(11.30 hodin)
(pokračuje Filip)
Dalším bodem našeho jednání je bod 69. Děkuji panu ministru životního prostředí a místopředsedovi vlády Richardu Brabcovi, že už je u stolku zpravodajů. Ještě požádám pana poslance Zemka, aby také přišel ke stolku zpravodajů, protože dalším bodem našeho jednání je
69.
Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení
souhlasu s ratifikací Vídeňská úmluva na ochranu ozonové vrstvy, sjednaná
ve Vídni dne 22. března 1985, Montrealský protokol o látkách, které poškozují
ozonovou vrstvu, sjednaný v Montrealu dne 16. září 1987, v platném znění,
a změna Montrealského protokolu, přijatá v Kigali dne 15. října 2016
/sněmovní tisk 1048/ - prvé čtení
Pane místopředsedo vlády, máte slovo.
Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí Richard Brabec: Děkuji vám za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, jak už bylo řečeno, v říjnu loňského roku se v Kigali uskutečnilo 28. zasedání smluvních stran tzv. Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu. Hlavním cílem bylo přijetí změny Montrealského protokolu a to byl také výsledek této schůzky. Cílem bylo tedy omezit používání částečně fluorovaných uhlovodíků používaných jako náhrady za látky poškozující ozonovou vrstvu. Tyto látky však působí jako skleníkové plyny se silným účinkem, a proto se státy celého světa shodly na tom, že je potřeba jejich využití regulovat.
Změna protokolu zavazuje nejen rozvinuté státy, ale také rozvojové země, k dodržení harmonogramu omezování těchto látek při zohlednění různých podmínek skupin jednotlivých zemí. Důvodem pro ratifikaci změny protokolu Českou republikou je tedy příspěvek k ochraně klimatu, a tedy k ochraně celkového životního prostředí doma i ve světě.
Montrealský protokol, a to je důležité zdůraznit, řeší problematiku životního prostředí, která patří do sdílené pravomoci Evropské unie a jejích členských států. Evropská unie již přijala legislativu, kde je problematika snížení spotřeby látek pokryta nařízením Evropského parlamentu a Rady o fluorovaných skleníkových plynech, které je účinné od 1. ledna 2015 a platí přímo v členských státech Evropské unie. S ohledem na toto nařízení byla připravena novela zákona č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech, a tato novela již byla Parlamentem České republiky schválena a vyhlášena ve Sbírce zákonů 29. března letošního roku.
Vzhledem k uvedenému právnímu zajištění nevyžaduje přijetí změny protokolu v současnosti další změny právní úpravy České republiky v uvedené oblasti. Změna protokolu rovněž nebude mít dopad na státní rozpočet, veřejnou správu ani podnikatelskou sféru nad rámec toho, co stanoví legislativa Evropské unie.
Závěrem současně s návrhem na přijetí změny Montrealského protokolu si dovoluji předložit návrh na dodatečnou ratifikaci Vídeňské úmluvy na ochranu ozonové vrstvy a Montrealského protokolu, jež byly původně schváleny jako smlouvy vládní. Důvodem tohoto kroku je pouze formálněprávní sladění procesu sjednání této úmluvy a tohoto protokolu s platnými ustanoveními Ústavy České republiky, která v současné době od takovýchto mezinárodních smluv vyžaduje souhlas Parlamentu České republiky a následnou ratifikaci prezidentem republiky. Tato dodatečná ratifikace Vídeňské úmluvy a Montrealského protokolu nebude mít dopad na závazky České republiky, které z obou mezinárodních smluv již vyplývají.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru životního prostředí Richardu Brabcovi za úvodní slovo. Ještě než dám slovo zpravodaji, konstatuji, že pan poslanec Michal Kučera hlasuje s náhradní kartou č. 76.
Nyní má slovo zpravodaj pan poslanec Václav Zemek.
Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo a navážu na pana ministra. Dnes budeme projednávat změnu Vídeňské úmluvy a konkrétně změnu tzv. Montrealského protokolu, který reguluje látky, které mají negativní vliv na ozonosféru. Ta změna se týká toho, že se ten seznam, nebo ta skupina látek rozšiřuje o tzv. částečně fluorované uhlovodíky, zkráceně HFC, které vlastně v minulosti nahradily ty známé freony. Nicméně se zjistilo během let používání, že mají negativní vliv právě z hlediska toho, že mají vysoký potenciál na zvyšování skleníkového efektu, a z tohoto důvodu byly zahrnuty jako látky, které ohrožují atmosféru.
Zmíním ještě to, že se počítá v té změně s harmonogramem, kdy vlastně by ta regulace měla začít někdy v letech 2019 až 2023. Cílem je snížení spotřeby a výroby těchto látek o 80 % do poloviny tohoto století.
To je v tuto chvíli z mé strany vše. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuj panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které však nemám žádnou přihlášku. Vidím přihlášku předsedy klubu sociální demokracie pana Sklenáka. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Roman Sklenák: Já se domnívám, že v tomto případě i ve všech ostatních smluv v prvním čtení, pokud máme ambici projednat tyto smlouvy i ve druhém čtení na zářijové schůzi, tak je potřeba zkrátit lhůtu na projednání na 50 dnů. Tímto dávám tento návrh.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, budeme o něm hlasovat. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Závěrečná slova. Pane ministře, pane zpravodaji? Není tomu tak. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.
Budeme tedy hlasovat v hlasování číslo 217 o přikázání výboru zahraničnímu. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 217, z přítomných 128 pro 106, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Nyní návrh na zkrácení lhůty k projednání na 50 dnů, tedy o 10 dnů kratší lhůta.
Rozhodneme v hlasování číslo 218, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování číslo 218 z přítomných 128 pro 104, proti nikdo. I tento návrh byl schválen.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru a lhůta k projednání byla zkrácena na 50 dnů. Tím končím bod 69.
Prosím, pane poslanče.
Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Já jsem se zapomněl odhlásit, když jsem tady dělal zpravodaje, takže mi nefungovalo hlasovací zařízení. Jenom pro záznam, hlasoval jsem v obou případech pro. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, samozřejmě pro stenozáznam, v pořádku, děkuji.
Budeme pokračovat bodem 70. Tímto je předložen Poslanecké sněmovně
70.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení
souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou
o spolupráci při vzájemné ochraně vzdušného prostoru
/sněmovní tisk 1051/ - prvé čtení
Požádám pana ministra obrany Martina Stropnického, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. O totéž požádám paní poslankyni Janu Fischerovou, abychom byli připraveni ho projednávat, a hned panu ministru obrany udělím slovo. Prosím, pane ministře.
Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, předkládám vám k projednání návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci při vzájemné ochraně vzdušného prostoru, která byla podepsána v Bruselu dne 15. února tohoto roku.
Ochranu vzdušného prostoru evropských členských států NATO zajišťuje systém protivzdušné obrany NATO, který je jedním z pilířů kolektivní obrany Aliance, úplný název tohoto systému pro přesnost je Integrovaný systém protivzdušné a protiraketové obrany NATO. Členské státy poskytují do toho systému zejména stíhací letouny, kterým velí vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě. Ten systém má dvě zásadní omezení. Za prvé, systém je určen výhradně k obraně před vojenskými hrozbami a nezajišťuje tedy obranu před civilními letouny zneužitými k teroristickému útoku, to je tzv. renegade. A za druhé, vzdušné síly malých členských států byly redukovány často na minimum, což může vést ke krátkodobým či dlouhodobým výpadkům schopnosti zajišťovat protivzdušnou obranu vlastními silami. ***