(15.00 hodin)
(pokračuje Hamáček)
Paní poslankyně Langšádlová si přeje zařadit bod 88 tisk 433 pevně na zítra na 16. hodinu.
Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 399, přihlášeno je 148, pro 24, proti 54, tento návrh nebyl přijat.
Pan poslanec Okamura si přeje zařídit bod 168, tisk 985, trestní zákoník, na zítra, tzn. na středu, po pevně zařazených bodech.
Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 400, přihlášeno je 148, pro 13, proti 82, návrh přijat nebyl.
Druhý návrh pana poslance Okamury je nový bod, který by zněl Projednání zprávy NKÚ o výsledcích kontroly na Ministerstvu financí za rok 2015 - a to na dnešek po pevně zařazených bodech.
Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 401, přihlášeno je 147, pro 39, proti 56, návrh nebyl přijat.
Třetí návrh je zařadit bod 59, což je zákon o referendu, tisk 559, na dnešek po pevně zařazených bodech.
Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 402, přihlášeno je 149, pro 42, proti 71, tento návrh přijat nebyl.
Nyní budeme hlasovat o návrhu paní poslankyně Aulické Jírovcové. To se týká bodu 194, tisk 943, a to ve dvou variantách. Nejprve na středu 26. 4. za bod 182.
Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 403, přihlášeno je 149, pro 68, proti 55, tento návrh přijat nebyl.
Druhá varianta je pátek 28. 4. jako první bod po bloku třetích čtení.
Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 404, přihlášeno je 149, pro 68, proti 57, návrh přijat nebyl.
Poslední návrh je návrh paní poslankyně Chalánkové, bod 165 zařadit před tisk 1065, dnes před tisk 1065.
Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 405, přihlášeno je 149, pro 55, proti 59, tento návrh přijat nebyl.
Mám za to, že jsme hlasovali o všech přednesených návrzích... Nejsou námitky. V tom případě můžeme pokračovat podle schváleného pořadu.
Ještě přečtu omluvu pana poslance Klašky, ten se omlouvá dnes z jednání od 14. do 16. hodiny z pracovních důvodů.
Otevírám bod číslo
63.
Vládní návrh zákona o univerzitních nemocnicích a o změně
některých zákonů (zákon o univerzitních nemocnicích)
/sněmovní tisk 1054/ - prvé čtení
Prosím pana ministra zdravotnictví, aby nám návrh uvedl.
Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, jsem zde proto, abych uvedl vládní návrh zákona o univerzitních nemocnicích a o změně některých zákonů, zkráceně zákon o univerzitních nemocnicích.
Z vlastní zkušenosti ředitele mohu potvrdit, že naše fakultní nemocnice potřebují lepší a aktuálnější legislativní rámec než ten, ve kterém fungují doposud. Fakultní nemocnice tvoří páteřní síť našich zdravotnických zařízení, ve kterých je pacientům poskytována špičková zdravotní péče na nejvyšší úrovni. Proto považuji za svoji povinnost pomoci jim vytvořit optimální podmínky pro co možná nejtransparentnější a nejefektivnější řízení. Dovolte, abych nejdřív na začátek promluvil o tom, v jakém právním rámci, a o tom, v jaké právní úpravě v této chvíli fakultní nemocnice fungují. (Část poslanců odchází, v sále je vysoká hladina hluku.)
Fakultní nemocnice fungují jako státní příspěvkové organizace, přičemž tato právní úprava je dnes již všeobecně pojímána jako obecně nedostatečná, a to v otázkách jak řízení, tak hospodaření. Hospodaření státní příspěvkové organizace se řídí v zásadě stejnými pravidly, jako je hospodaření organizační složky státu -
Předseda PSP Jan Hamáček: Pane ministře, já se velmi omlouvám. Prosím diskutéry v hloučcích, aby se přesunuli mimo jednací sál. Děkuji a můžete pokračovat.
Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Děkuji. - což neodpovídá právní povaze a účelu státní příspěvkové organizace. Státní příspěvková organizace na rozdíl od organizační složky státu je právnickou osobou a zpravidla není zřizována za účelem výkonu veřejné správy, ale za účelem výkonu veřejných služeb.
Dneska se nedostatky státní příspěvkové organizace v oblasti zdravotních služeb projevují nejvýrazněji v činnosti hospodaření fakultních nemocnic. Když to zkrátím, tak v podstatě státní příspěvková organizace jako taková může skvěle fungovat a funguje v oblasti například kultury, v oblasti řízení oblastních divadel nebo okresních knihoven, ale velmi obtížně funguje pro organizace, které mají obrat od 2,5 do 8 miliard korun a zaměstnávají tisíce zaměstnanců. V podstatě ten základní princip příspěvkové organizace je v tom, že např. máte-li divadlo, které má obrat 50 milionů korun, na tržbách ze vstupného dostane 10 milionů, tak stát příspěvkem doplní těch 40 milionů. Je tam v tom zákoně jedna jediná výjimka a ta se týká příjmu z veřejného zdravotního pojištění. Jinými slovy, nemocnice na tento příspěvek od státu v podstatě nemají nárok. Upřímně řečeno, projevuje se to čas od času, všichni tu situaci znáte, kdy jednou za dva, za tři roky přijde ministr zdravotnictví za ministrem financí a žádá dolití několika stovek milionů až miliard korun na to, aby ty nemocnice, které se dostanou do finančních problémů, mohly zase stále fungovat. Tato právní úprava, kterou předkládáme, by měla být jedním z řešení této situace.
V této chvíli, když si rozeberu, jaké nedostatky jsou v současné právní úpravě fungování nemocnic, tak můžu říct, že je to jak v nakládání s majetkem, který v této chvíli v podstatě nemůže jakýmkoli způsobem využít ani např. pronajmout. Když dám příklad dnes typický, tak pronájem energetických služeb, což je dneska největší hit, který dokáže přinést nemocnici na úsporách až stovky milionů korun, není možný, protože hospodaření se státním majetkem je striktně omezeno osmi lety. Minimální efektivní doba pro fungování této záležitosti je dneska 10 až 12 let. V podstatě nemožné.
Dále, úprava financování státní příspěvkové organizace vůbec neodpovídá současnému způsobu financování činnosti fakultní nemocnice. Dám jenom jeden malý příklad za všechny. Když si chce dneska fakultní nemocnice pořídit lineární urychlovač, což je záležitost na léčbu rakoviny, která stojí 100 milionů korun - záleží na výrobci, ale asi levněji dneska sehnat neumí nikdo - tak musí těch 100 milionů vzít a zaplatit je celkově. Cash. Ona si třeba nemůže vzít ani leasing. Ona nemůže říct nějaké firmě: pronajměte nám to na deset let se splátkami po deseti milionech, abychom se s tím vůbec byli schopni vyrovnat. Ona musí dneska vzít 100 milionů a musí je zaplatit cash. Prostě proto, že současný zákon neumožňuje státní příspěvkové organizaci si vůbec brát leasing. ***