(9.40 hodin)
(pokračuje Vondráček)

Než otevřu další bod, dal bych slovo předsedovi volební komise, aby nás seznámil s výsledky hlasování, které jsme absolvovali v prvním bodě.

359.
Návrh na volbu předsedy vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny
k prověření, zda nedocházelo k protiprávnímu jednání v souvislosti
s možným neoprávněným získáváním spisů orgánů činných v trestním řízení
nebo informací z těchto spisů a zda informace takto získané nebyly zneužívány
k ovlivňování politické soutěže nebo destabilizaci demokratického právního státu

Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Seznámím vás s výsledkem tajné volby. K volbám se dostavilo 124 poslanců, kvorum nutné pro zvolení bylo tedy 63. Martin Plíšek obdržel 55 hlasů, Jiří Štětina 60, takže sněmovna nebyla úspěšná a v tomto prvním kole nezvolila velmi těsně ani jednoho kandidáta. Je to volba tajná dvoukolová, to znamená, oba kandidáti budou připraveni do kola druhého. Už jsem byl dotazován na termín, ten nechci v tuto chvíli avizovat, musí vzejít z nějaké dohody předsedů politických klubů. Takže v tuto chvíli nebyl zvolen v prvním kole nikdo. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Také vám děkuji, pane předsedo. Teď budeme pokračovat dalším bodem, kterým je

273.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním
poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1024/ - třetí čtení

U stolku zpravodajů již zaujal své místo pan ministr vnitra Milan Chovanec i zpravodaj garančního výboru, kterým je výbor pro bezpečnost, pan poslanec Stanislav Huml. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 1024/3, který byl doručen dne 25. května 2017. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 1024/4.

Ptám se pana navrhovatele, zda má zájem o vystoupení před otevřením rozpravy. Není tomu tak. Otevírám rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Ondráček, kterému tímto dávám slovo. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, na toto téma bych zde mohl hovořit klidně hodinu, ne-li déle, ale budu se snažit omezit svůj projev na co nejkratší dobu a být pouze velmi, velmi věcný.

Dovolte mi, abych na úvod přečetl několik čísel, a zkuste se nad těmito čísly zamyslet. Leden - plus 18, únor - minus 4, březen - minus 102, duben - minus 133, květen - minus 174. Celkově podtrženo, sečteno, dohromady 174. Pokud nevíte, co to je za čísla, tak vám to řeknu. Je to rozdíl mezi nově nastoupivšími policisty a těmi, kteří služební poměr ukončili. Za prvních pět měsíců tohoto roku ukončilo služební poměr u Policie České republiky o 174 policistů více, než se jich podařilo znáborovat. Pokud bychom vycházeli z materiálu, který kdysi projednával výbor pro bezpečnost, a dal si za smělý plán, že v tomto roce znáboruje do řad Policie České republiky tisíc policistů, byli bychom v minusu skoro 1 200.

Jaký je současný stav u policie? Tabulkový plán je 41 874 tabulkových míst, obsazenost je však 40 117. V současné době u Policie České republiky tak chybí 1 698 policistů.

Můžeme si klást otázku proč. Proč se nedaří vytvořit takové pracovní místo, aby o službu v Policii České republiky byl zájem? Důvodů je hned několik a o každém z nich jsme zde mnohokrát hovořili. Jsou to především ty zmiňované platy. Samozřejmě je potřeba konstatovat, že od 1. 7. se vrací příslušníkům bezpečnostních sborů 10 %, která jim byla odebrána v roce 2009, což je chvályhodné, jejich reálná mzda však bude jen o jedno či dvě procenta vyšší než v tom roce 2009. Míra inflace taková prostě je.

Policie zpracovala materiál, který se nazývá Lidské zdroje Policie České republiky, Informace o personálním stavu (ukazuje), kde sama velmi věcně konstatuje, že v roce 2005 bylo více než 47 tisíc policistů. Nejhorší propad byl v roce 2013, kde jich bylo 38 363, a v roce 2017 40 389.

Policie jako taková velmi rychle stárne a je to problém, který musíme řešit. Není to pouze problém Ministerstva vnitra, ale je to problém nás všech, protože my jako zákonodárci bychom měli chtít, aby Policie České republiky, ale i všechny ostatní bezpečnostní sbory byly stabilní. To, že zde hovořím o Policii České republiky, neznamená, že by podobné problémy nebyly u Ministerstva spravedlnosti v rámci Vězeňské služby, kde je situace možná ještě horší než u policie.

Pokud se podíváte na příjem policisty, tak v roce 2007 dosahoval průměrný příjem policistů v poměru k průměrné mzdě v České republice cca 150 %. Pro loňský rok to je 130 %. Nejhorší to bylo v roce 2012, kdy průměrný plat policisty v porovnání s průměrným platem v České republice byl pouze 125 %. Někdo může říci, vždyť mají nadprůměrné platy. Ano, to je pravda. V celkovém součtu má policie nadprůměrné platy nad průměrem v České republice, ale je potřeba si uvědomit, o jakou službu se jedná a jaká je služební přísaha příslušníků Policie České republiky - i s nasazením vlastního života. A bohužel jsme toho někdy také svědky.

Vláda minulý týden ve středu a tento týden v pondělí projednávala materiál Koncepce rozvoje Policie České republiky do roku 2020, aktualizace 2017 (ukazuje), kde konstatuje - a jsem za to rád, že se nesnaží mlžit - některá konkrétní fakta, která by nás, vás, kolegyně a kolegové, měla zajímat. Policie v současné době má 521 obvodních a místních oddělení, těch služeben, kde je nepřetržitý výkon služby. Ale na 120 z nich, což činí 28 %, to znamená téměř jednu třetinu, není schopna vzhledem k personální situaci zajistit 24hodinový výkon služby. Dochází tak ke slučování dvou i více oddělení a samozřejmě tím se zvětšuje teritorium a logicky s tím i případné dojezdové časy. Obdobně to je u zásahových složek, ať URNA, nebo zásahových jednotek krajů, kdy smělý plán dojezdu do 120 minut nejsme schopni pokrýt v celém území České republiky.

Já bych si samozřejmě přál, aby to, co si Policie České republiky a Ministerstvo vnitra v tomto materiálu daly za své cíle do roku 2020, byly schopno naplnit alespoň z 50 %. Ministerstvo vnitra i Policejní prezidium si je vědomo, že v otázce lidských zdrojů není schopno splnit cíle, které si uložilo v roce 2016, a v tomto materiálu již uvádí, že nábor nových 4 tisíc policistů rozkládá, nebo posunuje o další dva roky.

V tomto materiálu, který je novelou zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, bylo vymezeno osm okruhů, které chce Ministerstvo vnitra po dohodě s odborovými organizacemi prosadit. Je to jen část problémů, které jsou. Chápu, že na některých větších nebyla shoda, a hned na začátku při prvním projednávání jsem zmínil například úmrtné. Jsem rád, že Ministerstvo vnitra mi pomohlo zpracovat a souhlasilo se zvýšením úmrtného tak, jak je to v rámci pozměňovacího návrhu, který je součástí komplexního materiálu výboru pro bezpečnost, který je však ještě jednou modifikován v tom směru, jak jsem ho zmínil v rámci načítání druhého čtení, to znamená, že v případě úmrtí bude pozůstalým po příslušníkovi vyplacena jednorázová částka ve výši 12 platů nikoli tak, aby bylo stupňováno podle toho, jak dlouho příslušník sloužil, a zvyšovalo by se mu to. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP