(11.50 hodin)
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji mnohokrát. Milé kolegyně, vážení kolegové, pane předsedající, členové vlády, paní ministryně. Já si teď dovolím pro ty, kteří třeba budou sledovat toto jednání prostřednictvím televize či kamer, trošku do češtiny přeložit argumentaci, která tady zazněla z úst paní ministryně financí. Byla velice pozoruhodná. Vlastně paní ministryně financí nám říká, máme v pořádku naše veřejné finance, máme jedny z nejlepších v Evropské unii, a proto si vláda může dovolit plánovat v příštích letech, nejenom pro příští rok, deficit na úrovni minus 50 miliard korun. 40. Děkuji za opravu. 40 miliard korun. Takže vlastně jinými slovy se tady říká: díky zodpovědnému hospodaření měst, obcí a krajů, kde je největší podíl starostů a místostarostů a komunálních politiků za KDU-ČSL ze všech politických stran, tak díky tomu, že oni zodpovědně hospodaří, tak v tom celku to vypadá dobře a my si tedy můžeme dovolit plánovat tyto deficity.
Paradox je, že dokonce i vláda Bohuslava Sobotky, sociálně demokratického premiéra, plánovala směřovat k vyrovnanému rozpočtu v roce 2019 či v roce 2020 a ty deficity postupně logicky snižovala. Pamatuji si několik jednání koaličních rad, kdy byly ve střetu zájmů požadavky některých ministrů za ČSSD na ne tak dramatické snižování těch deficitů a proti tomu protiargumenty bývalých vládních kolegů z hnutí ANO, kteří říkali: my přece potřebujeme směřovat k tomu vyrovnanému rozpočtu. A byly to někdy velice tvrdé diskuse. A dneska najednou se říká, protože města a obce dobře hospodaří, tak my si můžeme dovolit tady tyto deficity v pohodě plánovat? V době, kdy Andrej Babiš v roce 2014 nám tady sliboval nejpozději v roce 2018, 2019 mít vyrovnané rozpočty? A v roce 2017, když se to povedlo a byl přebytek, tak říkal, že by se to mohlo dařit i v příštích letech.
Paradoxem je, že vy tady používáte argumentaci a říkáte: ta města a obce mají velké přebytky na svých účtech, proto my si můžeme dovolit ty deficity. No že v čele toho pelotonu je hlavní město Praha, které má na svých účtech 40 miliard a za první pololetí přebytek 9,3 miliardy korun, že vlastně je to neschopnost vaší primátorky dokázat nastartovat za čtyři roky investice v Praze, které nutně hlavní město potřebuje, tak vlastně takovýmto způsobem jakoby na toto spoléhat, argumentovat - no to mi přijde úplně, promiňte mi to slovo, ale ulítlé. Nevím, jestli paní primátorka neměla před čtyřmi lety mobil na Andreje Babiše, asi jí ho nedal, jinak si to nedokážu vysvětlit, že se to nedaří. Ale podstata té vaší argumentace je prostě postavená fakt divně u těch veřejných financí. A bylo by fér, kdybyste těm lidem řekli: Prostě my na to rezignujeme. My to, co jsme slibovali ještě před čtyřmi pěti lety, tak už prostě dneska neplatí.
Problém je, že spoléhat na přebytky u obcí a měst prostě v době krize nebude fungovat, protože stimuly pro nakopnutí ekonomiky, případně hledání opatření, která zmírní případy nástupu krize, bohužel města a obce příliš dělat nemohou. To hlavní má v rukou vláda prostřednictvím rozpočtů a měla by mít finanční rezervy. A ty bohužel tady neplánujete. A tímto zákonem vlastně ještě přispíváte k tomu, že věci, které se tady v roce 1991 nastavily koncepčně, a tento stát příliš koncepčních kroků bohužel v minulosti nedělal, tak zrovna v případě Fondu národního majetku tady byla vytvořena nějaká smysluplná, logická koncepce, aby se příjmy z privatizace, případně příjmy z těch podniků a dividend jasně, účelově vázaly pro důležité strategické věci, jako jsou ekologické zátěže, financování Státního fondu dopravní infrastruktury a další, tak se to rozbíjí, ty peníze se tady berou. Ano, a argumentace "my ty priority budeme plnit v rámci jednotlivých rozpočtových kapitol resortů" na první pohled pro neznalého posluchače může znít bohulibě a logicky, ale v okamžiku, kdy se budou muset dělat další úspory například v případě krize, tak už ty priority resorty logicky plnit nebudou moci, protože budou muset plnit mandatorní výdaje, které - poctivě musím sebekriticky přiznat - i za naší vlády výrazně rostly, ale vy v tom růstu neúměrně pokračujete.
Takže tolik několik logických a racionálních argumentů k té diskusi a k tomu, jakým způsobem vy ta čísla ohýbáte a spoléháte na dobré hospodaření obcí a měst. A není fér kvůli tomu rezignovat na dobré hospodaření vlády a státu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marianu Jurečkovi. To byl poslední přihlášený do rozpravy. Ještě pan kolega Ferjenčík se hlásí do rozpravy z místa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Chtěl jsem se zeptat paní ministryně, protože na můj příspěvek nereagovala, jestli mi může garantovat, že vláda nebude účelově přelévat peníze z toho fondu příjmů státních podniků do státního rozpočtu tak, aby manipulovala s výsledky hospodaření státu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Paní ministryně se hlásí o slovo. Tak ještě v rozpravě pořád. Prosím, paní ministryně.
Ministryně financí ČR Alena Schillerová Byla jsem vyzvána. Pane poslanče, to je snad jasné. Já znova zopakuji, že bude tato Poslanecká sněmovna schvalovat státní rozpočet na rok 2019 a tam to bude jasné. Takže jaké účelové? Prostě ty peníze se zapojí do cash flow státního rozpočtu tak, jako tomu bylo ve všech předcházejících letech.
A ještě jsem chtěla reagovat na pana poslance Jurečku, ale to bych natáhla tu debatu o další hodinu, takže nebudu. Nebudu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pokud se nikdo nehlásí do rozpravy z místa, rozpravu končím. Ptám se na závěrečné slovo. Paní ministryně ne, pan zpravodaj ano. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Petr Vrána: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych popsal proceduru hlasování, která je v tomto případě velmi jednoduchá. Rozpočtový výbor jako výbor garanční projednal tisk dne 29. června 2018 a doporučuje Poslanecké sněmovně hlasovat ve třetím čtení o návrzích podaných k návrhu zákona v následujícím pořadí. Zaprvé hlasovat o návrhu na zamítnutí. Nebude-li návrh na zamítnutí přijat, zadruhé hlasovat o technických úpravách, budou-li ve třetím čtení předneseny. Ty tuším nebyly. Zatřetí hlasovat o pozměňovacím návrhu A pana poslance Ferjenčíka. A začtvrté hlasovat o návrhu zákona jako celku.
Ještě si dovoluji připojit stanovisko garančního výboru k pozměňovacímu návrhu A pana poslance Ferjenčíka a to je nedoporučující.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Jestli jsem tomu dobře rozuměl, přestože byla rozprava košatá, tak ale legislativně technický návrh nebyl podán žádný. Takže můžeme říct, že hlasujeme o zamítnutí, o jednom pozměňovacím návrhu a o hlasování zákona jako celku. Rozhodneme tedy o proceduře takto zjednodušeně.
Zahajuji hlasování číslo 48 a ptám se, kdo je pro proceduru. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 48, z přítomných 183 pro 153, proti nikdo.
Nyní tedy budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí. Na požadavek z pléna vás všechny odhlásím. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Počet přihlášených se myslím stabilizuje. Můžeme tedy hlasovat o návrhu na zamítnutí. To je hlasování číslo 49, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? (Ohlasy z pléna, že se nejde přihlásit.)
Pardon. Hlasování číslo 49 prohlašuji za zmatečné. Ještě jednou vás odhlásím, to bude asi nejjednodušší, a pokusíme se to napravit tím, že se znovu přihlásíte svými identifikačními kartami. Prosím, přihlaste se. (Ohlasy z pléna, že se pro změnu nejde odhlásit.) Ještě jednou to odhlášení zkusím spustit. Požádám, protože mně to nejde odhlásit tady odsud... Asi se nechám vyměnit. (Se smíchem. Po chvíli:) Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. (Ohlasy z pléna, že jedněm to jde, druhým to nejde.) Prosím o kontrolu. ***