Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomio Okamura)

170.
Informace vlády o postoji České republiky ke globálnímu paktu
o bezpečné, řízené a legální migraci a globálnímu paktu o uprchlících

Prosím, aby se slova ujal pověřený člen vlády, což je ministr vnitra Jan Hamáček. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr vnitra a ministr zahraničních věcí ČR Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vás informoval o dvou dokumentech. Jedním je globální pakt o bezpečné, řízené a legální migraci, druhým je globální pakt o uprchlících. Tyto dva dokumenty jsou reakcí mezinárodního společenství na masové pohyby migrantů a uprchlíků.

Tyto stále rostoucí přesuny lidí nemůže zvládat každý stát jednotlivě a je jasné, že vyžadují mezinárodní spolupráci. Současně ale je nutné jasně zdůraznit, že oba dva tyto dokumenty nemají žádnou právní závaznost a ani vymahatelnost. Jedná se o dokument, který je projednáván na úrovni OSN, je právně nezávazný, a není to tedy právně vynutitelná mezinárodní smlouva. To, co ty dokumenty obsahují, je především výčet možných opatření, zásad a praktik, které lze dle rozhodnutí zúčastněných států v jednotlivých migračních situacích uplatňovat.

Chtěl bych také jednoznačně vyvrátit, že migrační kompakt definuje migraci jako základní lidské právo. To prostě není pravda. Dokument hovoří pouze o lidských právech migrantů jako o univerzální zásadě. Dále chci jasně zdůraznit, že kompakt nijak neomezuje suverenitu států v oblasti migrace v rozhodování o tom, koho a za jakých podmínek vpustí jednotlivé státy na své území, ani nepředává národní kompetence na úroveň OSN či EU. Kdo by snad chtěl tvrdit opak, tak si troufnu říci, že ty dokumenty nečetl nebo že význam těchto dokumentů zkresluje.

Problémy spojené s migrací lze opravdu efektivně řešit, pouze pokud budou státy schopny spolupracovat a pokud budou schopny mezi sebou mluvit. Česká republika se na přípravě těchto obou dokumentů podílela na formálních konzultacích o uprchlickém paktu, který vedl Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky v Ženevě, i na vyjednávání migračního paktu v OSN v New Yorku. Tam jsme svá stanoviska uplatňovali prostřednictvím společného přístupu 27 států EU.

Pozice ČR vycházely ze schválené strategie migrační politiky ČR a dbaly na to, aby ustanovení obou paktů odrážela již existující závazky v oblasti migrace a azylu a nepřinášela žádné nové nároky. Ten dojednaný text odpovídá tomu, co naše země prosazovala. My jsme stáli o to, aby ten dokument byl definován jako právně nezávazný, aby zůstal v rámci existujících pravidel mezinárodního a unijního práva, aby nebyl rozšiřován o nové kategorie uprchlíků a nové druhy mezinárodní ochrany a aby byl pro kontrolu naplňování toho paktu vytvořen mechanismus bez nových institucí a dalších nákladů. Ten tzv. uprchlický pakt bude předložen Valnému shromáždění OSN společně s výroční zprávou Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky a bude formálně schvalován v rámci každoročně přijímané rezoluce o UNHCR, k níž má být připojen.

Migrační pakt, ten představuje historicky právní rámec pro mezinárodní spolupráci a zabývá se všemi podstatnými aspekty migrace. Jeho tematická šíře, skutečnost, že se opírá především o obecné lidskoprávní dokumenty, a zejména rozdílnost zájmů a priorit jednotlivých států nebo jejich seskupení, které se při vyjednávání textu prosazovaly, vedly ke kompromisnímu výsledku. V tomto případě opět byla prioritou ČR právní nezávaznost, suverenita státu rozhodovat o tom, koho a za jakých podmínek pustí na své území, odsouzení a potírání nelegální migrace a boj proti pašerákům, rozlišení zacházení s legálními a nelegálními migranty, odmítnutí zacházet s migranty podle mezinárodního uprchlického práva, potvrzení závazku zemí původu přijmout zpět své občany a opět návazný mechanismus bez nových institucí a nákladů.

Dojednaný text všechny tyto prvky obsahuje, i když některé formulace jsou méně jednoznačné, než se ČR a ostatní státy EU snažily prosadit. Pro nás je zejména důležité, že se zaměřuje na řešení problémů, které migraci podněcují, na správu hranic nebo obchod s lidmi a pojímá migraci komplexním způsobem i z řady dalších úhlů. Ten dokument stanoví 23 cílů nebo úkolů, které by měly vést k bezpečné, řízené a legální migraci. Některé jsou zásadní z našeho pohledu, některé důležité a některé nadbytečné. Nicméně opět nepřinášejí ČR žádné nové závazky.

Migrační pakt bude přijímán na konferenci v Maroku 10. prosince 2018. A co je důležité, účastníci, to znamená jednotlivé státy, budou mít možnost přednést svá vysvětlující stanoviska, popř. výhrady, a uvést také, co ve vztahu ke kompaktu pokládají za podstatné.

Takže já jsem přesvědčen, že jsem teď jasně dokázal, že sjednání nebo vytvoření těchto dvou dokumentů neznamená pro ČR žádné nové povinnosti, žádné nové závazky. Ty dokumenty, znovu opakuji, jsou politickou deklarací, která se projednává na úrovni OSN, a je tedy právně nezávazná.

Vláda České republiky pečlivě sleduje diskusi o těchto dokumentech v jednotlivých členských státech Evropské unie a před jednáním konference v Maroku samozřejmě zformuluje pozici České republiky, se kterou na konferenci Česká republika odjede, a v případě potřeby či zájmu jsme připraveni o té pozici informovat buď příslušné výbory Poslanecké sněmovny, nebo plénum Sněmovny jako celek.

Já vám děkuji za pozornost a můžeme přejít do diskuse.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujal navrhovatel tohoto bodu, poslanec Zdeněk Ondráček, který, bude-li souhlasit, se stane zároveň jeho zpravodajem. Souhlasíte? Dobře, děkuji. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, v úvodu mi dovolte, abych vám poděkoval, že jste napodruhé zařadili tento bod k dnešnímu projednání, a zároveň asi nějaká výzva, abychom tento dokument velmi dobře nastudovali a poslouchali to, co bude říkat ministr vnitra a ministr zahraničí, ale čím bude argumentovat také řada diskutujících.

Já z úvodního slova pana ministra si v podstatě říkám jednoduchou otázku: Když je to všechno tak nezávazné a všechno k ničemu, je to jenom tak politické, tak proč to rovnou neodmítneme? Vždyť nám to celkem může být jedno, vždyť to není v podstatě nic zásadního. Politici jezdí, diskutují, ale nevyplývá z toho nic závazného pro Českou republiku, tak proč hned na začátku neříci, že se nám to nelíbí? A v podstatě to, co říká pan premiér a možná bude říkat za pár hodin v Rakousku, tak proč vlastně neříci natvrdo, že nás tyto dvě deklarace, nebo globální pakty, nezajímají?

Ale pojďme k tomu, co jsem si připravil. Jak bylo zmíněno, ve dnech 10. a 11. prosince 2018 mají členské státy Organizace spojených národů v Maroku přijmout závazek v oblasti migrace, a to globální pakt pro bezpečnou, řízenou a pravidelnou migraci, společně s téměř nediskutovaným globálním paktem o uprchlících.

Obdobný dokument navržený Evropskou komisí, známý pod názvem Dublin IV, sice již v uvozovkách spadl pod stůl, nicméně mnohem závažnější dokumenty OSN a Evropské unie, globální pakty, zůstávají v podstatě bez povšimnutí, i když obsahově předčí v mnoha směrech navrhované změny dublinských smluv. Tyto změny budou mít pro Evropu za následek pravidelné a mezinárodními organizacemi řízené přesidlování migrantů a uprchlíků do Evropy.

V současné době jsou zpracovány návrhy dvou globálních paktů, globální pakt o uprchlících a globální pakt o bezpečné, řízené a pravidelné migraci, kde neexistuje jejich oficiální český překlad, protože OSN své dokumenty v českém jazyce nevydává. U globálních paktů se již nejedná z mého pohledu a z pohledu komunikace s právníky o právně nezávaznou deklaraci, i když se to v jejich úvodu uvádí, a v tom mohu souhlasit s panem ministrem, ale o mezinárodní smlouvy, jež jsou podle článku 10 Ústavy České republiky postaveny nad národní zákony. Zde by to chtělo určitě právní stanovisko právních autorit, aby nám řekly, jestli deklarovaná nezávaznost těchto globálních paktů je opravdu tak nezávazná, anebo nám v tom vznikají závazky podle mezinárodního práva.

Globální pakty v některých směrech legalizují ilegální migraci. Signatářské státy totiž již nebudou smět v uvozovkách kriminalizovat aktivity neziskových organizací, a to ani ty, které odporují národnímu nebo mezinárodnímu právu. Dále sjednocují na základě lidských práv postavení uprchlíků a migrantů, což v praxi bude znamenat chránit práva i ilegálních migrantů, v podstatě to znemožní jejich vyhoštění zpět do země jejich původu.

Celá navrhovaná politika je postavena na dobrovolnosti a zásadě nenavracení. Samozřejmě zde nechybí ani přerozdělování migrantů a uprchlíků, my to známe pod pojmem povinné kvóty, které jsou v globálním paktu schované pod jinými pojmy, a to pod pojmem spravedlivé rozdělení břemene a zodpovědnosti.

Globální pakty migraci nezpomalují a ani nebrzdí, naopak ji z mého pohledu podporují, a dokonce k ní i vyzývají. Globální pakt o uprchlících se týká uprchlíků, kteří opouštějí své země z důvodu války nebo politického pronásledování a jejich status je upraven ženevskými konvencemi, kdežto globální pakt o bezpečné, řízené a pravidelné migraci se týká osob, které migrují "z jiných důvodů". Své země opouštějí z důvodu chudoby, dopadu klimatických změn, nedostatku pracovních příležitostí apod.

Stavebními kameny globálních paktů jsou mezinárodní deklarace, kde mezi nejzásadnější patří Newyorská deklarace o migrantech a uprchlících, přijatá 19. září 2016 tehdejší vládou Bohuslava Sobotky, a usnesení Evropského parlamentu o pokroku v iniciativě globálních paktů OSN o bezpečné, řízené a legální migraci a uprchlících, které bylo 16. dubna tohoto roku v Evropském parlamentu odhlasováno.

Do otázky ratifikace globálních paktů spadá i Marrákešská deklarace, která se hned ve svém úvodu odvolává na deklaraci Newyorskou. V Newyorské deklaraci se v bodě 63 signatáři zavázali k procesu jednání na mezinárodní úrovni, vedoucí k přijetí globálního paktu. Newyorská deklarace je nedílnou součástí globálních paktů a jednoznačně podporuje migraci do Evropy a převod pravomocí v otázce migrační politiky na mezinárodní a neziskové organizace. Od Newyorské deklarace v minulosti odstoupilo Maďarsko a Spojené státy americké a oba státy se stáhly z přípravy globálního paktu o migraci, neboť tento pakt je neslučitelný s jejich migrační politikou.

Usnesení Evropského parlamentu o pokroku v iniciativě globálních paktů OSN o bezpečné, řízené a legální migraci a uprchlících se rovněž odkazuje na Newyorskou deklaraci a schvaluje veškeré její body. Evropský parlament navíc žádá de facto o legalizaci kriminální činnosti neziskových organizací, čímž jim zaručuje imunitu, vyzývá k masovému rozvoji přijímání migrantů a plnění kvót a jejich přerozdělování, popřípadě ignoruje negativa a problémy spojené s migrací a uznává jejich oboustranný přínos, dokonce uznává migraci jako účinný nástroj proti chudobě.

OSN a Evropská unie přenášejí odpovědnost, kterou za sebe nesou sami imigranti a za ně především jejich mateřské státy, na ostatní, vyspělý svět, kam migranti míří. Evropský parlament vytváří nátlak na přijetí globálních paktů a vyzývá Evropskou unii, aby na sebe vzala vedoucí úlohu v tomto procesu a aby odsoudila jiné země, v tomto případě USA a Maďarsko, a u Maďarska jste důsledky viděli v minulém týdnu, které opouštějí jednání, nebo se jim podařilo oslabit obsah konečného paktu.

Po přijetí obou globálních paktů bude muset Česká republika změnit národní a azylovou politiku, v jejímž důsledku dojde ke ztrátě kontroly v oblasti migrační azylové politiky a tyto pravomoci přejdou na mezinárodní organizace spadající pod Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky. Prováděcí pravomoci přejdou na mezinárodní sektor, náboženské organizace nebo soukromý sektor.

Mohli bychom si položit otázku, jak to bude s přerozdělovacím mechanismem. Globální pakt o uprchlících, který upravuje přístup k přijímání uprchlíků, obsahuje i přerozdělovací mechanismus, jak jsem zmínil v úvodu svého vystoupení, který je také v Dublinu IV, a to známe pod pojmem povinné kvóty. V globálním paktu o uprchlících je přerozdělovací mechanismus často zmiňován jako - opakuji - spravedlivé sdílení zátěže a zodpovědnosti.

V návrhu Dublinu IV byl korekční přerozdělovací mechanismus, chcete-li povinné kvóty, vypočítáván a kontrolován Agenturou Evropské unie pro azyl, která se přímo zodpovídá nejvyššímu orgánu Evropské unie, Evropské komisi. Konečnou kontrolu nad plněním a fungováním povinných kvót měla mít Evropská komise. Při uplatnění korekčního mechanismu měl být použit referenční klíč založený na počtu obyvatel a velikosti ekonomiky jednotlivých členských států tak, aby tento mechanismus odlehčil členským státům, jež jsou vystaveny neúměrnému tlaku. Pokud se členský stát rozhodl, že se ke korekčnímu mechanismu po dobu 12 měsíců nepřipojí, byl povinen zaplatit pokutu ve výši 250 000 eur ročně za jednoho nepřijatého žadatele o azyl.

Další otázkou by mohlo být, jak je to se slučováním rodin. Po přijetí globálního paktu nastane členským státům nově povinnost slučovat rodiny nejen uprchlíkům, ale i migrantům, a to hlavně u dětí bez doprovodu a ve všech fázích migrace. Jak bude fungovat návratová politika? Globální pakt o uprchlících staví návratovou politiku pouze na bázi dobrovolných repatriací, a to i pro země původu uprchlíků. Hostitelské země mají po přijetí globálních paktů finančně, technicky a jinak podporovat země původu, čímž mají vyřešit příčiny vysidlování a zjednodušit návraty uprchlíků zpět do svých zemí. Přijetím globálního paktu o migraci bude členským státům znemožněno tzv. kolektivní vyhošťování. Každý migrant bude muset být posouzen individuálně a vyhošťování bude možné pouze tehdy, pokud bude v souladu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv. Přijdou-li migranti opouštějící své země z důvodu hledání nových ekonomických příležitostí, lidé opouštějící své domovy z důvodu potravinové nejistoty, chudoby, porušování lidských práv, nepříznivých dopadů klimatu a z důvodu dopadu nepříznivých katastrof, tak jak je vyjmenovává Newyorská deklarace, nebudou je členské státy moci vyhostit zpět do jejich zemí původu, protože by tím porušily lidská práva.

Jakou úlohu v těchto paktech sehrávají neziskové organizace? Můžeme říci, že globální pakty jsou neziskovkám ušity přímo na míru. Neziskové organizace budou mít po přijetí globálního paktu o uprchlících volné ruce nejen k přípravě a plánování, ale i k realizaci programů pro uprchlíky a migranty a pravomoc v přerozdělování financí. Neziskové organizace budou migrantům a uprchlíkům v plnění migrace jako lidského práva aktivně pomáhat, a to zcela beztrestně, v případech, kdy poruší jiná národní nebo mezinárodní práva, protože jim globální pakty zajišťují v podstatě imunitu. Tím se zlegalizuje a začne provádět nyní ilegální převaděčství, které přejde z kriminálních převaděčů na neziskové organizace. Tento krok migraci nesníží, ale naopak ji ještě více podpoří, protože migranti budou vědět, že je neziskové organizace bezpečně převezou do Evropy, odkud nebudou moci být jednoduše vyhoštěni a kde se o ně velmi dobře postarají.

Zajímavé je také, jak Evropská komise, nebo jak tyto pakty hovoří o možnosti informovat občany Evropské unie o těchto aktivitách. S přijetím globálních paktů signatářské státy přijímají i cenzuru na informace týkající se migrantů a migrace. Globální pakt o migraci zavazuje signatářské státy informovat pouze o pozitivech migrace, negativa jsou vnímána jako projevy rasismu a xenofobie. Médiím, která budou migraci kritizovat, budou zastaveny finanční a materiální prostředky.

Co říci závěrem. Globální pakty nejsou nastaveny tak, aby nelegální migraci utlumily nebo jí zabránily. Naopak, migraci, i masovou, podporují a nelegální migraci legalizují přesunutím prostředků a mechanismů řízení z ilegálních převaděčských skupin, chcete-li pašeráků lidí, na členské státy, legální mezinárodní instituce, neziskové organizace a soukromý sektor. Pokud budou globální pakty v prosinci v Maroku signatářskými státy přijaty, zaváže to tyto nadnárodní smlouvy ratifikovat i na národních úrovních, čímž se stanou závažnou součástí národního právního řádu. Má-li Česká republika zachovat vlastní rozhodovací pravomoc i v otázce migrace a poskytování azylu, měla by globální pakty nepřijímat a po vzoru velkého bratra za louží, Spojených států amerických, a Maďarska odstoupit od Newyorské deklarace o migrantech a uprchlících.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi poděkovat, že jste mě vyslechli. Zároveň mi dovolte poděkovat lidem, kteří mi zaslali podklady pro toto vystoupení. Jsem připraven na diskusi, zároveň žádám, aby diskuse byla věcná a pokud možno jsme se dobrali ještě dnes nějakého závěru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Zaujměte prosím místo u stolku zpravodajů, odkud budete sledovat diskusi a shromažďovat návrhy.

Já tady mám v tuto chvíli nějaké omluvenky, které přišly nejdříve, a to je omluvenka paní poslankyně Adamové, mezi 14.30 a 19.00 se omlouvá z pracovních důvodů. Pan poslanec Pavel Bělobrádek se omlouvá od 14.30 do 15.30 hodin a potom od 16.30 do konce jednání. Pan místopředseda Hanzel se omlouvá od 14.30 do 15.30 z pracovních důvodů. Rušíte to? Ano, dobře, tak pan místopředseda ruší tuto omluvenku.

Mám tady dvě faktické poznámky, pana místopředsedy Stanjury a pana poslance Hrnčíře, a předpokládám, že se jedná o omyl z předchozí doby, tak to smažu. V tuto chvíli otvírám rozpravu, do které jako první je s přednostním právem přihlášen pan místopředseda Okamura, poté pan předseda Fiala, poté pan ministr.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, jsem rád, že se po iniciativě SPD a KSČM podařilo zařadit na program schůze projednání stanoviska ke globálnímu paktu OSN o bezpečné, řízené a pravidelné migraci a ke globálnímu paktu o uprchlících. Záměrně říkám pravidelné, protože v překladu toho anglického slůvka rozhodně k němu má blíže význam pravidelné.

Naše hnutí SPD s těmito dokumenty zásadně nesouhlasí, jelikož tyto dokumenty přinášejí nebezpečí pro Českou republiku a pro Evropu. Chceme, aby Česká republika odstoupila z těchto jednání a samozřejmě tyto dokumenty nepodepisovala, stejně jako to již udělaly USA a Maďarsko, a zřejmě se k tomuto dokumentu nepřipojí ani Polsko. Bohužel je však postoj Babišovy vlády k těmto dokumentům pozitivní, jelikož z toho, co vláda zatím prezentuje, vyplývá, že odstupovat z jednání nehodlá, a to tady potvrdil ve svém úvodním vystoupení i ministr vnitra a zahraničí Jan Hamáček. Vláda se tedy nadále hodlá stavět k migraci vlažně.

Tyto dokumenty OSN se přitom pokoušejí definovat migraci jako základní lidské právo a také definují právo na překračování hranic. Podle tohoto dokumentu OSN je migrace nezastupitelným a dobrým procesem, což jsou slova z tohoto dokumentu, který by měl být podpořen. Vychází ovšem z překrouceného výkladu čl. 13 bodu 2 Všeobecné deklarace lidských práv, podle kterého má každý - cituji - "právo opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní, a vrátit se do své země". Ano, právo svou zemi opustit patří ke svobodě každého z nás, nijak z toho ovšem neplyne právo usadit se kdekoli na světě bez ohledu na ty, komu daná země patří.

Filozofií OSN a zjevně také europarlamentu a poslanců jiných stran tady v Poslanecké sněmovně je legalizovat globální squatting. A nejen legalizovat, plánují ho finančně a legislativně podporovat. A známe už i první smělé plány. Globální kompakt vyzývá k poskytnutí kapacit pro přesídlení deseti procentům celkového počtu uprchlíků ve světě ročně. Abychom věděli, o jakém čísle mluvíme, OSN loni odhadla, že ve světě momentálně žije 258 milionů lidí mimo svou zemi původu. Tohle číslo se ovšem znásobí ihned v momentě, kdy se Evropa ke starosti o uprchlíky přihlásí. Víme všichni, co nastartoval jeden hloupý výrok paní Merkel.

Tento projekt globálního kompaktu OSN o migraci obsahuje např. ustanovení, podle nichž by pro migranty měla být organizována školení jak před odjezdem, tak po jejich příjezdu, aby jim byly poskytnuty zvýhodňující podmínky. Státy se také zavazují umožnit migrantům posílat peníze domů, což je fakticky pobídka pro ekonomické migranty. Dále tu je povinnost státu zajistit nevládním neziskovým organizacím možnost pomáhat migrantům podávat stížnosti proti rozhodnutím státních orgánů ve věci azylu a povolení k pobytu v zemi. To vše je pro naše hnutí SPD a pro bezpečnost v České republice zcela nepřijatelné a tyto závěry odmítáme.

Pan ministr říkal, že to není závazné. Tak vůbec nechápu, proč tedy u takových jednání jsme. A znovu opakujeme, že po vzoru Maďarska je potřeba odstoupit, protože není možné, abychom vůbec diskutovali nad takovými větami, protože to je přece absolutně nepřijatelné, jak jsem říkal, vůbec pro Českou republiku a jsem přesvědčen i pro většinu našich občanů.

Hnutí Svoboda a přímá demokracie, SPD, dlouhodobě a programově odmítá imigraci. Imigrační projekty na jakékoli úrovni přímo ohrožují zájmy našeho národa a suverenitu našeho státu. Tato země je dědictvím našeho národa a není žádnou administrativní jednotkou EU nebo OSN. Nad suverenitou této země nestojí žádné právo někoho se sem přistěhovat a užívat hodnoty, které vytvořili naši předkové.

Věc je třeba vidět v souvislostech. První část těchto souvislostí je snaha EU, OSN a některých českých politiků a aktivistů udělat z imigrace legální právo, které stojí nad suverenitou zemí a zájmy národů. Druhou částí problému je snaha EU zbavit členské státy práva svobodně rozhodovat o vlastní imigrační politice.

Dnešní situace je zcela jasná. Podporovat EU je podporovat migraci. Nevystoupit tak jako Maďarsko z globálního paktu znamená zásadní ohrožení našich zájmů a rezignaci na obranu našich zájmů. Připomenu, že projednávané dokumenty OSN jsou výsledkem Newyorské deklarace pro migranty a uprchlíky. Přijetím Newyorské deklarace se státy zavázaly mj. uspořádat mezinárodní konferenci k uzavření globálního paktu o - cituji - bezpečné, řízené a legální migraci v roce 2018, a také k tomu, že do roku 2018 dosáhnou dohody o - cituji - spravedlivějším sdílení odpovědnosti vůči uprchlíkům. Jinými slovy, když byly prozatím členskými státy EU bruselské migrační kvóty vyhozeny dveřmi, snaží se jim je naordinovat oknem OSN.

Podpis obou dokumentů, globálního paktu o bezpečné, řízení a pravidelné migraci a globálního paktu o uprchlících, by se podle sekretariátu OSN měl uskutečnit na zvláštní konferenci OSN, která je svolána na polovinu prosince 2018 do Marrákeše. V případě jejich sjednání a ratifikace českým parlamentem a podpisu prezidentem republiky by podle čl. 10 Ústavy byly nadřazeny národním zákonům, což by znamenalo, že bychom museli podle nich předělat české zákony. Například v zákoně o pobytu cizinců by musela být zrušena více než polovina ustanovení, která regulují vstup cizinců na naše území a pobyt v České republice. Přitom ještě donedávna Ministerstvo zahraničních věcí uvádělo, a uvedl to tady i pan ministr, že v této fázi ty dokumenty nebyly závazné. Tak tedy pak nechápu, co se tedy bude podepisovat na zvláštní konferenci OSN, která je svolána na polovinu prosince 2018 do Marrákeše, nebo proč se to tam vlastně bude podepisovat, nebo jestli je potřeba vůbec něco podepisovat.

Vy mi tady, pane ministře za mnou, říkáte, že je to politická deklarace, kterou je potřeba podepisovat. My říkáme, že to není potřeba podepisovat. Proč? Proč? Proč! Já tady říkám, obsahuje to věty, které jsem tady citoval. Jsou tam tyto teze. Já vím, že vy jako zástupce sociální demokracie máte potřebu podepisovat takové věty a takové dokumenty. My za SPD říkáme ne. A tady je jasný rozdíl mezi SPD a touto Babišovou koaliční vládou hnutí ANO a ČSSD. To je ten rozdíl, je jasný a myslím, že občané ho všichni vidí.

Podívejme se podrobněji, co to tedy je Newyorská deklarace, z které to vychází. V září 2016 přijalo 193 členských států Valného shromáždění OSN jednomyslně text zvaný Newyorská deklarace pro migranty a uprchlíky. Ta má zlepšit mezinárodní řešení uprchlické problematiky, mj. otázky přijímání běženců v jednotlivých zemích, školní docházky jejich dětí, legálního zaměstnání atp.

Americký prezident Donald Trump nařídil 1. 12. 2017 zvláštní směrnicí diplomatickým zástupcům USA při OSN ukončení jednání o obou smlouvách. Delegace USA při OSN předala depeši o ukončení účasti USA na projektu globálního kompaktu o migraci, jak bývají oba dokumenty souhrnně označovány, 3. 12. 2017. Spojené státy odstoupily a odstoupilo také Maďarsko.

A k Maďarsku a k jeho postupu se nyní dostanu, i k těm důvodům. Maďarští diplomaté se jednání pracovních skupin, které připravovaly návrhy obou smluv, účastnili až do konce. Finální návrhy textů, návrhy obou smluv předala komise OSN pro mezinárodní právo k posouzení vládám členských států 13. 7. 2018. V následujícím týdnu, tzn. je to před dvěma, nebo před necelými třemi měsíci, maďarská vláda uložila všem státním úřadům v Maďarsku prozkoumání slučitelnosti navržených smluv s vnitrostátním právem. A Maďarsko na základě tohoto přezkoumání, a jsou to naši kolegové z V4, členové EU, 24. 7. 2018 oznámilo, že odstupuje z jednání o globálním paktu o bezpečné, řízené a legální migraci a o globálním paktu o uprchlících. Protože Maďarsko to zdůvodnilo tak, že na rozdíl od vlády hnutí ANO a ČSSD, v koalici s KSČM ještě, a na rozdíl od pana ministra Hamáčka Maďarsko považuje tyto dokumenty po podrobném prozkoumání za špatný proces, který přináší nebezpečí pro Evropu a Maďarsko, a to je přímo citát maďarského ministra zahraničí Szijjártó. Maďarský ministr dále vysvětlil, že v důsledku toho je závěr maďarské vlády odlišný od závěru OSN, a cituji ho. OSN se domnívá, že migrace by měla být podporována, ale podle postoje Maďarska musí být zastavena, konstatoval maďarský ministr.

A tady mám dotaz na pana ministra Hamáčka, jak nám vysvětlí ten rozpor Maďarska, kde to projednávali, dokonce maďarský ministr jel na ta jednání, a to bylo veřejně prezentováno i v zahraničí, po projednání v orgánech maďarského parlamentu, takže tam se na to podívali i poslanci, ve výborech se to projednalo.

Postup české vlády, a to si myslím, že musí opravdu vadit všem opozičním stranám v Poslanecké sněmovně - vůbec jste to neprojednali ani tady ve Sněmovně, teď to tady projednáváme, až když už máme po Marrákeši, a teď kdybychom vás nepřinutili, abychom to tady dostali na program schůze Sněmovny, tak v podstatě tento měsíc tam jedete úplně bez jakéhokoli projednání ve Sněmovně a bez jakéhokoli usnesení. To je tady zásadní rozdíl, že vy skrýváte a nechcete to veřejně projednávat. A vy třeba budete říkat neskrývám, ale já se ptám, proč tedy Maďarsko tam jezdí s těmi stanovisky parlamentu, kde to otevřeně projednávají. A hlavně Maďarsko po podrobném prozkoumání došlo k těmto závěrům. My samozřejmě věříme Maďarsku, že oni neskrývali, projednali a mají závěry. Vy skrýváte, a kdybychom nenavrhli, tak samozřejmě se k této diskusi ani nedostaneme. A ostatně víme, a k tomu se ještě dostanu, jakým způsobem vláda přistupuje k zahraniční politice.

Takže bych to shrnul. Hnutí SPD se plně ztotožňuje se stanoviskem Maďarska. A dovolte mi navrhnout usnesení z pera SPD, o kterém bude hlasovat Poslanecká sněmovna. Usnesení zní: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR považuje další setrvání ČR v globálním paktu OSN o bezpečné, řízení a legální migraci za stav, který je v rozporu se základními zájmy ČR a českého národa. Vzhledem k tomu požadujeme odstoupení ČR z jednání o tomto globálním paktu po vzoru Maďarska a USA. Žádáme vládu ČR, aby ve vztahu k tomuto paktu udělala příslušné kroky v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

A já vám řeknu, vážený pane ministře, proč je potřeba toto usnesení. Protože vy jste minulý týden, naposledy minulý týden prokázali, že vládní zahraniční politika je prostě snad největší galimatyáš, co jsem tady zažil za posledních dvacet let. Kdo to kdy zažil, že europoslanci, vládní europoslanci hnutí ANO, samozřejmě i za ČSSD, prostě potopí minulý týden Maďarsko a hlasují pro sankce Maďarsku? Zároveň nám ale tady premiér Babiš říká, že se od nich distancuje. Jejich šéf se distancuje.

Pan předseda Sněmovny Vondráček se z hlasování omluvil tady veřejně ve Sněmovně. To znamená, že tam vlastně není vůbec žádná domluva na nějakém konsenzuálním stanovisku, aby byla jednotná zahraniční politika. A dokonce v podstatě váš nadřízený premiér Babiš - ale vy jste zároveň ministrem zahraničí - tak vy zase vychvalujete to hlasování, protože váš europoslanec Poche hlasoval pro sankce. No, pan poslanec Poc neměl odvahu se postavit proti, tak se teda zdržel.

To znamená, tak jaká je teda česká zahraniční politika? Každý říká něco jiného. Ale kdyby to alespoň bylo v nuancích něco jiného. Ono je to o 180 stupňů něco jiného. Je to prostě jeden velký, budu slušný, zmatek. Ale to si opravdu Česká republika nezaslouží. Takovou absolutně skandálně neodpovědnou zahraniční politiku, co předvádí vaše vláda. Já vím, že vaše vláda je slepenec. To tady prostě vidíme každý týden. Že máte úplně protikladné programy v mnoha věcech, úplně jiné zájmy. Prostě chcete jinak vzájemně hlasovat. Ale alespoň prosím neobtěžujte těmito svými rozpory občany, aby byl v zahraniční politice takový zmatek.

To znamená z tohoto důvodu, co tady říkám, je potřeba to usnesení Sněmovny. Jestli neprojde naše, tak nějaké, s kterým třeba nebudeme souhlasit. Ale měli bychom se většinově dobrat k usnesení Poslanecké sněmovny. Protože jak můžete, vážení kolegové v koalici i v opozici, věřit takovéhle vládě, kde skutečně premiér a ministr zahraničí, a dokonce jejich europoslanci každý dělá úplně něco jiného a říká něco jiného? To je přeci otřesné.

Takže proto si myslím - a my už jsme o tom mluvili i tady s kolegou Ondráčkem, že bychom si kdyžtak poté, co projde ta diskuze, vzali nějakou pauzu, kde bychom byli rádi, kdybychom svolali i kolegy z jiných politických stran. Jestli bychom jako u toho Marrákeše v červnu, to byl ten bod, jak tenkrát iniciovalo SPD, nebo ono to bylo v červnu (nesrozumitelné), jestli bychom našli nějaký konsenzus nad nějakým usnesením, které by tady šlo většinově prohlasovat. Protože jinak to tady necháme napospas v podstatě panu ministrovi Hamáčkovi, který má politický názor, ale jiný než premiér a jiný než my. Tak to teda opravdu, aby takhle někdo jednal o takových závažných věcech v OSN, to je opravdu zcela nepřijatelné.

A úplně na závěr, protože jsem se teď dočetl v médiích, že obsahem schůze má být snad, že tady někdo chce zdvihat téma syrských sirotků. Tak já jenom krátce přečtu v několika větách stanovisko SPD k tomu návrhu, abychom přijímali těch padesát syrských sirotků, kterým je tuším asi tak sedmnáct nebo devatenáct let, nebo jak jsem se tak kuloárně doslechl. Ale nevím, co je na tom pravdy.

Stanovisko SPD k této problematice je takové: V naší zemi máme dost vlastních sirotků a nezaopatřených dětí v klokáncích a ti potřebují naši pomoc v první řadě, a ne abychom propagandisticky přijímali cizí sirotky a na život našich sirotků se pořádaly veřejné sbírky. Hnutí SPD považuje výzvu europoslankyně Michaely Šojdrové z KDU-ČSL na přijetí padesáti syrských sirotků do České republiky za zcela jasnou kampaň s cílem zviditelnit sebe a KDU-ČSL před blížícími se komunálními a senátními volbami a udržet se v následujících volbách do Evropského parlamentu. Podporu jejich snaze vyjadřují poslanci a senátoři zvolení za KDU-ČSL, ČSSD, TOP 09, STAN a Strana zelených. To znamená vesměs takzvané vítačské strany. To znamená ty, které dlouhodobě prosazují v různých formách, měkčích či tvrdších, přijímání migrantů do České republiky. Situace je ovšem taková, že přijetí několika desítek sirotků ze Sýrie situaci v této zemi samozřejmě nevyřeší. Sýrie je v současné době již schopna si s těmito sirotky pomoci sama, pomoci sama těmto sirotkům. Legální syrská vláda, jak víme, kontroluje většinu území státu a má všechny prostředky k tomu, aby se o tyto děti postarala.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím, abyste návrh usnesení předal zpravodaji a předsedajícímu. Nejsem si jistý tím návrhem na přestávku, ale předpokládám, že to bude ještě upřesněno.

Mám tady nějaké omluvenky. Omlouvá se nám paní poslankyně Valachová a pan poslanec Foldyna z dnešního jednání od 14.45 do 16.30 z pracovních důvodů a omlouvá se pan poslanec Karel Tureček mezi 16.00 a 19.00 z pracovních důvodů.

Nyní tady mám s faktickou poznámkou pana poslance Hrnčíře. Dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, já bych chtěl krátce zareagovat na chlácholivá slova pana ministra Hamáčka. Globální pakt o bezpečné, řízené a pravidelné migraci stejně i globální pakt o uprchlících nejsou bohužel zpracovány tak, aby nelegální migraci tlumily nebo jí zabránili, ale naopak masovou migraci podporují a nelegální migraci legalizují. Dochází k tomu právě přesunutím prostředků a mechanismů řízení z ilegálních pašeráckých skupin na členské státy, legální mezinárodní instituce, neziskové organizace a samozřejmě i soukromý sektor. Pokud budou globální pakty v prosinci v Maroku signatářskými státy přijaty, zaváže to tyto nadnárodní smlouvy ratifikovat i na národních úrovních, čímž se stanou závaznou součástí národního právního řádu.

Má-li Česká republika jako suverénní stát zachovat vlastní rozhodovací pravomoci v otázce migrace a poskytování azylu, měla by postupovat jako maďarská politická reprezentace a politická reprezentace Spojených států amerických a globální pakty v žádném případě nepřijímat a též odstoupit od Newyorské deklarace o migrantech a uprchlících, která tvoří nedílnou součást globálního kompaktu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu poslanci. A nyní se vrátíme do obecné rozpravy. Takže s přednostním právem jako první předseda poslaneckého klubu Radim Fiala, dále se připraví pan ministr Jan Hamáček a dále mám s písemnou přihláškou pana poslance Miroslava Kalouska a tak dále a tak dále. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, hnutí SPD dlouhodobě programově odmítá migraci. Neděláme to z nenávisti nebo z jiných nízkých pohnutek. Naše země prostě není volné a nové teritorium, které hledá nové občany a potřebuje budovat novou kulturu a hodnoty. Jsme země s tisíciletou tradicí národní i kulturní. Nemáme žádné historické závazky k přijímání lidí z bývalých kolonií nebo jiných závislých území. Přejeme upřímně každé zemi a každému národu vše dobré. A každý národ nechť žije podle svého a podle výsledků své práce. Budeme dokonce jednoznačně tato práva národů hájit. Není ale žádný rozumný důvod zapojovat Českou republiku do imigračních projektů. Imigrační projekty na jakékoliv úrovni přímo ohrožují zájmy našeho národa a hlavně suverenitu našeho státu.

Česká republika je dědictvím našeho národa a není žádnou administrativní jednotkou Evropské unie, OSN nebo nového světového řádu. Nad suverenitou této země nestojí žádné právo někoho se sem přistěhovat a užívat hodnoty, které vytvořili naši předkové. Jen arogantní ziskuchtiví globalisté a mocichtiví neomarxisté si myslí, že s národy mohou hrát své mocenské hry. Pod zástěrkou humanity jde o moc, zisky a zásadní útoky na svobodu. Chtějí udělat ze světa množinu pracovní síly a spotřebitelů. Chtějí udělat z imigrace legální právo, které stojí nad suverenitou zemí a zájmy národů.

Je samozřejmé, že podobné záměry mají podporu Evropské unie, která chce zbavit členské státy práva svobodně rozhodovat o vlastní imigrační politice. Podporovat Evropskou unii znamená podporovat migraci. Nevystoupit tak jako Maďarsko a Spojené státy americké z globálního paktu pro migraci znamená zásadní ohrožení našich zájmů a rezignaci na obranu těchto našich zájmů.

Já zde také mám to samé usnesení, které zde navrhl předseda SPD Tomio Okamura, tak ho číst nebudu a přečteme ho až v podrobné rozpravě. Ale místo toho mi dovolte ještě zareagovat na slova pana ministra zahraničí Hamáčka, který řekl, že ta věc není závazná. Globální pakt o migraci OSN, že není závazný.

Ano, není závazný, má pravdu. Nicméně pokud neřekneme, že ho nebudeme respektovat, pokud neřekneme, že s ním jako Česká republika nesouhlasíme, všichni se na něj v další budoucnosti budou odvolávat a spousta věcí bude salámovou metodou říkat: vždyť je to přece politická deklarace - jak jsme slyšeli od pana ministra - kterou jste schválili, s kterou jste souhlasili, tak ji dodržujte. To znamená, že Česká republika musí razantně říct stejně jako Maďarsko a Spojené státy, že ho nebude respektovat a že odchází.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z řad poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní s přednostním právem ministr zahraničí a vnitra Jan Hamáček. Připraví se pan předseda Miroslav Kalousek. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr vnitra a ministr zahraničních věcí ČR Jan Hamáček: Já se pokusím velmi stručně zareagovat nejprve na vystoupení pana místopředsedy Poslanecké sněmovny Okamury, který kritizoval českou zahraniční politiku. Pane místopředsedo, prostřednictvím vaším, opravdu je potřeba si ujasnit pojmy. Evropský parlament je přímo voleným zákonodárným sborem, který svůj mandát odvíjí od voličů v České republice. A není v kompetencích ani premiéra, ani ministra zahraničních věcí, aby prostřednictvím přímo zvolených europoslanců prosazoval zahraniční politiku České republiky. To prostě možné není. To za prvé.

Za druhé mě zaujala vaše pasáž o přezkumu, který proběhl v Maďarsku. Vy jste říkal, nebo jsem to tak pochopil, že věříte více maďarské vládě než naší. Já bych se také chtěl zeptat, jestli té maďarské vládě věříte ve všem včetně postoje maďarského ministra pro národnostní politiku pana Potápiho, který říká, že Benešovy dekrety jsou ďábelská věc a je potřeba je zrušit. To si nemyslím, že je v zájmu České republiky. Je potřeba na to upozornit.

Obecně k diskusi, jak se tady rozbíhá. Kdybych mohl postupně vyvracet všechna ta tvrzení, je možná škoda, že se neposloucháme. Já jsem tady od začátku jasně vyjmenoval jednotlivá ustanovení globálních kompaktů. Mimochodem se tady spojují dvě věci dohromady. Z úst předřečníků padalo, že je tady velký odpor Maďarska a Spojených států k oběma kompaktům. To samozřejmě není pravda. Ten takzvaný uprchlický kompakt je dokument, který během sjednávání nevzbudil žádné emoce, ani Maďarsko, ani Spojené státy od něj neodstoupily. Pokud bychom si tady odhlasovali, že odstupujeme od uprchlického kompaktu, budeme prvním státem na světě, který tak udělá. A pro to nevidím vůbec žádný důvod.

Já jsem se tady snažil vysvětlit, že dokumenty nejsou závazné, že tyto dokumenty jsou skutečně pouze politickou deklarací, která pojmenovává tuto problematiku. Samozřejmě organizace, jako je OSN a celá řada dalších mezinárodních organizací, prostě přijímá politické deklarace, protože to je popis situace a vyjádření názoru. Nicméně poté, co jsem tady vystoupil a jasně jsem deklaroval, že materiály jsou nezávazné, že z toho pro Českou republiku neplynou žádné povinnosti, žádná omezení, že nebudeme nijak nově svazováni, tak se tady dozvím od těch, co mluvili po mně, že to je vlastně nový Dublin IV. Ta věc s Dublinem IV vůbec nesouvisí. Já vůbec nechápu, proč bychom v této souvislosti měli Dublin IV zmiňovat. Dozvím se, že to budeme muset ratifikovat podle článku 10a. To je přece nesmysl. Pokud jasně říkáme, že to je nezávazný dokument, tak nevidím důvod k tomu, abychom to tady ratifikovali. A pokud to neratifikujeme, tak to nemůže být pro Českou republiku závazné. To je prostě účelová interpretace, která vůbec nesouvisí s realitou. A já bych takto mohl pokračovat, ale v zájmu stručnosti to ukončím.

Kdyby to nebylo tak závažné, tak mi to přijde do jisté míry úsměvné, protože kritici těchto dvou dokumentů se nám tady snaží vsugerovat, že se všechny státy světa spikly proti Spojeným státům, Maďarsku a možná České republice a všechny státy světa na nás ušily nějakou boudu, která nás tady zavazuje k věcem, které tady popisoval kolega Ondráček nebo kolega Okamura. Prostě to není pravda. Dnešní diskuse bohužel slouží jenom k tomu, abychom zase děsili veřejnost a vyvolávali v ní obavy z něčeho, co není namístě. Já jsem tady ve svém úvodním slově jasně pojmenoval problémy. Jasně jsem řekl, že pro Českou republiku z těchto dokumentů neplynou žádné závazky. Ty dokumenty jsou právně nezávazné, a tudíž nevidím důvod, proč bychom měli přijímat usnesení, které navrhl pan místopředseda Okamura.

Děkuji. (Potlesk poslance Bžocha.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Já tady přečtu omluvy. Omlouvá se pan poslanec Vít Rakušan mezi 17. a 20. hodinou z důvodu jednání, dále od 14.30 do konce jednacího dne z důvodu návštěvy lékaře pan poslanec Michal Chovanec, dále ministr životního prostředí Richard Brabec z odpolední části jednání Poslanecké sněmovny z pracovních důvodů a poslední od 14.00 do 16.00 pan poslanec Jakub Janda. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, pojmy v obou dvou paktech pro TOP 09 velmi důležité jsou pojmy dobrovolnost, odpovědnost a solidarita - všechny tyto tři. TOP 09 byla od začátku migrační krize a hledání řešení proti povinným kvótám, od začátku razila zásadu společného evropského řešení a také od začátku zdůrazňovala potřebu solidární spolupráce a nepostavení se do role černého pasažéra. Takže když 8. července 2015 minulá vláda, kde dnešní premiér byl první místopředseda vlády, přijala usnesení, že Česká republika si dobrovolně vybere a dobrovolně se postará o 1 100 uprchlíků z Itálie a Řecka, kteří se tam ocitli a obě dvě partnerské země v rámci Evropské unie samozřejmě nesmírně zatěžovali, protože se jednalo o obrovský kontingent, přijali jsme tohle rozhodnutí vlády s pochopením. Bohatá země, naprosto nezasažená migrační krizí se obrací ke svým partnerům a říká: My vám dobrovolně pomůžeme s 1 100 lidmi, protože to je kapacita, se kterou si dokážeme poradit. My si ty lidi vybereme, my si je od vás převezmeme a my se o ně postaráme. To je platné, prosím pěkně, dodnes platné usnesení vlády z 8. července 2015. Přijato jednomyslně. Dnešní premiér byl prvním místopředsedou vlády, která pro toto usnesení hlasovala. Za TOP 09 říkám, že to bylo rozumné, nebylo to v rámci povinných kvót, bylo to dobrovolné rozhodnutí. Bylo tam všechno, byla tam dobrovolnost, byla tam odpovědnost, byla tam solidarita a především tam byla ta možnost...

Pane předsedající, kdykoliv začnu hovořit, začne hovořit pan Faltýnek v první řadě. Možnost je také ta, že pan Faltýnek hovoří pořád, ale přesto vás prostřednictvím pana předsedajícího moc prosím, pane kolego, je to neskonale obtěžující, v podstatě nemohu předvést svůj výkon poslance. Děkuji za pochopení.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já samozřejmě prosím, má na to každý poslanec právo podle jednacího řádu, aby měl možnost a prostor se v klidu vyjádřit. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za pochopení.

Neexistoval samozřejmě žádný seznam 1 100 uprchlíků, kteří k nám půjdou. Ten výběr měla provést česká vláda s důrazem samozřejmě na bezpečnost a schopnost tohle provést. Nic takového se nestalo. Nálada nejenom ve vládě, ale i ve společnosti se začala posouvat až do onoho naprosto nehorázného a podle mého názoru nesmyslného a nepravdivého výroku předsedy vlády, že na území České republiky nevpustí jednoho jediného uprchlíka. Jsme vázáni ženevskými konvencemi. Uprchlíci koneckonců nejsou jenom z Blízkého východu a ze severní Afriky, uprchlíci jsou i z jiných zemí. A vstoupí-li uprchlík na naše území, tak s ním prostě to azylové řízení musíme vést. Jakým způsobem dopadne, je věc jiná, ale nejsme oprávněni říci: my s nikým nepovedeme žádné azylové řízení a na naše území žádný uprchlík nevstoupí.

Když už jsme neaplikovali to dobrovolné rozhodnutí české vlády z roku 2015, a nechci to teď podrobovat kritice, že si sami vybereme některé uprchlíky z Itálie a Řecka, postaráme se o ně, abychom pomohli svým partnerům Itálii a Řecku, jejich vládám, jejich úřadům a jejich občanům v rámci té nezbytné solidarity, kterou bychom měli cítit, je tu další námět, mnohem skromnější, ale ze symbolického hlediska stejně zásadní.

V řeckých uprchlických táborech je zhruba 3 500 dětí. Teď si můžeme samozřejmě říct, kdo je to dítě. Podotýkám, že třeba Velká Británie, když schvalovala zákon, že těmto dětem takzvaně bez doprovodu, nebo ve zkratce syrským sirotkům, 350 z těchto dětí poskytne péči a azyl na svém území, tak to vymezila parametrem 17 let. Tři sta padesát dětí bez doprovodu do 17 let, Velká Británie schválila tento zákon a dělá to. Nic takového bych si nedovolil české vládě říkat. Nechť si ty parametry stanoví, jak uzná za vhodné. Patnáct let, dvanáct let, je to opravdu na ní.

Je jich tam 3 500, žijí v opravdu mimořádně neutěšených podmínkách a jsou tam bez rodičů. Proto se jim ve zkratce říká sirotci, byť oni bohužel často vůbec netuší, zda těmi sirotky jsou, nebo nejsou. To už tak ve válečných časech bývá. Ona každá historická paralela kulhá, ale i tzv. Wintonovy děti, když odjížděly do bezpečí do Velké Británie v roce 1939, tak pak až do konce války netušily, jestli jsou, nebo nejsou sirotky. Dokonce někteří z nich se dopustili takového emocionálního podvodu a virtuální reality - to nejsou má slova, takhle by to řekl pan ministr Ťok -, že žádnými sirotky nebyli čtyři roky, protože jejich rodiče zplynovali třeba až v roce 1944.

Takže ty děti v těch řeckých uprchlických táborech jsou v podobné situaci. Nemají tam rodiče a netuší, zda ti rodiče žijí, zda se o ně někdo někdy bude moci nějakým způsobem postarat. No a civilizované země se nějakým způsobem snaží se podílet v rámci, znovu opakuji, dobrovolnosti, odpovědnosti a solidarity. Takže například Velká Británie přijala onen zákon o 350 dětech, chcete-li, do 17 let. Izrael, který je se Sýrií ve válečném stavu a má všechny historické, civilizační i kulturní důvody se na Sýrii dívat ne přátelským pohledem, tak v případě, že jde o děti, tak se na to dívá úplně jinak a stovce těchto dětí se rozhodl udělit občanství.

A my tady máme podle mého názoru naprosto výjimečnou příležitost, abychom tohle symbolické gesto odpovědnosti a solidarity v rámci dobrovolnosti učinili také. Abychom pomohli svému partnerovi v rámci Evropské unie, což je tedy Řecko, kde v těch uprchlických táborech jsou tisíce těchto dětí. Abychom řekli sami sobě, české veřejnosti i mezinárodní veřejnosti, že nejsme bez srdce a že nejsme bez svědomí a chceme držet stejný režim, který si tenkrát jako v tom roce 2015 vláda stanovila. Chceme ho navrhnout úplně stejně. Neexistuje žádný seznam 50 dětí nebo 60 dětí. Existuje 3 500 dětí bez doprovodu v řeckých uprchlických táborech. A nechť tedy vláda České republiky v rámci mezinárodního humanitárního gesta a pomoci, nechť si sama stanoví ty parametry a nechť si podle vlastního výběru sama vybere jednotlivé děti, kterým poskytne útulek a poskytne potřebnou péči na území České republiky za prostředky českých daňových poplatníků.

Je to něco, co budeme navrhovat v rámci podrobné rozpravy. Poprosíme vás o podporu, aby Poslanecká sněmovna učinila tento apel na vládu České republiky. Je zcela na vládě, jakým způsobem, jakými mechanismy tohle udělá. Pokud by se samozřejmě potřebovala poradit, tak můžeme, může se poradit i v Británii. Ale vláda je zajisté dostatečně kompetentní, aby si svůj mechanismus, pokud se k tomu rozhodne, dokázala udělat sama, aby se sama rozhodla, jaké budou ty parametry výběru a jak bude vypadat konkrétní pomoc a péče na území České republiky. Pokládáme to za nezbytné. Pokládáme to za nezbytné i pro atmosféru v České republice a koneckonců i pro naše vlastní svědomí, protože znovu říkám, nehovoříme jenom o dobrovolnosti, ale hovoříme také o odpovědnosti a o solidaritě a v těchto pojmech na vás budeme apelovat.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byl pan poslanec Kalousek a nyní tady mám tři faktické poznámky. Připraví se tedy pan poslanec Pavel Plzák a já mezitím přečtu jednu omluvu. Místopředseda Sněmovny Petr Fiala se omlouvá od 16.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Takže na faktickou pan poslanec Pavel Plzák a připraví se pan poslanec Zdeněk Ondráček. Prosím.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já jsem se hlásil k té faktické poznámce po vystoupení pana místopředsedy vlády, který už tu není, nevidím ho, který říkal, že ten pakt je naprosto nezávazný, k ničemu nás nezavazuje atd. Ale je známo, že například Evropský soudní dvůr při určitých sporných případech, kdy má interpretovat některé věci v legislativě EU, např. některá nařízení atd., přihlíží k takovýmto deklaracím, jejich preambulím atd., čehož jsme byli v minulosti několikrát svědky.

Pak bych chtěl ještě říci, že ta deklarace, proč tedy vlastně nějaká deklarace vzniká, když vlastně je nezávazná? Proč bychom ji podepisovali? Ta deklarace stanovuje nějaké cíle. Ty cíle se stanovují proto, abychom k nim nějakým způsobem došli. Ten hlavní cíl je to, že chceme podporovat legální - ale pozor, anglické regular se častěji překládá jako stálou a pravidelnou migraci do ostatního světa.

Já chápu státy, že ji podepisovaly. Řada států si tím může řešit svoji populační explozi atd., to je jasné. A co je na tom klíčové, a to já považuji za nejvíce problematické, že stanovuje právo na migraci jako základní lidské právo. Dává ho naroveň právu na zdraví, právu na život atd. Nikdo samozřejmě... Každý bychom protestovali, kdyby někdo byl ohrožen na životě a na zdraví. Ale vezměte si, že budete-li klást překážky migraci, vy vlastně ohrožujete základní lidské právo toho člověka. A to se může vztáhnout i na to, že stavíte ploty, dáváte víza atd. I když se nám říká, že tato politika bude ve výlučné pravomoci jednotlivých států. Takže já bych to za tak úplně nezávazné a bezpečné nepovažoval. (Upozornění na čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Další s faktickou poznámkou, mám tady dvě přihlášky pro tuto chvíli, takže pan poslanec Ondráček a připraví se pan poslanec Holík.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Já jsem také chtěl reagovat na právě nepřítomného ministra vnitra a ministra zahraničí Jana Hamáčka, který zde říkal, že se neposloucháme. Ano, já s ním plně souhlasím. My se tady neposloucháme. Kdyby byl pan ministr přítomen, tak mu znova přečtu to, co jsem zde načetl, to, co jsem uvedl. Od Newyorské deklarace v minulosti odstoupilo Maďarsko a Spojené státy americké. A teď to podstatné: a oba státy se stáhly z přípravy globálního paktu o migraci, neboť je neslučitelná s jejich migrační politikou.

Pane zrovna teď nepřítomný ministře, řekněte mi, kde tam slyšíte slovo uprchlík anebo druhý pakt o uprchlících. Prostě my se tady neposloucháme. Vy si říkáte něco, co jste se nabrífoval, a my vám tady říkáme něco, co jsou fakta, která vám tady podkládáme. Ano, neposloucháme se. Já jsem o uprchlících nemluvil. Já mluvil o migrantech.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a s další faktickou poznámkou pan poslanec Holík a mám tady ještě, jedna mi naskočila, pan poslanec Miroslav Kalousek. Tak prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážené kolegyně a vážení kolegové, dovolte, abych tady malinko zareagoval na svého předpředpředřečníka pana Kalouska. Takže vážený pane kolego Kalousku prostřednictvím pana předsedajícího, já když se podívám na tabuli, tak tam vidím o globálním paktu o migraci. Nikde tam neslyším o uprchlících.

Já s vámi budu souhlasit. Ano, máme svobodný výběr a můžu říct, že v České republice v současné době žije téměř 10 % cizinců. My jsme udělali svobodný výběr a máme tady nejpočetnější skupinu z Ukrajiny, dále ze Slovenska a dále z Vietnamu. Takže jak jste řekl, je to dobrovolnost a my jsme si vybrali tyto státy, které jsou nám řekněme nábožensky bližší. A mluvil jste o odpovědnosti. Ano, my jsme odpovědní občanům České republiky. (Potlesk z řad SPD.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. A nyní poslední s faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek a potom se vrátíme do obecné rozpravy, když nebudu mít další přihlášky. Tak prosím, pane poslanče. Respektive jsme v obecné rozpravě, ale vrátíme se ke standardní.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Jenom podotýkám, že pan poslanec Holík teď smíchal dohromady ekonomické migranty, kterých jsou na našem území skutečně statisíce, a uprchlíky, kteří jsou v uprchlických táborech, a buď jim projevíme, nebo neprojevíme solidaritu. To jsou dvě různé kategorie, které samozřejmě populistické strany velmi rády míchají dohromady, aby zamlžily, o co tady opravdu jde. Na tabuli máme globální pakt o migraci a mluvíme o obou dvou paktech, o paktu o migraci a o paktu o uprchlících. A pokud jsme v rámci fiskální periody dokázali mluvit i o hlasování o Maďarsku, tak si myslím, že tahle tematická volnost je v tomhle případě dodržena jak tím, co říkám v obecné, tak tím, co předložíme v podrobné rozpravě.

Dovolil bych si zdvořile nesouhlasit s panem poslancem Plzákem, který říká, že v paktech je právo na migraci formulováno jako základní lidské právo. Není. Základní lidská práva jsou definována v Listině práv a svobod, jsou součástí ústavy jednotlivých demokratických zemí. Kdyby něco takového tam skutečně bylo, jako že to tam není, tak by to pochopitelně vyžadovalo novelizaci ústav téměř všech signatářů, kteří mají Listinu základních práv a svobod jako součást své ústavy. Nic takového tam není. V těch paktech není definováno právo na migraci jako základní lidské právo v těch pojmech, ve kterých pojmu základní lidské právo rozumíme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. A nyní tedy s přednostním právem místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček, jelikož tady není předseda poslaneckého klubu. Prosím. A připraví se pan poslanec Kopřiva.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Já si dovolím pár poznámek. Budu mluvit o tom, o čem je pojmenovaný tento bod, a sice o globálním paktu o migraci. Já si myslím, že je dobře, že tu o něm dnes jednáme, neboť příští týden má začít Valné shromáždění, kde ten text bude projednáván, a koneckonců i tam může ještě proběhnout, nebo v průběhu dalších měsíců, jeho změna před konečným hlasováním v prosinci, a je proto dobré slyšet od vlády, s jakým mandátem, s jakými ambicemi na Valné shromáždění jede, a měla by vláda i slyšet, jaký je postoj Poslanecké sněmovny.

Já souhlasím s tím, že pakt o globální migraci je nezávazným dokumentem, ale je potřeba říci, že ten směr, který globální pakt o migraci rýsuje, je zcela jasný. Vše nasvědčuje tomu, že globální pakt má ambici zlegalizovat řízenou migraci. Má znamenat posun ze stávající ochrany uprchlíků vyplývající z mezinárodního práva, skutečných uprchlíků, prchajících před nebezpečím, a nově má chránit i ekonomické migranty nebo ty, kteří před tím fatálním bezprostředním nebezpečím neutíkají. To je zcela jasný posun, který globální pakt oproti stávajícím, byť třeba vynutitelným dokumentům, obsahuje.

Běží tady diskuse, jestli je v tom paktu definována migrace jako základní lidské právo. Pan ministr nás tady ubezpečoval, že nikoliv. Nicméně je potřeba připomenout, že třeba maďarský ministr zahraničí právě kvůli tomuto argumentu vysvětloval, proč Maďarsko od tohoto globálního paktu odstoupilo. Čili já mám pocit, že se tady dneska nemusíme hádat o tom, jestli to je obsaženo jako základní lidské právo. Máme tady Parlamentní institut, ten nechť se zhruba do těch 40 nebo 50 stránek, pokud si pamatuju dobře, toho anglického textu ponoří a dá Poslanecké sněmovně jasné stanovisko, zda z těch formulací, které globální pakt obsahuje, vyplývá, že se má stát migrace základním lidským právem. Já osobně si myslím, že migrovat není a nemůže být základním lidským právem, a dokonce si myslím, že to nemá být ani právo nižší právní síly, než by bylo základní lidské právo. Migrace je podle mě výchylka z normálu, je to anomálie, nikoliv norma. Normální je podle mého názoru žít ve vlastní zemi a podílet se na jejím rozvoji, případně migrovat jen tam, kam jsem zván a kde jsem schopen se asimilovat, nikoliv putovat do zcela jiných civilizačních okruhů se zcela jinými hodnotami a kulturními vzorci.

Samotné mezinárodní organizace odhadují počet migrantů na 250 milionů. Jestliže Spojené státy od tohoto paktu odstoupily a dávají tím najevo, jakým způsobem se k masové migraci staví, tak je zřejmé, že drtivá většina těchto migrantů, pokud by jim bylo umožněno migrovat, by mířila do Evropy, na náš světadíl. My se ale podle mého názoru nemáme snažit spasit svět tím, že zničíme svět náš vlastní, který nám naši předci předali ve stávající podobě.

Rád bych se rovněž vyjádřil k té právní nezávaznosti, dobrovolnosti, resp. se k ní vrátil. Myslím si, že všichni známe salámovou metodu v této oblasti a dokážeme si všichni velmi živě představit, když se budou tvořit např. normy Evropské unie ohledně migrace, že se mohou opírat o texty, dokumenty a pakty mezinárodních institucí, které nejsou nikterak závazné. Nebyl by to první ani poslední případ. A byť ten globální pakt je nezávazný, může se to objevit v nějaké evropské směrnici, normě nebo návrhu na to, jak řešit migraci, a můžeme se znovu dostat do situace, kdy tu budeme bojovat o to, jako jsme bojovali v případě Dublinu IV, abychom neměli povinné kvóty na migraci. Já prostě odmítám salámovou metodu zejména v oblasti migrace, v tak důležité oblasti. I kdyby ten pakt byl dobrovolný a byl to jenom politický akt, tak přece musíme dát jasně najevo, že otevření se masové migraci byla tragická chyba Evropy - a já to nazývám sebevraždou našeho kontinentu.

Hlavní otázka při té diskusi by podle mého názoru měla znít, jestli se evropské a světové politické elity snaží masovou migraci zastavit, jestli považují otevření se masové migraci, které nastalo před několika lety, za osudovou chybu, kterou Evropská unie udělala, za osudovou chybu, ze které je potřeba se poučit a migraci okamžitě zastavit. Máte pocit, že toto si evropské a světové politické elity uvědomují nebo že si to myslí? Já jsem přesvědčen, že nikoliv. Hlavní ambicí politických elit jak těch světových, tak těch evropských je nikoliv migraci zastavit, ale ze stávající nelegální migrace právní cestou učinit migraci legální. Každý z vás, kdo se někdy účastnil výboru Evropského parlamentu a slyšel debatu o tématu migrace, mi to potvrdí. Proto odmítám všechny podobné nezávazné deklarace, které se tváří jako dobrovolné nebo nezávazné, protože mají pomalými krůčky směřovat k tomu, že migrace, která je dneska považována za nelegální, bude v budoucnu považována za legální a bude proti ní složité bojovat.

Dobře tento fakt vědí Spojené státy i Maďarsko, které se z toho globálního paktu vyvázaly. Já bych tu chtěl položit řečnickou otázku. Když je to tak bezvýznamný nezávazný dokument, který nemá na naše státy jakýkoli dopad, proč největší velmoc, a nechci říct kolébka demokracie, ale země s velmi zakotvenými, zakořeněnými demokratickými principy a hodnotami, má ambici se z globálního paktu vyvázat? Myslím si, že odpověď je jasná: protože ví, že jde o další krok k legalizaci stávající migrace, které se třeba Spojené státy snaží postavit s mnohem větším důrazem než evropský region, než Evropská unie.

Položme si pár otázek. Je globální pakt, o kterém jednáme, o kterém se bude za týden na Valném shromáždění jednat, prostředkem k zastavení masové migrace? Odpověď je, že nikoli. Migrace je v něm podporována, je v něm velebena a je tam snaha nalézt pouze cesty, jak tu nelegální migraci učinit migrací legální.

Ten pakt je reakcí a odsouzením, odmítnutím předchozího otevření se masové migraci, a tedy sebevraždě naší evropské civilizace? Rovněž nikoli. Není to odsouzení a odmítnutí předchozího otevření se masové migrace. Je to jenom hledání nástrojů, jak tu masovou migraci udělat snesitelnější a jak vzít jejím protivníkům nástroje, jak proti ní bojovat a jak ji odmítat.

Ochrání nás v okamžiku, kdy se staneme signatáři tohoto paktu? Ochrání nás ten pakt před důsledky masové migrace a migrační politiky některých evropských států, ať už je to Německo, Řecko, Itálie? Ochrání nás před důsledky jejich migrační politiky, která podle mého názoru není a nikdy nebyla v zájmu České republiky a ani Evropy? Ne. Tento pakt nikoho z nás před podobnými chybami, které udělalo Německo, neochrání. Pak se ptám ministra zahraničí, proč máme chtít být signatářem a součástí této dohody.

Jak už jsem zmínil, byla tady, nechci říct přestřelka, ale diskuse o tom, jestli ten pakt zakládá migraci jako základní lidské právo, nebo nikoli. Já si dovolím načíst usnesení, že "Poslanecká sněmovna doporučuje vládě odstoupit od globálního paktu o migraci, pokud by obsahoval, že se má migrace stát právem a stávající nelegální migrace bude uměle právními cestami legitimována". To je náš návrh usnesení k tomuto bodu.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní přečtu dvě omluvy a mezitím se připraví s faktickou poznámkou paní poslankyně Helena Langšádlová. Paní poslankyně Pavla Golasowská se omlouvá od 17 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Přemysl Mališ se omlouvá od 18 hodin z pracovních důvodů.

Tak, paní poslankyně, vaše dvě minutky.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, musím reagovat prostřednictvím pana předsedajícího na kolegu Jana Skopečka, protože nevnímám tu situaci tak, jak ji popisoval. Kdyby tomu bylo tak opravdu, že se Evropa nepoučila, nebo postupně nepřijímá opatření, ta situace by se nezměnila. Ona se změnila. Úroveň migrace do Evropské unie je nyní na úrovni roku 2012. Opravdu došlo k výraznému snížení lidí, kteří do Evropy přicházejí, a není to samo sebou. Je to cílenou společnou evropskou politikou. Je to cílenou společnou evropskou politikou jak na území Afriky konkrétními kroky, tak i tím, že Evropa začala hlídat vnější hranice, byť ne ideálně, ale došlo k výraznému zlepšení této situace. Je budována společná pobřežní a pohraniční stráž. Je otevřena návratová směrnice, tak aby se rychleji navraceli ti, kteří nedostali v Evropě azyl a jsou zde nelegálně. A byly učiněny i další kroky. A i ze slov politiků, těch, které vnímáme jako blízké, to znamená Rakouska, Německa, ale i Itálie a dalších, jasně zaznívá, že se poučili z toho, co se odehrálo, a všichni dneska říkají, že to, co se odehrálo v letech 2015, 2016, se již nikdy nesmí opakovat. Takže ta situace se opravdu změnila. A není úplně fér podle mého názoru to nepřipustit.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji i za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou požádám o vystoupení pana poslance Válka a připraví se pan poslanec Skopeček. To jsou zatím dvě žádosti o faktické poznámky. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Dámy a pánové, doufám, že jsem se strefil, že to bude opravdu faktická poznámka. Teď tady v několika vystoupeních zaznělo, že bychom měli - jestli to správně formuluji - bránit, zabránit, omezit migraci. Mě by strašně zajímalo, jestli se to v historii někdy nějakému státu kromě toho, že udělal ploty, nastavěl ježky a střílel ty migranty, povedlo nějakým způsobem. Pokud ano, hrozně bych chtěl slyšet, jak to ten stát udělal. A pak bych velmi rád slyšel od těch, co navrhují, abychom zamezili, zabránili té migraci, jaký mají plán, jak tomu zabrání.

Tedy to je faktická poznámka, dotaz k těm, co to navrhují. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní pan poslanec Jan Skopeček. Prosím, vaše faktická.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuju pěkně. Také si dovolím zareagovat prostřednictvím vás na paní kolegyni Langšádlovou. Já si skutečně nemyslím, že pokles migrantů do Evropy by byl výsledkem nějaké koordinované, promyšlené, společné evropské politiky. Přeci je zcela zřejmé, že to, jakým způsobem se Evropa začala trochu racionálně bavit o migraci a začala proti ní i vystupovat, přece nebylo výsledkem toho, že by se evropské politické elity shodly na tom, že masová migrace je tou sebevraždou Evropy, ale ten počet migrantů začal narážet na schopnost evropských zemí je přijímat, se o ně starat, je vůbec jakkoli přijmout z těch člunů do svých zemí. Je to výsledkem také toho, že některé státy - zejména Maďarsko dalo jasně najevo, že nebude migranty přijímat. Pouze někteří odvážní politici, kteří se masové migraci dokázali postavit, donutili evropské politické elity, aby na to zareagovaly. Pokud bychom to nechali řešit jenom Německo nebo Evropskou unii bez toho, aniž by se k tomu vyjadřovaly zejména země V4 tím způsobem, jakým se vyjadřovaly a jakým postupovaly, tak se podle mého názoru stalo mnohem méně v tom omezení počtu příchozích migrantů.

A na druhou faktickou poznámku, jestli někdy byla migrace zastavena. Já bych položil otázku: Byl někdy potenciál migrace menší? Ten byl vždycky stejný. Vždycky existovaly regiony chudší, regiony, kde se válčilo, regiony, kde byl hladomor. Vždycky existoval potenciál k migraci. Ale ta druhá strana, v tomto případě Evropská unie, neotevřela tomu potenciálu dveře, jako tomu učinila před několika lety. Kdyby to udělala před dvaceti lety a otevřela se, tak máme ten problém stejný jako dnes.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní ještě jednou žádost o faktickou poznámku - paní poslankyně Helena Langšádlová. Prosím.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Jen velmi krátce zareaguji. Samozřejmě že tam byla společná řešení. Podívejte se prosím, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, jenom na záznamy z Evropské rady. Vždyť i vy jste určitě zaznamenal třeba setkání s našimi premiéry před zasedáními Evropských rad. A vy si určitě vzpomínáte, že agenda migrace byla vždycky na prvním místě posledních několik let. A byly to opravdu konkrétní kroky, o kterých jsme byli informováni. A to, že tam byly současně i kroky jednotlivých zemí, ano. My, jednotlivé země, jsme součástí Evropské unie. A samozřejmě když budeme přijímat ty kroky, budeme tlačit i na té evropské úrovni, aby se některé věci změnily, tak se změní. To není opravdu o tom, my tady a Evropská unie někde jinde. My jsme, jak říká moc hezky kolega Jarda Bžoch, my jsme součástí Evropské unie, my jsme Evropská unie. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A ještě jedna žádost o faktickou poznámku - pan poslanec Jiří Kobza. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Rád bych vaším prostřednictvím zareagoval na svého předřečníka pana kolegu Válka, na jeho dotaz ohledně zastavení migrace. Myslím si, že v první fázi by docela úspěšně fungovalo odstranění těch incentiv, těch pobídek migračních, to znamená beztrestnost nelegálního pobytu na území našeho státu, nárok na veškeré zabezpečení, bezplatné zdravotnictví, školství, sociální dávky. A v určitém momentu na druhou stranu pokud by věděli tito lidé, že pobyt u nás nelegálně je trestný a že u nás nedostanou nic zadarmo, tak si myslím, že k té migraci v tomto rozsahu by určitě nedocházelo. Takže to jenom v první řadě.

A v druhé řadě, pokud pořád ještě platí, že je sice u nás trestné převaděčství, ale nelegální pobyt na našem území je trestný jako přestupek s pokutou do 5 tisíc korun, tak tam to samozřejmě je v případě těchto migrantů za prvé nevymožitelné a za druhé to určitě není demotivující. Takže myslím si, že v první řadě odstranění motivace k migraci je první solidní a rozumný základ k tomu, abychom tuto migraci omezili. Děkuji. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a nyní již nemám další faktické poznámky, proto požádám o vystoupení pana poslance Kopřivu. Pane poslanče, máte slovo. A připraví se pan poslanec Jiří Kohoutek.

 

Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedající. Nevím, jak se mi dostalo té cti po hodině a půl se konečně dostat ke slovu s první přihláškou.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, globální pak o bezpečné, řízené a legální migraci, tam s tím překladem se zase čachruje, ale regular migration skutečně znamená legální migraci, nikoliv nějaká pravidelná, nebo jak se to překládá na konspiračních webech, tak ta deklarace má 34 stránek a je volně přístupná na webu OSN, takže se dá snadno dohledat, dá se přečíst, což určitě všichni mí předřečníci udělali, a tudíž se dozvěděli, že to je nezávazný dokument, který má deklaratorní a nějaký indikativní charakter, a tudíž z hlediska práva je nevymahatelný a nemůže přinést nic nového, závazného pro ČR ani pro EU. Proč? Protože se na tom ty zúčastněné státy domluvily.

Teď k té spolupráci. V kterém klubu chceme být? Chceme být v klubu Donalda Trumpa a Viktora Orbána, nebo chceme být v klubu 191 států ze 193 členských států OSN, které se na tomto paktu shodly a nyní ho hodlají přijmout? Já si myslím, že by ČR měla být sebevědomou zemí a být v tom druhém klubu. Je to samo o sobě obrovským pokrokem v tom úsilí řešit globální problémy společně a globální migrace určitě je náš společný problém. Podle UNHCR je v pohybu 68,5 mil. lidí, údaj z minulého roku, a svoji zemi bylo nuceno opustit 25,4 mil. lidí. Týká se to všech kontinentů, všech světadílů. Opět nevidím důvod, proč by se to nemělo řešit společně na celosvětové úrovni.

Teď trošku k tomu, proč to tady vůbec dneska probíráme. Já to úplně nechápu, protože jak už tady zaznělo od pana ministra, kterého se tímto musím zastat, Newyorská deklarace byla přijata v září 2016 a současná verze, která se nejspíš schválí v prosinci tohoto roku, tak spousta času k diskuzi byla a ještě bude. Proč se to navrhlo teď, dva týdny před komunálními volbami, toto celosvětové téma, které s místními zastupitelstvy a senátními volbami vůbec nesouvisí, to je mi záhadou. Kromě toho se tedy vyřazují body jako registr smluv, případně rozšiřování pravomocí NKÚ, důchodová reforma se odkládá apod. - témata, která více souvisí s blížícími se volbami a která více pálí občany této republiky.

Takže podle mě navržení takovéhoto bodu takhle náhodou před komunálními volbami svědčí o nedostatku věcných témat. Nicméně když už jsme si to tedy zařadili na program, tak bych chtěl vyzdvihnout několik bodů z globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci a prostřednictvím pana předsedajícího bych se rád zeptal odpůrců tohoto paktu, kteří snad od něj chtějí odstupovat, čím je ten pakt, ty deklarace v něm, v rozporu s usneseními, která jsme v tomto volebním období ve Sněmovně přijali, případně výbor pro evropské záležitosti, případně další výbory, které k tomu zaujaly stanovisko. Co konkrétně, které konkrétní věty vadí odpůrcům globálního paktu? Protože když se do něj podíváme, opravdu, není to dlouhý dokument, 34 stránek, tak můžeme vidět, že mezi nejdůležitější cíle, které si pakt vytyčil, tak je například ochrana lidských práv, a to bez ohledu na jejich status, především práva žen a dívek a podpora jejich plného, rovnoprávného a smysluplného zapojení, dále zajistit, že všechny děti bez ohledu na to, zda se jedná o uprchlíky nebo migranty, budou mít zajištěn přístup ke vzdělávání v horizontu několika měsíců po příjezdu do hostitelské země. To přece napomáhá integraci ve výsledku. Dále předcházet a potírat sexuální násilí, poskytovat podporu státům, které zachraňují, přijímají a na svém území poskytují útočiště velkému počtu uprchlíků a migrantů, což ČR dělá. My to tady často v usneseních kvitujeme, například teď posledně jsme poskytli libyjské pobřežní stráži nějaké lodě, posíláme policisty a další personální pomoc do nejpřetíženějších států a všichni se k tomu hlásíme na výboru pro evropské záležitosti. Dále je jedním z cílů například nalezení cesty k ukončení detence dětí za účelem určení jejich migračního statusu. Jak jsme viděli, tak i Donaldu Trumpovi soud v Kalifornii zatrhl to zavírání dětí do klecí. To přece nikdo nechceme. A pak tam jsou samozřejmě deklarace, jako osvětové kampaně a odmítání xenofobie a rasismu. Tam si také nemyslím, že by s tím měl mít kdokoliv problém. Pokud ano, tak se k tomu přihlaste. Ale chci slyšet konkrétní formulace, které odpůrcům tohoto paktu vadí.

Pak tam jsou samozřejmě nějaké formulace, které neodpovídají ideálům této Poslanecké sněmovny, ale musíme brát v úvahu, že se na tom podílelo 191 států, a tudíž se jedná o společné minimum. Nemůže to být tak dokonalé, jak bychom si tady vysnili. Pokud se nám něco nelíbí, tak jsme na to měli upozornit právě už teď v těch dvou letech, která uplynula od Newyorské deklarace. Vytáhlo se to teď, dva týdny do komunálních voleb. Překvapivě. Neslyšel jsem od odpůrců předtím ani jedinou věc, se kterou by třeba vyzvali vládu, aby vyjednala lépe tu či onu formulaci. Pokud nám vadí tedy tyto formulace, tak je odpovědností vlády vyjednat lepší pozici, ale celkově se jedná o dokument, ke kterému se ČR musí připojit, pokud chce vystupovat jako sebevědomá a suverénní země, jako součást EU, jako součást celosvětového společenství.

Co se týče navrhovaných usnesení, tak Pirátská strana se ráda připojí k nějakému konsenzuálnímu usnesení, jak už jsme to ostatně udělali u jiných debat k migraci, ale jak praví klasik, ocamcaď pocamcaď. Pokud by tam mělo být byť jen náznakem zmíněno, že se ČR nemá k paktu připojovat, tak to zásadně odmítáme. Podle České pirátské strany ČR k tomuto paktu přistoupit má, byť není dokonalý.

Na závěr bych se tedy chtěl zeptat ještě jednou a naposled odpůrců, ať tady vyjmenují konkrétní formulace, které jim vadí, ať se nad tím můžeme pobavit a můžeme k tomu přijmout nějaké usnesení, které dá vládě mandát k tomu vyjednat nějaké lepší formulace, které se nám budou líbit více, ale zatím tady slyším jen strašení a vyhrožování, zastrašování dva týdny do komunálních voleb. Nepřijde mi to úplně fér. Děkuji za slovo. (Potlesk poslanců Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a nyní máme tři faktické poznámky. Jako prvního prosím s faktickou poznámkou pana poslance Kotena a připraví se pan poslanec Benešík.

 

Poslanec Radek Koten: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych tady velice rád prostřednictvím pana předsedajícího reagoval na výzvy, abychom předložili nějaké důkazy, že deklarace není v pořádku nebo že je z ní něco v pořádku. Jsou tady pejorativně označovány dva státy, jako jsou Spojené státy americké, naprosto suverénní, Maďarsko jako snad klub nějakých špatných států, které vlastně si dovolily odmítnout deklaraci OSN o globálním paktu o migraci. Nechápu, proč bychom my měli demokraticky přikazovat nějakému státu, jak se má chovat, jestli to je ta demokracie, anebo jestli ty státy jsou suverénní, pokud se takto rozhodly. Já si myslím, že národní státy by se měly rozhodovat podle sebe, a ne když soused skočí do studny, tak skákat za ním! Děkuji. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A prosím pana poslance Benešíka s jeho faktickou poznámkou.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Několik poznámek, protože tu diskusi, když z kanceláře spíš sleduji, víte, tak často tady zaznívá věta, jak Viktor Orbán zastavil migraci. Ten příběh je trošku barvitější. A já na to nemám tolik času, ale já si Viktora Orbána z mnoha důvodů moc vážím a některé aspekty jeho politiky mě třeba osobně velmi oslovují, koneckonců jsme oba dva v Evropské lidové straně a asi ho znám i trošku lépe než většina poslanců. Ale ono to tehdy bylo tak, že on měl problém. On měl problém, protože tam měl tisíce uprchlíků, migrantů, říkejme jim, jak chceme, kteří chtěli do Německa. A on té paní Merkelové prostě volal a tak nějak se domluvili na tom, že ten Dublin poruší společně. A porušili ho. Prostě ona mu řekla, ať mu ty lidi tam, ať ty lidi tam pošle, do toho Německa. Takže jako buďme spravedliví. Zas ten problém tolik nevyřešil, on ho přesunul do určité míry do Německa, byť v dobré víře. Víte o tom, že Česká republika za poslední měsíce přijala zhruba padesát Venezuelanů - vidím Pavla Kováčika přicházet -, kteří utíkají před budováním komunismu ve Venezuele? Ano, jsou to naši krajani ze třetího, ze čtvrtého kolena. Ale jsou tady. A já žádné demonstrace tady nevidím.

A také bych se chtěl zastat paní europoslankyně Šojdrové. Ona ten svůj návrh představila na stranických grémiích už hodně dávno, ze začátku jara. To není nějaký poslední výkřik. A držela to poměrně v tajnosti, protože těm dětem opravdu chtěla pomoct. Já jsem ji varoval před tím, že pokud se z toho stane téma, nedej bože před volbami, tak nikomu nepomůže, protože se z toho stane leda předvolební téma a žádných padesát sirotků tady neumístíme. (Upozornění na čas.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. A prosím paní poslankyni Majerovou, připraví se paní poslankyně Langšádlová.

 

Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková: Hezké dobré odpoledne, vážené dámy a pánové. Já bych také ráda zareagovala na předřečníka od Pirátů Františka. Udělala jsem si k tomu pár poznámek.

Takže jednak... Já se tedy osobně domnívám, že jestli ti přijde globální pakt o migraci jako podružné téma -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní poslankyně, obracejte se, prosím na kolegy mým prostřednictvím.

 

Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková: Prostřednictvím pana předsedy, ano. Pokud tedy považujete globální pakt o migraci jako podružné téma, které bychom neměli řešit ve Sněmovně, tak já osobně třeba si myslím, že je to daleko důležitější než vámi zmiňované téma. Toť číslo jedna.

Potom, jak už tady bylo řečeno, ten pejorativní nádech vůči USA nebo vůči Maďarsku, já ba naopak na rozdíl od vás silně stojím v podpoře pana Orbána a vůbec toho, jakým způsobem se maďarská politika vyvíjí. Takže nás laskavě neházejte všechny do jednoho pytle. Toť poznámka číslo dvě.

A dále, pokud tento globální pakt dle vás, a jak už bylo řečeno, není nikterak zavazující, tak pokud není zavazující, tak v tu chvíli není důležitý, protože co člověka nezavazuje, tak v tu chvíli nemá povinnost to podepsat. A vy tady zmiňujete, že pokud Česká republika chce být silná a suverénní, musí stát na něčí straně. Ale Česká republika je suverénní. Zatím stále ještě je.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času. Prosím paní poslankyni Langšádlovou. Připraví se pan poslanec Kováčik s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Suverénní. Tady se to slovo opakuje v posledních týdnech velmi často. A Česká republika je suverénním státem, samozřejmě. Ale stejně tak je právě v OSN sdruženo dalších 192 suverénních států. A jsou některá témata, která se nás všech suverénních států týkají. To není nějaký diktát, jednou OSN, podruhé EU. Jsou to zkrátka témata, která máme společná. Jsou to témata určitě migrace. Jsou to určitě témata klimatu, vody a mnoho dalších. A proto je velmi důležité, aby v některých oblastech došly ty státy k nějakému konsenzu pohledu na řešení těch témat, která se jich všechny týkají. To není nějaký diktát, to není útok na naši suverenitu.

A je to tak, že 191 států z těch 193 opravdu došlo, a samozřejmě, že to musí být velký kompromis, když se na tom sejde v nějaké shodě takové množství států, téměř všechny státy světa, tak je naprosto logické, že to nemluví jedním hlasem. Je naprosto logické, že to vidí jinak a ten dokument, ten závěrečný dokument, o kterém se dlouho jednalo, tak musí být velkým kompromisem. Ale to není žádný útok na naši suverenitu. To je jenom o tom, že jsme součástí nějakého společenství, že jsme tady na světě, nejsme sami, že jsou tady další naprosto suverénní státy. Vnímat toto jako útoky na naši suverenitu, já to považuji za naprosto mylné. Státy na světě musí spolupracovat, i když zastupují různá místa světa, různě bohaté a chudší státy. My musíme spolupracovat a vzájemně si naslouchat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A prosím pana poslance Kováčika s faktickou poznámkou. V tuto chvíli poslední. Už ne. Prosím.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Hezké dobré odpoledne všem. Já jsem zaslechl svoje jméno z úst pana kolegy Benešíka a musím prostřednictvím pana předsedajícího směrem k panu kolegovi Benešíkovi co nejrozhodněji prohlásit, že se vší jasností a rozhodností tvrdím, že nestojím za žádnou změnou či žádnou situací ani ve Venezuele, ani v kterékoliv jiné suverénní zemi či státě na této zeměkouli a že zcela respektuji právo občanů zvolit si svoji reprezentaci, zvolit si svůj režim a také si svoji reprezentaci, svůj režim, svoji kulturu, svoje zákony bránit. Zrovna tak nestojím ani za ekonomickou, kulturní, obchodní či jinou blokádou, kterou je v současné době Venezuela sužována. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A prosím pana poslance Stanjuru s faktickou poznámkou. Poté pan poslanec Benešík.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl reagovat na ta hezká slova o OSN. Já tedy mám jiný názor. Je pravda, když jsem se minule vyjadřoval o OSN, tak místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip mi říkal, že se musím OSN omluvit, tak to v žádném případě neučiním. Já jenom připomenu těm, kteří tuto organizaci hájí, jak třeba vypadá ta skupina pro obhajobu lidských práv a kdo posiluje lidská práva v evropských zemích, jaké diktátorské režimy si osobují o tom rozhodovat. Chci připomenout skandální rozhodnutí UNESCO, resp. usnesení směrem k Jeruzalému a našemu spojenci. Také jsme to debatovali na Poslanecké sněmovně. Ve velké shodě jsme přijali usnesení. Dokonce jsme vyzývali vládu, abychom přestali platit členské příspěvky. Vláda bohužel nic neučinila. Je to hezké, že tady se shodneme, ale pokud pak vláda tu vůli Poslanecké sněmovny vlastně nerealizuje v zahraniční politice, tak je to špatně.

Vzpomeňme si na debatu o dohodě s Tureckem. Na usnesení Poslanecké sněmovny a na to, co udělala vláda. Tak dneska pravděpodobně najdeme nějaké usnesení, ale já se obávám, že osud bude stejný jako v jiných usneseních v zahraniční politice, která přijímá, a chci říct velkou většinou, Poslanecká sněmovna. Co je smutné? Skoro vždy bod, který máme debatovat v zahraniční politice, prosazuje opozice. Vláda se nejdříve brání, pak pohrozíme mimořádnou schůzí, tak nám pak někdy ten bod povolí. Pak kupodivu, nebo ku prospěchu věci většinou najdeme shodu, najdeme nějaké společné usnesení, ale tím to končí.

A já bych rád, aby se ta praxe změnila. A chtěl bych, aby vláda sama při tak závažných otázkách navrhla bod - ne že my to budeme dávat jako řádný bod schůze - už v pozvánce. A říct: je to velmi mimořádné, chceme znát názor Poslanecké sněmovny, chceme být vybaveni silným mandátem za Českou republiku, hájíme společně české národní zájmy. My tady neustále s panem předsedou Fialou opakujeme, že v zahraničí budeme jenom tak silní, jak budeme doma jednotní. A ta jednota se vytváří v debatě v Poslanecké sněmovně a přijatým usnesením.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A prosím pana poslance Benešíka s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já bych se chtěl omluvit Pavlu Kováčikovi, protože si rozhodně nemyslím, že on stojí za politickými změnami ve Venezuele, nicméně tak nějak do toho mého komentáře vešel do sálu, a tím pádem to bylo všechno nabíledni.

Každopádně jsem chtěl říci, že ti lidé do České republiky přišli v programu Krajané právě proto, že prostě mají politický problém ve své domovině nebo v zemi, kde se narodili. To je zhruba všecko. Asi z toho neděláme žádné velké haló. Já mám takový dojem, že celá řada z vás to vůbec ani netušila, že to tak je. A Česká republika to dělá, nikdo se nad tím nepohoršuje a ty lidi prostě umíme zvládnout.

Myslím si, že bychom měli být trošku velkorysí, nebuďme úzkoprsí. Ne úplně každý, kdo do České republiky zavítá, chce Českou republiku zničit. To ovšem neznamená, že nemáme být opatrní. To rozhodně nechci říci.

Často tady zaznívá jméno Donald Trump a americká politika. Já nevím, kolik z vás bylo na mexicko-americké hranici. Já ano. A víte, odkdy tam jsou ty zdi, které Donald Trump tak dlouho plánuje, a ony už tam dávno jsou? Od 90. let a ty zdi tam prosadil Bill Clinton.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím, abyste se v budoucnu případně obracel i s omluvami na ostatní poslance mým prostřednictvím. Tím jsme vyčerpali faktické poznámky a já zvu do obecné rozpravy pana poslance Jiřího Kohoutka.

 

Poslanec Jiří Kohoutek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi stručně říci, proč ne projednávanému globálnímu paktu o migraci, přesněji dvěma paktům, o migraci a uprchlících.

Deklarovaným cílem dohody, která je údajně podle našeho Ministerstva zahraničních věcí právně nezávazná, je podpora bezpečné, řízené a legální migrace a snížení počtu případů pašování lidí a obchodování s lidmi. Pokud jsou dohody OSN, které podepisují představitelé států, ratifikují parlamenty, nezávazné, nevidím důvod, proč se takovou dohodou vůbec zabývat, ztrácet čas a energii v momentě, kdy vlastně právně neexistuje. Samozřejmě to není pravda. Jde jen o účelovou lež a o příkladnou ukázku salámové metody, kterou se nás pokouší vítači migrantů dostat jednoznačně před hotový fakt, že naše země už není naše.

Jak uvedl už Tomio Okamura, pakt OSN a následné usnesení europarlamentu zdůraznilo lidské právo opustit zemi a použít někde právo azylu. Všeobecná deklarace lidských práv je na delší diskusi, ale začal bych připomínkou článku 30, který říká: Nic v této deklaraci nemůže být vykládáno, jako by dávalo kterémukoliv státu, kterékoliv skupině nebo osobě jakékoliv právo vyvíjet činnost nebo dopouštět se činů, které by směřovaly k potlačení některého z práv nebo některé ze svobod v této deklaraci uvedených. Článek 3 říká: Každý má právo na život, svobodu a osobní bezpečnost. Právo na bezpečí, na život i na svobodu je bezesporu tou nejhlavnější hodnotou, i proto jsou tato práva zmíněna hned na začátku deklarace. Jako první je zmíněna rovnost všech lidí bez rozdílu.

Dámy a pánové, OSN plánuje umístit do civilizovaných zemí zmíněných alespoň 10 % migrantů, to je řádově desítky milionů. Masová migrace by zničila tvář a kulturní hodnoty Evropy i bez terorismu. Zcela prokazatelně ohrožuje bezpečnost občanů hostitelských zemí, zvyšuje kriminalitu, vraždy, krádeže, loupeže, distribuci drog a obchod s bílým masem. Migranti s sebou také přinášejí svoji převážně islámskou kulturu, která odmítá rovnost všech a svobody a práva pro všechny. Ona vlastně odmítá občanskou společnost jako celek.

Podpora takové migrace, návrh paktu OSN i usnesení Evropského parlamentu jsou proto jednoznačně v rozporu se Všeobecnou deklarací lidských práv. Za nás, české občany, řekněme, že je v absolutním rozporu s naším zájmem žít ve svobodné, bezpečné a prosperující České republice. To české zdůrazňuji na závěr. Pokud chceme, aby Česká republika byla česká, pak nezbývá, než se bránit jakémukoliv tlaku na přijímání kulturně nepřizpůsobivých migrantů pod jakoukoliv záminkou.

Jak tu dnes všichni sedíme, asi nikdo nemá zájem, aby se tu zvýšila kriminalita, aby se prováděla ženská obřízka, aby nezletilí po ulicích prodávali drogy, aby muži vraždili své sestry, dcery pro pochybnou čest, aby zločinecké bandy znásilňovaly a prodávaly ženy a děti, aby ženy chodily oblékané jako v pytlích na odpadky. Komu se po tom stýská, má šanci si to denně užívat v západní Evropě všude tam, kde se migranti z Afriky a Blízkého východu usadili.

Já uznávám jejich právo žít po svém v jejich zemi a my stejně trvejme na právu nás žít po svém a mezi svými v naší zemi.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Prosím dalšího, pana poslance Radka Kotena.

 

Poslanec Radek Koten: Tak ještě jednou krásné odpoledne, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Dovolte mi alespoň krátký exkurz do minulosti. Letos jsme si připomněli sto let české státnosti. Za tuto dobu byl náš stát poměrně pravidelně ohrožován a zkoušen zvenčí, někdy dokonce i zevnitř, a to obvykle s železnou pravidelností v letopočtech zakončených číslem 8. Za deset dní si připomeneme mnichovskou zradu našich západních spojenců, tedy 29. září 1938, po které zanedlouho vypukla druhá světová válka. Po osvobození od okupantů fašistického Německa následoval rok 1948. Srpen 1968 a vpád přátelských vojsk Varšavské smlouvy na naše území jsme si připomněli nedávno. Jediné datum, které se vymyká, je listopad 1989, který se sice o rok opozdil, ale tehdy jsme získali zpět ztracenou svobodu.

Máme zde rok 2018, který přináší bohužel další nátlak na naši republiku, ale tentokrát z pera OSN, nicméně opět podporovaný našimi západními sousedy, Německem, Francií a dalšími státy prostřednictvím projektu nazvaného Evropská unie. Arogantní chování europarlamentu vůči suverénnímu státu Maďarsku jsme viděli v přímém přenosu a je bláhové si myslet, že tato instituce bude konat jinak než silou. Bude zpochybňovat cokoli, co je v rozporu s názory jejich nikým nevolených úředníků a jejich europoslanců, kteří nikdy nebudou hájit zájmy jakéhokoliv národního státu a jeho občanů. Usuzuji právě z hlasování českých poslanců v europarlamentu proti Maďarsku.

Svoboda rozhodnout, kdo bude žít na území našeho státu, je výsadním právem českého občana, nikoliv jakéhokoliv úředníka sedícího kdesi v Bruselu nebo ve Spojených státech v sídle OSN.

Globální pakt pro bezpečnou, řízenou a pravidelnou migraci, nejvíce takový překlad odpovídá obsahu tohoto dokumentu. Napovídá, že státy, které tento dokument podepíší, se zavazují na své území vzít v podstatě kohokoli příchozího a zřejmě v jakémkoliv počtu, a to i za cenu svojí sebelikvidace, i když tady bylo několikrát řečeno panem ministrem vnitra a zároveň ministrem zahraničí v jedné osobě, že to není nijak závazné.

Tento scénář probíhá již několik let na západ od našich hranic a tento globální pakt má mimo jiné také přinutit i neposlušné státy skupiny V4 ke stejnému scénáři, a to za jakoukoliv cenu. Příklad bychom si měli vzít právě ze Spojených států a Maďarska, kteří od podpisu tohoto paktu ze zjevných důvodů odstoupili. Povyk neomarxistů v europarlamentu potvrzuje, že právě přístup Maďarska je správný, protože pokud by se o nic nejednalo, tak by všechny tyto věci proběhly naprosto v klidu.

Česká republika a její občané, které zastupuji, a vždy budu hájit jejich zájmy, si nepřejí podpis tohoto paktu. Suverenita našeho státu spočívá v možnosti zvolit si, komu umožníme žít na našem území a koho na něj také nepustíme. Bezpečnost občanů České republiky musí být jednoznačnou prioritou a musí být zcela nadřazena jakémukoliv diktátu. Obyvatelé této země nechtějí multikulturní pokusy s migrací ze zcela kulturně odlišných civilizačních okruhů, které se nedokážou integrovat do našeho prostředí. V západní Evropě tyto snahy zcela fatálně selhaly.

Proto žádám vládu a ministra vnitra i zahraničí v jedné osobě o odstoupení od tohoto paktu po vzoru Maďarska a Spojených států. Pokud se podřídíme diktátu i tentokrát jako v Mnichově, bude to zrada našich vlastních politiků, kteří nectí přísahu, kterou složili obyvatelům této země.

Ještě bych použil jeden historický exkurz do minulosti. Určitě si pamatujete na vystoupení bývalé europoslankyně Zuzany Roithové, tehdy to bylo k podpisu Lisabonské smlouvy, tuším, kde nakonec zatančila a řekla: nenechte se strašit. Tak prosím vás, nenechte se strašit a skutečně tento globální pakt odmítněte. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a nyní prosím paní poslankyni Jarošovou. Připraví se pan poslanec Peksa.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Vážené dámy a pánové, Česká republika bude stát před rozhodnutím, jak se postavit na prosincovém zasedání OSN k materiálu nazvanému globální pakt o migraci, který má určovat pravidla legálně řízené migrace a nastavovat podmínky pro integraci migrantů. Ačkoli se tento pakt snaží tvářit jako krok správným směrem, otevírá Pandořinu skříňku, neboť vysílá signál, že migrace je jev přirozený a vlastně žádaný a každý, kdo se rozhodne migrovat, může tedy očekávat vstřícný postoj signatářů uvedeného paktu. Může to znamenat, že ti, kteří ještě doposud váhali, se vydají na cestu, protože k tomu budou prakticky vyzýváni. Hrozí nám nebezpečí, které, jak ukázala migrační krize v roce 2015, Evropa nebude schopna zvládat.

O tom, že je to dokument přinejmenším sporný, vypovídá i fakt, že ho odmítly USA a stejně odmítavě se k němu staví i Maďarsko. Jeho přijetím se značně svazují ruce státům, které budou na případnou migrační vlnu nuceny reagovat, protože prakticky znemožňuje státům bránit své hranice a rozhodovat o tom, kdo bude na jejich území vpuštěn a za jakých podmínek obdrží případný azyl.

Naše republika patří doposud ke státům s nejpropracovanější azylovou politikou, která nám umožňuje odmítat potenciálně rizikové osoby, ovšem jediným podpisem o tuto svou výhodu přijdeme. Vyzývám proto českou vládu, aby uvedený pakt po vzoru USA a Maďarska odmítla. Pokud to neudělá, může způsobit to, že se za pár let bude naše země potýkat se stejnými problémy, jaké vidíme v zemích západní Evropy, které prosazovaly vstřícnou migrační politiku. Nechci se dožít toho - a jsem přesvědčena, že mluvím za velkou většinu české společnosti - že z Teplic nebo Brna bude druhé předměstí Paříže.

Pan premiér by měl jasně deklarovat, jaký je postoj české vlády k uvedenému globálnímu paktu. Pokud nás vláda bude balamutit ve smyslu, že jeho podpisem vlastně o nic nejde, pak jen klame naše občany. Je-li opravdu tak nezávadný, pak nechápu odpor USA, a vláda by nám to tedy měla vysvětlit. Pevně věřím, že v sobě naleznete sílu se tomuto dokumentu vzepřít a hájit zájmy České republiky a jejích občanů. Stoprocentně jsem si jistá, že být na vašem místě naše hnutí SPD, nebyl by žádný důvod tady dnes sáhodlouze diskutovat. Rozhodnutí je jen na vás.

A ještě bych chtěla vzkázat panu ministru Hamáčkovi prostřednictvím pana předsedajícího, že tomu, co jste nám tady ohledně globálních paktů vysvětlil, nevěřím a je to pro mě nedůvěryhodné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a prosím s faktickou poznámkou pana poslance Benešíka.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane místopředsedo. Já jenom stručnou reakci na pana předsedu Kotena. On v těch osmičkových výročích opomněl dvě, a sice - teď vám budu citovat: "Vláda učiní vše pro to, aby se česká společnost v co největší přijatelné míře otevírala Evropě i světu a přetvářela se ve společnost multikulturní." Tak to je rok 1998, programové prohlášení vlády Miloše Zemana. A na to úspěšně navázal předseda hnutí, nebo strany SPD, který se v roce 2008, tedy v desáté výročí tohoto programového prohlášení, stal tváří multikulturalismu Evropské unie.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za tuto faktickou poznámku a nyní prosím pana poslance Peksu do obecné rozpravy. Dobře, pan poslanec Peksa ruší přihlášku, takže já prosím paní poslankyni Němcovou. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Dobrý den, dámy a pánové. Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já jsem se rozhodla, že vystoupím v rámci tohoto bodu, abych připomněla Poslanecké sněmovně, že tématem migrace jsme se v minulosti zabývali několikrát a bylo to již v roce 2015, v roce 2016. Přijali jsme poměrně silná, vážná usnesení, která byla určitě oporou pro tehdejší vládu, a věřím, že i pro vládu budoucí. (V sále je rušno.)

Připomenu, že jsme odmítli ty trvalé kvóty přerozdělování migrantů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vás přeruším, paní poslankyně. Mám pocit, že je v sále zvýšený pohyb a nevím, jestli souvisí s projednávaným bodem, takže bych poprosil o větší klid. Děkuji.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Takže to, že se dnes tímto tématem zabýváme, není poprvé, ale je dobře, že se jím zabýváme. Ostatně důležitou pozici k tomu, jak se ten bod jmenuje, Informace vlády o postoji České republiky ke globálnímu paktu o migraci, zde přednesl můj kolega Jan Skopeček.

Já jsem využila té příležitosti, že tak jak jsem pochopila, v rámci jednání o programu schůze vznikla kompromisní dohoda o tom, že v rámci tohoto bodu také se budeme zabývat otázkou, která pro někoho je více, pro někoho méně citlivá, pro někoho více, pro někoho méně aktuální, a to jest výrok předsedy vlády Andreje Babiše o otázce přijetí, možného přijetí padesáti sirotků, dětí bez doprovodu, do péče českého státu. Jeho absolutní odmítnutí slovy "proč bychom je přijímali", cituji, "proč bychom je přijímali, máme sirotky i u nás, které musíme připravit na vstup do života" si myslím, že vzbudilo pozornost české veřejnosti, a proto já k tomuto bodu, který je tak nějak propojený jednak tím hlavním tématem, ale také tímto, se k němu chci vyjádřit.

Chci připomenout, že jsme bohatou společností, patříme mezi nejlépe ekonomicky prosperující státy světa. Není možné, abychom řekli, že bohatá demokratická, svobodná společnost, společnost matek a otců, není připravena se postarat o padesát dětí, které nemají rodiče. Mně se zdá, že to je základní otázkou vůbec toho, zda společnost má před sebou nějakou budoucnost, jestliže odmítne základní lidskou pomoc, pomoc tomu nejbezbrannějšímu tvoru, tedy pomoc dětem. Proto se k tomu vyjadřuji. A chci připomenout, že Česká republika také má co vracet. V minulosti, v roce 1938 - ty osmičkové roky zde byly připomínány, ale já připomenu jednu důležitou souvislost, dnes zde již byla zmíněna - v roce 1938 v prosinci přijíždí do Prahy bankovní úředník z Londýna Nicolas Winton, kterého by vůbec nemuselo trápit, co se odehrává v tehdejším Československu, kdy už nastupuje celá ta protižidovská agenda, nastupují nacisté. Přijíždí tento bankovní úředník a výsledkem jeho půlleté práce v tehdejším Československu je záchrana 669 převážně židovských dětí. Dostal je z republiky, na kterou už padalo to nacistické jho, dostal je z republiky pomocí osmi transportů. Ten poslední transport, který byl určen na 1. září roku 1939 a měl zachránit dalších 250 dětí, bohužel neodjel. Vypukla druhá světová válka a vesměs všechny tyto děti skončily v plynových komorách, tak jako většina rodičů z těch 669 zachráněných předtím.

Velká Británie v sobě jako jedna z mála zemí našla tehdy sílu přijmout tyto děti a postarat se o ně a dát jim šanci do života. Připomenu vám, že na základě této skutečnosti, těchto historických faktů, vznikl školský program, který probíhá dodnes mezi žáky a studenty našich škol. Opírá se o práci řady českých dokumentaristů, řady českých filmařů, kteří natočili o životě Nicholase Wintona jeho životní příběh, a tím zprostředkovali jeho práci, jeho vztah k dětem, jeho péči o základní lidské hodnoty předávají nejmladší generaci naší společnosti.

Jestliže se bavíme o otázkách základních, které tvoří fundament humanistického pohledu, tak chci připomenout, že právě žáci a studenti již v roce 2011-2012 zorganizovali petici v České republice a jejím cílem mělo být, aby Nicholas Winton byl navržen pro Nobelův výbor na ocenění nositele Nobelovy ceny za mír. Byli to právě studenti, ta petice měla asi 213 tisíc podpisů - 213 tisíc podpisů, kolem roku 2010 se pohybujeme. Z toho 133 tisíc bylo podpisů žáků a studentů právě na základě vzdělávacího programu. Osud člověka, který zachránil z téměř beznadějné situace 669 dětí, je inspiroval k tomu, aby si sestavili svůj žebříček hodnot a podívali se na to, co je také jejich úkolem, jak oni chtějí budovat společnost, ve které budou žít.

Sir Nicholas Winton dostal od prezidenta Havla v roce 1998 řád Tomáše Garrigue Masaryka, poté byl v roce 2002 povýšen anglickou královnou do šlechtického stavu. V roce 2014, myslím, to byl prezident Miloš Zeman, který udělil Nicholasi Wintonovi nejvyšší československé ocenění, Řád bílého lva, právě proto, že zachránil z beznadějné situace téměř 700 dětí.

A my se tady bavíme o tom, jestli v době, která je pro nás jako pro Českou republiku bezpečná, kdy jsme ekonomicky silní, my se opravdu vážně jsme schopni bavit o tom, že se neumíme postarat o 50 dětí? Že nemáme dostatek peněz ve státní pokladně? Dostatek altruismu, dostatek schopnosti vnímat to, co je základní hodnotou lidské společnosti? Mně to přijde něco, co nemohu přijmout, proti čemu se chci tady velmi silně ohradit. Nechci používat silných slov, ale musím závěrem říci, že jestliže v roce 1938 přišel do České republiky Brit, který řekl "zachráním odtud děti", a zachránil jich 669, tak mně přijde tragicky smutné, že v roce 2018 je zde Slovák, předseda vlády, který říká, že o 50 dětí se naše země postarat nemůže. (Potlesk vpravo.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Je tady s faktickou poznámkou paní poslankyně Válková, poté se připraví pan poslanec Kobza.

 

Poslankyně Helena Válková: Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, já bych chtěla jenom upozornit na jednu věc. Nebudu kritizovat svoji předřečnici za cokoli, co tady řekla. V politickém kontextu jejího vystoupení vidíme její dlouhodobý postoj, kritický ke všemu, co dělá hnutí ANO, vláda v současné době.

Nicméně si nemůžu odpustit jednu poznámku, že tady právě předvedla absolutně po stránce historické, sociální, politologické nepřípustné srovnání dvou událostí, které spolu nemají vůbec nic společného. Mě to i trošku jako kantorku, která vždycky musí vycházet z faktů, nebo by měla vycházet z faktů, překvapuje, protože jsem si myslela, že paní poslankyně Němcová vaším prostřednictvím, pane předsedo, by se také nesnížila k takové manipulaci historií a srovnávala sirotky, o kterých hovořila, s tzv. fenoménem syrských sirotků, o kterých doteď nevíme, jestli v konkrétní podobě existují, a ještě tady používala historická data. Takže to vypadá, jako kdyby šlo opravdu o dvě události, které se dají srovnávat. Ty se vůbec nedají srovnávat.

Mám jenom faktickou poznámku, takže nemůžu hovořit déle. Ale ať tedy paní poslankyně Němcová vaším prostřednictvím, pane předsedo, si nechá před tím vystoupením, nebo bych jí doporučovala, aby si nechala zpracovat nějakou historickou analýzu, protože já nevěřím svým uším. Mě to tedy opravdu překvapilo, s tím jsem nepočítala. Děkuji. (Potlesk vlevo.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času. S faktickou poznámkou bude reagovat paní poslankyně Němcová, poté pan poslanec Benešík. Prosím, dvě minuty.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Pakliže jsem tady vyzvána k tomu, abych si před každým svým vystoupením nechala udělat nějaké analýzy, tak bych chtěla paní poslankyni Válkové, která si o to řekla, připomenout její výrok tady na půdě Poslanecké sněmovny, také se týkal naší historie. Bavili jsme se o tom, co se dělo v tehdejším Československu v době nacistické okupace. Váš výrok asi je dohledatelný, nechci ho nějak zkreslit, ale zněl tak: Vždyť si řekněme, oni Češi až tolik netrpěli. Možná že byste to byla vy, která by si mohla nechat před každým svým vystoupením, které směřuje do budoucnosti, udělat nějaký odborný výklad.

A za druhé, podle mého názoru co spolu už více souvisí než otázka toho, jestli se někdy našla síla pomoci dětem, a dnes se nenajde síla pomoci dětem? Jak to, že to spolu nesouvisí, tyto dvě otázky? A zpochybňování, zda jde o sirotky, nebo nejde, do toho já se vůbec nechci pouštět. Já jsem tady řekla, že Nicholas Winton zachránil 669 dětí, jejich rodiče je posadili do těch transportů. Nebyli to sirotci, přesto je Velká Británie přijala a postarala se o ně.

A ta souvislost je zcela zřejmá, že jestli je tady někdo, kdo potřebuje pomoct, tak tady má být vyspělá společnost, která tu pomoc nabídne. (Potlesk vpravo.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Chtěl bych pro příště požádat, abyste se obracela na ostatní poslance a poslankyně mým prostřednictvím.

A nyní prosím pana poslance Benešíka s faktickou poznámkou a poté pan poslanec Výborný a další. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane místopředsedo. Ono je vždycky složité srovnávat nějaké historické události. Samozřejmě už jenom ten rozdíl třeba 80 let hraje velkou roli. A já si myslím, že asi dítě bez rodičů, jestli je má mrtvé, anebo o nich neví, neví, kde jsou, jestli je to rok 1938, nebo jestli je to rok 2018, to už se trošku srovnat dá. (Potlesk několika poslanců.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Teď jsem smazal pana poslance Výborného. Prosím, pane poslanče s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Marek Výborný: Jsem rád, že jsem zase na světě a nejsem smazán. Mně to nedá. Já bych se chtěl vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, zastat, paní kolegyně Válková, paní poslankyně Němcové, protože já jsem hluboce přesvědčen o tom, že ty dvě věci spolu souvisí. Já nechám úplně stranou historická fakta. Ale bavíme se tady o hodnotách, podle kterých, jsem hluboce přesvědčen, na kterých naše společnost stojí. To jsou hodnoty solidarity, soucitu, lidskosti vůči dětem. A v tomto smyslu skutečně tyto dvě věci spolu hluboce souvisí. Děkuji. (Potlesk vpravo.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Chtěl bych vyzvat vážnou sněmovnu, abychom se snažili držet nebo vrátit k původnímu tématu tohoto bodu.

A nyní prosím s faktickou poznámkou paní poslankyni Mráčkovou. Připraví se pan poslanec Kupka, poté pan poslanec Schwarzenberg.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Ještě, pane předsedající, bych si dovolila, mé jméno je Mračková Vildumetzová. Děkuji mnohokrát.

Já bych z tohoto místa s faktickou chtěla reagovat na příspěvek paní Němcové, poslankyně. Prostřednictvím vás bych chtěla říct krajský pohled hejtmanky Karlovarského kraje. Abyste si všichni uvědomili, že my v našich krajích zřizujeme dětské domovy a zřizujeme kojenecké ústavy. Víte, kolik dnes v těchto zařízeních máme dětí? Je to zhruba 7 000 dětí.

Tyto děti hledají náhradní rodinu. Například v Karlovarském kraji máme dneska 122 dětí, pro které hledáme náhradní rodiče, pěstouny a nedaří se nám to. Děláme různé reklamní spoty, akce, abychom pro tyto děti ty pěstouny našli. Když se podíváme do Moravskoslezského kraje, je to 600 dětí. Takže tisíce dětí máme v našich dětských domovech, v kojeneckých ústavech a my pro ně nemáme náhradní rodiče. Oni v těch ústavech žijí, rodiče se jich zřekli a nemůžeme je najít. A já si myslím, že v první řadě bychom měli hledat náhradní rodiny pro naše české děti, které jsou v našich ústavech.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vám také děkuji. Omlouvám se za zkomolení jména. A nyní prosím pana poslance Kupku.

 

Poslanec Martin Kupka: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, já se samozřejmě také chci vaším prostřednictvím zastat paní poslankyně Němcové, protože je jasné, že ten obecný princip platí. Platí v průběhu časů a to zpochybnit nelze. Prostě vyspělá společnost bude přirozeně pomáhat těm, kteří jsou na útěku před válkou. A máme dost právních nástrojů na to, abychom posoudili jednotlivé konkrétní příklady, jestli splňují to, co v právním řádu stojí. Jestli jsou to opravdu lidé, kteří si onu ochranu zaslouží. A v tomhle případě máme přistupovat ke každému tomu případu individuálně. Kdyby býval z toho pan premiér neudělal mediální kauzu, která se teď skloňuje, kterou se snaží někdo využít ve svůj prospěch, nebo ji naopak obrátit v prospěch někoho jiného, tak by standardním způsobem Česká republika takovou pomoc poskytnout mohla. To, že se z toho v tuto chvíli stalo takové téma, opravdu není v žádném případě vina těch, kteří teď volají po tom, aby Česká republika byla schopna dostát své úrovni a svým přirozeným povinnostem ustaveným i v mezinárodních smlouvách.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Schwarzenberg.

 

Poslanec Karel Schwarzenberg: Pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci. Údajně se za měsíc chystá oslava stého výročí 28. října 1918. Vzhledem k tomu, že jsme se dávno vzdali myšlenky Československa, že zde zdatně bojujeme proti nosné myšlence Tomáše Garrigue Masaryka o evropanství a nadáváme na Evropu a teď jsme se také vzdali jeho velké myšlenky, o které mluvím, totiž humanity, a projevujeme státní politikou antihumánní, proti sirotkům, proti uprchlíkům, proti dětem, tak bych prosil, aby ty oslavy 28. října kvůli přemíře pokrytectví byly odřeknuty. Protože bych se styděl vzpomínat na to, co jsme v roce 1918 nastoupili. Děkuji mnohokrát.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. A prosím s faktickou poznámkou paní poslankyni Válkovou, poté s faktickou pan poslanec Kalousek.

 

Poslankyně Helena Válková: Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, ty hodnoty, o kterých tady hovořili moji předřečníci, samozřejmě vyznáváme i my. Já je určitě vyznávám, i moji kolegové. O tom se přece tady vůbec nevede diskuze. Mě jenom překvapuje, že jste všichni tak stoprocentně jisti, že můžete těm syrským dětem, sirotkům, nabídnout skutečnou pomoc. A v tom je ten velký rozdíl.

Tak tedy diskutujme konkrétně, kdo je ten syrský sirotek, co potřebuje, co je pro něj lepší. Já jsem stála u zrodu Fondu ohrožených dětí, znám problematiku sirotků velmi dobře. I těch, o kterých tady hovořila paní hejtmanka, paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Snad jsem to řekla správně. A tyto děti skutečně naši pomoc potřebují a nedostávají, zůstávají v těch ústavech. A my si tady budeme shánět politické body před komunálními volbami a volbami do magistrátu v Praze tím, že tady budeme citovat vágní pojem syrští sirotci. Tak já teda tuhle hru nehraji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana poslance Kalouska s faktickou poznámkou. Připraví se pan poslanec Stanjura.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Dovolte stručnou reakci na pohled hejtmanky Karlovarského kraje. Tak jistě na celém území České republiky je víc, než 20 tisíc lidí, kteří žijí v ústavech, a je jim odepřeno to, co je přirozené pro každé dítě, aby mohlo trávit své dětství v rodině. Ale žijí, jakkoliv je to smutné, ale prostě žijí v bezpečí, je o ně pečováno, vzdělávají se a mohou chodit do školy.

My tady mluvíme o více než třech tisících dětech, které jsou v řeckých uprchlických táborech. Ne, že je tam nikdo neviděl. Ony tam fyzicky jsou. A to nemluvím ani o uprchlických táborech v jiných zemích. A schválně kvůli tomu neříkáme, že chceme pomoci právě těmto padesáti dětem. Říkáme nejméně padesáti dětem podle výběru, jak si vláda sama vybere. A ty děti tam jsou, ne že tam nejsou. A jsou v podmínkách uprchlického tábora, což je něco totálně nesrovnatelného s podmínkami dětského domova. Jakkoliv chápu, že život v dětském domově není to nejlepší pro dítě.

Ale vy tady prostě, promiňte, vy jste v pozici bohatého člověka, na kterého se někdo obrací o pomoc, a vy říkáte: sám mám málo, ne, dokud neuspokojím stoprocentně všechny svoje potřeby, nepomůžu nikomu. Promiňte, paní poslankyně prostřednictvím pana předsedajícího, to je nelidský postoj. V konfrontaci s hluboce lidským projevem, který tady pronesla paní poslankyně Němcová, váš postoj je nelidský. A pevně doufám, že většina Poslanecké sněmovny ho mít nebude.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času. Prosím pana poslance Stanjuru s faktickou poznámkou, připraví se paní poslankyně Langšádlová.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Nejhorší na reakci je, když někdo vystoupí a v něčem souhlasím a v něčem zásadně nesouhlasím. Když paní poslankyně Válková říkala, ať to vláda prověří a vybere, tak s tou částí já souhlasím. Když říká, aby se otázka nezneužila ve volebním boji, tak s tím taky souhlasím. Ale s tím zbytkem absolutně nesouhlasím.

A paní poslankyně prostřednictvím pana předsedajícího, vy nejste ta pravá, která by měla poučovat moji ctěnou kolegyni Miroslavu Němcovou o tom, jaká je historie. Nedělám to rád, ale našel jsem si vaše výroky k české historii z roku 2014, kdy paní poslankyně Válková dostala dotaz, jaké má mínění o poválečném odsunu německého obyvatelstva z Československa, a odpověděla, cituji: "To nejhorší." Chápu, že to byla reakce na to, co se zase Čechům dělo předtím. Ale ono se toho v protektorátu zas tolik nedělo. Tak nevím, kde bere odvahu nás poučovat o tom, které dějinné události máme citovat a které ne.

A vy nejste korektní. Paní poslankyně Němcová řekla úplně něco jiného, než na co vy jste útočila. A pokud vy tam nevidíte tu souvislost, a že to je základní, a řekl bych ne povinnost, že je úplně normální postarat se o sirotky, a nevidíte tu souvislost a budete ty sirotky rozdělovat podle období, původu, náboženství, rasy, nevím čeho, tak pak se nedivte, že si v té debatě vůbec nemůžeme rozumět.

Normální reakce předsedy vlády na ten podnět, na tu debatu, která byla minulý týden v Senátu, by byla přece: ano, to je zajímavý podnět, pojďme se o tom bavit, prověřme, zda takoví sirotci tam jsou, zda mají zájem a zda jsme schopni se o ně postarat a jak se postarat.

A já nechci předjímat výsledky této debaty. To je normální reakce. (Předsedající upozorňuje na čas.) Nenormální je říct: ani sirotek neprojde. To je nenormální.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní prosím paní poslankyni Langšádlovou, připraví se pan poslanec Španěl s faktickou poznámkou.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Vážená paní poslankyně prostřednictví pana předsedajícího, syrští sirotci v Řecku nejsou vágní pojem. To jsou úplně konkrétní děti, které prošly válečným konfliktem. A to je právě ten rozdíl oproti tomu, co tady bylo řečeno, protože to je něco, co si nedovedeme vůbec představit, když dítě projde válečným konfliktem. A já bych chtěla říci, že proto budeme navrhovat, abychom přijali padesát těchto dětí podle posouzení vlády.

Já jsem vedla komisi pro rodinu. Navrhovala jsem novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí, aby co nejvíce dětí mohlo vyrůstat v rodině. A jsem znovu připravena podpořit, to, co říkáte. Já si taky nepřeju, aby děti žily v ústavech. Děti mají žít v rodině, všechny děti mají žít v rodině. A jestli přijdete s návrhem, který podpoří pěstouny, náhradní rodinnou péči, já to velice ráda podpořím. Nechci, aby ani naše děti žily v ústavech. Dlouhodobě mě to velmi trápí. Dělejme všechno pro to, abychom těmto dětem pomohli, ale prosím, nesrovnávejme to s pomocí padesáti dětem, které žijí v tuto chvíli v Řecku a prošly válečným konfliktem. To jsou tak nesrovnatelné situace, že opravdu mi přijde velmi nepříhodné tyto dvě věci srovnávat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. I vás vyzvu, abyste se na ostatní poslance a poslankyně, i když nejmenujete, obracela mým prostřednictvím. Nyní prosím pana poslance Španěla, připraví se pan poslanec Kobza.

 

Poslanec Lubomír Španěl: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené dámy a pánové, nedá mi to a musím reagovat na některé své předřečníky, protože je mi smutno z toho, že se zde rozehrává doslova hra na city ohledně přijetí padesáti uprchlíků - sirotků. Zde se nabízí několik otázek. Za prvé. Naše hrdinská vlast přijme padesát sirotků. No dobrá. A co bude s těmi statisíci, které necháme v Africe zemřít hlady? Za druhé. Není skutečně lepší pomoci na místě a všem? Pak jsem vyčetl v médiích, že sirotci jsou údajně děti mezi dvanácti až sedmnácti lety. Nebudou za pár let hrozbou, jako se to stalo ve Francii, kde až další generace se projevily tak, jak se projevily? A za třetí. Kdo a kdy už konečně pomůže našim potřebným? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Prosím pana poslance Kobzu s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji za slovo, pane předsedající. Neměl jsem v plánu vystoupit, ale nedalo mi to, protože to, co slyším, je tak vzdálené realitě oblasti, že jsem prostě k tomu musel říct svoje.

Jak asi víte, prožil jsem čtrnáct let v oblasti Blízkého východu v různých zemích. Sociální struktura obyvatel je založena na širokých rodinách, kmenové příslušnosti. Tuto skutečnost potvrdila i naše velvyslankyně v Sýrii paní Filipi. Takže pokud chceme pomoct sirotkům, a podotýkám, že v patnácti letech v té oblasti už je muž plnohodnotný voják, tak jim pomozme vrátit se domů, protože v Sýrii už podle posledních zpráv válka není, jedině v Idlibu, kde je v rámci koridoru poslední enkláva Islámského státu. Pomozme jim vrátit se domů, pomozme jim postavit školy, pomozme jim postavit bydlení, pomozme jim najít jejich příbuzné, protože o tyto děti bude postaráno. Jejich vzdálení příbuzní, jejich kmen nebo sousedé se o ně postarají. Ta společnost na tom stojí. Ale proboha vás prosím, nevybírejte padesát vyvolených z několika stovek a nepřivážejte je sem do úplně jiného prostředí, protože to způsobí daleko víc škody než užitku. Pokud tedy můžeme, držme pořád tu základní premisu, pomáhejme, buďme soucitní, buďme solidární, ale tam u nich, tam to potřebují.

Uvědomme si ještě jednu věc. Jediný skutečný orgán, který je oprávněný znovu obnovit Sýrii, je syrská vláda. A ta se také musí postarat o své obyvatele. Pomozme tedy Syřanům znovu postavit Sýrii a bude postaráno i o ty děti. Děkuji vám. (Potlesk z řad poslanců ANO a SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vám také děkuji. Můžete tady zůstat, protože nyní jste přihlášen do obecné rozpravy.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, prostřednictvím pana předsedajícího, já bych se rád vrátil k původnímu tématu diskuse a tím je globální pakt pro bezpečnou, řízenou a pravidelnou - nebo legální, podle momentálního výkladu - migraci.

Potýkáme se v poslední době s fenoménem nezávazných smluv. Měli jsme zde nezávazné memorandum of understanding ohledně lithia, Marrákešská deklarace je nezávazná, fiskální pakt eurozóny je pro nás nezávazný. Já si myslím, že se nás lidi brzy začnou ptát, co to tady vlastně děláme, když je to všechno nezávazné. Ale my jsme tady pro to, abychom hájili a bránili tento stát, tento národ, obyvatele, kteří tady s námi žijí.

Bylo zde zmíněno několik osmičkových výročí. Já bych přidal ještě jedno, ještě jednu osmičku. Je to osmdesát let od Mnichova, je to osmdesát let od henleinovského povstání. Těch osmiček je moc a já to chápu jako určité memento, jako určité varování, abychom dobře rozmýšleli, co děláme, protože před těmi osmdesáti lety těch chyb bylo uděláno mnoho a byly nevratné.

Takže co se týče globálního paktu, jak už jsem řekl ve svém proslovu k Marrákešské deklaraci, ten pakt není nebezpečný jenom tím, co obsahuje, ale především je nebezpečný tím, k čemu se přihlašuje, co v něm není, protože takovým způsobem je stavěna architektura všech těchto smluv, které jsou připravovány v Evropské komisi. Dlouho jsem se pohyboval v byznysu různých měřítek a tam byla poměrně běžnou záležitostí smlouva o smlouvě budoucí. A to je v podstatě to, jak můžeme označit tyto takzvaně nezávazné smlouvy, protože ta past je v tom momentě, že smlouva nás začne zavazovat až někdy, až za určitých podmínek, až budou splněny určité okolnosti. Jde o to, že účelem této dohody, tohoto paktu, je z nelegální migrace udělat legální, legalizovat ji. A to je věc, která je pro nás nepřípustná, protože pořád vycházíme z toho, že jako u suverénního státu jedině naše úřady jsou oprávněné k tomu, aby rozhodovaly, kdo tady může být a kdo tady nemůže být, koho sem nepustíme. Není možné, aby to rozhodoval nějaký Řek v Bruselu. To je nepřípustné. Tento pakt není tedy spadlým z nebe. Není to náhodný solitér. Je nedílnou organickou součástí starších aktivit, tendencí, jejichž program a cíl je jediný - podporovat, organizovat, řídit, legitimizovat a legalizovat masovou migraci do Evropy. Ještě bych k tomu dodal bez ohledu na to, co si o tom myslí národní státy, které tímto budou postiženy.

Je hezké poslouchat od pana premiéra, že česká migrační politika je identická s maďarským přístupem v této oblasti. Ale do jaké míry se tomu dá věřit? Proč česká zahraniční politika a diplomacie investuje tolik času, kapacit a prostředků do údajně naprosto nezávazných záležitostí? Proč se bez protestů účastní akcí a iniciativ, jejichž obsah je zcela v rozporu s deklarovanými národními zájmy a cíli české zahraniční politiky? O paktu prohlásil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, že lidem, kteří přišli do Evropy nelegálně, by tento dokument zajistil legální status. To je totéž, jako když ze známého kasaře uděláte zámečníka bez toho, že byste ho potrestali za to, že vyloupil dvě kasy předtím. Není možné legalizovat někoho, kdo se sem dostane už na základě toho, že poruší naše zákony. To je pro mě nepřípustné, protože to potom napadáte principy právního státu.

Další věc je, že podobné deklarace, jak už tady bylo jednou řečeno, jsou velmi zajímavý dokument pro všechny organizace, které se na migraci nějakým způsobem živí a přiživují. Jedná se především o národní i nadnárodní neziskovky, které se budou ohánět tímto paktem a odvoláním na mezinárodní autority v momentě, kdy budou natahovat dlaně pro další příspěvky. Nechci nikoho jmenovat, abych nedělal žádné z těchto neziskovek reklamu.

To, co je velmi závažné, je také sjednocení statutu uprchlíků a migrantů. Což je naprosto nepřípustné podle našeho zákona, protože náš azylový zákon je naprosto jasný a je velmi kvalitní. Zrovna tak jako náš vízový systém. Nemůžeme připustit, aby toto bylo nahrazeno něčím, co je daleko méně kvalitní, daleko méně funkční.

Globální pakt o bezpečné, řízené a pravidelné migraci se týká osob, které migrují z jiných důvodů než uprchlíci, to znamená ne ti, kterým hrozí mučení a smrt z nějakých důvodů - tady bych nechtěl mluvit o válečných zločincích, kteří prchají z oblasti válečného konfliktu v Sýrii a Iráku -, ale spíš opouštějí své domovy na základě přesvědčování neziskovek o tom, jak je to v Evropě báječné. Opouštějí své domovy z důvodů chudoby, z důvodů nějaké vlastní nenaplněnosti, z důvodů, že se to zrovna nosí atd.

Pro tyto osoby máme vízový systém. Máme systém takový, že v momentě, když mají zájem k nám přijít, doloží kvalifikaci, můžou si vykorespondovat předem nějakou práci s nějakou firmou, mají nárok na pracovní povolení, potom jsou zde naprosto legálně a naopak přispějí k rozvoji naší země. Nemůžeme ale přispívat lidem, kteří sem přijdou nelegálně, prohlásí se za uprchlíky a budou předpokládat, že dostanou veškeré zaopatření, kterého se nedostává našim vlastním chudým, našim vlastním penzistům.

V Newyorské deklaraci se signatářské státy ale jasně zavázaly, že se budou zabývat problémy, kterým čelíme nyní. A jaké jsou hlavní body?

Chránit lidská práva všech uprchlíků a migrantů bez ohledu na jejich status. Už je to zase smíchané všechno dohromady.

Poskytovat podporu státům, které zachraňují, přijímají a na svém území poskytují útočiště velkému počtu uprchlíků a migrantů. Když se to přeloží do češtiny, jsme zase u kvót a přerozdělování.

Odsuzovat xenofobii proti uprchlíkům a migrantům a podporovat globální kampaň OSN, která je právě proti xenofobii a rasismu namířena. Já bych chtěl připomenout, že veškeré obviňování České republiky z xenofobie, rasismu a nevím čeho všeho dalšího je naprosto nereálné, protože podle posledních statistik tady žije přes nějakých 520 tis. cizinců, kteří zde žijí a pracují a nemají problém.

Takhle bych mohl pokračovat. Ale vrátil bych se k tomu, jak se Spojené státy rozhodly stáhnout z globálního paktu. Protože podle prezidenta Trumpa tato dohoda je za prvé neslučitelná s jeho migrační politikou. Americká velvyslankyně Nikki Haleyová řekla: Amerika je hrdá na své přistěhovalecké dědictví. Je vůdčí silou při podpoře migrantů a uprchlíků ve světě, ale globální přístup Newyorské deklarace odporuje svrchovanosti Spojených států. To si myslím, že jsou velmi, velmi vážná slova. A náš postoj je s ním silně totožný.

Podle prohlášení americké mise při OSN obsahuje Newyorská deklarace několik ustanovení, která se neslučují s americkou imigrační a uprchlickou politikou a se zásadami Trumpovy vlády ohledně přistěhovalectví. Což si myslím, že je pro nás dost inspirující. USA a jejich exekutivu rozhodně nelze podezírat z neznalosti mezinárodní politiky a mezinárodního práva. Jejich rozhodnutí odstoupit z procesů založených Newyorskou deklarací, rezultující právě do globálního paktu o migraci, který probíráme, má jasné důvody. Určitě není aktem odstoupení od nějakého nezávazného dýchánku, jestli jde o přímé rozhodnutí prezidenta odůvodněné obavami o ztrátu svrchovanosti v migrační politice.

A já bych se zase vrátil k tomu, že náš azylový systém je dobrý a měli bychom ho držet a nenechat si ho vyměnit. Protože je to jedna z mála věcí, které nás ještě dokážou efektivně ochraňovat. Jde totiž o to, že např. v usnesení Evropského parlamentu o pokroku v iniciativě globálních paktů, které bylo odhlasováno 18. dubna 2018 v Evropském parlamentu, se žádá o vytvoření závazného programu pro přesídlování. A slyšíte dobře. Už se nebavíme o migraci, už se nebavíme o uprchlících, ale mluvíme o přesídlování. Mimochodem, pro toto usnesení hlasovala stejná devítka českých europoslanců, která podpořila zahájení sankčního řízení proti Maďarsku, jen tak mimochodem.

V tom usnesení jsou další body. Zase, odvolávají se na cíle Newyorské deklarace, důležitost ochrany práv uprchlíků a včetně zásady nenavracení. To znamená, že v podstatě uprchlíci v uvozovkách, protože najednou budou všichni uprchlíci, tak najednou je není možné vrátit.

Pak tam samozřejmě máme ještě další věci, jako i když je uprchlík, což podle našeho zákona uprchlík je dočasný status, že jo, tak potom už stejně na to tady navazuje právo na sloučení rodin.

Já bych chtěl říct, vážené dámy, vážení pánové, že pokud přesídlíme africkou chudobu, nemoci a brutální násilí do Evropy, bude Evropa stejně chudá, stejně nemocná a stejně násilná, jako je v současné době Afrika. A já jsem v černé Africe strávil rok a půl na rozvojovém projektu, vím, o čem mluvím. A to samozřejmě my v SPD rozhodně nechceme. Proto trváme na tom, abychom naši pomoc zaměřili do oblasti, abychom naši pomoc zaměřili na pomoc uprchlíkům, těm skutečným, navrátit se domů. A pomoci jim potom na místě. Protože jak jsem zde řekl ve své řeči o pomoci Jordánsku, tak stejná situace dřív či později nastane v Sýrii. A zase to musí být syrský stát, který je oprávněný a povinen se postarat o své občany.

Na závěr mého vystoupení mně dovolte, abych navrhl následující usnesení: "Poslanecká sněmovna České republiky vyzývá vládu České republiky, aby neprodleně zahájila kroky, které povedou k odstoupení České republiky od Newyorské deklarace pro migranty a uprchlíky."

Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím, abyste návrh usnesení předal zpravodaji a předsedajícímu.

Teď tady mám jednu omluvenku, takže omlouvá se nám paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová od 17 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

A nyní prosím paní poslankyni Langšádlovou do rozpravy. Ne, omlouvám se, pan poslanec Třešňák se hlásí s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Petr Třešňák: Hezké odpoledne, nebo spíš podvečer. Já zkusím skutečně krátce prostřednictvím pana předsedajícího zareagovat na pana poslance Kobzu. Jsem rád, že zrovna od něj zde zaznělo, že pomoc má probíhat v místě konfliktu nebo v té nejbližší bezpečné zemi, a chtěl bych mu tedy připomenout, že to byla právě SPD, která navrhla při projednávání státního rozpočtu pro rok 2018 vyškrtnutí celé té 200milionové položky zahraniční rozvojová spolupráce. Takže očekávám, že pokud dnes zazněl odlišný názor, že při projednávání rozpočtu pro rok 2019 právě SPD přijde s navýšením této položky. A pokud stále bude zaznívat ten argument, jak vy tvrdíte hodně často, že ty peníze neskončí ve správných rukou, tak navrhněte jiný koncept a jinou položku, která pokryje právě výpomoc přímo v místě konfliktu. Díky. (Potlesk z lavic Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní prosím s faktickou poznámkou pana poslance Kobzu, poté s faktickou poznámkou pan poslanec Kopřiva.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Já bych rád vaším prostřednictvím zareagoval na svého předřečníka. Pokud rozvojová pomoc bude mířena na souostroví Tuamotu a podobné důležité země, tak samozřejmě budeme mít proti tomu dost velké námitky. A to, že jsme chtěli dát 100 milionů na pomůcky pro invalidy a 100 milionů pro záchranný sbor, si myslím, že bylo plně oprávněné, protože přece jenom ta struktura české rozvojové pomoci, a já jsem se v této oblasti pohyboval dost dlouho, byla skutečně vzdálená jakékoli realistické politice, jakékoli politice tak, aby rozvojová pomoc přinášela to, co má doopravdy přinést, tzn. posílila hospodářství této stávající země a pomohla upevnit pozici České republiky. To souostroví Tuamotu mě dostalo. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Pan poslanec Kopřiva se tedy nakonec hlásí s faktickou poznámkou, tak prosím.

 

Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych prvně rád vyjádřil lehké politování, že jsem tady po zhruba čtyřech hodinách diskuse - (nápověda z pléna) třech hodinách diskuse, děkuji za opravení - neslyšel pořád žádné konkrétní věci z toho dokumentu, které vadí jeho odpůrcům.

A dále bych zareagoval prostřednictvím pana předsedajícího na svého stranického kolegu, že nejenom u té rozvojové pomoci dochází k nekonzistenci kolegů z SPD, ale u samotných deklarací, kde stejně tak, jako v globálním paktu je deklarace, že se má ten problém migrace řešit společně, tak i na výboru pro evropské záležitosti jsme přijali usnesení, ve kterém byl bod deklaratorní, že se migrace do Evropské unie má řešit společnými silami, a pro toto usnesení hlasovali i zástupci z SPD. Takže bohužel ta nekonzistence není jenom v oblasti rozpočtu. Děkuji. (Potlesk z řad Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych reagoval na slova svého předřečníka a řekl bych tu základní výhradu. Ta je podstatná, pak můžeme jít do těch konkrétních věcí.

Pan ministr vnitra tady řekl, že ta dohoda bude nezávazná, k ničemu nás nezavazuje. Beru ho vážně. Pane ministře. Ráno jsme zamítli návrh zákona s tím, že není potřebný. A byli to ti samí, kteří dneska říkají - a obhajují ten pakt - že je to zbytečné. Nebo mnozí, ne všichni. Tak ta základní výhrada je - když je to nezávazné, nic to pro Českou republiku nepřináší, k ničemu nás to nezavazuje, tak proč k tomu máme přistupovat? To je přece klíčová otázka. A pokud to přináší nějaké výhody, nebo nevýhody, tak se o nich bavme. Pokud převáží výhody, tak buďme pro, pokud převáží nevýhody, tak buďme proti. Ale přistupovat k něčemu, co je pro nás nezávazné, co nám nepřináší ani výhody, údajně ani nevýhody, tak já tam ten smysl prostě nevidím. To je ta základní výhrada. A až si vyjasníme, zdali je to potřebné, tak se pak bavme o parametrech a zda ty parametry jsou výhodné pro Českou republiku, nebo ne.

Ale pokud je to opravdu všechno nezávazné, tak vlastně nevím, proč by, teď nevím, 190 států... To bude ale velké familly foto. 190 lidí na jednom snímku. A oni se tam sjedou, budou rokovat a výsledkem bude moře úsměvů, moře fotek, aby přijali dokument, který je nezávazný. Mně to nedává žádnou logiku. To je ta základní výhrada. Až si tohle vyjasníme, tak pak se můžeme bavit o konkrétních výhradách nebo konkrétních obavách.

My jsme jednu z těch obav formulovali do návrhu usnesení, protože nevíme, jak bude ta finální podoba vypadat, tak jenom říkáme, pokud by čirou náhodou v tom finálním návrhu byly tyto věci, jsme přesvědčeni, že Česká republika k tomu přistupovat nemá, přestože to má být nezávazné. Tak pak o čem jednáme? (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: S přednostním právem pan ministr Hamáček. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr vnitra a ministr zahraničních věcí ČR Jan Hamáček: Děkuji. Já se pokusím vysvětlit panu předsedovi klubu ODS, proč je dobré ten dokument mít, i když je nezávazný.

Jak jsem řekl, je to politická deklarace, tudíž to vyjadřuje stanovisko těch, kteří jsou pod tím dokumentem podepsáni. A já si myslím, že je dobré, i pokud bych otočil tu argumentaci kolegů z SPD, kteří říkají, že nám ten pakt bude něco vnucovat a budeme muset podle toho upravovat náš právní řád, což je nesmysl, ale já si myslím, že je dobré mít podpisy přes 190 států světa pod dokumentem, kde potvrzují, že existuje suverénní právo státu určovat národní migrační politiku a výsadu spravovat migraci ve své jurisdikci a že v rámci své suverénní pravomoci mohou státy rozlišovat mezi legálním a nelegálním migračním postavením včetně toho, když rozhodují o svých legislativních a politických opatřeních pro implementaci CGM. To je jeden důkaz za všechny, proč je myslím dobré mít přes 190 podpisů pod takovýmto dokumentem.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Proti tomu, co citoval pan ministr, samozřejmě nic nemám. Ale proč to musím stvrzovat s ostatními 189? My ten názor přece máme, že si máme migrační a azylovou politiku řešit sami.

A pak mám dotaz. Pan ministr je ještě současně ministr zahraničí, ale kdybych ho oslovil jako ministra vnitra, bych poprosil, ne jako ministra zahraničí. Budou mezi případnými signatáři této dohody i představitelé států, ze kterých lidé prchají? Kde není demokracie, kde z mnoha opravdu vážných důvodů vznikají uprchlíci nebo migranti? Ti samí představitelé to taky podepíšou? A ti to myslí vážně? A proč ti lidi prchají k nám? Proč nejsou spokojení doma? A ti samí to podepíší? To je ten problém OSN, že tam má jeden hlas představitel demokratického státu a diktátor. To je velký problém OSN.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Zahradník. Dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, mně to neodbytně připadá, jako kdybych se, a my všichni, kteří si na to vzpomeneme, vrátil v čase o nějaký možná rok nebo rok a půl zpět v jakési podivné smyčce. A připomenu-li si jednání Sněmovny o Pařížské dohodě, tehdy také jsme slyšeli argumenty, že tu dohodu už podepsalo všech 190 zemí, které jsou na světě, a my jsme jediní, kteří jsme ještě nepodepsali, že se k nim musíme připojit, protože jinak budeme z té planety vyškrtnuti a někam odesláni mimo ni. Pařížská dohoda kromě toho, že se také snažila obestřít celý svět svým dobrodějstvím, tak je plánovaná na 100 let, do roku 2100 je naplánováno jejími tvůrci její trvání. Toto je také taková celosvětová dohoda, takový celosvětový pakt, který také zahrnuje všechny státy, a také kdo v něm nebude, bude jakýmsi domnělým vyvržencem, také asi je plánovaný na nějakou dobu 100 let. A tehdy také z té Pařížské dohody se již v době jejího projednávání odhlásily Spojené státy. Já myslím, že bychom se měli poučit. Tehdy jsme Pařížskou dohodu ratifikovali, podle mě neuváženě, bez vědomí si dopadů. Já bych byl docela rád, kdybychom se poučili a postupovali v tuto chvíli již tedy jinak a tuto dohodu abychom zvážili a odmítli. (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní tedy paní poslankyně Langšádlová do řádné rozpravy.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já asi úvodem - je to nezávazné, proč by to měla Česká republika přijímat, co nám to přinese. No, já bych udělala takové malé ohlédnutí. Česká republika je jedním ze suverénních států. Vznikla počátkem roku 1993 a následně se stala i členským státem OSN. Tato organizace vznikla po druhé světové válce, poté co selhalo Společenství národů, poté co Evropa prošla dvěma válečnými konflikty. A já sama nepovažuji Organizaci spojených národů za žádné ideální společenství. Například Rada bezpečnosti, která v tuto chvíli ještě pořád odráží výsledky druhé světové války, je téměř paralyzovaná, protože nedokáže dostatečně rychle přijímat opatření ve chvíli, kdy vznikají válečné konflikty.

Ano, spousta institucí, spousta usnesení, deklarací se mi nemusí líbit, ale přesto si myslím, že je to velmi důležitá platforma, která umožňuje státům světa vůbec spolu komunikovat, vést nějaký dialog a pokoušet se dílčími kroky nějakým způsobem přispívat na ty krize, výzvy, problémy, se kterými se svět potýká. Ne, není to tak, že bych si vzala tu deklaraci a říkala bych si ano, já se ztotožňuji s úplně každou větou, která tady je. Ale to je přece úplně přirozené. Ve chvíli, kdy něco přijme 191 států v různých situacích, v různých podmínkách, je naprosto přirozené, že se s tím nemůžeme všichni ztotožnit.

Přesto jsem přesvědčena, že to má svou hodnotu, i když je to, jak bylo řečeno, nezávazné a deklarativní. Je to nezávazné a je to deklarace, a proto si myslím, že je naprosto mimo tady hovořit o tom, že je to řízený proces migrace do Evropy a podobné úvahy... Opravdu nemusí mít nikdo strach, že podobná deklarace by mohla něco podobného způsobit. Ale ta reakce je přirozená, protože před několika lety Evropa, nikoli Česká republika, ale Evropa prošla vážnou migrační krizí.

Přestože jsem vlastně po celou tu dobu byla opozičním poslancem, tak jsem mnoho kroků vlády podporovala a podporuji - i této vlády. Chci ocenit to, že vláda poslala humanitární pomoc, pomáhá v uprchlických táborech v Jordánsku a jinde. Jsem velice ráda, že posíláme na pomoc lidi i do organizací, jako je Frontex a další organizace Evropské unie. Jsem velice ráda, že posíláme naše lidi do zemí, jako je Makedonie, Řecko či Itálie, ať už jsou to úředníci, nebo policisté a další. Toho všeho si velice vážím. A myslím si, že pořád platí, a bylo to tady řečeno mnohokrát, řešení migrace je mimo Evropskou unii.

Ale to, o čem se v tuto chvíli bavíme, je i to, zda Česká republika kromě tohoto věcného, materiálního přístupu k migraci projeví také lidský rozměr, lidský přístup, jestli budeme schopni alespoň symbolicky projevit solidaritu, solidaritu, jak s těmi, kteří utíkají před válkou, tak projevit solidaritu i s těmi členskými státy. A proto tady přečtu usnesení, které bude vyzývat přijmout 50 syrských sirotků, 50 opuštěných dětí. Je to projev nejen solidarity k nim samotným, a opravdu jsou to děti, které prošly válečným konfliktem, ale je to i projev solidarity k Řecku jako takovému, ke státu, který byl velmi silně zasažen migrační krizí. A opravdu chci ještě zdůraznit a zopakovat, že podobné, možná někdo řeknete gesto, podobný krok solidarity udělaly i země, jako je Británie, ale i ten Izrael, který dokonce nabídl těmto dětem občanství. Ano, ten Izrael. Já jsem si to ještě u izraelských přátel ověřovala. I ten Izrael, který se opravdu potýká s okolními státy, dokázal v duchu humanity a v duchu svých kořenů nabídnout pomoc stovce syrských dětí.

A já jsem přesvědčena, že i čeští občané nakonec toto i v tuto chvíli projevují, mnozí jsou připraveni poskytnout domov těmto dětem. Ty rodiny tady jsou. A myslím si, že toto musíme udělat. Je to závazek i k naší minulosti, protože podobná gesta - byl tady zmíněn už sir Nicholas Winton - tady byla už za druhé světové války. Ale nejsou to gesta. Byly to kroky, které zachránily životy.

A jestli tady někdo hovoří o bezpečnostních rizicích, chtěla bych říci, že tyto děti jsou již v Schengenu. Tyto děti jsou na území Evropy a jsou v Schengenu. A položte si, kolegové, otázku -

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pardon, já vás přeruším. Chtěl bych vás poprosit, vážené kolegyně a vážení kolegové, o ztišení hluku v sále. Děkuji vám.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Položte si, kolegové, otázku. Myslíte si, že tyhle konkrétní děti, že to bezpečnostní možné riziko je větší, když zůstanou v uprchlickém táboře, anebo když se dostanou do rodin a dostane se jim podpory? Položte si i tuto otázku. A opravdu... Vzpomeňme si, máme sté výročí republiky. Nebyl to humanismus, o kterém zakladatelé hovořili? Nejsou ty hodnoty, o kterých často tady ve Sněmovně hovoříme, kořeny Evropy, není to křesťanství? Není to náhodou to, o čem hovoříte, že chcete chránit? Které je postaveno na úctě ke každé lidské bytosti, ke každému člověku? Ano, záleží na naší vládě. Na naší vládě záleží, koho konkrétně pozveme do České republiky. Může si všechny ty děti prověřit. Může si říct, kdo ano, kdo ne. Ale to je odpovědnost vlády. A já věřím našemu Ministerstvu vnitra i naší vládě, že dokáže vytvořit podmínky pro to, aby 50 rodin mohlo přijmout 50 syrských sirotků.

A protože tady často hovoříme o těch hodnotách, tak jsem se nemohla udržet. Kolegové, dneska jsem si přece jenom dovolila citovat z evangelia podle Matouše: Neboť jsem hladověl, a dali jste mi najíst, žíznil jsem, a dali jste mi napít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji paní poslankyni. Dobrý podvečer, vážené kolegyně a vážení kolegové. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Josef Hájek.

 

Poslanec Josef Hájek: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, nedalo mi, abych nepoužil svůj tady hornický selský rozum. Prosím vás, kdy vznikla válka v Sýrii? 15. března 2011. To znamená sedm let. Jestli mi tady paní Němcová prostřednictvím pana předsedajícího cituje pana Wintona, kterého si samozřejmě vážím, tak to je, jako by tuhle iniciativu dělala v roce 1945, nikoli v roce 2008. Kde byla paní Šojdrová v roce 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017? Jak to, že až tři týdny před volbami přijde s touto iniciativou? Mně to připadá opravdu neskutečné. A ztotožňuji se tady s kolegy, kteří toto kritizují.

Co se týče paní Válkové, já mám tu výhodu, že mám sloní paměť. A já si skutečně pamatuju situaci, kdy pronesla z jejího pohledu nešťastné výroky, bylo to v devět hodin večer, jako ministryně, dávala tomu všechno, byla unavená. A tenkrát chtěla vyjádřit to, že v Sovětském svazu zahynulo 20 milionů lidí, v Polsku 6 milionů lidí a v České republice 370 tisíc lidí. Nikdo z vás tohleto nepoužil. Vy jste jenom nízkými pudy útočili na to, že řekla, že v Česku nebyly žádné oběti. Tohle neřekla. Ona řekla srovnání 20 milionů sovětských občanů, 6 milionů Poláků a 370 tisíc lidí. Je mi z toho stydno. A opravdu prosím vás, nezaštiťujte se před volbami sirotky. Děkuji. (Potlesk několika poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. Mám tady dvě faktické poznámky. Pan poslanec Marian Jurečka a připraví se paní poslankyně Langšádlová.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený jediný pane ministře vlády (v sále je pouze ministr Jan Hamáček), i když bod se jmenuje informace vlády v množném čísle, dovolte mi, abych tady reagoval na to, co teď tady říkal pan poslanec Hájek prostřednictvím pana předsedajícího.

Paní kolegyně europoslankyně Michaela Šojdrová z toho nikdy neměla zájem a nikdy nedělala předvolební téma, jak jste tady popsal. Kdyby to udělala - vážená paní poslankyně, když se tady na mě tak smějete, když se podíváte do Googlu nebo do monitoringu tisku, tak Michaela Šojdrová začala to téma komunikovat na pracovní úrovni v květnu před prázdninami. Byla za panem ministrem vnitra, za panem ministrem Metnarem, ještě když byl ministrem v té první vládě. Kdybychom z toho chtěli dělat volební téma, tak jdeme v květnu, v červnu na tiskovku, tam vystoupíme a začneme o tom hovořit. Jí šlo opravdu o podstatu té věci.

Volební téma z toho udělala odpověď vašeho pana premiéra v rozhovoru minulý týden v pátek. Kdyby odpověděl způsobem, že budeme ctít mezinárodní právo a naši vlastní legislativu, a pokud ti lidé budou splňovat podmínky, které máme v našem právu, to znamená, jde jim v jejich zemi o život z důvodů politických, náboženských či etnických, což jsme ctili vždycky a jako Česká republika jsme se tak vždycky chovali, a po prověření, pokud ti lidé splní podmínky Ministerstva vnitra České republiky, v situaci, kdy je tady víc než 50 rodin, které řekly, že jsou připraveny tyto děti vzít. Takže ty odpovědi pana premiéra, že je přece nebudeme dávat do dětských domovů - nebudeme. Jsou tady solidární české rodiny, které jsou ochotny. Tak prosím, nepřekrucujte tu skutečnost, tak jak ji můžeme dohledat. A to politické téma jsme z toho my opravdu neudělali. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. Než dám slovo k další faktické poznámce paní poslankyni Langšádlové a další v pořadí se přihlásil pan poslanec Miroslav Kalousek, přečtu omluvy. Pan poslanec Adam Kalous se omlouvá mezi 17.45 a 19.00 z důvodu jednání, pan poslanec Adam Vojtěch z jednání od 18 hodin do konce jednacího dne.

Paní poslankyně Langšádlová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Já bych chtěla ocenit iniciativu paní europoslankyně Šojdrové. Tady zaznělo, že se jedná o nějaký výkřik před volbami. Není tomu tak. Já sama jsem o tom, že máme brát především ty nejzranitelnější a nejpronásledovanější z oblasti válečného konfliktu a klidně právě i děti, hovořila v roce 2015, 2016. Samozřejmě že je velikou chybou, že do Evropy přišla spousta lidí, kteří dneska nemají právo na azyl, a že jsme nechali v těch zemích konfliktu právě ty nejslabší. To je velká chyba celé Evropy, protože my jsme podpořili ty, kteří měli sílu a peníze do Evropy přijít, a ti nejslabší, nejzranitelnější, nejpronásledovanější mnohdy zůstali v oblasti válečného konfliktu. Ale přístup, že máme pomoct především dětem a že máme a můžeme přijmout do ČR například rodiny s nemocnými dětmi nebo právě děti sirotky, tak to říká TOP 09 dlouhodobě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji paní poslankyni za dodržení času. Slovo má pan poslanec Miroslav Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pan poslanec Hájek položil řečnickou otázku, kde byla kolegyně Šojdrová, kde byla kolegyně Němcová v roce 2011. To se v zásadě asi dá i dohledat v otevřených zdrojích, nebo by nám to dámy řekly samy, ale to není důležité. Důležitá je odpověď na otázku, kde jsou teď ty děti. Ty jsou v utečeneckých táborech v Řecku v otřesných podmínkách. Tam jsou! A buď tam zůstanou, anebo se najde někdo, kdo jim pomůže přesunout se někam, kde se jim bude dařit lépe, kde se budou cítit bezpečněji a hlavně kde budou moci chodit do školy. Tak buď budeme vymýšlet, zleva zprava budeme vymýšlet všechny procesní i věcné důvody, proč to nejde, anebo, protože to samozřejmě jde, když to jde ve Velké Británii, když to jde v jiných zemích, jde to i tady. Znovu opakuji, jsou na území řecké vlády, na území Evropské unie v utečeneckých táborech a stačí malá aktivita vlády a trochu pozornost vlády a 50 či více dětí, my říkáme nejméně 50, bude mít lepší život. Tak buď je nám to jedno, nebo nám to jedno není. To je ta strašně jednoduchá otázka. Žádná jiná tady teď není.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Teď je přihlášen do rozpravy pan poslanec Pavel Jelínek.

 

Poslanec Pavel Jelínek: Vážený pane předsedající, vážená nepřítomná vládo, vážené kolegyně a kolegové, na přelomu roku 2017 a 2018 uvedl první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans před novináři: "S těžkým srdcem spouštíme článek sedm. Donutily nás k tomu skutečnosti, neměli jsme bohužel jiné východisko. Nejde jen o Polsko, ale o celou Evropskou unii." Následně v září 2018 to bylo poprvé, co Evropský parlament hlasoval o článku sedm unijní smlouvy, který umožňuje uplatnit vůči některé zemi určité sankční mechanismy. Návrh týkající se Maďarska podpořilo 448 europoslanců, 197 bylo proti a 48 se zdrželo.

V současné době jsou eurokomisaři na Slovensku, kde konstatují nespokojenost s vysokou korupcí. Co bude následovat v dalších měsících? Je to globální tažení proti zemím V4, aby se vzdaly své národní politiky? Co se například děje v Maďarsku? Pár informací z médií: Maďarský premiér Viktor Orbán je v rámci EU jedním z nejtvrdších odpůrců přijímání migrantů. Podle poslední rétoriky je tak zároveň i spojencem našeho premiéra pana Babiše, který má dle svých posledních vystoupení k přijímání migrantů také radikálně odmítavý postoj. Evropský parlament jasnou většinou přijal doporučení, aby Evropská komise zahájila proti Maďarsku řízení kvůli vážnému ohrožení hodnot EU. Maďarská vláda nicméně reagovala prohlášením, že jde o malichernou pomstu z důvodu odpírání migrace. Pan Viktor Orbán v europarlamentu odmítl všechny výtky o porušování demokracie, právního státu a základních práv.

Není ale začátek celého tohoto procesu, který vyústil v hlasování o článku sedm unijní smlouvy, někde v nedávné minulosti Maďarska? 1. ledna 2012 v Maďarsku začaly platit ústavní změny prosazené konzervativní vládou Viktora Orbána. Podle kritiků ale obsahuje nacionalistické prvky a zvyšuje vládní kontrolu nad justicí i centrální bankou. Ústavní dodatky a zákony vyvolaly kritiku nejenom maďarské opozice, ale i Evropské komise anebo tehdejší ministryně zahraničí USA Hillary Clintonové. Brusel kritizoval především ústavní dodatky týkající se ekonomiky včetně omezení nezávislosti centrální banky. Clintonová v dopise Orbánovi vyjádřila obavy o směrování maďarské demokracie, přičemž upozornila na omezování nezávislosti justice a médií.

A jak je to u nás? Naše Ústava začíná: My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Opravdu mě to v souvislosti s články v novinách, kdy občan Velké Británie s mimoevropským původem najel do nic netušících lidí, nenechává klidným. Ano, raději bych byl za více národního přístupu k ústavním zákonům, obzvlášť když jsme věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české a státnosti československé.

V této souvislosti někde slyším o vykrádání politického programu SPD panem premiérem Babišem. Tak mě to nijak nepohoršuje. Právě naopak mě to naplňuje hrdostí, že naše antipřistěhovalecká část programu dostává prostor v médiích, i když z jiných úst. Pokud bychom v této oblasti nevyvinuli dostatečný tlak, tak se o ní dodnes debatovat nebude. Možná i proorbánovský postoj pana premiéra by nebyl tak jasný bez důsledného působení našeho hnutí v otázce nelegální imigrace.

V srpnu hýbaly naší zemí připomínkové akce k 50. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Pamatujeme si všichni velmi dobře, co to je, když za nás rozhodují druzí, kdy vedle našich panelových domů létají bojové vrtulníky a zily bourají do našich sanitek. Jsme určitě dostatečně citliví na rozhodování o nás bez nás. Opravdu po ratifikaci globálního paktu o migraci jednotlivými státy se migrace jako lidské právo nestane nadřazenou nad národními migračními zákony a milionům migrantů se tak neotevřou nové a výrazně jednodušší možnosti cest do Evropy, přičemž se odbourají národní právní překážky? To jsou otázky, proč vyjádření naší vlády k otázce globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci a globálnímu paktu o uprchlících přednesené panem ministrem naprosto odmítáme a žádáme o přijetí usnesení předkládaného SPD. Děkuji. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji panu poslanci. Dalším na řadě je přihlášen pan poslanec Radek Rozvoral. Prosím.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, předem mého vystoupení mi dovolte vám poděkovat, nebo spíše těm, kteří podpořili, abychom zde dnes na půdě Sněmovny projednali předložený návrh ve věci zaujetí stanoviska ke globálním paktům OSN.

Globální pakt o migraci je souhrnný název, který obsahuje dva velmi důležité dokumenty, a to globální pakt o bezpečné, řízené a pravidelné migraci a globální pakt o uprchlících. Návrhy obou smluv mají být projednány na 73. Valném shromáždění OSN dne 25. září 2018 v New Yorku. Závěrečný podpis obou dokumentů by se podle sekretariátu OSN měl uskutečnit na zvláštní konferenci OSN, která je svolána na polovinu prosince 2018 do Marrákeše. Naši republiku by měl zastupovat z pověření předsedy vlády Andreje Babiše ministr vnitra a pověřený ministr zahraničních věcí Jan Hamáček, který by na tomto jednání neměl hájit zájmy ČSSD, ale hájit stanovisko, o kterém zde budeme hlasovat. Pan ministr Hamáček by měl hájit stanovisko, ke kterému dostane mandát Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, tedy hájit zájmy všech našich občanů.

Z proběhlých průzkumů si většina našich občanů nepřeje na našem území žádné nelegální imigranty, a z tohoto důvodu apelujeme na všechny poslance napříč politickými stranami, aby podpořili návrh našeho hnutí SPD o vystoupení ČR z uvedených globálních paktů OSN tak, jak o tom rozhodly Spojené státy v prosinci minulého roku. Prezident Donald Trump to komentoval slovy, že návrhy dohod jsou neslučitelné s jeho migrační politikou. Obdobně se zachovalo Maďarsko. Po obdržení návrhu jednání OSN v polovině července tohoto roku uložila maďarská vláda všem svým státním úřadům posoudit navržené smlouvy vnitrostátním právem a následně je vláda posoudila z hlediska kompatibility se státní politikou Maďarska v oblasti migrace. Výsledkem bylo, že maďarská vláda schválila 6. září vystoupení Maďarska z globálních paktů OSN. Dále věříme, že v souladu s tím, jakou imigrační politiku zastávají další naši partneři V4 Polsko a Slovensko, též od těchto smluv o globálních paktech OSN odstoupí.

V dokumentech OSN se uvádí, že je migrace nezastupitelným a dobrým procesem, který by měl být podpořen, což je pro naše hnutí SPD absolutně nepřijatelné.

Vážené poslankyně a vážení poslanci, podpořme tento náš návrh. Pan ministr Jan Hamáček by následně na půdě Organizace spojených národů předložil návrh na vystoupení ČR z globálních paktů OSN. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji panu poslanci. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Marek Výborný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, já bych se ve svém příspěvku rád nejprve vrátil ke slovům, která tady teď zazněla z úst pana kolegy Rozvorala. Tak zvedněte ruku, kdo z vás chcete mít v ČR ilegální migranty. Já se domnívám, že vůbec nikdo. KDU-ČSL toto vždycky ne zcela konzistentně říkala. Mimochodem, ono by to bylo v rozporu s platnými zákony, tak ty přece platí.

To, co tady zaznělo, je přesně jenom vrchol populismu a jsou to výroky těch, kteří tady obchodují se strachem. Proti tomu my se stavíme, protože to zcela nemístným způsobem posouvá celou věc někam jinam. Když se podíváte do toho paktu, tak nic takového o žádné ilegální migraci tam není, tak to prosím tady nepodsouvejme. Opravdu žádného ilegálního migranta v ČR mít nemůžeme a od toho je tady vláda, aby toto také zajistila.

A zpátky k tématu. Pokud jde o migraci, tak křesťanští demokraté dlouhodobě zcela konzistentně říkají, že je potřeba postupovat podle principu flexibilní solidarity. To znamená, že migraci je třeba primárně řešit na těch místech, odkud ti lidé prchají, to znamená v zemích válečných konfliktů, případně v Africe samotné a jinde. Říkali jsme to od začátku. Od začátku jsme odmítali jakékoliv kvóty na přijímání uprchlíků. A jsme rádi nakonec, že to i německá kancléřka Angela Merkelová také už uznala, nesmyslnost zavádění kvót, a slíbila i to, že se nebude hlasovat o migraci kvalifikovanou většinou, ale jednomyslně.

Ten princip flexibilní solidarity, to znamená pomáhat tam, kde ty problémy vznikají, Česká republika činí. Činila to už vláda, ve které lidovci seděli, a pokračuje v tom současná vláda a my ji v tom samozřejmě budeme podporovat. Jenom si myslíme, že by to měla činit skutečně řádně. Jenom jeden příklad, nad kterým já trochu zvedám obočí. Když pan premiér Andrej Babiš hovoří o tom, jak je potřeba přijmout zvláštní status nebo pakt o pomoci africkým zemím, tak by tam také pan premiér asi měl vyrazit a situaci namístě konzultovat s těmi jednotlivými státy, a pokud je mi známo, tak na oficiální návštěvě afrických zemí Andrej Babiš nebyl za pět let, co je ministrem několika vlád. Tak bylo by potřeba k tomu přistoupit aktivně a za naši stranu my toto zcela jistě podpoříme.

A druhá věc. Opakovaně tady zazněly výtky a osočování naší europoslankyně Michaely Šojdrové. Tak já bych chtěl znovu zopakovat, dámy a pánové, žádný předvolební tah z úst Michaely Šojdrové to skutečně nebyl. Pokud se podíváte do veřejných zdrojů, tak zjistíte, že Michaela Šojdrová se této problematice věnuje dlouhodobě. O této své iniciativě hovořila veřejně už na jaře letošního roku a shodou okolností na minulý pátek byl dlouhodobě naplánovaný kulatý stůl, který se této problematice věnoval na půdě horní komory, tedy Senátu. Logicky samozřejmě ta věc zaujala novináře, novináři se zeptali na názor pana premiéra, a kdyby Andrej Babiš poněkud cynicky neodpověděl do médií, že nepřijme ani jediného, ani jediného uprchlíka, bez ohledu na to, jestli to bude dvouleté dítě, nebo dospělý člověk, tak věřím, že bychom tady dnes se této věci vůbec nemuseli věnovat a ta věc by byla vyřešena v souladu a v duchu hodnot, o kterých tady bylo už hovořeno.

KDU-ČSL, znovu to opakuji, se hlásí k hodnotám lidskosti, soucitu, solidarity, milosrdenství. To je to, co je vlastní naší společnosti, nejenom KDU-ČSL, a my se domníváme, že je naší zodpovědností, abychom na tyto hodnoty nezapomínali a tak je reálně a prakticky uplatňovali v praxi. A tady možnost samozřejmě byla. A také velmi otevřeně a jednoznačně říkáme: je to zodpovědnost vlády. Věřím, že ministr zahraničí bez problémů je schopen kontaktovat svého řeckého kolegu. Není nikde psáno, že musíme en bloc vzít padesát dětí nebo více. Je to také o tom, aby každý z přijatých uprchlíků byl případně, nebo ne případně, ale byl bezpečnostně prověřen. Pokud tam budou shledány jakékoliv důvody bezpečnostní, aby ten dotyčný přijat ČR nebyl, tak nechť také přijat není.

Ale postoje a výroky pana premiéra a dalších v této věci nám přijdou skutečně, řekl bych, až ostudné. Míří proti základním lidským hodnotám, na nichž stojí civilizovaná společnost.

A dovolte mi ještě jednu věc, nebo dvě. Jednak v tuto chvíli se samozřejmě ozvalo už, nevím kolik, padesát, ale více rodin, které jsou ochotny se těchto dětí bez rodičů, sirotků, skutečně ujmout. Ty děti by zde chodily do školy. A je vysoce pravděpodobné, že tyto děti by se také poté, co se situace podaří stabilizovat v Sýrii, případně i jinde, vrátily domů. A já si tady nevymýšlím, protože jsem schopen, a můžete to nalézt ve zdrojích Ministerstva vnitra - v 90. letech nalezlo útočiště v ČR mnoho obyvatel Balkánu, zemí bývalé Jugoslávie. Zcela konkrétně, z Kosova získalo dočasné útočiště v ČR 1 034 osob a z tohoto počtu se 903 osob vrátilo zpět do Kosova. Já myslím, že to je zřejmý důkaz toho, že je to o té solidaritě, soucitu a pomoci druhým. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Václav Klaus. A s další faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Marian Jurečka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Já bych s dovolením zareagoval na svého předřečníka, právě proto, že si pana poslance Výborného vážím a vždycky ho poslouchám, když hovoří, přesto, že často naše názory jsou odlišné. Ale jsou tady lidé, které neberu vážně, ale vás vždycky poslouchám a musím říct, že jste mě dost zklamal tím vystoupením a označováním některých názorů za populismus a obchod se strachem. Protože to, co vy jste předvedl, to je zase obchod s dobrem.

Na světě jsou desítky milionů dětí, které umírají hlady, v Africe a různě v Asii. Stejně nedokážeme spasit celý svět. A jestli to myslíte vážně, tak rozprodejte svůj majetek, prodejte poslední košili a jako František z Assisi běžte zachraňovat lidi. Ale tohle je ryzí marketingové gesto, které se sem přineslo, aby zatemnilo podstatu problému migrace a dalšího. (Potlesk z různých stran sálu.) Syrské děti patří primárně do Sýrie. My nejsme hollywoodské hvězdy, abychom je sem tahali. Sýrie je samostatná země, která je v OSN, má velké části území, kde se vůbec nebojovalo, čili primárně ty děti jsou jejich, stejně jako české děti patří do České republiky. Tak bych si dovolil zareagovat, ale nemyslel jsem to samozřejmě jenom na vás. Děkuji. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Marian Jurečka. Prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, mně je z té debaty poněkud smutno. (Smích a oživení v sále.) Pokud si zákonodárce, který sedí v Parlamentu České republiky, přečte mezinárodní úmluvy a naše vlastní zákony, tak pochopí, že diskutovat o tom, že tady někdo chce přivést nějaké ilegální migranty, je naprosto mimo realitu. Poprosil bych ministra vnitra, aby tady dneska vystoupil a řekl, jestli v České republice, pane ministře, prosím pěkně prostřednictvím pana předsedajícího, jestli v České republice máme nelegální migranty. Aby tady jednou provždy v té debatě bylo jasno, protože tady potom kolegové a poslanci za klub SPD nám říkají, jak tady chceme my podporovat nelegální migraci. No nechce vůbec nikdo.

Kdybych reagoval na slova pana poslance Klause, tak já bych to parafrázoval asi slovy Čechy Čechům a sirotky Syřanům. Protože si uvědomte, kdybychom se takto chovali, jak dneska tady vnímáme rétoriku třeba pana premiéra Babiše a některých z vás dalších, tak do České republiky by nikdy nemohl přijít třeba zakladatel firmy Marlenka, on je Armén, přišel sem a my jsme mu pomohli v době, kdy odcházel z Arménie. Znáte příběh například rodiny Issových, herečky, kterou dnes vidíme na plátnech, odkud jsou její rodiče a příbuzní? A mohl bych pokračovat celou plejádou dalších jmen a lidí. Například všichni pijeme kofolu. Kdybychom nebyli otevření a ochotní pomoci v době občanské války v Řecku, tak by tito lidé do České republiky nikdy nepřišli. A přišli, my jsme jim pomohli a dnes jsou součástí naší společnosti.

A u těch sirotků se bavíme o tom, že ti lidé budou případně velice dobře prověřeni, to nám funguje a myslím si, že bezpečnostní politika Ministerstva vnitra je na velice dobré úrovni, a my tady máme otázky a otazníky v situaci, kdy ta pomoc může být pouze časově omezená? (Předsedající upozorňuje na čas.)

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Než dám slovo panu poslanci Miroslavu Kalouskovi, který je přihlášen s faktickou poznámkou, a další s faktickou poznámkou je pan poslanec Benešík a pan poslanec Plzák, tak bych vás chtěl poprosit a požádat o to, abychom opravdu snížili hluk v sále, protože tato debata je názorově velice rozdílná a bylo by dobré, abychom této debatě věnovali pozornost a přistupovali k tomu zodpovědně. Děkuji. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Logika pana poslance Klause je svým způsobem odzbrojující. Na světě jsou miliony hladovějících lidí, všechny zachránit nemůžeme, a protože nemůžeme zachránit všechny, nepomůžeme ani jednomu. Jistě, i tak je samozřejmě možné se na ten problém dívat. Nebo je možné se na to podívat také tak, že prostě holt v tom Řecku je několik tisíc dětí v naprosto otřesných podmínkách, všechny zachránit nemůžeme, pomůžeme aspoň některým, protože zase jiné země pomohou jiným.

Také neříkáme, že jich musí být přesně padesát. Říkáme nejméně padesát. Očekáváme, že vláda si dokáže zvážit své kapacity, kolika takovým dětem dokáže pomoci, a dokáže to udělat kvalifikovaně, a budeme-li mít tu vůli. Anebo si budeme vymýšlet důvody, proč to nejde. Toť vše.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. Dalším přihlášeným s faktickou poznámkou je pan poslanec Ondřej Benešík. Připraví se pan poslanec Pavel Plzák.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane místopředsedo. Marian Jurečka tady vypočítal ty úspěšné migranty do České republiky, kteří přispěli k rozvoji České republiky, ale ne úplně každý migrant do České republiky byl přínosem. Někteří migranti z Japonska nám například v roce 2008 prosazovali multikulturalismus a to rozhodně není pozitivní záležitost pro Českou republiku.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Plzák.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji. Nebudu útočný ani ironický. Budu faktický na pana kolegu poslance Jurečku. Prosím vás, občanská válka v Řecku, to byla pomoc naší komunistické strany svým soudruhům v Řecku, jestli se dobře pamatuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec Václav Klaus ještě s faktickou poznámkou. Mám tady dalších pět faktických poznámek.

 

Poslanec Václav Klaus: Já se toho už vzdám, já to nechci rozdmýchávat. Snad jedině to, že pomáhat lidem je dobré, nejlépe je samozřejmě začít u sebe, u svých dětí, u své obce a u svých občanů. Máme tisíce důchodců, kteří skoro nemají na léky, žijí na hranici chudoby, máme spoustu českých dětí jak v dětských domovech, tak žijících v různých ghettech, kterým nejsme schopni pomoci, a my tady marketingově řešíme nějaké děti, které možná ani neexistují, neví se, jestli jim jsou dva roky, nebo devatenáct let, a už se tady o to Sněmovna hádá čtyři nebo pět hodin.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je poslanec Marian Jurečka.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já bych chtěl reagovat. Shodneme se na tom, že to byla pomoc. Myslím si, že to je to podstatné. Myslím si, že pokud komunistická vláda svého času třeba pomáhala po zemětřesení v Arménii, byla to pomoc, a já jsem za to byl rád, že to tehdy česká nebo československá vláda dělala, byť byla komunistická.

Na pana poslance Klause. Přijde mi to jako neuvěřitelná relativizace. To můžeme relativizovat všechno, můžeme říkat, že je země plochá, jak jsme také občas mohli slyšet od některých obhájců této teorie. Ty děti paní Michaela Šojdrová byla navštívit. Může vám dodat filmový i obrazový materiál. To není plácnutí do vody, že by to byla nějaká virtuální realita.

Prosím pěkně, já si myslím, že pokud můžeme, musí samozřejmě platit vždy naše bezpečí, naše země, naše pravidla, v tom se shodneme tady všichni, ale pokud můžeme a máme i ty rodiny, které jsou ochotny tu zodpovědnost a to břímě na sebe vzít, tak já tedy musím říci, že já jsem otec pěti dětí a já tedy takovýto pohled na svět, jako máte vy, pane poslanče Klausi prostřednictvím pana předsedajícího, tedy nesdílím. Já si myslím, že kdyby Sir Nicholas Winton si kladl otázky: Nemohou se ti Čechoslováci bránit sami? Nemají ty děti náhodou rodiče? Nejsou moc staré ty děti, které zachraňoval Sir Nicholas Winton. Kam jsme se to posunuli, proboha? Tady lidé před sedmdesáti lety byli ochotni riskovat svůj život, pomoci někomu bližnímu i někomu, kdo byl třeba ze zahraničí, a my tady v době největšího blahobytu, v době technologií, kdy jsme schopni prověřit, jestli je bezpečné ty lidi přijmout v České republice, zpochybňujeme nutnost pomáhat, ten princip? To je pro mě něco naprosto neuvěřitelného.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. S faktickou poznámkou paní poslankyně Langšádlová. Připraví se pan poslanec Klaus a pan poslanec Kopřiva. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Já jenom velmi krátce. Kdybych měla pokračovat v tom, co tady říkal kolega Jurečka, ještě bych mohla říkat: No, možná v té Británii v té době všichni nebyli bohatí. Možná také měli nějaké děti, které měli někde v ústavech. Oni ale opravdu dokázali pomoci, tak jako to dokáže Izrael, jako to dnes dokáže Velká Británie, tak jako to dokážou další země.

A k tomu Řecku, no těm dětem to bylo úplně jedno. Tam zkrátka probíhala občanská válka. A já si opravdu myslím, že to, co tady bylo provedeno, že Československo, byť tenkrát komunistické, přijalo ty děti a dalo jim dobré podmínky pro život, že to byl správný krok. Těm dětem to bylo jedno stejně jako těm syrským dětem. Ony opravdu utíkaly před válečným konfliktem a je úplně jedno, jestli před Asadem, nebo před Islámským státem, zkrátka to jsou děti a v každé kultivované společnosti se má dětem pomáhat.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. S faktickou poznámkou pan poslanec Václav Klaus. Prosím.

 

Poslanec Václav Klaus: Tak úroveň debaty už lehce degeneruje. To, že je Země placatá, to hájily spíš vaše klerikální politické kruhy než ty moje, když dáváte tenhle příklad (pobavení a potlesk v sále) a upalovaly kvůli tomu. Za druhé, srovnávat Nicholase Wintona a tyto děti je prostě ubohost. To jejich vlastní rodiče je posílali do bezpečí proti zemi, která se je snažila vyvraždit. Tohle je úplně jiná situace a vy hrajete na city. Tak si ty děti vezměte všichni sami i s paní Šojdrovou, pak vám zatleskám. Ale vy to nutíte České republice. (Potlesk v části sálu.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Kopřiva, připraví se s faktickou poznámkou pan poslanec Benešík a pan poslanec Výborný. A já poprosím o klid v sále, abychom tuhle dlouhou debatu mohli v nějaké důstojné atmosféře dojet a ukončit. Máme přece jenom ještě tři přihlášky s faktickými poznámkami, dvě přihlášky do rozpravy a dvě přihlášky do podrobné rozpravy, takže už jich máme daleko více s faktickými. Takže pane poslanče, prosím, máte slovo. A poprosím vás o klid v sále. Pokud máte něco důležitého, prosím, vyřizujte si to v předsálí.

 

Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, rád bych tímto prostřednictvím pana předsedajícího zareagoval na kolegu Klause s tím, že máme začít každý u sebe. Tak já třeba přispívám na různé dobročinné účely a různé projekty. Měl bych doporučení - začít v rodině, s tím souhlasím, tak existuje v České republice jedna nezisková organizace, jmenuje se Institut Václava Klause, a ta rozesílá pravidelně různé brožurky vytištěné na papíře v poměrně hojném množství. My už jsme jako klub Pirátů napsali, že to nechceme, protože rádi šetříme lesy. Tak bych chtěl doporučit, aby se Institut Václava Klause naučil publikovat elektronicky a to, co se ušetří za ten papír, tak může Institut Václava Klause poslat třeba na děti do Sýrie nebo do Jordánska. Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. (V sále je stále hluk.) Vážené kolegyně, vážení kolegové, opravdu jestli chceme pokračovat v jednání o tomto bodu, tak bychom měli snížit hluk v této místnosti. S faktickou poznámkou pan poslanec Benešík, připraví se pan poslanec Výborný, pan poslanec Radim Fiala a paní poslankyně Jana Levová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane místopředsedo. Právě o to jde. Jde o to, aby bylo umožněno přijetí těch syrských sirotků. Ty rodiny, pokud vím, se našly a myslím si, že celá řada z nich je právě z luhů a hájů KDU-ČSL. Takže je to o tom toto umožnit a myslím si, že ve velkém množství případů není potřeba ty rodiny hledat. Já si myslím, že pan Václav Klaus mladší je velmi inteligentní člověk a nemá potřebu se tady ztrapňovat.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, dalším přihlášeným s faktickou poznámkou je pan poslanec Marek Výborný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vaším prostřednictvím, pane předsedající, k panu kolegovi Klausovi. Taky jsem ho pečlivě poslouchal... (Výkřiky ze sálu směrem k řečníkovi.) Prostřednictvím pana předsedajícího. Řekl jsem něco jiného?

Dobře jsem poslouchal. A možná tady platí to české přísloví ševče, drž se svého kopyta, protože bych rád slyšel, jak a kdy politická strana KDU-ČSL, případně Československá strana lidová, případně i předcházející jakýmkoli způsobem měly co společného s někým, kdo upaloval lidi za nějaké jejich názory apod.

Ale zpátky k věci. Mně přijde skutečně velmi cynické zpochybňovat to, že ty děti skutečně reálně existují, protože to může potvrdit řecká vláda, to vám může potvrdit naše europoslankyně Michaela Šojdrová, která je osobně navštívila, a říkat "možná nějaké a kdoví jestli vlastně vůbec existují, jestli jste si to nevymysleli", to mi přijde opravdu skutečně nemístné. A já chci říci jednoznačně, nikdo je neposílá České republice. Česká republika má naštěstí dostatek obyvatel, kteří jsou dostatečně empatičtí a jsou ochotni se dočasně, dočasně o tyto děti postarat. Nikdo je nevnucuje, opět prostřednictvím pana předsedajícího, rodině Klausových. Já tomu rozumím, je to otázka naprosté dobrovolnosti, ale je to skutečně principiální věc solidarity a soucitu. Moc bych si přál, abychom si to už opravdu všichni uvědomili a tu debatu neposouvali někam jinam. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. Pan poslanec Radim Fiala s faktickou poznámkou ruší toto pořadí, takže paní poslankyně Jana Levová s faktickou poznámkou. Pak jsou s přednostním právem pan ministr Hamáček a pan předseda.

 

Poslankyně Jana Levová: Děkuji za slovo. Já bych chtěla prostřednictvím pana předsedajícího k panu Kopřivovi. Co se týče šetření lesů (ukazuje písemný dokument), není to váš dokument, který jste mohli rozeslat elektronicky, když šetříte ty lesy? (Potlesk.) Takový populismus, pane poslanče.

Dále bych se chtěla ještě jednou vrátit k vám, a to ohledně vyhrožování a zastrašování, které jste zde uvedl. Nevím, jestli jste někdy zažil vyhrožování a zastrašování na vlastní kůži, protože pak byste věděl velmi dobře, že tohle není zastrašování ani vyhrožování.

K paní poslankyni Majerové -

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já bych poprosil, abyste oslovovala poslance mým prostřednictvím.

 

Poslankyně Jana Levová: Ano. Paní Majerová uvedla, že toto téma je velké a důležité téma a že ho nemáme zlehčovat. S tím naprosto souhlasím. Na druhou stranu, kde byli celé odpoledne poslanci ODS? Jejich lavice byly prázdné.

K paní Němcové. (Předsedající: Mým prostřednictvím.) Paní poslankyně Němcová odklonila debatu na sirotky, čehož se to netýkalo. Dobře se povedlo odklonit celou debatu úplně někam jinam, než jsme ji chtěli mít.

A naposledy k panu poslanci Jurečkovi. (Předsedající: Prostřednictvím předsedajícího.) Prostřednictvím pana předsedajícího, pardon. Máme pomáhat sirotkům v Sýrii. Já říkám, nejsou náhodou i na Ukrajině? Proč neřešíme sirotky na Ukrajině? Tam není válka? Tam jsou bohatí? Proč tady budeme pět hodin mluvit o sirotcích ze Sýrie a nezamyslíme se nad tím, kde v dalších zemích jsou sirotci. Proč není poslanec, který by zajel na Ukrajinu a podíval se, jak tam ty lidi žijí, jaké jsou tam děti, v jakých podmínkách jsou tam děti? Opováží se někdo jet na Ukrajinu z našich poslanců, aby nedostal mediální masáž, kam se to vydal? O tom bychom si tady měli povídat. To je další věc.

A poslední. Já si pamatuji moji maminku, která mi vždycky vyprávěla, jak to dopadlo, když se přesouvaly národy a nutili se lidé žít ve státech, kde žít nechtěli. (Předsedající: Čas!) Byl to Stalin.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Mám tady tři faktické poznámky - paní poslankyně Richterová, pan poslanec Marian Jurečka a pan poslanec Zdeněk Ondráček. (Hluk v sále.) Poprosím o klid v sále. Pokud máte opravdu něco důležitého, vyřiďte si to v předsálí. Děkuji vám a máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se ráda prostřednictvím předsedajícího obrátila právě na své poslanecké kolegy z SPD, protože je pro mě osobně velice těžké tady z vašich úst poslouchat cosi o vyhrožování a zastrašování, když stránky SPD po celé republice po facebooku sdílí zcela lživou koláž s mým obličejem, s vylhaným textem. A zde budete hovořit o zastrašování a vyhrožování? Chci zdůraznit, že takovéto praktiky dělá ten, kdo spravuje facebookové stránky vašeho hnutí. Po celé republice to bylo sdíleno. Takže prosím, pozor s tímto!

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní poslankyně Richterová, děkuji vám za váš čas. Poprosím, abychom se drželi projednávaného bodu a nezabíhali do osobních útoků a napadání. Pan poslanec Marian Jurečka s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Paní poslankyně Levová mě tady zmiňovala, tak bych jí chtěl prostřednictvím pana předsedajícího sdělit, že jsem byl jako poslanec a člen vlády dvakrát na Ukrajině, byl jsem také v Kurdistánu před dvěma lety, když probíhaly aktivní boje Islámského státu. Navštívil jsem uprchlické tábory, měl jsem možnost s těmi lidmi na místě mluvit. Byl jsem zhruba 15 km od Mosulu v době bojů, a byl jsem i v Afghánistánu. Mám docela reálnou představu, jak to tam probíhá. A Česká republika, pokud tady byla zmíněna Ukrajina, tak na Ukrajině intenzivně pomáhá česká vláda prostřednictvím mnoha projektů.

Podstatný rozdíl je v tom, že na tom ukrajinském území se pomoc dá na jeho velké části reálně bezpečně dělat, Charita Česká republika a další tam opravdu fungují. Rozdíl je v tom, že na území Sýrie bezpečně naše nevládní organizace tu pomoc realizovat úplně nemohou. To je drobný rozdíl, který tady je. A si samozřejmě myslím, že pokud by tady byl nějaký prostor přijmout klidně i sirotky z Ukrajiny, tak že srdce českých rodin jsou otevřená i těmto sirotkům. Ale co je klíčové, tak je potřeba, když se tady bavíme o tomto tématu, sirotkům, kteří jsou dneska v uprchlických táborech, původem ze Sýrie, že bez spolupráce s vládou, která bude garantovat bezpečnost, ten proces není možný.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším s faktickou poznámkou je pan poslanec Zdeněk Ondráček.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, přes čtyři hodiny, skoro pátou hodinu tady diskutujeme a diskuse se strhla úplně někam jinam, než bychom asi chtěli. Pokud chceme, abychom dnes přijali nějaké usnesení, pojďme se zkusit vrátit k tomu tématu, dodělat rozpravu a říct... Já bych také mohl vystupovat, reagovat třeba na paní poslankyni Levovou a říci ano, byl jsem na pozvání Ukrajiny v okupovaném, nebo obklíčeném Mariupolu, kde jsem se účastnil válek, kde jsem prokázal společně se svým kolegou z polského Sejmu snahu o manipulaci voleb, kde ty volby byly zrušeny. Ano, byl jsem za svoje peníze ne na Ukrajině, jak vy jezdíte do Kyjeva, ale já byl v Doněcku a v těch oblastech, tam, kde je skutečná válka. Zde při interpelacích jsem tehdejšímu ministru zahraničí dal Bílou knihu o genocidě, kterou tam páchá ukrajinská armáda na svém obyvatelstvu.

Pojďme se však bavit o tom, co je tématem tohoto bodu, globální pakt o migraci, pojďme to vrátit zpátky, dodělat rozpravu, ať můžeme hlasovat, nebo budeme navrhovat, ať pokračujeme v jednání po 19. hodině, abychom tento bod dopokračovali. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S přednostním právem pan ministr Hamáček.

 

Místopředseda vlády, ministr vnitra a ministr zahraničních věcí ČR Jan Hamáček: Děkuji. Dvě věci. Za prvé, toto není zákon, takže můžeme jednat do 9. hodiny večerní. A za druhé, byl jsem vyzván panem poslancem Jurečkou, abych sdělil čísla nelegální migrace. Za první pololetí letošního roku celkový počet nelegálních migrantů 2 376, z toho 704 Ukrajinců, 215 Moldavanů, 158 Vietnamců a 88 Uzbeků. Tranzitní migrace 124, migrace přes vnější hranici Schengenu, což znamená letiště, 158.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji panu ministrovi. S přednostním právem další pan poslanec Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Původně jsem se přihlásil právě proto, abych navrhl jednání po 19. hodině. Pak jsem si uvědomil, že se nejedná o zákon a že můžeme jednat a hlasovat po 19. hodině.

Dovolte mi, abych přece jenom řekl, že obdivuji, že pan poslanec Klaus převzal pomyslnou štafetu komunistického poslance doktora Ransdorfa, dej mu pánbůh nebe, který někdy před patnácti, možná dvaceti lety mi vpálil přímo do tváře: "Vy jste nám upálili Mistra Jana Husa." Já jsem mu tenkrát na to říkal: "No jak to, vám? My jsme si ho upálili sami. To byl katolík, to nebyl komunista." Pan poslanec Klaus teď tu komunistickou štafetu přebral, já mu k tomu blahopřeji.

Ale teď naposledy tu otázku. Opravdu, jakou chceme být společností? Chceme být společností, která bude říkat: starejme se jenom sami o sobe, co je za hranicemi naší země, nás nezajímá, a o ty ať se zase postará někdo jiný? Anebo chceme být empatičtí, solidární a chceme cítit odpovědnost i za utrpení, které je mimo naše hranice, a zvlášť když je na území schengenského prostoru, tak prostě budeme cítit povinnost aspoň trochu, aspoň symbolicky přispět k té pomoci.

Tuto otázku si dovoluji klást. Máme variantu 1, máme variantu 2, a upozorňuji, že společnosti v historii, které se rozhodly pro variantu 1, neměly před sebou žádnou budoucnost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a vrátíme se do rozpravy, kde je přihlášen pan poslanec Karel Krejza.

 

Poslanec Karel Krejza: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jsem rád, že jsme se vrátili k projednávání toho, co je předmětem tohoto bodu, a to je globální pakt o migraci. Je to všeobsažný, ale upřímně řečeno ne příliš něco říkající materiál. A navíc bych měl tady prosbu na ministra zahraničí, nevím, jestli už to tady nezaznělo. Ten pakt byl přijat v OSN v červenci a studovali jsme to v angličtině. Já se celkem dobře orientuji v odborných textech v angličtině, protože jsou logické. Materiály, které přicházejí v angličtině z EU, jsou pro mě obtížně čitelné, protože jsou podle mě méně logické. Poprosil bych o ten překlad, jestli bude nutný.

Obsahuje spoustu rad. Spoustu líbivých hesel. Musíme spolupracovat. Volný překlad. Abychom zajistili komunitám i jednotlivcům bezpečí a důstojnost v jiných zemích. Dokument také říká, že máme chránit naše hranice, neříká jak. Nabádá nás k tomu, abychom bránili převaděčství. Neříká nám jak.

Myslím si, že v těchto detailech to ovšem není. Je to o tom, abychom se podívali na dokument jako celek, co nám vlastně nakonec sděluje. On nám sděluje, že my rezignujeme. Na konci se říká, musíme podpořit migranty, aby se stali plnohodnotnými členy společnosti. Musíme zdůraznit jejich pozitivní přínos pro společnost, podpořit jejich sociální kohezi. Podle mě to je jasná rezignace a to si myslím, že není něco, na co bychom měli přistoupit. Myslím si, že bychom měli pomáhat, my bychom měli pomáhat těm lidem, potřebným lidem, ale absolutně rezignovat na ochranu našeho prostoru, naší civilizace, naší kultury, to je špatně a to podle mě tento dokument v konečném důsledku říká a to je na něm to, co mi vadí.

Navíc v některých článcích je v přímém rozporu v tom, co prosazuje dneska naše vláda, protože říká, že bychom neměli odvádět inteligenci z daných zemí. Ale my přece chceme z úst našich vládních představitelů úplně něco jiného. My chceme pro naše firmy zajistit kvalifikované pracovníky a kvalifikované pracovní síly. A to jsou třeba lékaři, to je jasná inteligence, to by byli inženýři, to je také jasná inteligence.

Pokud se na tento pakt podívám z hlediska nějakého nadhledu, podívám se na něj ne z toho detailu, tak mi na něm vadí ta rezignace, to, že odmítáme ochranu naší civilizace, to, že přistupujeme de facto na diktát těch diktátorů, kteří na počet hlasů jasně převáží našich 27 nebo 28 zemí EU v OSN, Spojené státy, které od paktu ustoupily. Nemůžu to přijmout.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Leo Luzar. Pardon, faktická poznámka, pan Václav Klaus.

 

Poslanec Václav Klaus: Zase musím reagovat na předřečníka, pana poslance Kalouska vaším prostřednictvím. V České republice se rozmáhá takový nešvar, že nekomentujete to, co řeknete, ale snažíte se vás k někomu připodobnit. Takže vy řeknete - vy jste jako komunista zemřelý pan Ransdorf. A to je ten argument. Já tohle s prominutím zásadně odmítám. Já na rozdíl od vás jsem nerecitoval ve svazáckém stejnokroji na aktivu bezpečnostních složek, pane Kalousku. Já jsem demonstroval 17. listopadu 1989 na Národní třídě. Tak mně laskavě nepředhazujte nějaké srovnávání s komunisty. Je to nedůstojné. (Potlesk z řad poslanců ANO a SPD.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Leo Luzar.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, po proběhlé diskuzi a faktických si říkám, kde mám ty další přihlášky do naší strany, abych vám je mohl rozdat.

Ale teď smrtelně vážně k tématu, o kterém se momentálně bavíme. Pozorně jsem poslouchal celou tuto debatu, a když se vrátím k tomu tématu - já vlastně nevím, jaký bude postoj vlády k tomu globálnímu paktu. Já bych rád, abychom se dnes usnesli na tom, že by ta vláda nám poslancům měla ten postoj objasnit a říci. Ale ne názor ministra zahraničních věcí, ministra vnitra, ale názor vlády. Vlády jako celku s tím mandátem, s kterým pojede na to jednání, aby se o tom za Českou republiku na této mezinárodní úrovni bavilo. Čili pokud bychom se shodli na tom, že z dnešního dlouhého dne takovýto závěr přijmeme, budu velice rád, že vláda nám tento názor řekne.

Co se týče konkrétně projednávaných věcí, mě zaujala jedna věc. Tady se bavíme a dlouho se bavilo o sirotcích. Nechci být nelidský, ale ptám se: Uvědomujeme si, že se bavíme o jednom z historicky dlouhých členů Evropské unie, který má na svém území tábory, kde v nelidských podmínkách žijí děti? Já být řeckým velvyslancem, tak tady dávám protestní nótu, jak si někdo dovolí o historické demokracii, o Řecku, členu Evropské unie, hovořit o tom, že strpí na svém území nelidský život dětí. To tady zaznívalo. Přiznám se, že jsme možná trošku i přestřelili v této argumentaci zdůrazňující jejich pozici.

Z druhé strany jsem se ptal, že ty děti, a hovoří se o tom, jsou syrské děti. Zeptal se někdo syrské ambasády, popřípadě syrských představitelů, jak chtějí repatriovat tyto děti a zda souhlasí, aby se tyto národnostně syrské děti rozvezly a rozebraly po Evropě? Nejsou tady nějaké paralely s tím, že se s dětmi manipuluje a posílají se podle toho - jestli je to hezké dítě, tak si ho vezmu a ty ostatní neprověřené tam nechám? Tady to také zaznívalo, že potřebujeme ty děti, které jsou nějak probrány. Ale zeptal se někdo země, ze které ty děti pocházejí, jak se k nim chce zachovat? Jak by se nám líbilo, kdyby si naše děti, které jsme z důvodu přírodní katastrofy někam poslali, aby nedošly újmy, si tam začaly rozebírat ty země, protože jsou v nějakých špatných podmínkách? Asi bychom se na to také nedívali obzvlášť dobře.

Čili já bych rád tu debatu vrátil zpátky k tomu názvu postoj české vlády ke globálnímu paktu o migraci. A budu velice rád, když dnešní jednání uzavřeme tím, že přijmeme usnesení v tom duchu, aby vláda, až bude vědět to stanovisko vlády a bude ho mít ujasněné, nás s ním seznámila a my bychom věděli, s jakým mandátem naši představitelé na to jednání pojedou.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji panu poslanci. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Mikuláš Peksa.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Drahé kolegyně, drazí kolegové, já bych vám chtěl poděkovat za tuto zajímavou, asi tak čtyřhodinovou debatu, která byla nepochybně plodná a všechny nás obohatila. Dovolil jsem si hrubě odhadnout, kolik by tak stálo, kdyby dvě stě tak dobře placených lidí, jako jsme my, v nějakém podniku čtyři hodiny řešilo nějaký problém. Odhadl jsem to zhruba na půl milionu korun. Myslím si, že je to zajímavá částka, a jsem pevně přesvědčen, že to finální usnesení, na kterém se dnes usneseme, bude skutečně stát za to. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji panu poslanci za dodržení času. Pan místopředseda Vojtěch Filip je přihlášen s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, členové vlády, paní a pánové, budu velmi stručný. Víte, co je na podnicích, výrobních, ale i jiných, nejdražší? Najít správnou strategii. Hledání strategie je dlouhé, finančně náročné, ale přesto když se najde, tak je nejefektivnější. Takže prosím neříkejte takovéhle hlouposti, kterou jsme slyšeli před chvilkou. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. Nikdo není dále přihlášen. Končím všeobecnou rozpravu. Zeptám se na případná závěrečná slova. (Zpravodaj: Ano.) Ano, pan zpravodaj. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Já jenom krátce shrnu. V rozpravě vystoupilo 20 lidí, 58 faktických připomínek, někteří opakovaně, někteří dokonce i k věci. A chtěl bych říci, že zatím mám předložena tři usnesení. Očekávám, že další se budou načítat. I já budu jeden z těch, který bude načítat. Poté bych asi požádal o krátkou přestávku na pět, maximálně osm minut, abychom se na to mohli podívat, a závěrečné hlasování.

Ještě bych zmínil jenom kraťounce. Kolegyně a kolegové, pokud někdo budete mít tu odvahu a sílu a budete ochotni investovat pár svých korun ze svého poslaneckého platu, klidně řekněte. Já s vámi do Sýrie, na východní Ukrajinu, klidně pojedu. Abyste na vlastní oči viděli, o čem vy tady hovoříte zprostředkovaně.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám podrobnou rozpravu, do níž mám přihlášeného s přednostním právem pana místopředsedu Okamuru. Prosím.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, dovolte mi navrhnout usnesení za hnutí SPD, o kterém bude tedy hlasovat Poslanecká sněmovna. Usnesení zní takto: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky považuje další setrvání České republiky v globálním paktu OSN o bezpečné, řízené a legální migraci za stav, který je v rozporu se základními zájmy České republiky a českého národa. Vzhledem k tomu požadujeme odstoupení České republiky z jednání o tomto globálním paktu po vzoru Maďarska a USA. Žádáme vládu České republiky, aby ve vztahu k tomuto paktu udělala příslušné kroky v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky." (Potlesk z řad poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dále je do podrobné rozpravy přihlášena paní poslankyně Langšádlová. A připraví se pan poslanec Marek Výborný.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Jak jsem avizovala, navrhuji usnesení: "Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby přijala na naše území nejméně padesát dětí bez rodičů z uprchlických táborů v Řecku dle vlastního výběru a zajistila jim dostatečnou péči." (Smích z levé a střední části sálu.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Já bych poprosil, abychom přistupovali k jednotlivým návrhům s respektem, abychom se posunuli v čase trošku dál. Pan poslanec Marek Výborný do podrobné rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji, pane místopředsedo. Za poslanecký klub KDU-ČSL navrhuji toto usnesení: "Vyzýváme vládu České republiky, aby dodržovala ženevské konvence s ohledem na přijímání uprchlíků." Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. A dále pan poslanec Vojtěch Munzar.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Dobrý den, dámy a pánové. Já se chci tady přihlásit k návrhu, který zazněl z úst mého kolegy Jana Skopečka v obecné rozpravě, a tento návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna doporučuje vládě České republiky odstoupit od globálního paktu o migraci, pokud by obsahoval, že se z migrace stane právo a stávající nelegální migrace bude uměle právními cestami legalizována."

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Z místa se hlásí pan poslanec Kobza. Prosím.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Chci se přihlásit k poslaneckému návrhu usnesení, které zní: "Poslanecká sněmovna České republiky vyzývá vládu České republiky, aby neprodleně zahájila kroky, které povedou k odstoupení České republiky od Newyorské deklarace o migraci." Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dále není v podrobné rozpravě nikdo přihlášen. Hlásí se pan poslanec Ondráček.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji. Můj návrh usnesení má dva body: "Poslanecká sněmovna

I. bere na vědomí informaci ministra vnitra a ministra zahraničních věcí Jana Hamáčka o postoji České republiky ke globálnímu paktu o bezpečné, řízené a legální migraci a o globálním paktu o uprchlících;

II. žádá vládu, aby do 15. 11. 2018 předložila Poslanecké sněmovně stanovisko vlády, se kterým se zástupce České republiky zúčastní jednání o přijetí globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci a globálního paktu o uprchlících ve dnech 10. a 11. prosince 2018 v Marrákeši."

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Z místa se hlásí pan poslanec Kopřiva.

 

Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedající.

Já bych rád navrhl usnesení: "Poslanecká sněmovna

I. ukládá vládě hledat věcné řešení pro bezpečné a řízené řešení globální migrace;

II. připomíná potřebu efektivního řešení nelegální migrace, zejména otázky návratu uprchlíků do země původu, boje proti pašerákům a problémů, které k nelegální migraci vedou;

III. zdůrazňuje nutnost ochrany zejména práv žen, prevenci sexuálního násilí a ukončení detence dětí;

IV. v této souvislosti Poslanecká sněmovna odsuzuje mediální výroky předsedy vlády ve věci odmítnutí přijetí osiřelých dětí z uprchlických táborů v Jordánsku."

Děkuji za slovo. (Potlesk z lavic Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S přednostním právem pan předseda Stanjura. (V sále je velký hluk a neklid!)

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych chtěl požádat, než začneme hlasovat, protože usnesení je poměrně celá řada, abychom je dostali vytištěné minimálně v jedné kopii pro jeden poslanecký klub. Myslím, že v rámci přestávky se to dá technicky zajistit, aby to někdo napsal a vytiskl. Je jich celá řada, bude se hlasovat asi po bodech a myslím si, že ten text bychom měli mít před sebou. Děkuji, že vyhovíte této formální záležitosti.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan zpravodaj. Poprosím o klid v sále.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Vážené kolegyně, kolegové, já se omlouvám, ale musím ten druhý bod po dohodě s panem ministrem vnitra a ministrem zahraničí upravit, protože mi dal informaci, že globální pakt o uprchlících se bude už projednávat teď, toho 25. září, na 73. zasedání OSN v New Yorku, takže ten Marrákeš se vztahuje pouze k migraci.

Takže ten druhý bod upravuji takto: "Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby do 15. 11. 2018 předložila Poslanecké sněmovně stanovisko vlády, se kterým se zástupce České republiky zúčastní jednání o přijetí globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci ve dnech 10. a 11. prosinci 2018 v Marrákeši." Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Nevidím nikoho přihlášeného. Končím podrobnou rozpravu. Požádám o případná závěrečná slova. Byl tady návrh na přestávku, poprosím, aby ten návrh padl.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Vzhledem k tomu, o co požádal pan předseda ODS Zbyněk Stanjura, požádám o přestávku do 19 hodin, nebudeme přepisovat, asi rozkopírujeme, abychom se se zástupci klubů sešli - do 19 hodin přestávku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: S přednostním právem pan předseda Poslanecké sněmovny Vondráček.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vás nepotěším úplně, ale jménem zaměstnanců, kteří to připravují a potřebují na to určitý čas, tak by bylo ideální mít těch 30 minut, jestli to chcete mít vytištěné a všechno správně. Já bych dal protinávrh 30 minut. Myslím, že by to mělo mít nějakou štábní kulturu. Navrhuji 30 minut.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: S přednostním právem pan předseda Michálek.

 

Poslanec Jakub Michálek: Já jsem chtěl říct, že potom, co obdržíme návrhy v papírové podobě, požádáme o přestávku na poradu poslaneckého klubu v délce pravděpodobně 25 minut. (Hluk a neklid v sále neutichá.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Po poradě bych to přerušil do 19.45 hodin s tím, že když dostanete vytištěné návrhy usnesení, tak si berete přestávku. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno v 18.45 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 19.45 hodin.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Vážené kolegyně, vážení kolegové, je 19.45 hodin, takže 19. schůze bude pokračovat. Než se dostaneme k hlasování, tak tady mám mnoho omluvenek. Takže prosím, věnujme jim pozornost. Pan poslanec Sklenák se omlouvá od 19.30 z pracovních důvodů, pan poslanec Bláha se omlouvá od 19.45 do konce jednání z pracovních důvodů, pan poslanec Vymazal se omlouvá od 18.50 do konce jednacího dne, paní poslankyně Langšádlová se omlouvá od 19.45 do půlnoci z pracovních důvodů, paní poslankyně Válková se omlouvá mezi 19. hodinou a půlnocí z pracovních důvodů a pan poslanec Řehounek se omlouvá od 19 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Pokud mám správné informace, tak proběhla podrobná rozprava, ta byla ukončena a závěrečná slova také již... ještě nezazněla? Není o ně zájem případně. Takže já poprosím pana zpravodaje, aby nás seznámil s návrhy a procedurou.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, je před námi poslední bod tohoto bodu, a to hlasování o jednotlivých návrzích. Návrhy jsme zpracovali do návrhu usnesení jmenovitě podle toho, jak návrhy načítali jednotliví poslanci, to znamená postupně, jak tady bylo. Nikdo nebyl upřednostňován, jak kdo byl přihlášen, tak je to pořadí.

Já navrhuji, že bychom hlasovali vždycky u poslance, podle toho, který navrhl, o celém jeho návrhu usnesení. Pokud má někdo jiný návrh, tak... Ano, vidím...

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. Takže je to návrh, že budeme hlasovat v pořadí, jak byly návrhy předneseny o celku, a pan předseda Michálek se hlásí s jiným návrhem. Tak prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Já navrhuji, abychom body u pana poslance Kopřivy hlasovali každý zvlášť. Jsou to čtyři body.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji za ten návrh. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Ano, tak pokud nemá nikdo jiný ještě další návrh, budeme tedy hlasovat, když to rychle sečtu, celkem desetkrát.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. Je zde žádost o odhlášení, takže vás odhlásím. Prosím, přihlaste se svými kartami. Počkám, až se nám počet ustálí. Chtěl bych se zeptat, jestli je potřeba o proceduře hlasovat, nebo jsou všichni v pořádku s tím, že provedeme proceduru tak, jak byla načtena. Vypadá to, že tedy můžeme rovnou... že proti proceduře nikdo nic nemá. Můžeme rovnou přejít k hlasování o usneseních.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Dobře. Takže první návrh pana poslance Tomia Okamury - vždycky návrh usnesení přečtu.

"Poslanecká sněmovna považuje další setrvání České republiky v globálním paktu OSN o bezpečné, řízené a legální migraci za stav, který je v rozporu se základními zájmy České republiky a českého národa. Vzhledem k tomu požadujeme odstoupení České republiky z jednání o tomto globálním paktu po vzoru Maďarska a Spojených států amerických. Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby ve vztahu k tomuto paktu udělala příslušné kroky v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. Zahajuji hlasování číslo 139. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Já vám děkuji.

V hlasování číslo 139 bylo přihlášeno 144 poslanců a poslankyň pro 17, proti 93. Návrh nebyl přijat. Nyní prosím pokračujte.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Druhým návrhem je návrh paní poslankyně Langšádlové. "Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby přijala na naše území nejméně padesát děti bez rodičů z uprchlických táborů v Řecku dle vlastního výběru a zajistila jim dostatečnou péči." (Smích v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já prosím o klid ve Sněmovně.

 

Myslím, že všichni jsme slyšeli návrh usnesení.

A já zahajuji hlasování číslo 140 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Já vám děkuji.

V hlasování číslo 140 bylo přihlášeno 133 poslanců a poslankyň pro 31, proti 52. Návrh nebyl přijat. Prosím, pokračujme.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Třetí návrh, pana poslance Výborného. "Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby dodržovala ženevské konvence s ohledem na přijímání uprchlíků."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. Myslím, že to je jasné. Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji.

V hlasování číslo 141 bylo přihlášeno 147 poslanců a poslankyň pro 48, proti 7. Návrh nebyl přijat. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Dalším návrhem je návrh od pana poslance Skopečka, který načetl pan poslanec Munzar. Znění: "Poslanecká sněmovna doporučuje vládě odstoupit od globálního paktu o migraci, pokud by obsahoval, že se z migrace stane právo a stávající nelegální migrace bude uměle právními cestami legalizována."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vám děkuji. Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování číslo 142 bylo přihlášeno 148 poslanců a poslankyň pro 48, proti 7. Návrh nebyl přijat. Prosím další návrh.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Návrh pana poslance Kobzy: "Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby neprodleně zahájila kroky, které povedou k odstoupení České republiky od Newyorské deklarace o migraci."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vám děkuji. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování číslo 143 bylo přihlášeno 148 poslanců a poslankyň, pro 20, proti 58. Návrh nebyl přijat. Prosím další návrh.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Návrh poslance Ondráčka: "Poslanecká sněmovna za prvé bere na vědomí informaci ministra vnitra a ministra zahraničních věcí Jana Hamáčka o postoji České republiky ke globálnímu paktu o bezpečné, řízené a legální migraci a o globálním paktu o uprchlících.

Za druhé. Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby do 15. 11. 2018 předložila Poslanecké sněmovně stanovisko vlády, se kterým se zástupce České republiky zúčastní jednání o přijetí globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci ve dnech 10. a 11. prosince 2018 v Marrákeši."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vám děkuji. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování číslo 144 bylo přihlášeno 148 poslanců a poslankyň, pro 125, proti 19. Návrh byl přijat. Prosím další návrh.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Návrh pana poslance Kopřivy: "Poslanecká sněmovna ukládá vládě hledat věcné řešení pro bezpečné a řízené řešení globální migrace."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vám děkuji. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování číslo 145 bylo přihlášeno 148 poslanců a poslankyň, pro 33, proti 34. Návrh nebyl přijat. Prosím další návrh.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Další návrh pana poslance Kopřivy: "Poslanecká sněmovna připomíná potřebu efektivního řešení nelegální migrace, zejména otázky návratu uprchlíků do země původu, boje proti pašerákům a problémům, které k nelegální migraci vedou."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vám děkuji. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování číslo 146 bylo přihlášeno 148 poslanců a poslankyň, pro 80, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím další návrh.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Návrh od pana poslance Kopřivy: "Poslanecká sněmovna zdůrazňuje nutnost ochrany zejména práv žen, prevence sexuálního násilí a ukončení detence dětí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vám děkuji. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Prosím o klid v sále.

V hlasování číslo 147 bylo přihlášeno 149 poslanců a poslankyň, pro 35, proti 3. Návrh nebyl přijat. Prosím další návrh.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: A poslední návrh od pana poslance Kopřivy: "Poslanecká sněmovna v této souvislosti odsuzuje mediální výroky předsedy vlády ve věci odmítnutí přijetí osiřelých dětí z uprchlických táborů v Jordánsku." (Námitky ze sálu, že se nehovoří o Jordánsku, ale o Sýrii.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vám děkuji. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování číslo 148 bylo přihlášeno 145 poslanců a poslankyň, pro 47, proti 58. Návrh nebyl přijat.

 

Tím jsme vyčerpali podle mého návrhy?

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Ano, vyčerpali jsme návrhy, a pokud se někteří kolegové divíte Jordánsku, ano, bylo načteno Jordánsko.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vám děkuji. Tím jsme vyčerpali tento bod, takže jej končím. Vzhledem k tomu, že je po 19. hodině a bylo domluveno, že schůze nebude pokračovat, tak přerušuji 19. schůzi Poslanecké sněmovny. Připomínám, že pokračovat budeme zítra, to jest ve čtvrtek, v deset hodin projednáváním bodu 168, odpovědí členů vlády na písemné interpelace. Upozorňuji, že přihlášky k ústním interpelacím bude možné zde v sále podávat již od 9. hodiny, a upozorňuji, že hned po dokončení písemných interpelací bude jednání Sněmovny pokračovat věcně o návrzích zákonů. Děkuji.

 

(Jednání skončilo v 19.58 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.