu nikoliv jednomu, ale 95 novomanželským párům jako povinným osobám, aby sdělily Finanční správě osobní informace typu kde se hostina konala, kde byli ubytováni svatební hosté v den konání svatby či jaký byl počet hostů na svatební hostině. Ta výzva jako povinným osobám podle § 57 odst. 1 písm. d) daňového řádu obsahovala i následné poučení o pokutě. Na to jsem se zeptal paní ministryně. Ptal jsem se jí na to, zda to považuje za zákonný postup, za správný postup. Musím říct, že mě překvapilo, že odpověď byla v tomto případě od paní ministryně souhlasná, že to je zákonný postup. Jen tam byla věta, že by měla Finanční správa postupovat citlivěji.

Právě proto, že na to já mám trochu jiný názor a jiný pohled, tak bych chtěl tady o tom s paní ministryní diskutovat. Ona navíc tato kauza, jak jste si v médiích všimli, nabrala dalšího směru. Zjistilo se, že těch párů je 95 %. Možná paní ministryně pod tíhou těchto nových informací změnila názor, nicméně rád bych to slyšel od ní a rád bych od ní slyšel, jaké konkrétní opatření učiní, aby se takováto věc neopakovala.

Nechci tady přednášet celou interpelaci, nechci tady dneska přednášet všechny svoje argumenty. Rád bych o tom s paní ministryní diskutoval, a proto prosím o přerušení této interpelace do příštího dne, kdy budeme mít na pořadu písemné interpelace a bude tu paní ministryně. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Já tedy přivolám opětovně kolegy, kteří po hlasování šli něco řešit do předsálí. A budeme o přerušení projednávání interpelace hlasovat. Dám vám ještě chviličku. Eviduji žádost o odhlášení. Nevím, jestli to byl dobrý nápad. Já vás všechny odhlásím a požádám, abyste se znovu přihlásili svými identifikačními kartami... Zkontrolujte si všichni, zda jste řádně přihlášeni. Ještě jednou zagonguji. Tak, Sněmovna je s velkou převahou usnášeníschopná. (Pobavení v sále.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, aby tento bod byl přerušen do přítomnosti ministryně financí? Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 61. Přihlášeno je 71, pro 36, proti 29. Návrh byl přijat. Interpelace je přerušena do přítomnosti paní ministryně financí.

 

Je zde žádost o kontrolu. (Probíhá kontrola hlasování.) Tak, zkontrolováno. Potvrzuji, že projednání interpelace bylo přerušeno.

A budeme projednávat interpelaci na ministra dopravy Dana Ťoka. Ministr dopravy Dan Ťok odpověděl na interpelaci paní poslankyně Věry Kovářové ve věci "Spadnou mosty?". Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 310. Děkuji. Otevírám rozpravu a ke slovu se přihlásila paní poslankyně, které dávám slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte, abych připomněla interpelaci písemnou, kterou jsem zaslala právě panu ministrovi Ťokovi, a pak zdůvodním, proč jsem s odpovědí vyjádřila nesouhlas. Moje interpelace se týkala stavu mostů a na to také v podstatě upozornil případ - protože ten špatný stav se zřejmě týká mostů v celé Evropě - případ na to upozornil, kdy se zřítil dálniční most v italském Janově.

V této souvislosti jsem zaznamenala zprávu ze sympozia Mosty 2018 a v reakci na to článek na serveru Novinky.cz, který uváděl, že v České republice je více než 270 mostů ve špatném stavu, a dokonce šest mostů je přímo v havarijním stavu. Článek dále ocitoval mluvčího ŘSD pana Rýdla, který odmítl poskytnout v té době seznam mostů, a dokonce neodpověděl ani na otázku, zda je některý z těchto mostů v provozu, tím myslím ty havarijní.

Já se osobně nedomnívám, že zveřejněním seznamu by se šířila poplašná zpráva, a je potřeba, aby i veřejnost byla informována o skutečném stavu mostů. Proto jsem písemně poprosila Ministerstvo dopravy a pana ministra, aby mi zaslal seznam mostů ve správě ŘSD, které jsou ve špatném nebo havarijním stavu. A dále jsem prosila o sdělení, zda některé mosty v havarijním stavu jsou stále v provozu a jaký je harmonogram oprav mostů v havarijním stavu.

Dostala jsem odpověď a k té odpovědi byla přiložena tabulka, tedy seznam všech mostů, a také s označením stavu špatný, velmi špatný a havarijní. Za tento seznam, pane ministře, samozřejmě děkuji. Co ovšem v odpovědi chybělo, byla odpověď na mé následující otázky, a to zda jsou mosty v havarijním stavu v provozu a jaký je harmonogram oprav mostů v havarijním stavu. Takže tímto prosím pana ministra, zda by odpověď doplnil. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. A nyní vystoupí ministr dopravy. Máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená paní poslankyně Kovářová prostřednictvím pana předsedajícího. Já bych se chtěl předně omluvit. Já jsem sám a moji kolegové též přehlédli otázku na ten harmonogram a stav mostů v havarijním stavu. Nicméně chtěl bych tady zopakovat, že Ředitelství silnic a dálnic eviduje dneska mosty, které jsou ve špatném stavu, ve velmi špatném stavu, přičemž špatný stav je kategorie pět, velmi špatný je šest a havarijní je sedm. V té kategorii sedm havarijní stav je šest mostů na silnicích první třídy a na dálnicích a všechny tyto mosty jsou v současné době v rekonstrukci. To znamená, že u všech tam probíhá oprava. Ta oprava probíhá buď tak, že ten most je vyloučen z provozu, nebo je část, na které se jezdí, podepřena a ta druhá se opravuje. Takže všechny tyto mosty se opravují tímto způsobem.

Tak jak jste zmínila ve své interpelaci, nebo ve své řeči, je to problém, který se netýká jenom České republiky, týká se v podstatě celé Evropy. Velkým problémem jsou zejména mosty s předpínanou betonovou konstrukcí. My jsme měli podobný případ v Karlových Varech, kdy jsme při modernizaci nebo opravě toho jednoho z mostů v Doubí přišli na to, že ten most má tu konstrukci úplně řekl bych zdegradovanou a prokorodovanou, takže se rozhodlo, že se most musí zbourat. Na základě této zkušenosti jsem dal pokyn, že se musí zkontrolovat všechny mosty, které byly v předmětné době, zejména v 60., 70. a 80. letech, speciálně zkontrolovat, dokonce i destruktivními metodami, protože nedestruktivní metodou se kvalita mostu nedá zkontrolovat. Výsledek této kontroly ještě znám není. Až bude znám, tak s ním veřejnost určitě seznámíme.

Jinak když jsme se o tom bavili, tak na půdě Evropské unie z hlediska financování se dneska debatuje i o tom, zdali by tyto mosty, které jsou toho typu, který byl v tom Janově, by neměly mít nějaký speciální dotační program. Ale ještě o něm rozhodnuto tedy není.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Budeme pokračovat. Paní poslankyně Kovářová se hlásí v rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře, za odpověď. V mé písemné interpelaci byly v podstatě položeny tři otázky. Tu první jsem dostala písemně, na tu druhou jste odpověděl, ale na tu třetí nikoliv. Pardon, vlastně vy jste odpověděl na otázku, jaká je situace v opravách havarijních mostů. Možná jestli můžete zde takto okamžitě odpovědět na otázku, jakým způsobem bude prováděna údržba těch mostů, které jsou v kategorii 1 až 4, tak aby se ony mosty nedostaly právě do té kategorie špatný až havarijní, což je kategorie 5 až 7. Samozřejmě jsem si vědoma toho, že dnešní stav je důsledkem zanedbané údržby po desetiletí. A možná, zda by bylo možné vyčíslit, když ne dnes, tak jestli pak mohu dostat odpověď, jaký je vlastně vnitřní dluh na těchto mostech a jakým způsobem bude tedy financována údržba a následně oprava těch mostů, které jsou v kategorii 5 až 7, resp. 5 a 6.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kdo dál do rozpravy? Pan ministr je připraven odpovědět hned. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, co se týče... Máte pravdu, ten stav je zapříčiněn tím, že se bohužel, když chyběly peníze v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, tak se šetřilo bohužel na opravách. Takže nedostatečné opravy v posledních dvaceti letech tento stav mostů zapříčinily. Mosty jsou obecně projektovány na sto let a bohužel je vidět, že při nedostatečné údržbě se jejich životnost dostala někde na polovinu a to je velká škoda.

My jsme začali velmi intenzivně opravovat mosty i silnice prvních tříd. Zhruba do toho dáváme 11 miliard ročně poslední čtyři roky. A je to i bohužel vidět, že tyto opravy obtěžují motoristy, ale jsem přesvědčen, že především ve světle toho, co se v tom Janově stalo, je to velmi potřeba. To číslo teď nechci úplně střílet od boku, protože akademici, kteří se mosty a mostními konstrukcemi zabývají, na své konferenci udělali odhad, se kterým mě přišli seznámit. Mám takový pocit, že ten vnitřní dluh na mostech je někde kolem 80 miliard. Je to velké číslo. Nedá se to spravit hned. A myslím si, že toto číslo zahrnuje nejenom silnice ŘSD, to znamená dálnice a silnice prvních tříd, ale také druhé, třetí třídy, které jsou ve vlastnictví krajů. Je to věc, kterou se určitě budeme zabývat. Já jsem právě akademiky požádal, aby nám navrhli nějaké kroky, které by bylo potřeba udělat. Oni mi slíbili, že na příští konferenci Mosty z toho bude nějaký výsledek, se kterým bude ministerstvo, potažmo ŘSD dále pracovat. To přesné číslo vám tedy ještě pošlu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kdo dál v rozpravě? Paní poslankyně Kovářová. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Budu velmi ráda, když mi dáte ono číslo k dispozici. To zaprvé. Zadruhé, pokud teď nemáte v hlavě ten harmonogram oprav, který ŘSD plánuje s nějakým výhledem, protože jak jste sdělil, finanční prostředky na jejich opravu jsou opravdu výrazné, a tím také další otázka, zda tedy na příští rok jsou v plánu finanční prostředky, v jaké výši, na opravu mostů a údržbu, protože ten stav, který je dnes, je znám řadu let. Víte také, že celá řada krajů si nechala udělat pasportizaci mostů a zjistila, že ten stav je v celé řadě neudržitelný. Myslím si, že by se to mělo řešit v celém komplexu, nejenom opravy mostů, které má na starosti ŘSD, ale zároveň by asi s kraji mělo být řešeno, jakým způsobem ony budou financovat opravy a údržbu mostů, protože je jasné, že vnitřní dluh je tak obrovský, že ani stát, ani kraje nejsou schopny samy zafinancovat opravu těch havarijních, natož tu vlastní údržbu. Příkladem je Středočeský kraj, kde tedy skutečně na údržbu se myslím vydává asi 250 milionů, což v tak velkém kraji absolutně nestačí. Možná by také stálo za úvahu, jaké jsou trendy v těch opravách, zda se ty opravy zrychlují, zda výše finančních prostředků bude vyšší než v minulých letech vzhledem k té katastrofální situaci.

Takže ještě jednou, abychom si to shrnuli, bych vás poprosila o harmonogram oprav těch mostů, které jsou ve stavu 5 až 7, resp. 6, a potom, jaké finanční prostředky budou vynakládány a v jakém časovém horizontu na údržbu právě těch, které ještě v tom špatném stavu nejsou, aby se do toho stavu nedostaly.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan ministr doplní svou odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, tak jenom pár poznámek. Určitě vám ty požadované informace předáme. Jenom bych ale nerad, aby tady z toho vzniklo, že je tady nějaká superkatastrofická situace s mosty, aby to tak nevyznělo. Je to určitě věc, které se musíme velmi pečlivě věnovat. Jenom bych chtěl říct, že stále tady platí pravidla, platí tady předpisy. Předpis říká, že každý most musí projít kontrolou, je tam vizuální kontrola, která by měla být myslím jednou za rok, pak je tam větší kontrola, která bude jednou za dva roky, na základě které se ty mosty vždycky posuzují. Jestli někdo z vlastníků tu kontrolu zanedbává, tak to si koleduje docela o průšvih. A já doufám, že se to neděje.

Naše organizace, tady bych chtěl říct ŘSD a SŽDC, ty kontroly dělají velmi pravidelně. A já věřím tomu, že i kraje dělají ty kontroly pravidelně. Trošku problém je zejména z hlediska prostředků u měst a obcí, zejména malých měst nebo malých obcí, které mají ty mosty ve vlastnictví, protože oni prostě na to nemají peníze, co si budeme říkat. Takže jsme se na ŘSD rozhodli, že ty mosty, které jsou na místních komunikacích a jdou přes dálnici a jsou ve vlastnictví obcí, pravděpodobně převezmeme zpátky do ŘSD, protože se o to obce prostě nemají šanci dobře postarat a je to potenciální nebezpečí.

Jinak pro vaši informaci, v návrhu rozpočtu SFDI na rok 2019 je zhruba stejná částka, zhruba těch 11-12 miliard, které by měly být na údržbu silnic I. třídy a mostů na nich.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já se připojím k interpelaci, nebo k interpelování pana ministra. Pan ministr jistě ví, já jsem ho interpeloval v srpnu tohoto roku ve věci právě vlastnictví mostů v souvislosti s výstavbou dálnic. Asi ne každý ví, ale v případě, kdy při výstavbě dálnic dojde k výstavbě mostních objektů, na kterých jsou vedeny pozemní komunikace, které spojují obce mezi sebou, jedná se o mimoúrovňové křížení dálnic, ty mostní konstrukce, jak říkal pan ministr, jdou do vlastnictví těch obcí. A v případě malých obcí, které mají třeba 200, 300 obyvatel, ty obce nemají šanci se o tyto mostní konstrukce starat. Takže já si myslím - vy jste mi odpověděl, já s tou odpovědí nebudu souhlasit. Myslím si, že tohle není poslední den, kdy se tady setkáváme s problematikou mostních konstrukcí. Já jsem rád, že jste zmínil to, že se ty mostní konstrukce, že uvažujete o tom, že by se vrátily zpátky do vlastnictví státu z vlastnictví těch obcí, protože ve vaší odpovědi jste mi napsal, že o tom neuvažujete. Zmiňoval jste fond na opravy, jehož kapacita se do dalších let nenavyšuje. Vy jste zmiňoval, že není žádná superkatastrofická situace, ale k této superkatastrofické situaci by mohlo dojít, pokud by se stát nějakým způsobem nepostaral o ty mostní konstrukce, které jsou teď ve vlastnictví obcí.

Vy jste navrhovali několik řešení. Já si myslím, že to řešení jedna, které navrhl váš náměstek, že by se to vrátilo do vlastnictví státu, je asi nejefektivnější řešení, protože ty obce opravdu nemají peníze na to, aby se o tyto mostní konstrukce staraly a opravovaly je. Děkuji. (Několik poslanců z lavic ANO se hlasitě baví.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Váchovi. A nyní vidím pana ministra Ťoka. Prosím sněmovnu o klid, aby odpověď ministra Ťoka byla slyšet i pro ostatní kolegy. Kolega Vácha je jistě napjatý, jestli odpověď dostane. Potom paní kolegyně Kovářová. Prosím, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych rád zareagoval prostřednictvím pana předsedajícího na tu připomínku nebo připojení se k interpelaci pana poslance Váchy. Ta odpověď dneska reflektuje to, co je dneska v zákoně. V zákoně je napsáno, že se vlastnictví převádí na tu obec. A proč se to do toho zákona dostalo, je docela jednoduché. Musíme si říct na rovinu, proč je tam tolik mostů nad tou dálnicí. Je to proto, že velmi často, neříkám, že stoprocentně, velmi často obec, která byla účastníkem řízení o stavebním povolení, prostě dala podmínku, že s tím bude souhlasit jedině za předpokladu, že všechny cesty, které tam předtím byly, které jsou třeba propojením na nějaké pole, tak že ty cesty tam zůstanou a bude tam mostní konstrukce. A u každého sídla jsou dva tři mosty - podívejte se na D10 - které mohly být vyřešeny jedním mostem, ale postavily se tři. Takže se řeklo dobře, my vám tam ty mosty dáme, ale o to vlastnictví a údržbu se postaráte. A ty obce to přislíbily. Nakonec se ukázalo, že na to nemají finanční sílu, a teď při posledních debatách na ministerstvu jsem sám navrhl, že to musíme změnit v zákoně a že si ty mosty převezmeme, protože to nebezpečí, že se o ten most nikdo nestará, padají z něj třeba kusy betonu dolů na dálnici a mohou někoho zranit, je poměrně velké.

Takže my opravdu hodláme iniciovat změnu zákona v tom, že si ty mosty zpátky vezme ŘSD a bude se o ně starat a budou prostě rozpočtovány profesionálním způsobem. Takže toto hodláme udělat. Na rozdíl od toho, co jsme napsali v polovině roku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Kovářová, potom poslanec František Vácha znovu. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. (Hlouček poslanců ANO v levé části sálu se hlasitě baví a ruší řečníky.)

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Pane ministře, řekl jste, že ŘSD provádí pravidelně kontrolu svých mostů a že tedy je otázkou, zda ostatní vlastníci - měli jsme pravděpodobně na mysli kraje - zda oni kontrolu provádějí. Já tedy musím říct, že znám dobře situaci ve středních Čechách, a tady koneckonců sedí pan radní Petrtýl. A tam ty kontroly jsou prováděny. Tak kontrola je ale jedna věc a druhá věc je, zda když třeba Středočeský kraj před dvěma lety takovou kontrolu udělal a zjistil, v jakém stavu mosty jsou, a my jsme viděli obrázky ze stavu těch mostů a ten stav není opravdu dobrý. A je otázka, zda kraj má na to finanční prostředky. Jak na údržbu, tak vlastně na tu opravdu. Takže to si myslím, že je potřeba řešit, protože... (Poslankyně se odmlčela a obrací se k předsedajícímu: Pane předsedající...)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám rozumím. Požádám ještě jednou všechny o klid, aby paní poslankyně Kovářová... Ne nadarmo samozřejmě odmítla odpověď na svou písemnou interpelaci, a proto je podle jednacího řádu, a to je zákon, projednávána tady. Tak prosím o klid.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Protože obecně lze říci, že stav mostů v krajích je velmi špatný. A že finanční prostředky jsou tak obrovské, že je potřeba dle mého názoru řešit tuto situaci neprodleně a nějakým způsobem samozřejmě po konzultaci s Asociací krajů řešit přesun finančních prostředků právě na opravy mostů. Zkrátka a dobře, kraje na to finanční prostředky nemají. Ta kritická situace existuje, a jestliže je kritická situace, tak je potřeba najít nějaké krizové řešení.

A pak jste tady mluvil, nebo mluvili jsme o té prevenci. A myslím si, že prevence je důležitá. Je to jako u člověka. Pokud chodíte na preventivní prohlídky, tak se může leckdy zabránit nějaké katastrofě. Což si myslím, že v tomto případě je také důležité, aby šly finanční prostředky právě na údržbu těch mostů, které jsou v kategorii 1 až 4.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Petrtýla, poté pan kolega Vácha. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec František Petrtýl: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, děkuji paní kolegyni Kovářové, že mě vyzvala k tomuto, když zmínila Středočeský kraj a stav jeho mostů. Když jsem nastupoval do funkce, tak prvním bodem, který jsem si řekl, je, že se dají do pořádku mosty, protože jsem si ty mosty prohlédl nejenom seshora, ale hlavně zespoda, a někdy ty pohledy byly skutečně tristní. Jenom pro vaši informaci, například Středočeský kraj má 1 844 mostů o celkové délce 26 kilometrů. A z těchto mostů v současné době máme zhruba 10 v havarijním stavu a postupně se na tom pracuje a snažíme se dávat tyto mosty do pořádku. Dělají se pravidelné kontroly a to si myslím, že je to samé i na ŘSD. Dělají se pravidelné roční kontroly, jsou po delším cyklu nějaké kontroly a samozřejmě se dělají i kontroly, když dojde k nějaké události nenadálé. Například povodeň, havárie nebo podobně. Ve Středočeském kraji jsme nechali zpracovat pasportizaci mostů, takže přesně víme, v jakém stavu který most je. A oprava těch mostů jenom v našem kraji by byla zhruba v řádech deseti miliard. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní řádně přihlášený pan kolega František Vácha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji. Já bych chtěl poděkovat panu ministrovi za změnu postoje Ministerstva dopravy. Chtěl bych se zeptat, jaká je vaše časová představa toho legislativního procesu, kdy přibližně by mohlo dojít k tomu, že by si stát převzal ty mosty, alespoň těch opravdu malých obcí, které se o to nemohou starat, do vlastnictví, a jestli máte nějakou představu, nakolik to zatíží státní rozpočet. Protože ony teď si ty obce mohou sáhnout do SFDI, ale předpokládám, že až stát ty mostní konstrukce převezme, tak se nesníží rozpočet SFDI. Takže tuhle informaci jestli byste mi řekl. Já jsem sice už nesouhlasil s tou vaší odpovědí na svoji písemnou interpelaci a nesouhlas je někde v administrativním procesu, ale uvažuji o tom, že bych ho stáhl a počkal třeba půl roku nebo nějakou rozumnou dobu, a pak bych se vás znovu zeptal, v jakém stavu ten legislativní proces je. Tak jestli byste měl ten časový horizont a ty finanční prostředky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan ministr chce odpovědět. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Děkuji. Já vám to úplně přesně neřeknu, kdyžtak tu informaci dodám. My máme dneska několik našich zákonů otevřených, takže je dost možné, že by se to tam dalo dostat poměrně rychle přes nějaký pozměňovací návrh, takže to se můžeme domluvit, co se s tím dá udělat. Peníze na opravu těchto mostů v SFDI teď musíme najít a najdeme, protože bychom to mohli vyměnit za ten program, o kterém jsem mluvil. A tuto informaci vám dám.

A jestli můžu ještě zareagovat na paní poslankyni Kovářovou prostřednictvím pana předsedajícího. Já jsem tady neříkal, že se kraje nestarají o své mosty a že je nekontrolují. Já jsem vznesl spíše pochybnost, ale ani to nebylo nic špatného, ve stylu toho, že jestliže malá obec, kde je nové zastupitelstvo, které ten závazek možná ani neví, tak jestli jsou si vědomi své zodpovědnosti vlastníka mostu a toho, co se má kontrolovat a jak často a opravovat. To někde mám docela pochybnosti, to se přiznám. Ale není to ve zlém, je to spíš otázka systémová, která se musí napravit.

Co se týče těch výsledků kontrol. Když ta kontrola přijde na nějaký problém, tak to samozřejmě okamžitě musí začít vlastník mostu řešit. Něco lze řešit rychle, něco ne. A pokud je tam velký problém, tak je tam samozřejmě i povinnost ten most zavřít. A to se dneska občas stává.

A co se týče peněz. Já si nemyslím, že to je teď záležitost Ministerstva dopravy, které má vzít na sebe to, že to bude opravovat za všechny. Prostě vlastník mostů peníze musí hledat ve svých rozpočtech. Jestli se dobře pamatuji, kraje, města, obce jsou dneska v přebytkových rozpočtech všude, tak možná by na to nějakou část peněz mohly najít. A nemyslím si, že to řešení je takové - máme tady problém, státe, přisyp. Protože když si sáhneme do minulosti na dvojky, trojky, jak se velmi často říká, že se na to krajům žádné peníze nepřevedly, ona to není úplně pravda. Protože před tím převodem měl Státní fond dopravní infrastruktury ve svých příjmech 20 % z daně z paliv, dneska má 9,1 a těch 10,9 % přecházelo do RUDu pro kraje a ty peníze tam evidentně byly. A když jsme si nechali vyjet za posledních deset let, kolik se investovalo do dvojek a trojek - nebo investovalo, jaké prostředky se dávaly na opravy dvojek a trojek, tak je to v průměru nějakých asi 6,7 mld. za všechny kraje. Když si vezmeme těch 10,9 %, to je zhruba 10 mld. v dnešních cenách. Takže tam někde ten deficit samozřejmě je. Já nechci teď hledat, kdo je čeho viníkem, ale určitě by to nemělo být tak, že se řekne: státe, dej! Ale měli bychom se bavit, jak budeme hledat společně cestu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Paní poslankyně Kovářová chce vystoupit. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za ujasnění, pane ministře. Zmínil jste, že kraje by se měly o své mosty starat, což se snaží. Zmínil jste, že kraje mají přebytkové hospodaření. Já musím říci - omlouvám se za ten výraz, ale já jsem alergická na to, když tady hodně zaznívá, že obce jsou v přebytku, kraje jsou v přebytku, jen ten stát je v deficitu. Ty přebytky jsou zřejmé. Přebytky slouží k tomu, že jak na kraje, tak na obce čekají velké investice. Ony musí mít alespoň na to spolufinancování.

Co se týče Středočeského kraje, a myslím si, že těch krajů je celá řada, tak těch finančních prostředků, které ty kraje mají k dispozici, zase není tolik, protože podíváte-li se na rozpočet jednotlivých krajů, tak vypadá výborně, ale musíme konstatovat, že polovina z těch finančních prostředků jsou peníze, které přijdou od státu na školství, a kraj je zase okamžitě rozesílá do tohoto resortu. Kraje mají velké výdaje s dopravní obslužností. To jsou obrovské sumy, které se dávají do těchto prostředků. Na sociální služby. A zkrátka a dobře na ty mosty jako by tam najednou nezbývalo. Já se nechci o tom tady přít, já to prostě jenom konstatuji, protože i pan radní Petrtýl by o tom určitě mohl povídat své.

Také jste zmínil, že se stát finančně podílí na opravách silnic druhých a třetích tříd, což je také v pořádku. Za to tedy samozřejmě kraje musí poděkovat, protože ten stav je také neúnosný, v některých případech velmi špatný, a krajům tyto finanční prostředky rozhodně pomáhají.

Když se podíváte na to, co zde zaznělo. Ve Středočeském kraji ten dluh vnitřní v podstatě na těch mostech je 10 mld. korun. A to skutečně je finanční částka, která se nedá zvládnout během dvou tří let, což by si ty mosty tento časový horizont zasloužily. Zkrátka a dobře, měla jsem tím na mysli, zda by nebylo možné uvažovat o tom, a vy jste to nakonec zmínil ve své odpovědi, že by bylo dobré spolupracovat na těch opravách právě z toho důvodu, aby nedocházelo k tomu, že mosty se budou pak nacházet v havarijním stavu, či velmi špatném, což je vlastně takový předstupeň toho stavu havarijního.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Do rozpravy se nikdo nehlásí, ptám se na návrh.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Pokud mi pan ministr slíbí, že mi pošle onen časový harmonogram oprav, které se týkají těch špatných a velmi špatných mostů, a také finanční prostředky, nemusí to být dopodrobna, ale v nějakém nástřelu, jakým způsobem ten harmonogram bude probíhat a jak se plánuje údržba mostů, které jsou v dobrém stavu, tak myslím, že to pro mě bude dostačující, s tím, jestli bych mohla poprosit o nějaký termín, dokdy jste schopni toto... Čtrnáct dnů by vám stačilo, pane ministře? (Ministr žádá o tři týdny.) Tři týdny, výborně. Takže pokud mi toto slibujete, že do tří týdnů obdržím to, co jsem tady zmínila, tak nebudu zpochybňovat odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Návrh tedy na hlasování o vyslovení nesouhlasu s odpovědí pana ministra nepadl, ministr slíbil, že dodá odpověď podle rozpravy, a mohu tedy tuto odpověď na písemnou interpelaci paní poslankyně Věry Kovářové ukončit.

Budeme pokračovat poslední písemnou interpelací, která je zařazena na dnešní jednání, a to je interpelace pana poslance Jakuba Michálka na ministra dopravy Dana Ťoka ve věci dostavby Pražského okruhu. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 311. Pan kolega Michálek se hlásí, otevírám tedy rozpravu k této věci. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem velmi spokojen s odpovědí, kterou jsem dostal od pana ministra. Dostal jsem na dvou stránkách, a jak jste to dostali v podkladech, podrobně zpracovány termíny, harmonogram toho, v jakém období se očekává zprovoznění, výstavba Pražského okruhu.

Všichni určitě chápeme, že Pražský okruh je zásadní stavba nejenom pro hl. m. Prahu, ale pro celou ČR, protože je to centrum dálniční sítě ČR. A pro nás je to důležité a pro občany hl. m. Prahy, protože nechceme samozřejmě, aby skrz hl. m. Prahu jezdily ty nejvýraznější tahy, kamiony a obrovská doprava, která zatěžuje síť silnic hl. m. Prahy. A já jsem v tomto ohledu chtěl nabídnout panu ministrovi naši plnou součinnost, a to jak našich zastupitelů na magistrátu, tak tady poslanců.

Co můžeme všechno ještě udělat pro to, aby se to maximálně urychlilo, aby nedocházelo k prodlevám v tom projektu? Protože to je velký projekt, který jde napříč mnoha volebními obdobími. Mluví se tady o něm už, skoro by se dalo říct, desítky let a vždycky to skončilo tak, že politická reprezentace přijde, nějakým způsobem to rozdělá a stále se to prodlužuje. Takže mě by zajímalo, jestli jsou nějaké možnosti urychlení, jestli ty pracovní skupiny, které byly zřízeny, o kterých píšete v té odpovědi na moji interpelaci, fungují dobře, jestli jsou tam prodlevy. Budu rád za jakoukoliv odpověď a možnost, aby se to konečně někam posunulo. Tak abychom případně pro naše nástupce ten projekt připravili v podobě, že už ho budou moci dokončit, pokud se to nestihne za tohoto volebního období, což se asi nestihne.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Michálkovi. Pan ministr dopravy Dan Ťok je připraven jistě upřesnit nejméně stavbu 511 a další. Prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Přesně tak. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych chtěl říct možná trošku optimistická slova zejména k 511. Já si myslím, že by příprava za této Sněmovny mohla být připravena a je potřeba, aby se pro to udělalo pár kroků. Jestli je tady nabídka na spolupráci, já se ji velmi rád ujímám.

Chtěl bych jenom říct, že pro tu 511 i pro ostatní pracuje dneska konkrétní pracovní skupina na magistrátu, nebo s magistrátem a s Ředitelstvím silnic a dálnic. My bychom byli velmi rádi, kdyby pokračovala i s novým vedením radnice, a tady si myslím, že by bylo dobře, nebo že bychom velmi uvítali, kdyby se naplnila slova, která nám slíbila ještě paní primátorka, že po vydání územního rozhodnutí, o které jsme už požádali, a to je věc, ve které by nám mohla reprezentace určitě mírným způsobem pomoci, že by se tam žádná z těch lhůt neprodlužovala, že by probíhaly tak, jak mají, tak je tam možnost nějaké pomoci při výkupu pozemků, protože po získání územního rozhodnutí můžeme začít vykupovat pozemky. A pak je to i otázka, řekl bych, debaty s občany, vysvětlování v těch jednotlivých částech. Tam by to určitě šlo.

Druhá věc, jak může Poslanecká sněmovna pomoci. My máme připraven a posíláme teď do mezirezortního připomínkového řízení tentokráte vládní novelu zákona 416, v které budeme mít další kroky, které by mohly ještě zjednodušit a urychlit přípravu těchto velkých infrastrukturních staveb. Tak tam bych chtěl dopředu požádat Poslaneckou sněmovnu o podporu a i u tohoto zákona, stejně jako jsme to udělali u minulé 416 anebo jako u zákona o taxikářích, bychom svolali takovou expertní skupinu poslanců a pozvali vás, jaké věci tam chceme dát, abychom o nich mohli začít debatovat možná dopředu a vyměnit si na ně svoje názory a třeba je i poupravit podle těchto možností.

Takže velmi to vítám a jenom chci říct, že ten harmonogram, a já vám tady ještě můžu dát takový lépe zpracovaný, je optimistický v tom slova smyslu, že nepočítá s nějakým velmi dlouhým zdržovacím procesem odvolání. A na ten se musíme potom připravit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru Danu Ťokovi a ptám se, kdo se do otevřené rozpravy hlásí. Pan kolega Michálek se hlásí. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, já moc děkuji za ten harmonogram. Myslím si, že na tu spolupráci můžeme navázat, a já se vynasnažím v rámci své působnosti, aby s námi spolupracovali i kolegové na pražském magistrátu. Samozřejmě je potřeba - ta jednání jsou velmi složitá, která se tam vedou, zejména pokud jde o zájmy obcí, životní prostředí, plánují se tam různé studie, takže je potřeba komunikovat mezi ministerstvem, Ředitelstvím silnic a dálnic, hl. m. Prahou, starosty dotčených obcí tak, abychom nalezli optimální a rychlé řešení tohoto problému. Takže já doufám, že na tomto se shodneme a budeme moct potěšit občany nejenom Prahy, ale celé České republiky, že příště, až pojedou přes Prahu, budou mít dopravu o něco rychlejší.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pokud se nikdo nehlásí do rozpravy, mohu rozpravu ukončit. Návrh na usnesení žádný nepadl, a protože to byla poslední písemná interpelace, se kterou vyslovil poslanec nesouhlas, a návrh na usnesení nepadl, mohu uzavřít i bod odpovědi na písemné interpelace, tedy bod 179. Protože máme další bod jednání pevně zařazen na 11. hodinu, přerušuji do 11.00 jednání s tím, že v 11.00 budeme pokračovat podle schváleného pořadu schůze. Ale samozřejmě podle zákona o jednacím řádu v 11 hodin mohou ještě padnout návrhy na změnu pořadu. Předpokládám, že ale nebude žádný velký zájem o změnu vzhledem k tomu, že ten pevně zařazený bod je očekáván dlouho. Děkuji. Přerušuji jednání do 11 hodin.

 

(Jednání přerušeno v 10.37 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 11.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme pokračovat v dnešním jednáním Poslanecké sněmovny. Nyní bychom se měli zabývat pevně zařazeným bodem 177 schváleného programu, kterým je Pozice české vlády a Ministerstva průmyslu a obchodu k nucenému prodeji ArcelorMittal, a. s., Ostrava. Poté bychom projednávali body z bloku zprávy, návrhy a další.

Současně vás seznámím s omluvou, která ještě nebyla načtena. Pan poslanec Jan Řehounek se omlouvá od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Než přistoupíme k projednávání pevně zařazeného bodu, tak se samozřejmě ptám, zda má někdo zájem vystoupit s návrhem na změnu schváleného pořadu 20. schůze Poslanecké sněmovny.

 

Nikoho takového nevidím, takže budeme pokračovat, tak jak jsme si stanovili, tedy otevírám projednávání bodu

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.