(15.10 hodin)
Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, podle posledních zpráv statistického úřadu jsem byla nemile překvapena smutnou skutečností, že Česká republika je dlouhodobě největším exportérem surového dříví na světě, tedy suroviny bez přidané hodnoty. Tento trend je vizitkou naší hospodářské politiky. Pro mě je nepochopitelným paradoxem, že tady existuje zájem ze strany českých zpracovatelů využívat české dřevo a dávat mu vyšší přidanou hodnotu, ale stát nejenže nevytváří podmínky, naopak brání v některých případech svou neschopností zajistit trhem požadovaný certifikát FSC. Tato problematika není dlouhodobě řešena. Desítky upozornění na odpovědné pracovníky ministerstev jsou přehlíženy a ignorovány. Naléhavost situace už došla tak daleko, že ohrožuje podnikatelské prostředí. V České republice hrozí útlum či přesun podnikatelských aktivit, investic i zakázek mimo Českou republiku. Sdružení, svazy, Hospodářská komora, asociace, družstva a další tlačí na vládu, ale ta situaci neřeší. Do jaké pozice dostává stát naše domácí zpracovatele, kteří jsou nuceni dřevo s certifikací dovážet ze zahraničí, protože v České republice jsou certifikována pouze dvě procenta výměry lesů, což činí zhruba 52 tisíc hektarů. Tedy na jedné straně dřevo vyvážíme a na druhé straně ho dovážíme. Nad tím zůstává rozum stát.
Proto se ptám, pane ministře, jaké kroky činíte k vyřešení situace po výzvě zaslané dopisem ze dne 20. dubna 2017 zmíněných organizací v rámci nedostatkového dříví FSC v České republice. Jak zajistíte prostřednictvím svých nástrojů, aby čeští dřevozpracovatelé měli snadný a zajištěný přístup k surovině a stali se tak konkurenceschopní Polsku a dalším evropským zemím s rostoucím nábytkářským průmyslem? (Předsedající: Váš čas, paní poslankyně.) A kdo bude nést zodpovědnost za situaci, kdy je ohroženo až čtyři tisíce pracovních míst omezováním výroby českého dřevozpracujícího průmyslu, když Lesy České republiky spadají pod resort Ministerstva zemědělství a dělají ... (Předsedající: Já vám děkuji.) ... že problém vlastně vůbec neexistuje. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Další vystoupí pan poslanec Karel Rais. Bude interpelovat ministra školství Stanislava Štecha ve věci koncepce jazykového vzdělávání.
Poslanec Karel Rais: Děkuji. Vážený pane ministře, interpeluji vás ve věci neplnění termínu předložení koncepce jazykového vzdělávání Ministerstva školství na program jednání školského výboru Poslanecké sněmovny. Dosažené jazykové znalosti a dovednosti žáků jsou nedostatečné a nejsou plně v souladu s očekávanými výstupy RVP dokumentů, zejména při zohlednění skutečnosti, že se uvádí očekávaná minimální úroveň žáků. Výsledky žáků neodpovídají praktickým potřebám, a to ve vztahu k požadavkům trhu práce. Z těchto zjištění lze tedy do určité míry vyvodit, že se nedaří naplňovat vlastní účel cizojazyčné výuky.
Žádám vás proto o vysvětlení důvodů, proč jste doposud nepředložili výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu od roku 2009 očekávanou koncepci jazykového vzdělávání. Paní ministryně Valachová nesplnila termín, který sdělila 30. června 2016, čili před rokem, v rozpravě k sněmovnímu tisku 803. "Koncepce jazykového vzdělávání bude předložena nejpozději v říjnu 2016 tak, aby potom mohla být zapracována nejpozději do konce roku v souladu s úkolem pana předsedy vlády ohledně vzdělávání 4.0. A já věřím, že vás v říjnu s tímto materiálem přesvědčím." Konec citace.
Žádám vás proto o sdělení termínu, kdy předložíte koncepci jazykového vzdělávání na program jednání školského výboru, a jak to vidíte s termínem jejího projednávání. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. A teď si užijeme první interpelaci na přítomného pana ministra. Vystoupí pan poslanec Jan Zahradník a bude interpelovat ministra životního prostředí Richarda Brabce ve věci Vodní záchranné služby v Kyselově.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, já se obracím na pana ministra životního prostředí s následující interpelací. Správa Národního parku Šumava oznámila, že hodlá neprodloužit nájem pro stanoviště Vodní záchranné služby v Kyselově na Lipenské přehradě. Důvodem je prý to, že se objekt Vodní záchranné služby nachází v těsné blízkosti přírodní rezervace Kyselovský les, tam, kde se někde blízko prý vyskytuje tetřívek obecný, také by tam měl hnízdit hýl rudý a někde by se měl poblíž potulovat také los evropský. Objekt sám, stavba, je v majetku správy národního parku, pozemek pod stavbou je majetkem Povodí Vltavy.
Vodní záchranáři jsou velmi důležitou složkou integrovaného záchranného systému a nepostradatelní jsou na Lipenské přehradě. Právě to kyselovské přístaviště a stanoviště má nesmírný význam díky své ideální poloze v polovině Lipenské nádrže, také na druhé straně vlastně blízko ke státní hranici, a tak se záchranné akce mohou týkat jak českých, tak i rakouských turistů jezdících po nějakých plavidlech po Lipenské přehradě.
Obracím se na vás, pane ministře, s následujícími dotazy. Opravdu chcete, pane ministře, vyhovět ochráncům přírody a zrušit pracoviště záchranářů, kteří zachraňují lidské životy? A za druhé, a to je spíš, pane ministře, prosba. Záchranáři by snad měli ten svůj objekt vyklidit do 15. července, to je do soboty, ano. Obracím se na vás s prosbou, zda byste přece jen ještě nezvážil revizi tohoto rozhodnutí a nenařídil (upozornění na čas) řediteli Správy Národního parku Šumava panu inženýru Hubenému, aby smlouvu s vodními záchranáři prodloužil. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a slovo má pan ministr životního prostředí.
Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí Richard Brabec: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo - chtělo by se mi říct vážení pozůstalí tady, skoro, vzhledem k tomu, kolik nás tady zbylo. Ale děkuji za ten dotaz, vážený pane kolego, protože já jsem v tom už mezitím některé věci podnikl. Já jsem se byl v Kyselově podívat minulý týden s panem ředitelem národního parku a i jsem hovořil s panem ředitelem Bukáčkem jako šéfem záchranářů. A já jenom úplně kratičký exkurz do historie, ale důležitější je, co dál. Správa Národní parku Šumava převzala objekt těch bývalých garáží od Ministerstva vnitra v roce 2008 s podmínkou, že je v nějaké době vlastně zdemoluje a uvede ten pozemek do původního stavu. Potom ovšem vlastně v rozporu s touto podmínkou bývalý pan ředitel správy národního parku pan Stráský podepsal se záchranáři nájemní smlouvu na tento objekt s tím, že potom tam vzniklo jakési improvizované - a to bych chtěl zdůraznit - improvizované záchranářské středisko, nebo spíš základna, a já chci říct zároveň nedůstojná základna. To jsou opravdu staré garáže ze 70. let v ne úplně dobrém stavebním stavu.
A já spíš řeknu, jak jsme se s panem ředitelem Bukáčkem domluvili, protože to vás bude zajímat asi nejvíc. On přivítal to, že - mimochodem, garáže, už jsou vyklizené, už byly vyklizené, když jsme se tam byli podívat, v zásadě už tam skoro nic nebylo. Oni už tu techniku z té jedné garáže mají odvezenou. A já jsem panu řediteli Bukáčkovi slíbil, protože samozřejmě záchranáři jsou pro mě velmi důležití - sice oni mají vlastně necelý kilometr vzdušnou čarou přes jezero svoji moderní stanici ve Vltavici, nebo Vltavicích, Dolní Vltavice tuším, na kterou vidí i vlastně z těch svých garáží. Ale my jsme se dohodli tak, a tak to i pan ředitel akceptoval, že bychom tento nedůstojný objekt zdemolovali, protože si opravdu myslím, že se není čím chlubit, zvláště pak před zahraničními turisty, kteří přijíždějí na Lipno, a že bychom hledali zároveň ve spolupráci záchranářů, Správy Národního parku Šumava, která tam, jak správně říkáte, vlastní pozemek, Povodí Vltavy a také případně dalších subjektů, jako rakouské strany, která má zájem se spolupodílet na financování něčeho do budoucna, že bychom urychleně hledali cestu, jak nedaleko odsud, možná v řádech desítek metrů třeba, protože ono tohleto je mírně i v záplavové oblasti, tam už byla voda v těch garážích také při nějakém vyšším stavu Lipna, že bychom hledali prostě možnost, jak tam postavit společně a umožnit stavbu. To znamená, že my bychom tomu určitě nebránili, něčemu, co je důstojná základna pro záchranáře. A to já si myslím, že by bylo nejlepší. Pan ředitel Bukáček to přivítal, ta myšlenka se mu líbí a takhle jsme se vlastně i domluvili s tím, že následně budeme řešit detaily. Děkuji.***