(12.00 hodin)
(pokračuje Pikal)
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslance Jana Chvojky na vydání zákona o změně některých zákonů upravujících počet členů zvláštních kontrolních orgánů Poslanecké sněmovny podle sněmovního tisku 24." Máme tady dostatečnou přítomnost.
Zahajuji hlasování číslo 50. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
V hlasování číslo 50 bylo přihlášeno 146 poslanců, pro hlasovalo 128, proti 16. Usnesení bylo přijato. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za podporu.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Končím toto projednávání. Děkuji zpravodaji a navrhovateli.
Než se posuneme dál, mám tady jednu omluvenku. Omlouvá se pan poslanec Kováčik na 24. ledna 2018 od 12 hodin do konce ze zdravotních důvodů. A nyní předám předsedání.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Přikročíme k projednávání bodu
13.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách
a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 45/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr životního prostředí Richard Brabec. Prosím, pane předsedo, ujměte se slova.
Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí Richard Brabec: Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, tento návrh zákona zde už také byl v minulém volebním období, bohužel svůj ze začátku nadějný život ukončil ve druhém čtení a nedokončil tedy legislativní proces. Proto si dovoluji ho sem předložit opětovně.
Dovolte mi ve stručnosti představit základní změny, které jsou v této novele, a zároveň vlastně i důvod předložení.
Především novela napravuje nedostatečnou implementaci rámcové směrnice o vodách, což je článek 4.7, tím, že zakotvuje konkrétní způsob udělování výjimek vodoprávním úřadem v případě, že realizací určitého záměru dojde ke zhoršení stavu vodního útvaru povrchové nebo podzemní vody. Uvedená změna reaguje na aktuální řízení EU Pilot, v němž Evropská komise České republice vytýká, že není zcela zřejmé, v jakém okamžiku schvalování projektů mají příslušné orgány použít § 23a vodního zákona upravujícího cíle v ochraně vod, a právě toto ustanovení provádí článek 4.7. Úprava tedy nově stanoví dvoufázové hodnocení, zda záměrem nedojde ke zhoršení stavu dotčeného vodního útvaru, a vodoprávní úřad na základě dostupných podkladů v rámci vydávání souhlasu či závazného stanoviska zhodnotí možnost zhoršení záměrem dotčeného vodního útvaru a v případě důvodného podezření na možnost zhoršení stavu dotčeného vodního útvaru vodoprávní úřad následně poučí žadatele o nutnosti požádat si o výjimku ze zhoršení stavu. Dosud to bylo tak, že vodoprávní úřad do toho rovněž vstupoval, takže není to nové ustanovení, ale zdaleka nebylo jasné, jak má v této věci dále postupovat.
Dalším bodem je výrazné omezení administrativy v oblasti poplatků. Novela vodního zákona naplňuje konkrétní opatření plynoucí z takzvaného ekoauditu, kdy dochází k významnému omezení administrativy v oblasti poplatků, kdy je v rámci novely upuštěno od povinnosti podávat poplatková hlášení u obou typů poplatků. To je takzvané zrušení záloh. A dále byla omezena povinnost ohlašování údajů přes elektronický systém plnění ohlašovacích povinností, tzv. systém ISPOP, až na zdroje s povoleným vypouštěním větším než 6 tisíc kubíků odpadních vod za kalendářní rok, což se projeví na snížení administrativy u desítek tisíc malých zdrojů znečištění, což jsou především malé obce a malé domovní čistírny odpadních vod.
Kromě toho novela upřesňuje definice odpadní vody a upravují se další ustanovení s ohledem na dosažení větší ochrany jakosti vody, včetně vyjasnění způsobů likvidace odpadních vod akumulovaných v bezodtokových jímkách. Rovněž se zavádí možnost vypouštění odpadních vod do vod podzemních pro soubory staveb, například část obce, v případech, kdy je tento způsob z hlediska ochrany vod vhodnější než vypouštění do vod povrchových. Možnost limitovaného vypouštění odpadních vod ze souborů staveb pro bydlení umožní vybudování centrální čistírny odpadních vod i v některých oblastech bez vhodného recipientu povrchových vod.
V neposlední řadě je navržena i změna správy poplatků, kdy novelou dochází k přenosu správy poplatků za odebrané množství podzemní vody a poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových z České inspekce životního prostředí na Státní fond životního prostředí a ke změně systému administrace ze správního na daňový řád. Mimo zjednodušení systému, které plyne z aplikace daňového řádu namísto správního řádu, a centralizace celého procesu je pozitivem tohoto řešení také snížení administrativní zátěže České inspekce životního prostředí, která je a měla by samozřejmě primárně být orgánem kontrolním.
Jak už jsem řekl, tento zákon byl vládou schválen již v roce 2015, následně byl předložen do Sněmovny, kde v druhém čtení, včetně načtení několika pozměňovacích návrhů, které samozřejmě nejsou předmětem tohoto návrhu, tento návrh je identický s návrhem, který šel do vlády a do Sněmovny v roce 2016, s tím, že byly pouze zapracovány pouze legislativně technické úpravy, jejichž potřeba vyvstala zejména v důsledku změny některých právních předpisů, například stavebního zákona.
To je vše. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Karel Tureček. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Karel Tureček: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, chtěl bych jenom upřesnit úvodní slovo pana ministra, kdy v minulém volebním období již výbor pro životní prostředí tento návrh zákona projednal a doporučil Poslanecké sněmovně schválit v navrženém znění. Dále se tímto návrhem zákona zabýval zemědělský výbor, který přijal dva pozměňovací návrhy, a sice k § 30 v problematice pásem - hospodaření v pásmu hygienické ochrany povrchových vod, a dále k § 67, co se týče záplavových území. Jinak také doporučil schválení.
Potvrzuji, že tento návrh zákona je identický s původním návrhem v minulém volebním období, a dále se ztotožňuji s návrhem organizačního výboru, aby garančním výborem byl výbor pro životní prostředí, a dále, aby tento návrh zákona projednal také zemědělský výbor.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Než zahájím obecnou rozpravu, konstatuji, že z jednání Poslanecké sněmovny se omlouvá pan místopředseda Jan Hamáček od 10 do 16 z důvodu účasti na pietním aktu.
Nyní můžeme přistoupit k obecné rozpravě, kterou zahajuji. Je do ní přihlášen pan poslanec Jan Zahradník. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Zahradník: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, už potřetí v téhle schůzi se hlásím o slovo k návrhu zákona, který vlastně prošel prvním čtením v minulém volebním období, byl projednán výborem a nedostal se na pořad jednání ve druhém ani ve třetím čtení, takže zákon, který vlastně nám sem přechází z minulého volebního období.
Souhlasím s tím, co říkal pan ministr, že ten zákon je potřeba v rozumné míře rychlosti projednat, protože opět nám v podstatě hrozí, že bychom mohli být žalováni pro neplnění smlouvy, neboli mohli bychom být postiženi tím infringementem.
To, co pan ministr říkal o snižování byrokracie, to je samozřejmě v pořádku, je to pravda. Chtěl bych tedy zmínit jen některé připomínky k jednotlivým paragrafům postupně tak, jak v zákoně přicházejí.
V § 7, který se týká užívání povrchových vod k plavbě, jsou v odst. 3 definována speciální servisní zařízení jako součást toku, součást vodní cesty, která mají povinnost jednak sloužit při doplňování energie do plavidel, jednak pro odčerpávání odpadních vod tak, aby při jejich odčerpávání nebyl vodní tok znečištěn. Vzhledem k tomu, že dnes na našich vodních tocích významně narůstá turistická plavba, je tohle opatření velmi potřebné.***