(15.30 hodin)
(pokračuje Hamáček)
Pan poslanec Benda navrhuje, aby bod 3, což je památkový zákon, byl přesunut v rámci bloku druhých čtení jako poslední bod, to znamená na konec bloku druhých čtení.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 30, přihlášeno je 175, pro 80, proti 72. Návrh přijat nebyl.
Pan předseda Stanjura - nový bod pouze do pořadu schůze bez pevného zařazení, a to Odpovědi ministra financí Andreje Babiše na dosud nezodpovězené otázky přednesené na schůzích Sněmovny 15. 3. 2017 a 10. 5. 2017.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 31, přihlášeno je 173, pro 114, proti 38. Tento návrh byl přijat.
Pan poslanec Ondráček - pevné zařazení bodu 50, což je exekuční řád, a to ve dvou variantách. Nejprve 17. 5. za bod 78.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 32, přihlášeno je 176, pro 86, proti 33. Tento návrh přijat nebyl.
Druhá alternativa - pátek 19. 5. jako třetí bod jednacího dne.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 33, přihlášeno je 176, pro 69, proti 27. Tento návrh přijat nebyl.
A konečně pan poslanec Kott navrhl bod 259 pevně na pátek 9. 6. po pevně zařazených bodech a proti tomu podal pan předseda Sklenák protinávrh.
Takže já nechám nejprve hlasovat o protinávrhu. Ten zní - bod 259 na středu 7. 6. po pevně zařazených bodech.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Je to hlasování 34, přihlášeno je 176, pro 88, proti 34. Tento návrh přijat nebyl.
Pokud není zájem o kontrolu hlasování, budeme pokračovat. A původní alternativa pana poslance Kotta byla: bod 259 na pátek 9. 6. po pevně zařazených bodech.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 35, přihlášeno je 176, pro 83, proti 23. Ani tento návrh nebyl přijat.
Já mám za to, že jsme hlasovali o všech návrzích, které byly předneseny k pořadu schůze, a nám zbývá poslední hlasování v této fázi a to je hlasování o pořadu schůze jako celku. To znamená, budeme hlasovat o celém návrhu pořadu 57. schůze Poslanecké sněmovny tak, jak byl předložen písemně a upraven schválenými pozměňovacími návrhy.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování má číslo 36, přihlášeno je 176, pro 127, proti 1 a já konstatuji, že jsme s návrhem pořadu vyslovili souhlas.
Děkuji a předám řízení schůze.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Prvním bodem jednání této schůze je
198.
Návrh poslanců Zbyňka Stanjury, Andreje Babiše, Martina Plíška, Petra Gazdíka,
Pavla Bělobrádka, Romana Sklenáka a Pavla Kováčika na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky
a Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1089/ - prvé čtení
Stanovisko vlády vám bylo doručeno jako tisk 1089/1 a já nyní prosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Pan poslanec Holeček, prosím, uvolní místo panu poslanci Stanjurovi. Děkuji. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké odpoledne. Budeme projednávat v prvním čtení poslanecký návrh zákona o Hospodářské komoře a Agrární komoře ČR a jsem rád, že jste vyhověli a ten bod zařadili jako první, protože když se podíváte na seznam předkládajících členů Poslanecké sněmovny u tohoto zákona, tak není úplně obvyklý. Máme tady sedm předkladatelů, a to poslanec - já mluvím jménem těch poslanců, ale krom mě to připodepsal Andrej Babiš, Martin Plíšek, Petr Gazdík, Pavel Bělobrádek, Roman Sklenák a Pavel Kováčik. Já to čtu proto, abych dokumentoval poměrně výraznou shodu nad textem tohoto zákona. Je to iniciativa Hospodářské a Agrární komory. Já jsem slíbil dneska na grémiu, že nebudu zdržovat a pokusím se v úvodním slově říct jenom pár základních věcí k tomuto návrhu zákona, zbytek najdete v důvodové zprávě. Dopředu avizuji, že budu navrhovat právě díky té velké shodě dva možné termíny na zkrácení lhůty mezi prvním a druhým čtením, a to na 20 dnů, a pokud by to neprošlo, tak případně na 30 dnů.
Tato právní úprava zavádí do právního řádu povinnost pro stát, aby v samostatných přílohách právních předpisů vyhlašoval přehled povinností, které vyplývají pro uživatele práva z právních předpisů publikovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a také vyhlašovaných jiným způsobem. Typicky to jsou obecní vyhlášky. Zároveň vzniká právo pro uživatele práva, zejména pro podnikatele, aby mohli v jednom informačním systému provozovaném Hospodářskou komorou České republiky získat komplexní přehled o tom, jaké povinnosti pro něj vyplývají ze všech vyhlašovaných právních předpisů.
Tato právní úprava povede vedle výše uvedeného z dlouhodobého hlediska ke zvýšení kvality, srozumitelnosti, zpřehlednění a vzájemné provázanosti právního řádu ČR. Nutnost publikace přehledu povinností povede k zavedení samoregulačních principů do tvorby právních předpisů, kde navrhovatel, resp. zákonodárce bude muset jednoznačně identifikovat rozsah povinností vyplývajících z příslušného právního předpisu, právní důsledky, které neplnění povinností má, a zároveň i orgán, který je oprávněn splnění povinností jménem státu vymáhat. Zavedením tohoto systému zároveň dojde k odhalení nepřesností v právním řádu, k identifikaci duplicitní právní úpravy pro konkrétní právní vztahy a také k utřídění a zpřehlednění právní terminologie. Ve spojení s informačním systémem Sbírky zákonů a mezinárodních smluv a informačním systémem tvorby právních předpisů bude tvořit vzájemně propojený a uživatelsky jedinečný systém pro orientaci uživatelů, podnikatelů v platném právu na území ČR.
Když to přeložím, tento poměrně dlouhý odstavec, tak naší ambicí je získat dvě výhody. Za prvé, aby všichni věděli, jaké povinnosti mají plnit, aby to bylo v samostatné příloze, aby bylo jasné, kdo ty povinnosti vymáhá po státu. A druhý efekt by mohl být v tom, že ti, kteří novely zákonů, případně nové zákony předkládají, aby si uvědomili, jaké všechny nové povinnosti ukládají na ty, kteří je mají plnit.
V důvodové zprávě si také přečtete odhad toho, kolik vynakládají podnikatelé na právní služby k tomu, aby se vůbec zorientovali. A víte, že dneska i velmi vysoké soudní autority říkají, že náš právní řád je natolik nepřehledný, že je těžké se v tom orientovat. ***