(9.10 hodin)
(pokračuje Rusnok)
Pokud jde o růst domácích tržních úrokových sazeb, s naší prognózou je v souladu to, že v letošním i v příštím roce tyto sazby dále mírně porostou, a to by také mělo přispět právě k návratu inflace zpět na úroveň našeho cíle.
Podle naší prognózy kurz koruny vůči euru dále zpevní. Bude to zejména vlivem zvyšování úrokového diferenciálu vůči eurozóně a také velmi uvolněné pokračující měnové politice ze strany Evropské centrální banky, která pokračuje v nákupu aktiv v rozsahu 30 miliard eur měsíčně a měla by tak činit až do konce měsíce září. Ve směru posílení kurzu naší měny bude působit i pokračující reálná konvergence čili přibližování české ekonomiky k zemím eurozóny, která je spojena i s rostoucí produktivitou práce.
Počínaje touto prognózou, kterou jsme schválili na našem únorovém zasedání, se ČNB asi jako jedna, snad zcela osamocená, možná jedna z mála na světě, vrátila ke zveřejňování číselné předpovědi kurzu koruny vůči euru. Tato předpověď má za úkol poskytnout určité vodítko ohledně budoucího nastavení naší měnové politiky. Ale stejně jako v případě úrokových sazeb, pokud jde o jejich prognózu, není to ani závazek ČNB, ani preferovaná či žádoucí úroveň, kterou bychom takto vyhlašovali. Je to modelový propočet, který zapadá konzistentně do našeho makroekonomického modelu a od něj se odvíjejícího uvažování o měnové politice.
Bankovní rada na svém únorovém měnovém zasedání, jak už jsem zmínil, vyhodnotila rizika prognózy, pokud jde o inflaci na horizontu měnové politiky, čili někdy v polovině příštího roku, jako vyrovnaná. Současně konstatovala, že existují dvě obousměrné nejistoty této prognózy. První z nich se týká síly aktuálních a budoucích domácích inflačních tlaků, jinými slovy to, jak silný bude tlak z domácí rostoucí ekonomiky, poptávky po pracovní síle, nárůst cen včetně mezd, a na druhé straně otázka vývoje měnového kurzu, kdy samozřejmě posilování měnového kurzu vede k zeslabování domácích inflačních tlaků přes klesající ceny dovozu.
Na závěr našeho jednání bankovní rada jednomyslně rozhodla zvýšit dvoutýdenní reposazbu o 25 bazických bodů na stávajících 0,75 %.
Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost. Jsem připraven na vaše případné dotazy.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane guvernére. Zprávu projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 82/1. Poprosím, aby se slova ujal zpravodaj pan poslanec Karel Rais a informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím.
Poslanec Karel Rais: Přeji všem dobrý den. Zpráva obsahuje samozřejmě, odpovídá tomu, co jsme vyslechli a co jsme diskutovali na výjezdním zasedání rozpočtového výboru, který měl tu čest a možnost navštívit ČNB a diskutovat s pracovníky. Podtrhl bych to, co tady říkal pan guvernér ohledně toho, že ČNB je jedna z mála, která dává jakousi prognózu měnového vývoje. To jsme tam diskutovali také. Myslím si, že situace je - dneska je to prognóza, ale situace je příznivá, takže mohu jen potvrdit to, co říkal pan guvernér. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane zpravodaji. Potom poprosím v podrobné rozpravě o přednesení usnesení.
Zahajuji ve věci obecnou rozpravu a ptám se, zda má někdo zájem o vystoupení v obecné rozpravě. V tuto chvíli nevidím nikoho, kdo by se přihlásil. Obecnou rozpravu proto končím. Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova po obecné rozpravě ze strany pana guvernéra. Není tomu tak. Přistoupíme tedy k rozpravě podrobné, do které se v tuto chvíli přihlásil pan zpravodaj.
Poslanec Karel Rais: Děkuji. Já bych s dovolením přednesl usnesení rozpočtového výboru z 5. schůze ze dne 14. února letošního roku ke Zprávě ČNB o inflaci, sněmovní tisk 82. Po úvodním slově viceguvernéra ČNB Tomšíka, zpravodajské zprávě poslance Raise a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR za prvé bere na vědomí Zprávu ČNB o inflaci I, což je zpráva o měnovém vývoji za první až čtvrté čtvrtletí roku 2017. Za druhé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí Zprávu ČNB o inflaci I, což je zpráva o měnovém vývoji za první až čtvrté čtvrtletí roku 2017. A za třetí pověřuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu, což tímto činím.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane zpravodaji. Ptám se, zda ještě někdo chce vystoupit v podrobné rozpravě. Není tomu tak. Končím podrobnou rozpravu. Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova. Není, ani pan guvernér, ani pan zpravodaj nemají zájem o závěrečná slova.
Přistoupíme tedy k hlasování o předneseném usnesení. Usnesení zní: "Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí Zprávu ČNB o inflaci (Zprávu o měnovém vývoji za první až čtvrté čtvrtletí roku 2017)."
Přivolal jsem kolegy z předsálí a můžeme přistoupit k hlasování. Ptám se kdo, je pro takto přednesené usnesení. Kdo je proti?
Hlasování číslo 61, přihlášeno 148 poslanců, pro 142, proti nikdo, tento návrh byl přijat. Já tedy konstatuji, že návrh usnesení bych schválen.
Děkuji panu guvernérovi i panu zpravodaji a končím tento bod.
Dovolte mi přečíst dodatečnou omluvu. Pan ministr dopravy Dan Ťok se omlouvá dnešního dne do 12.00 hodin z pracovních důvodů.
Dalším bodem programu je
15.
Návrh poslanců Petra Gazdíka, Zbyňka Stanjury, Ivana Bartoše,
Heleny Langšádlové, Radima Fialy a dalších na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb,
ve znění zákona č. 183/2017 Sb.
/sněmovní tisk 41/ - prvé čtení
Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 41/1 a já poprosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů, kterým je po dohodě pan poslanec Vít Rakušan. Prosím, pane předkladateli, máte slovo.
Poslanec Vít Rakušan: Dobrý den, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi zde představit návrh skupiny 66 poslanců, kterým se mění zákon číslo 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů.
Návrh je velmi jednoduchý. Jeho podstatou je to, že do elektronické evidence tržeb by se napříště měli povinně zapojit pouze plátci DPH, tedy podnikatelé s obratem nad jeden milion korun. EET by se tak nedotýkala nejmenších drobných podnikatelů. Cítíme všichni, kdo se pohybujeme v našich regionech, že negativní dopady tohoto opatření dopadají právě nejčastěji na ty nejmenší, dopadají na lokální podnikatele, dopadají na majitele lokálních obchůdků a restaurací. A možná se právě míjíme v tom základním smyslu, kterým byla dlouhodobě EET představována, tedy aby nedocházelo k velkým daňovým únikům, aby byl lepší výběr daní v ČR. ***