(11.50 hodin)
(pokračuje Fiala)
Ale pak jsou tu závažnější otázky. Samozřejmě spolupráce v bezpečnostních záležitostech. Nebo si klaďme otázku, jak dál postupovat v energetice, jestli to třeba není věc, která nás brzdí v konkurenci s ostatními velmocemi a ostatními částmi světa. Přemýšlejme třeba o tom, proč najednou nejsme jako Evropa dominantní v oblasti vzdělávání, když jsme vždycky byli, proč máme problémy ve výzkumu, proč nejsme pravděpodobně dostatečně inovativní (upozornění na čas), abychom konkurovali dalším ekonomikám. To jsou všechno otázky, které si také musíme klást.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Mám zde další dvě faktické poznámky. První vystoupí pan poslanec Zdeněk Soukup a připraví se pan poslanec Ivan Gabal. Prosím.
Poslanec Zdeněk Soukup: Vážená paní eurokomisařko, kolegyně a kolegové. Obrátím se na vás, paní eurokomisařko. Já příliš nevěřím tomu, že nám Brusel vydáním Bílé knihy dává nějaké možnosti. Nevěřím tomu s přihlédnutím k tomu, že se v podstatě dějí téměř nevratné kroky, které Evropská komise v podstatě uplatňuje vůči našemu postoji k přijatým kvótám a podobně. Důkazem toho je velice tvrdé hlasování nebo tvrdé rozhodnutí vůči Maďarsku, tuším, že včera nebo předevčírem se o tom hlasovalo, kde i bohužel naši europoslanci přijali proti této zemi, řekl bych, stanovisko, s kterým se já a myslím si, že i celá řada mých kolegů tady v Poslanecké sněmovně, nedokážeme ztotožnit. To znamená to usnesení o tom, že se dočasně bere Maďarsku hlasovací právo.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Ivana Gabala. Připraví se pan poslanec Pavel Kováčik s faktickou poznámkou. Prosím.
Poslanec Ivan Gabal: Dobrý den, paní eurokomisařko, kolegyně, kolegové. Já si samozřejmě myslím, že jsme tu debatu měli vést před tři čtvrtě rokem a měli jsme mít informaci o tom, že Evropská komise na té úloze pracuje. Z jakéhosi důvodu jsme ji neměli a pan premiér jel zaskočený do Říma víceméně nepřipravený na to, že bude konfrontovaný konceptem vícerychlostní Evropy. A jeho pozice byla: my to nechceme. Jako bychom si mohli svobodně vybírat. To je první bod.
Dobrá. Startujeme to před volbami. Myslím si, že je namístě, že tady paní komisařka je a že máme o tom všichni možnost mluvit. A co tedy před volbami řešíme?
Je nepochybné, že s brexitem se Unie staví na nohy a chce se vrátit jako globální hráč, jako někdo, kdo financuje nejvíc Spojené národy, kdo nejvíc dává do rozvojové pomoci, kdo nejvíc platí za energetické zdroje, kdo je nejspolehlivější jaksi kontraktor a kdo také nejvíc se snaží o stabilitu svého okolí. V tom jsme za dva roky udělali poměrně hodně práce a hodně kroků dopředu.
Zdá se ale, že ve stávající kondici na to nemáme. To znamená, bude se buď zužovat a budou jednat jenom někteří. A pro nás je to otázka, jestli u toho chceme být, nebo nechceme u toho být. Jestli to bude jenom na eurozónu sociálním pilířem, tak dobré, protože Evropa znovu zpohodlní. Jestli to budou jiné agendy jako obranné agendy, tak se pojďme vzchopit. Ale pojďme se bavit o tom, jestli u toho chceme být, anebo jak se domnívá kolega Fiala, my u toho nemusíme být. To je ta otázka, kterou budeme řešit.
Takže to je třeba si uvědomit. Samozřejmě zní otázka, čím my v okamžiku, pokud se bude integrovat eurozóna, můžeme do té věci přispět a vstoupit, protože v eurozóně nejsme. Slovensko už se zavázalo, že bude plnit sociální pilíř a bude v tom. My nemusíme. (Upozornění na čas.) Děkuji.
Takže ta úvaha je o tom - chceme u toho být? A pokud ano, čím? Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Pavel Kováčik. Připraví se pan poslanec Petr Fiala s faktickou poznámkou. Prosím.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Vážená paní komisařko, pane předsedající, kolegyně a kolegové, slyšíme tady, a to pouze ve faktických poznámkách, řadu naprosto vážných obav z budoucnosti i otázek, jakým způsobem se bude Evropská unie ubírat dále, jakými cestami, v jakém složení, jakými různými rychlostmi ve svých jednotlivých částech. A řadu otázek, na které možná marně, možná méně marně čekáme odpovědi. Ta diskuse by měla být naprosto vážná, nejen po povrchu jdoucí konstatování v rámci faktických připomínek nebo poznámek. Ta diskuse by se měla vésti meritorně. Ta diskuse by se měla vésti dlouhodobě. Ale ta diskuse by se měla vésti hlavně za přítomnosti těch, kteří, jak jsem z dosavadního vývoje vládní krize posledních hodin pochopil, se potáhne snad až do řádných voleb a stane se předvolebním tématem.
A já tady nevidím ani předsedu vlády, ani žádného místopředsedu vlády, dokonce, neklame-li mě zrak, ani žádného předsedu koaliční vládní strany. Nevidím tady ani ministra vnitra, žádného ekonomického ministra, jen, jak bylo konstatováno v řadách našeho poslaneckého klubu, tři nebo čtyři pro tuto věc zcela bezvýznamné ministry, kteří zde hrají roli teď momentálně stafáže jenom. (V sále jsou ministr kultury Herman z KDU-ČSL, ministr spravedlnosti Pelikán z ANO, ministr dopravy Ťok z ANO a ministr pro lidská práva Chvojka z ČSSD.) Aby se vůbec mohlo jít dál, tak tady jsou čtyři ministři z vlády, ale ti, kteří zodpovídají, zde nejsou.
V tuto chvíli navrhuji přerušení tohoto bodu do přítomnosti minimálně předsedy vlády a místopředsedů vlády a ministra zahraničí. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Beru to jako procedurální návrh, o kterém dám hlasovat bez rozpravy. Pro pořádek zopakuji váš návrh, abychom přerušili projednávání těchto dvou bodů, u kterých probíhá sloučená rozprava, do přítomnosti předsedy vlády nebo místopředsedů vlády a ministra zahraničních věcí. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Omlouvám se. Prohlašuji toto hlasování za zmatečné. Kolegové avizují, že chtějí nejprve odhlásit před hlasováním. Nejprve vás tedy všechny odhlásím a požádám vás, abyste se přihlásili svými kartami.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento procedurální návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 72, přihlášeno je 99 poslankyň a poslanců, pro návrh 49, proti 45. Tento návrh byl zamítnut a my budeme pokračovat v rozpravě.
Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Petr Fiala. Připraví se pan místopředseda Vojtěch Filip. Prosím.
Poslanec Petr Fiala: Rozumím tomu, co řekl pan kolega Gabal. Nicméně jeho otázku, zda u toho chceme být, pokládám za špatnou. My se musíme ptát, u čeho chceme být. To je podstatná otázka. Ne že tam někdo něco někde připraví, a jestli my v tom budeme, nebo nebudeme. My nejprve musíme vědět ve chvíli, kdy je otevřena budoucnost Evropské unie, jakou my ji chceme mít. O tom se bavme. To tady řešme. A potom, až to budeme vědět, můžeme zjistit, nakolik jsme schopni tuto naši představu sladit s jinými a nakolik jsme schopni ji dosáhnout. Ale já na otázku, zda u toho chceme být, odpovídám, že nevím. Nevím u čeho. Nevím, kam se to bude vyvíjet.
Jestli mi budete klást takové otázky - a vy jste řekl, pan předseda Fiala u toho nechce být, nebo nemusí být. Ale to není pravda. Já chci být u spolupráce evropských zemí. Chci se podílet na reformě Evropské unie. Chci sdílet spolupráci tam, kde to je výhodné pro Českou republiku, kde to odpovídá našim národním zájmům. A když se budeme bavit konkrétně a zeptáte se mě "chcete být v eurozóně v současné podobě?", tak vám řeknu, že ne, protože to není výhodné pro Českou republiku. A tak bychom se mohli bavit o jednotlivých věcech. Chcete spolupracovat v bezpečnostních otázkách? Ano, chci. To pokládám za rozumné.
Ale znovu opakuji, ne zda u toho chcete být, ale bavme se o tom, u čeho chceme být a jak to má vypadat. Já jsem nikdy nerozuměl, když nám pan premiér tady tři roky opakuje: my chceme být v tom tvrdém jádru, my chceme být v tom integračním jádru. A co to dneska je? Co to znamená? Vždyť to jsou prázdná slova, prázdné fráze. Budeme-li používat prázdná slova, prázdné fráze, ideologii integracionalismu, tak se dostaneme do situace, že Evropská unie nám nejen nebude pomáhat, ale bude ohrožovat Evropu. A to já nechci. ***