(14.20 hodin)
(pokračuje Fiedler)
Protože jistě, tak jak jste všichni deklarovali, že o to usilujete, zejména tady kolegové z poslaneckého klubu ANO, taky ze sociální demokracie, kteří vyvolali vládní krizi díky tomuto bodu, tak jistě i klub TOP 09, který na rozpočtovém výboru toto hojně kritizoval. Tak předpokládám, že se Poslanecká sněmovna konečně tohoto chopí a přijme tento můj návrh.
Já navrhuji dvě varianty - abychom to projednali dnes jako první bod po pevně zařazených bodech, tedy po vratkách ze Senátu, nebo v úterý 11. 7. jako první bod jednacího dne. Pokud, kolegové, hodláte hlasovat proti tomuto návrhu, tak vás vyzývám, abyste přestali lhát voličům, jak chcete zdaňovat ty, kteří zdaněni být mají, jak chcete potírat vyhýbání se placení daní. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče, a poprosím vás, abyste zůstal u řečnického pultíku a přednesl i svůj druhý návrh. (Silný hluk v celém sále.) A ještě jednou poprosím o klid v sále, abychom slyšeli, co je nám navrhováno.
Poslanec Karel Fiedler: Ještě bych chtěl navrhnout zařazení úplně nového bodu, který jsme dosud neměli ve sněmovním systému, a je to to, že se na mě obrací řada občanů a dotazují se mě, jak je to vlastně s tou těžbou lithia poté, co jsme tady měli slavnou kauzu OKD, kdy stát prodělal a někteří jiní bohatě vydělali. Navrhuji tedy zařazení bodu s názvem Informace vlády k podmínkám těžby lithia v České republice.
Myslím si, že bychom si měli zavčas vyslechnout podmínky, za jakých bude nakládáno s nerostným bohatstvím České republiky. Nerostné zásoby se nám zužují, deficit máme stále obrovský, bohaté oligarchy máme - ti nám přibývají. A tady mám zase pocit - nejen já, ale i řada občanů -, že se chystá další případ, kdy stát bude němě přihlížet tomu, jak soukromé firmy bohatě vydělávají.
Myslím si, že by to mělo být prioritou státu. Je to můj obecný názor, a proto si dovolím zařadit tento bod. Zopakuji ještě jednou název: Informace vlády k podmínkám těžby lithia v České republice. Navrhuji opět alternativně dva termíny, je to čtvrtek 29. června po pevně zařazených bodech, nebo čtvrtek 13. července pevně na 11. hodinu, čili jako první bod jednacího dne.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče.
S náhradní kartou číslo 79 hlasuje pan poslanec Kořenek.
Jako další se k pořadu schůze přihlásil pan poslanec Augustin Karel Andrle Sylor. Prosím máte slovo.
Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Dobrý den, dámy a pánové. Jsem tady opět se stejnou věcí, tentokráte trochu posílen.
Žádám vás o to, abyste schválili na čtvrtek 29. 6. po pevně zařazených bodech novelu zákonu o státních svátcích. Je to bod 170 a sněmovní tisk 943. Tuto svoji žádost chci podepřít také tím, že se jedná o významný den české státnosti. Když jsem se podíval na významné dny české státnosti, které máme v kalendáři, zjistil jsem, že asi 80 % z nich se týká druhé světové války. Nemáme tam vůbec nic z naší historie.
Česká státnost vznikala někdy kolem devátého století, v desátém, jedenáctém a tak dále. A všichni to určitě znáte, že je to spojeno s knížetem Bořivojem, že je to hlavně spojeno s knížetem Břetislavem II., který zemřel - abyste byli všichni v obraze - v roce 1055, který rozšířil území českého státu až skoro na Ukrajinu. Dále že to byli králové Vratislav a Vladislav. Vladislav zemřel v roce 1172 a zúčastnil se také křížové výpravy do Svaté země, a že tu byli další přemyslovští králové - Přemysl I., Václav I., Václav II., Přemysl II. A potom Lucemburkové - Karel IV., Zikmund Lucemburský a Jan Lucemburský.
Takže tito panovníci tvořili naši historii. A o nich není vůbec nikde ani zmínka. Proto navrhuji, aby den 14. květen byl slaven jako významný den české státnosti, protože se narodil Elišce Přemyslovně syn Václav, později Karel IV. (Silný hluk v celém sále.)
A protože prosazuji minimálně pět let Elišku Přemyslovnu k blahořečení a svatořečení, chci vám přečíst dopis, který jsem dnes obdržel od arcibiskupa Dominika Duky... (Odmlka pro hluk.)
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Pane poslanče, máte pravdu. Není slyšet, co pan poslanec přednáší. Opravdu vás poprosím o klid.
Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Myslím, že je to důležité sdělení, co mi píše pan Dominik Duka, protože pokud by se stalo to, že Eliška Přemyslovna bude blahořečena, tak budeme mít další českou panovnici - nebo českého občana, v uvozovkách - ve světě velice známou osobností.
"Potvrzuji přijetí vaší žádosti k zahájení beatifikačního procesu české a polské královny Elišky Přemyslovny, přiloženou souhrnnou zprávu o aktivitách cílených k zahájení procesu beatifikace české a polské královny Elišky Přemyslovny 2017 - 725 let, a děkuji za jejich předání. Velmi si vážím vaší práce, kterou jste tomuto tématu věnoval a také vaší trpělivosti, se kterou jste ji vykonal. Myslím, že by bylo dobré oživit kult královny Elišky Přemyslovny." Pak je tady další pojednání o tom, jak se bude dále postupovat.
Proto potřebuji, nejenom já, ale i potažmo Eliška Přemyslovna a český národ, abyste podpořili i významný den české státnosti Eliška Přemyslovna a Karel IV. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Dále se přihlásil k pořadu jednání pan poslanec Vladimír Koníček. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové. Na minulých schůzích jsem vás z tohoto místa žádal o pevné zařazení bodů, které se týkají novel zákona o vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Jednu předložili poslanci za KSČM, druhou Zastupitelstvo Jihočeského kraje. Na tuto schůzi pro jistotu tyto tisky organizační výbor nezařadil do programu vůbec.
Protože před volbami v roce 2013 slibovala podporu takovému návrhu Česká strana sociálně demokratická a i hnutí ANO po předložení do Sněmovny vyjadřovalo ústy svého předsedy podporu těmto návrhům, dovoluji si vás požádat o zařazení nového bodu na pořad této schůze a je to první čtení sněmovního tisku 738, návrh poslanců za KSČM, kterým se mění zákon číslo 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Děkuji.***