(12.00 hodin)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Plíškovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, tudíž končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova. Není zájem. Otevírám rozpravu podrobnou. Taky žádné davy nevidím. Jestliže se nikdo nehlásí do podrobné rozpravy, končím podrobnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova. Není zájem. Končím tedy druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu zpravodaji i panu ministrovi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pěkné odpoledne.

 

Budeme pokračovat v dalších bodech dle schváleného programu schůze. Já otevírám další bod a tím je

90.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1034/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr Jan Chvojka. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Ministr vlády ČR Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dobré poledne, dámy a pánové. Dovolte mi stručně představit návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a některé další zákony.

Vláda dne 8. února 2017 schválila svým usnesením č. 102 návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, který nyní předkládá Poslanecké sněmovně k projednání. Obecným cílem tohoto návrhu zákona je novelizovat občanský soudní řád tím způsobem, aby byla zaměstnancům poskytnuta další možnost ochrany v situacích, kdy učiní trestní oznámení a jsou v souvislosti s tímto oznámením zaměstnavatelem postihnuti či znevýhodněni. To znamená, jedná se o takzvané případy whistleblowingu. Návrh zákona byl zpracován na základě úkolu zakotveného v Akčním plánu boje s korupci na rok 2016 a současně je obsažen v Plánu legislativních prací vlády na rok 2016.

Pokud jde o obsah návrhu, v České republice stále přetrvává spíše negativní postoj k osobám, které ve veřejném zájmu a za stanovených podmínek učiní důvěryhodné oznámení o podezření na spáchání protiprávního jednání. Tyto osoby poté čelí nejen rozporuplným reakcím svého okolí, ale často i postihům pracovněprávního charakteru ze strany zaměstnavatelů. Taková praxe však udržuje ve společnosti spíše obavy před negativními následky jednání, jež je však z hlediska veřejného zájmu více než žádoucí. Zranitelnou pozici oznamovatelů je proto vhodné pomocí alespoň dílčích legislativních změn postupně zlepšovat, a deklarovat tak společenskou poptávku po jedincích, kteří se odhodlají upozornit na protiprávní jednání se snahou přispět k potírání protiprávních a korupčních praktik v zájmu kultivace veřejného prostoru a rozvoje odpovědné občanské společnosti. Cílem předkládaného návrhu je proto poskytnutí další možnosti, jak se bránit proti postihu či znevýhodnění ze strany zaměstnavatele, pokud jsou následkem podání trestního oznámení, jež zaměstnanec na základě důvěryhodných skutečností učinil.

Při zpracování návrhu byl důraz kladen na dvě základní kritéria, a to za prvé zvýšení ochrany oznamovatelů a za druhé přiměřenost věcného a legislativního řešení. Původně zvažovaná forma ochrany ex ante by zásadním způsobem narušila koncepci pracovního práva a autonomii vůle zejména soukromých zaměstnavatelů. Byla proto zvolena forma ochrany ex post prostřednictvím soudní ochrany, tak jak je běžné u všech ostatních zaměstnanců.

S ohledem na malý okruh adresátů právní normy bylo přistoupeno k návrhu legislativně šetrného řešení, které spočívá v novelizaci již existujícího právního předpisu, občanského soudního řádu, a nikoliv vytvoření nového samostatného zákona.

Jádro novelizace tak spočívá ve zvýhodnění zaměstnanců-oznamovatelů pomocí přeneseného důkazního břemene ve sporech se zaměstnavatelem. Trestní oznámení podané orgánům činným v trestním řízení se přitom musí týkat podezření na trestný čin, který mohl spáchat zaměstnavatel, zaměstnanec zaměstnavatele, osoba ve služebním poměru zařazená u zaměstnavatele, člen orgánu zaměstnavatele nebo osoba vykonávající veřejnou funkci u zaměstnavatele nebo stojící v jeho čele. Oznámení musí být současně učiněno na základě důvěryhodných skutečností, nesmí se tedy jednat o ničím nepodložené podání.

Ochrana oznamovatelů je v dnešní době určitým trendem v budování transparentnosti a prevence korupce a dalších nekalých jednání, potenciálně však nese i mnohá rizika v podobě falešných či lživých oznámení, jejichž počet by při příliš extenzivní ochraně oznamovatele mohl významně narůstat. Za vhodnější proto vláda považuje evoluční cestu, kdy se za stanovených podmínek zavede přenesené důkazní břemeno ve prospěch oznamovatelů trestných činů, kteří byli svým zaměstnavatelem v souvislosti s učiněným oznámením postiženi či znevýhodněni. Dopady a efektivita předkládaného návrhu budou důkladně sledovány a podle výsledků aplikační praxe budou případně přijata další opatření v této oblasti.

Účinnost zákona se navrhuje od 1. 1. 2018. Poprosím o podporu tohoto návrhu a projednání v garančním či případně dalších výborech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení poslankyně Helena Válková. (Poslankyně má z lavice dotaz.) Paní poslankyně, já vás pouze žádám, abyste uvedla tento bod jako zpravodajka. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, projednali jsme tento návrh zákona na ústavněprávním výboru.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ještě pro pořádek, projednáváme vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, prvé čtení.

 

Poslankyně Helena Válková: Omlouvám se. Myslela jsem, že projednáváme občanský soudní řád, ale jiný tisk. To nevadí, teď jsem se rychle chytla. Pane předsedající, velice se omlouvám.

Protože jde o novelu, kterou tady podrobně představil pan ministr a s ohledem na to, že tato novela by sice ten institut, který jsme chtěli zavést, whistleblowing, který máme v programovém prohlášení, a je to svým způsobem politický úkol naší koalice, chtěla v tomto volebním období zakomponovat do našeho právního řádu, tak názory k této problematice a hlavně k formě, kterou tento návrh byl do současného znění občanského soudního řádu zakomponován, jsou velmi kontroverzní. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP