Pátek 8. září 2017, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Jan Hamáček)

34.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 198/2009 Sb., o rovném
zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací
a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon),
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 688/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele pan ministr Chvojka a zpravodajka garančního výboru, což je výbor petiční, paní poslankyně Bebarová Rujbrová. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny v tisku 688/4. Ten byl doručen 14. července a usnesení garančního výboru bylo doručeno jako tisk 688/5.

Zeptám se pana navrhovatele, zda si přeje vystoupit ještě před otevřením rozpravy. Pane ministře? Není tomu tak. V tom případě otevírám rozpravu... a nemám do ní žádné přihlášky. Pan ministr? Prosím. (V sále je hlučno.)

 

Ministr vlády ČR Jan Chvojka: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové. Rád bych vám představil ve třetím čtení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 198 -

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně, kolegové, já prosím o klid. Děkuji.

 

Ministr vlády ČR Jan Chvojka: Tak ještě jednou. Děkuji za klid, pane předsedo.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych vám ve třetím čtení představil návrh zákona, kterým se mění zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů, zkráceně jde o antidiskriminační zákon, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Cílem návrhu je implementovat směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2014/54/EU o opatřeních usnadňujících výkon práv udělených pracovníkům EU v souvislosti s jejich volným pohybem, která jim má zajistit rovný přístup k zaměstnání, k sociálním a daňovým výhodám, bydlení a rovný přístup dětí ke vzdělání jako občanům České republiky. Stejně tak občané České republiky mají mít rovný přístup k těmto statkům, pokud pobývají v jiné zemi EU.

Do českého práva je uvedena směrnice transponována novelizacemi antidiskriminačního zákona, procesních předpisů a zákona o veřejném ochránci práv. Podle antidiskriminačního zákona mají pracovníci EU a jejich rodinní příslušníci být v České republice chráněni před diskriminací na základě státní příslušnosti stejně jako jiné oběti diskriminace. Změny v občanském soudním řádu a soudním řádu správním mají umožnit, aby specializované nevládní organizace mohly poskytnout pomoc pracovníkům EU v soudních řízeních.

Veřejný ochránce práv bude orgánem na podporu volného pohybu pracovníků EU a bude sledovat, jak jsou jejich práva realizována, a dále bude doporučovat případné kroky ke zlepšení a poskytovat jim poradenství při životě v České republice. Občané České republiky budou moci využít služeb stejných orgánů v dalších zemích EU.

Chtěl bych především celé Sněmovně poděkovat za rychlé a vstřícné projednání tohoto návrhu, neboť implementace uvedené směrnice měla proběhnout již v květnu minulého roku a kvůli zpoždění tak České republice hrozí sankce ze strany Soudního dvora EU.

Na závěr. K návrhu bylo předloženo několik pozměňovacích návrhů. Sám mohu podpořit návrhy petičního výboru pod body A1 a A2 a návrh ústavněprávního výboru pod bodem B3, které jsou víceméně legislativně technické a reagují na vývoj novely zákona o veřejném ochránci práv, které nebyly schváleny a realisticky posouvají účinnost návrhu na 1. 1. 2018. Tyto návrhy tedy doporučuji k přijetí.

Bohužel však nemohu podpořit ostatní dva návrhy ústavněprávního výboru pod body B1 a B2, neboť mění navrženou působnost veřejného ochránce práv v rozporu se směrnicí, a tudíž by naopak mohly vést k dalším problémům s její implementací. Proto prosím tyto návrhy nedoporučuji k přijetí a konkrétně se samozřejmě vyjádřím během hlasování o těchto pozměňovacích návrzích.

Cílem návrhu je tedy zajistit všem občanům EU včetně občanů České republiky kvalitní možnost využít jejich svobody k pohybu a pobytu v zemích EU bez překážek. Kvalitní jednotná úroveň ochrany ve všech zemích včetně České republiky bude prospěšná všem občanům EU, tedy i našim občanům při práci a životě v zahraničí.

Děkuji vám prosím za pozornost a prosím o schválení tohoto návrhu. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Paní zpravodajka.

 

Poslankyně Zuzka Bebarová Rujbrová: Dobrý den, dámy a pánové. Já na úvod malinko, jestli dovolíte, odbočím. Toto je s největší pravděpodobností mé poslední vystoupení po 21 letech působení v Poslanecké sněmovně. Jsem moc ráda, že jej mohu spojit s takovým tématem, jako jsou lidská práva a diskriminace, kterým jsem se po celou dobu svého působení zde věnovala. Takže berte to jaké malé rozloučení a nyní k věci.

Já bych chtěla odkázat na usnesení petičního výboru č. 197, který jako výbor garanční po druhém čtení doporučil Poslanecké sněmovně hlasovat ve třetím čtení o pozměňovacích návrzích k zákonu, tak jak budu komentovat v průběhu hlasování. Má doporučení jsou shodná s doporučeními pana ministra. Děkuji vám.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Dále do rozpravy? Pokud se nikdo nehlásí, tak rozpravu končím. Zeptám se na závěrečná slova. Nikoliv. Ještě se zeptám pana zpravodaje Bendy. Nepřeje si vystoupit. V tom případě budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích. Prosím paní zpravodajku, aby nás seznámila s procedurou a poté přednášela jednotlivé pozměňovací návrhy.

 

Poslankyně Zuzka Bebarová Rujbrová: Procedura není složitá. Návrh na zamítnutí zákona podán nebyl, nebyly podány ani návrhy legislativně technických úprav. Zbývá nám tedy hlasovat o návrzích petičního a ústavněprávního výboru.

Návrhy petičního výboru jsou obsaženy pod písmeny A1 a A2, takže bychom hlasovali o těchto návrzích. Můžeme o nich hlasovat dohromady. Následně bychom hlasovali o návrzích ústavněprávního výboru pod písmeny B1 a B2, případně B3. Upozorňuji, že B3 by bylo nehlasovatelné v případě přijetí návrhu A2. Konečně zákon jako celek.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se, zda si přeje někdo vystoupit k proceduře. Pokud ne, tak o ní nechám hlasovat.

 

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem procedury. Kdo je proti?

Je to hlasování 58, přihlášeno je 112, pro 96, proti nikdo. Návrh procedury byl přijat. Prosím tedy o první pozměňovací návrh.

 

Poslankyně Zuzka Bebarová Rujbrová: Můžeme hlasovat o návrzích pod body A1 a A2. Petiční výbor doporučuje.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana ministra o stanovisko. (Souhlasné.)

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Je to hlasování 59, přihlášeno je 115, pro 101, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další prosím.

 

Poslankyně Zuzka Bebarová Rujbrová: Následující hlasování je o návrzích pod písmeny B1 a B2. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování má číslo 60, přihlášeno je 116, pro 10, proti 79. Tento návrh nebyl přijat. Další prosím.

 

Poslankyně Zuzka Bebarová Rujbrová: Návrh pod písmenem B3, jak už jsme si řekli, je v této chvíli nehlasovatelný, protože byl přijat návrh pod A2, a zbývá nám hlasovat o návrhu jako celku.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Já tedy přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 688, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Prosím o stanoviska. (Zpravodajka: Doporučuji.) Pan ministr? (Samozřejmě, když jsem to předkládal, tak souhlas. Děkuji.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 61, přihlášeno je 115, pro 99, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji paní zpravodajce i panu ministrovi a končím bod 34.

 

Otevírám bod

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.




Přihlásit/registrovat se do ISP