(15.30 hodin)
(pokračuje Stanjura)

Včera jsem byl na demonstraci v Ostravě, neorganizoval jsem ji, byl jsem se tam podívat. A pro mě nejsilnější vystoupení bylo vystoupení místopředsedy Konfederace politických vězňů pana Žídka, se kterým dlouhodobě spolupracujeme. A věřte nebo ne, tento úctyhodný muž s velmi těžkou osobní historií říkal úplně vážně těm stovkám, tisícům lidí, to není důležité: "Mně to připomíná, to, jak funguje vláda, mně to připomíná měsíce před rokem 1948." Já to neřeknu, já jsem v té době nežil, takže to nemůžu hodnotit. Pokud to ale říkají vězňové komunistického režimu, členové Konfederace politických vězňů, tak si může pan premiér za mnou tady zpochybnit. Zeptejte se těch lidí, zeptejte se na jejich osobní životní příběh, zeptejte se, za co byli v kriminále, za své názory, a pak se jim podívejte do očí a řekněte: Zapomeňte na to, všechno v pohodě, my jsme přišli makat. Tak jednoduché to naštěstí není.

A jsem rád, že tady dneska zaznělo i z úst pana předsedy Faltýnka, pana předsedy Chvojky, že nebyla dohoda všech. Ano, byla dohoda té stopatnáctky. Tak to takhle, prosím, říkejte. To my respektujeme, my víme, kdo má většinu v Poslanecké sněmovně. Tak se za to nestyďte. A vy všichni, a teď mluvím k poslankyním a poslancům z poslaneckého klubu ANO: Ano, pan poslanec Ondráček teď rezignoval, svou minulost ale nezmění, za svoje chování se nestydí - a to je člověk, který bude podporovat vaši vládu. Hanba vám! (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: V tuto chvíli nevidím... Vidím přednostní právo, pan předseda Bělobrádek. Pardon, omlouvám se, on se pan Kováčik hlásil.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Tak proti čemu jste vlastně bojovali a bojujete? Ondráček je pryč a vy pokračujete. Až bude pryč ještě Babiš a zastřelí se i Kováčik, protože dřív vás to asi neopustí. Prosím vás pěkně, vzpamatujme se. Mluvíme tady, leckteří máme plnou hubu demokracie. Výborně! Máme plnou hubu minulosti. Výborně! Tak já jenom připomínám, že minulost není jenom ta, co byla před rokem 1989, ale minulostí už je dnes také po roce 1989, a proto bych rád připomněl, že jsou zločiny, které jsou nepromlčitelné. Mezi ně patří i zločiny proti lidským právům, zločiny proti lidské integritě, zločiny proti národům, ale také privatizační zločiny. A ty nebyly potrestány! O těch ani nebylo hovořeno! A předchozí vlády, předchozí vlády i za podpory ODS i za účasti ODS, KDU-ČSL, TOP 09, tak takové Kainovo znamení na svých čelech nesou také. Tak pojďme se zabývat nepromlčitelností privatizačních zločinů, pojďme zařadit onen bod, když chcete zařadit bod odvolání kolegy Ondráčka přímo z té komise, pak ještě ze Sněmovny, pak ještě zbavit státního občanství, pak ještě vyhostit z Evropy nejlépe, že, možná i ze světa, tak pojďme se také bavit o tom, kdo nese vinu a zodpovědnost za tu bezprostřednější minulost, protože to je už také minulostí.

Chtěl bych poprosit všechny, vyzvat všechny, kdo tady mají trošku zbytky zdravého rozumu, pojďme dál také plnit i ty jiné funkce Poslanecké sněmovny, tedy jiné parlamentní funkce, než je politický boj. Ten já samozřejmě nezpochybňuji, je legitimní, a pokud je veden legálními prostředky a legitimními prostředky, tak je také legální. Ale máme na starosti i jiné věci a nechce se mi říkat pojďte makat, protože to má heslo jiné politické uskupení, nechce se mi také říkat pojďte do práce, mějme na ni klid, to už jsme tady také slyšeli, ale pojďme v rámci vyváženosti plnit i ty ostatní funkce parlamentu.

Jenom na adresu těch, kteří by chtěli pokračovat. No viděli jsme ty samé lidi s červenými kartami. To přece není jenom proti komunistům a Ondráčkovi, to přece má podle mého soudu širší souvislosti. Souhlasím s tím, že se svolávali i sami, ale i za vaší podpory, a řekl jsem to dnes na tiskové konferenci, i za podpory některých médií. Tak očekávám, že ta samá média budou každou půlhodinu ve zprávách sdělovat občanům České republiky, svým posluchačům a divákům, že se budou konat také prvomájové demonstrace a manifestace a demonstrace a manifestace u příležitosti osvobození Československa z rukou nacistických německých vojsk. Děkuji. (Potlesk z levé strany sálu.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. S přednostním právem pan předseda Bělobrádek.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, prostřednictvím vás, pane předsedo, k panu poslanci Ondráčkovi. Já jsem navrhl vaše odvolání proto, aby si tam komunisté mohli dát někoho jiného, koho by si pak mohli zvolit, takže to k vám bylo velmi vstřícné. To, že jste to nepochopil, za to já prostě nemohu.

Každopádně to, co je důležité tady asi říct, že my jsme se skutečně nijak nepodíleli na organizaci těch protestů. Nemyslím si, že to byly ani desítky, ani stovky, že jich skutečně podle těch zpráv byly tisíce, ale to nehraje roli, protože to samozřejmě je důležité z toho důvodu, že každý může vyjádřit svůj názor.

K tomu, co říkal pan předseda Filip. Domnívám se, že to není žádný odpor vůči názorům, ale vůči tomu, co se konkrétně dělo a jak se k tomu ten člověk staví. Kdyby to bylo jenom pro názory, tak by to bylo skutečně jinak, a také mohu závěrem říct, že osobně chápu pana poslance Ondráčka. Pokud mu skutečně bylo nějak vyhrožováno nebo byl ohrožován, tak to musím jednoznačně odmítnout, protože skutečně demokraté odmítají to, aby se násilí používalo v rámci politického boje. A mohu vás ubezpečit, že příznivci vaší strany a vašich názorů vyhrožují i nám, a dokonce už tady padla některá trestní oznámení. Mně bylo osobně vyhrožováno i tím, že moje děti zaklepou nožičkami, že mi bude prostřelena hlava apod. Rozumím, že vy jste i v emocích, proto jste tady použil takové slovo, jaké jste použil. Já myslím, že je potřeba být velkorysý, protože jste emočně rozjitřen, pane poslanče (Ondráčku) prostřednictvím pana předsedajícího, to se dá pochopit. Myslím, že se to uklidní, protože my jsme pod takovým tlakem také a je nám vyhrožováno i poměrně často, a to i fyzickou likvidací. Takže z této strany vaše emoce chápu.

A pak mi dovolte parafrázovat jeden příběh, který je z doby, kdy se poprvé setkal Pavel Tigrid a bývalý osmašedesátník, významný komunista pan Mlynář. A on se ho ptal: A vy jste nám, Tigride, tu Národní frontu skutečně věřili? A on říká: No věřili. A on odpověděl: To jste nás špatně četli, protože komunista se, když nemusí, o moc nedělí. Pokud se o moc chce dělit, pak je to sociální demokrat. (Pobavení některých poslanců.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. S přednostním právem pan předseda Kalousek a s přednostním právem poté pan předseda Bělobrádek. Prosím, máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Promiňte, že budu zdržovat ještě dvě až tři minuty, ale musím reagovat na poslance Ondráčka. Nebudu reagovat na to, že jsme podle něj demokratická žumpa.

Já jsem nikdy k žádnému lynči nevyzýval a vyzývat nebudu. Ale když nám řekl, že rezignuje na základě toho, že vyhodnotil bezpečnostní situaci svou a své rodiny a že se obává lynče, tak se domnívám, že přes možná řadu ne velmi příznivých ohlasů, které dostal, že se mu nedostalo žádného fyzického násilí, alespoň pevně doufám. Byl bych první, kdo by to odsoudil. Tak jsem mu chtěl říct jednu malou vzpomínku.

Já jsem v lednu chodil na Václavské náměstí, v lednu 1989 při Palachově týdnu, a ten jeden den, kdy nás sevřeli s pohotovostním plukem seshora od koně a zespoda od Jindřišské, tak jsem patřil mezi ty, kteří dostali strach. A protože jsme dostali strach, tak jsme chtěli utéct. Chtěli jsme utéct pasáží Blaník. A jak jsme tak utíkali, tak před tou pasáží stála ulička vašich kolegů - možná jste tam byl také, pane poslanče -, a když jsme utíkali, nikdo z nás neměl u sebe žádnou zbraň, jediné, co jsme měli, byly trikolory na bundách, tak jste nás mlátili po zádech. Já jednu koupil. Měl jsem jelito dva měsíce. Ne že bych si hrál na disidenta. Utíkal jsem, protože jsem měl strach. To byly takové ty veliké pendreky, 1,5 metru dlouhé, bílé, které měly uvnitř pružinu. A těmi pendreky jste ty lidi mezi osmnácti a třiceti lety, kteří prchali, mlátili po zádech! Ne že jste něčemu bránili. Vy jste je lynčovali! Tak když vy sám mluvíte o své obavě z lynče, tak važte slova a vzpomeňte na to, co v tom roce 1989 probíhalo. (Potlesk z řad poslanců TOP 09.)***




Přihlásit/registrovat se do ISP