(16.10 hodin)

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji. Tak byť tuším, jaký bude osud tohoto tisku, tak z opatrnosti se přihlásím ke sněmovnímu dokumentu číslo 1042, což je v podstatě stejný návrh, jaký jsem přednášel v tom předcházejícím bodu.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně Šafránková.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jak už jsem říkala v obecné rozpravě, tak bych se chtěla přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu s číslem 746. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Tak, děkuji. Pan poslanec Kaňkovský.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Tak ještě naposledy toto odpoledne k této problematice. Já jsem připravil k tomuto sněmovnímu tisku číslo 99, což je náš poslanecký návrh zákona, dva pozměňovací návrhy. Paní kolegyně Pastuchová už avizovala, že dá návrh na zamítnutí tohoto tisku ve třetím čtení. Já jsem to předpokládal. Myslím si, že silou vládního hnutí dosluhující vlády, nebo vlády v dojezdu i celovládního hnutí vlády v očekávání, se to dalo očekávat. Musím říci, že mě to nějakým způsobem nemrzí, protože tady je opravdu potřeba vyřešit systém těch poukázek. To znamená, jestli to bude sněmovním tiskem číslo 89, nebo 99, je to jedno.

I já jsem z opatrnosti připravil dva pozměňovací návrhy. První kopíruje ten první pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku číslo 89 a jedná se o zrušení paušální výplaty poukázek dávky na živobytí. A ten druhý návrh, tady jsem se inspiroval paní kolegyní Pastuchovou, protože my jsme v našem návrhu původně zapomněli na osoby, které jsou dlouhodobě hospitalizované ve zdravotnických zařízeních, takže toho se týká ten druhý pozměňovací návrh. Formálně se tedy hlásím ke sněmovním dokumentům pod čísly 1030 a 1031.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. A ještě paní poslankyně Pastuchová.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Já vzhledem k tomu, že o nedohodě jsem se dozvěděla až dnes dopoledne, a původní dohoda byla, že pozměňovací návrhy společně dáme do sněmovního tisku číslo 89, proto nyní také navrhuji zamítnutí sněmovního tisku číslo 99 ve třetím čtení, abychom projednávali pouze sněmovní tisk číslo 89 s jeho pozměňujícími návrhy dnes načtenými. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Ano, ten návrh je zaznamenán a ve třetím čtení bude hlasován. Zeptám se, kdo se dále hlásí do podrobné rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí, tak ji končím. Znovu si jenom zkontroluji, že nic jiného hlasovatelného nepadlo. Takže v tom případě končím i druhé čtení tohoto návrhu.

 

Budeme pokračovat bodem

6.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení
Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí
při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku),
ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony
/sněmovní tisk 130/ - druhé čtení

Prosím paní ministryni financí Alenu Schillerovou, aby se ujala slova a tento tisk nám uvedla.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, předkládám k projednání návrh novely zákona číslo 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky, přičemž si dovolím uvést tento návrh v širších souvislostech.

Uvedeným zákonem byl od 1. ledna 2006 Fond národního majetku zrušen a jeho činnost převzalo Ministerstvo financí. Zde byl pro správu majetku a financování závazků zřízen zvláštní účet a zvláštní evidence, které jsou vedeny odděleně od státního rozpočtu, a to proto, aby výnosy z privatizovaného majetku sloužily k úhradě právě těch závazků státu, které s privatizací souvisely. Už tehdy se nicméně připouštělo použít tyto prostředky i na jiné účely. Postupem času však tyto jiné neprivatizační účely byly těmi hlavními výdajovými tituly a navíc se k nim dílčími novelami zákona přidávaly další a další. Z privatizačních zdrojů tak byly hrazeny četné vládní projekty. Například již v roce 2007 činily investice nesouvisející s privatizací, typicky do Státního fondu dopravní infrastruktury, 21 miliard. O rok později to bylo dokonce téměř 34 miliard.

Od roku 2012 byla uzákoněna možnost převádět prostředky z výnosů privatizace do státního rozpočtu. Často se v této souvislosti uvádí, že ty prostředky měly sloužit na krytí schodku důchodového účtu. Je ale třeba si uvědomit, že jakmile byly převedeny do rozpočtu, byly k nerozeznání od jiných příjmů rozpočtu, typicky daní. S důchodem tato problematika souvisí nepřímo, a to tak, že se nesmělo převádět více, než byl rozdíl mezi rozpočtovanými příjmy a rozpočtovanými výdaji na důchodové pojištění. Od roku 2012 bylo do státního rozpočtu převáděno průměrně 10 miliard ročně, a to při zachování bezpečného zůstatku na krytí privatizačních výdajů včetně nejvýznamnější ekologie.

Z tohoto obecného úvodu je zjevné, že celá řada argumentů, které zaznívají na odpor proti navrhované novele, je účelová a zavádějící a s těmi nejvíc nesmyslnými bych se ráda hned vypořádala.

Za prvé. Nikdy nebylo účelem zvláštních účtů privatizace tvořit rezervu na horší časy. Ten, kdo si to myslí, se měl ozvat v roce 2002, když byly příjmy téměř 130 miliard, nebo v roce 2005, když to bylo 110 miliard. Ani 40 miliard z roku 2008 nebylo málo. Dnes, kdy jsou příjmy v podstatě omezeny na rok od roku klesající dividendu ČEZu, dále Čepra a Českého Aeroholdingu a v součtu tvoří zhruba desetinu příjmů z let 2002 či 2005 a ani ne polovinu z roku 2008, se najednou začne mluvit o rezervách státu? To mi nepřipadá jako udržitelný argument.

Za druhé. Není ohroženo financování ekologických závazků vůči nabyvatelům privatizovaných podniků. V současném znění zákona není žádná pojistka, která by zabránila situaci, že veškeré dostupné prostředky na zvláštních účtech budou převedeny na přípravu průmyslových zón. Na ekologii by pak nezbyla ani koruna. Navrhovaná novela ale průmyslové zóny či dopravní infrastrukturu jako výdajové tituly škrtá a ponechává v podstatě jen ekologické závazky, rekultivace a to, co bytostně souvisí s privatizací. Navíc usnesením z loňského roku ukládá vláda ministru financí zajistit na ekologii nejméně 4,5 miliardy korun ročně. Jak to ministr financí zajistí? No, nejsnáze tak, že je na těch účtech prostě nechá. A kdyby se stalo něco nepředvídatelného, jako je například prohra v privatizačním soudním sporu, i takové věci jsme zdědili, je tu nově zavedena možnost doplnění chybějících prostředků ze státního rozpočtu. Proto tvrdím, že plnění ekologických závazků je navrhovanou novelou řešeno mnohem lépe než doposud.

Za třetí. Nejde o žádný účetní trik za účelem vylepšení bilance. Hlavním cílem navrhované novely je, aby prostředky, které nebudou využité na krytí privatizačních výdajů, nezůstaly na účtě nečinně ležet, ale aby mohly být smysluplně využity na investiční či sociální potřeby dle aktuálního stavu hospodářství. Proto je předpokládanou novelou umožněn převod těchto finančních prostředků do státního rozpočtu bez určení konkrétního účelu. Tento proces bude transparentní a kontrolovatelný, neboť bude podléhat standardním procesům uplatňovaným při sestavování státního rozpočtu.

V kostce se dá tedy navrhovaná novela shrnout tak, že má eliminovat všechny účelové vládní výdaje a ponechat pouze výdajové tituly související se závazky z privatizace, které tak opět získají prioritu financování. Zdůrazňuji, že v současné době není možné hradit privatizační výdaje z žádných jiných zdrojů. Současně bude novelou umožněno efektivní a transparentní využití volných finančních prostředků.

Děkuji vám za pozornost. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP