(9.10 hodin)
(pokračuje Hamáček)

Tím jsme se vypořádali se všemi návrhy na změnu pořadu schůze. Nevidím žádné námitky ani přihlášky, v tom případě můžeme pokračovat podle schváleného pořadu bodem 235, který jsem otevřel. Je to

235.
Vládní návrh zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění
vysokorychlostních sítí elektronických komunikací
a o změně některých souvisejících zákonů
/sněmovní tisk 936/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal pan ministr průmyslu a obchodu, stejně tak jako zpravodaj garančního výboru, kterým byl výbor hospodářský, pan poslanec Valenta. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny v tisku 936/4, ten byl doručen 28. února, usnesení garančního výboru bylo doručeno jako tisk 936/5.

Ptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit ještě před otevřením rozpravy. Je tomu tak. Pane ministře, prosím, máte slovo. (V sále je neustále velký hluk.)

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček Děkuji, vážený pane předsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ve třetím čtení projednáváme návrh zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. Jak už bylo řečeno během prvního a druhého čtení, tímto zákonem se zavádí do českého právního řádu směrnice Evropského parlamentu a Rady z roku 2014 o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. Chtěl bych připomenout -

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pane ministře, já se omlouvám. Já pokládám tuto atmosféru za nedůstojnou. Prosím všechny ty, kteří v první řadě stojí a diskutují, aby ukončili tuto diskusi, a pokud to nepovede k cíli, začnu jednotlivé poslance jmenovat a žádat jmenovitě.

Prosím, pane ministře.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček Děkuji. Chtěl bych připomenout, že lhůta pro transpozici této směrnice uplynula již 1. ledna loňského roku a Evropská komise již vede s Českou republikou řízení o porušení smlouvy.

Návrh zákona projednal, jak už zde bylo zmíněno, hospodářský výbor, který je garančním výborem, a také výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Já bych chtěl v tomto svém krátkém úvodním slově poděkovat členům obou výborů za konstruktivní přístup, který byl nezbytný, abychom projednávání tohoto zákona mohli posunout dále. Takže děkuji moc.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Otevírám rozpravu. Prosím pana poslance Kudelu. Pan zpravodaj si přeje vystoupit? Ano, může využít svého přednostního práva. Tak prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dobrý den, kolegyně a kolegové. Dovolte mi, abych se pokusil ještě v tomto případě načíst jednu legislativně technickou změnu. Mám tady před sebou společný návrh Ministerstva průmyslu a obchodu jako předkladatele a stanovisko parlamentní legislativy, které navrhuje ještě v tomto zákoně změnit dobu účinnosti, a to tak: "V části šesté návrhu zákona (Účinnost § 27) se slova "dnem 1. července 2017" nahrazují slovy "15. dnem po jeho vyhlášení".

Odůvodnění tohoto návrhu. Vzhledem ke lhůtám v legislativním procesu a k tomu, že návrh zákona bude ještě projednáván Senátem a následně postoupen prezidentovi České republiky, je nepravděpodobné, že se stihne datum účinnosti 1. července 2017, a navrhuje se proto účinnost 15. dnem po vyhlášení zákona. Možná někdo z vás by mohl namítnout, že se v tomto případě nejedná o legislativně technickou změnu, avšak obdobná změna účinnosti byla plénem Poslanecké sněmovny odhlasována jako legislativně technická úprava např. při projednávání tisků 414 nebo 471 v tomto volebním období, a to se jednalo o novelu zákona o pojišťovnictví a o novelu zákona o provozu na pozemních komunikacích. Takže poprosil bych vás, jestli byste umožnili průchod této legislativně technické změny. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Prosím pana poslance Kudelu a potom paní poslankyně Kovářová.

 

Poslanec Petr Kudela: Vážený pane předsedo, vážení páni ministři, dámy a pánové, přeji vám krásný den. Dovoluji si vystoupit ke sněmovnímu tisku 936, zavádění vysokorychlostního internetu. Je to dobře, že tento sněmovní tisk projednáváme, škoda je to, že ho projednáváme až v průběhu roku 2017, že nebyl projednán a přijat daleko dříve.

V rámci sněmovního tisku byly předloženy některé pozměňovací návrhy. Dovolím si upozornit na pozměňovací návrh A2, který podle mě dává prostor pro zabetonování jakéhosi současného stavu v rozporu se současnou legislativou. Dneska legislativa říká, že se provozovatelům telekomunikačních sítí přidělí frekvence pro určité využívání určitým způsobem, a my dnes v rámci touhy po širším využití těchto pásem dáváme prostor k tomu, aby se tomu, kdo pásmo vysoutěží, umožnilo jiné využití než takové, ke kterému mu ta licence byla přidělena. Domnívám se, že toto je sice v jakýchsi současných tendencích, nicméně to odporuje soutěžnímu principu, tak aby se mohli soutěžitelé o toto frekvenční pásmo ucházet. Proto doporučuji pozměňovací návrh A2 neakceptovat.

Na druhou stranu chci upozornit na pozměňovací návrh, který jsem předložil já, je uveden pod písmenem C. Předložil ho kolega Jaroslav Klaška mým jménem. Jde o digitalizaci Českého rozhlasu. My jsme tady ve Sněmovně projednávali zprávu o činnosti Českého rozhlasu za rok 2013, zprávu o činnosti Českého rozhlasu za rok 2014 a zprávu o činnosti Českého rozhlasu za rok 2015. Z jedné té zprávy si dovolím vyseknout: "Program Rádia Junior" - a takových programů je v nabídce Českého rozhlasu více - "byl v roce 2015 šířen digitálně prostřednictvím multiplexu veřejné služby DVBT skrze televizní vysílání." Nevím, kdo sleduje rozhlasové vysílání prostřednictvím televize. Satelitem DVBS - stejný problém, zase prostřednictvím televizního vysílání, a systémem TDAB dle možnosti příjmu v sítích provozovatelů. Systém TDAB je šířen pouze z vysílače z Prahy a zkušebně v nějakých vysílačích v Brně a Ostravě, to je všechno.

Všichni jsme plátci koncesionářských poplatků pro Český rozhlas. Český rozhlas z našich koncesionářských poplatků vyrábí obsah, dobrý, cenný obsah, konkrétně Rádio Junior pro děti je velmi dobré, ale nemáme jako občané České republiky a plátci koncesionářských poplatků možnost tento program sledovat. Zákon o Českém rozhlase jsme zde projednávali v roce 2014. Když jsem se ptal po digitalizaci, tak mi řekli ne, nedělej s tím nic, vláda schválí koncepci rozvoje Českého rozhlasu. Pravda, vláda schválila loni v létě koncepci rozvoje Českého rozhlasu, ale takovým stylem, že pozemní digitální vysílání Českého rozhlasu postavila na vedlejší kolej, vagon po té vedlejší koleji rozjela a ten vagon se nám zasekne na nějaké zarážce, na slepé koleji, a potom se řekne: ten vagon je špatný, protože nikam nedojel. Vláda totiž odsouhlasila zakonzervování tohoto stavu, jaký je teď v oblasti rozhlasového vysílání, někdy do roku 2024, a to z důvodu, protože komerční vysílatelé si to prostě nepřejí, jim vyhovuje stávající stav, kdy není možné do rozhlasového vysílání přidávat další rozhlasové stanice z důvodu naplněnosti, a paradoxně se do tohoto pásma už dneska nevejdou ani stanice Českého rozhlasu. Takže my všichni občané platíme Český rozhlas, ten na základě zákona vyrábí obsah, ale tento obsah je k nám téměř nedoručitelný. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP