(15.00 hodin)
(pokračuje Hovorka)

A nyní tedy k té otázce, proč má finanční bilanci zajišťovat stát a proč v tom návrhu není sankční ustanovení vůči manažerům ani členům těch univerzitních nemocnic, a případně špatné hospodaření. Domnívám se, že to je docela zásadní věc, která se týká 60 mld. korun státního majetku, a že by v této záležitosti měla být řádná diskuse a že by tento zákon skutečně neměl projít bez toho, aniž by k tomu existovalo kladné vyjádření Legislativní rady vlády. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, tady padlo několik otázek. A já se přiznám, že jsem si pořád ještě nezvykl na to, že když se dělá nějaký zákon, tak je první podezírání, že jsou tam nějaké nečisté pohnutky, že se bude manipulovat s majetkem nebo s něčím takovým. Faktem je, že dneska ty fakultní nemocnice, a jsou to giganty, které hospodaří někde v rozmezí od 2 mld. dole až po 8 mld. v největší v Motole za rok, a ta se přiblíží do dvou let k obratu 10 mld. korun, tak opravu jedou podle zákona, který byl určen původně pro okresní knihovny a oblastní divadla. Státní příspěvková organizace byla k tomuto zřízena. Čím dál tím víc se ukazuje, že tyto velké organizace, tito mamuti už jsou podle toho neřiditelní, a ono se to ukazuje velmi hezky, kauzu máme v Brně, kdy jedna ze dvou fakultních nemocnic dostala před třemi lety 500 mil., před dvěma lety 200 mil., a je tam zase zpátky, zase ve stejných problémech. A ani druhá fakultka v Brně na tom není dobře. Podobný problém je v Praze.

Ukazuje se, že je tam systémový problém. Tohle je snaha řešit systémový problém. Navíc tato úprava, tak jak je, je vlastně část zákona o veřejných neziskových zdravotnických zařízeních. To tam takhle bylo připraveno, ale protože politika je nějaká realita a politická realita říkala, že zákon o veřejných neziskových nemocnicích neprojde, tak jsme tohle vzali jako část, abychom upravili alespoň to, co je opravdu dneska velký problém, protože tito mamuti opravdu začínají stát docela zatěžovat. My jsme hledali nějaké řešení, které by to vyřešilo.

Tam je několik otázek. Jestli kolem tohoto byla vedena dlouhá, nebo krátká diskuse. Víte, kolem tohoto se diskutuje od roku 2006 a to byl tenkrát zákon o akciových společnostech, který moc realistický nebyl. Ale zhruba od roku 2009 na Ministerstvu zdravotnictví sedí xxx komisí, které opravdu řeší, jakým způsobem vyřešit univerzitní nemocnice. Když jsem přišel na ministerstvo, říkal jsem prima, tohle je neprůchodné, zkusme aspoň tu část.

To, co jste říkal vy, tak dvojkolejnost, to je samozřejmě fatální problém, kdy pana profesora řídí děkan a zároveň ředitel, a teď kdo má na to větší vliv apod. Je to problém. Ale do jisté míry se tady právě řeší tím, že významné pravomoci tam má správní rada, která je složena ze zástupců univerzity a zástupců státu.

Musím se trošku omluvit, ale v tom zákoně se pořád ještě dějí nějaké změny, takže vy asi nemáte tu úplně poslední verzi. My jsme tam provedli úpravu tu, že ředitel nebude v pracovněprávním poměru, ale že to bude na typicky manažerskou smlouvu a bude tam zodpovědnost celým majetkem. Zodpovědnost managementu i správní rady tam bude. Samozřejmě bude možno se proti tomu pojistit, to je samozřejmé. Ale nicméně posílili jsme tam ty kompetence.

To, že se vyvede majetek ze státu, tak úplně pravda není, protože o majetku budou pořád rozhodovat zástupci ministerstev zdravotnictví a financí a je tam blokační paragraf, aby nemohlo dojít k přesunu, a dokonce jsme tam teď ještě posílili to, že jakýkoli přesun nemovitého majetku musí posvětit obě dvě ministerstva, která tam jsou. Myslím si, že se váhy posílily.

To, že ten zákon je trošku v kalupu, je pravdou, ale já jsem ministrem od 1. prosince a řekl jsem, že tohle je jedna z priorit, protože se opravdu domnívám, že do roka dvou při tom ručení, které tam je, tak stát do toho zabředne každoročně několika miliardami. Protože systém řízení je takový, že v této chvíli si ty nemocnice samy moc - no některé, některé možná ano, ale některé ne, si moc pomoct neumějí. Naše snaha je spíš taková, ušetřit státní prostředky, s tím že více zainteresujeme vedení nemocnic, a zároveň tím, že jim dovolíme se lépe pohybovat, prostě managementu rozvážeme ruce, dneska je má neuvěřitelné svázané. Motivace je tam takováto.

Musím se přiznat, že mou snahou je dostat to na půdu Poslanecké sněmovny. Protože si myslím, že je nejlepší, když to budou probírat, předpokládám, že určitě to bude zdravotní výbor parlamentu, možná i rozpočtový, to nevím, nebo hospodářský. Nicméně je mou snahou to dostat na tuto půdu, aby proběhla diskuse. To je jedna ze zásadních věcí, kterou chci.

Paragraf 44 - máte do jisté míry pravdu, protože když máte jednu špičkově finančně vybavenou instituci a druhou méně špičkově, nebo spíš vysloveně průšvihovou, a obě dvě sídlí v jednom areálu...

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec vypadá spokojeně, ale má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za odpověď. Děkuji za poslední narážku. Asi jsem pochopil, o co se jedná. Ale přesto si vzpomínám velmi dobře na diskusi o univerzitních akciových společnostech z roku 2006-2008. Vzpomínám si taky na podobný kvap, a i přesto, že vlastně nebyly vypořádány připomínky, stejně se tlačilo, a že se to všechno spraví ve druhém čtení a na výboru apod. Myslím si, že to je docela zásadní věc, která by měla být připravena tak, aby diskuse se potom nezadrhla na největších problémech, a pokud k tomu už samotní legislativci dávají připomínky a naráží to v Legislativní radě vlády, pak je reálný předpoklad, že bude problém i při projednávání ve výboru.

Přimlouval bych se, aby největší problémy byly odstraněny. Už se nechali slyšet rektoři z Brna, nebo pan rektor Bek (upozornění na čas), že není možné bez oddlužení přistoupit k tomuto apod. Přimlouvám se za to, aby ty problémy byly odstraněny předem.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane ministře, vaše doplňující odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík: Musím se omluvit, protože jste nedostal poslední vypořádací tabulku. My jsme je vypořádali. V tuto chvíli už tam není žádná zásadní připomínka. Zapracovali jsme několik věcí. Dokonce to, o čem mluvíme, máme právě dohodu s Ministerstvem financí, že oni jsou ochotni udělat tzv. cash pooling v rámci státní pokladny, tzn., že jsou ochotni je oddlužit, ale chtějí záruky, že už se to nebude opakovat. Protože typicky ta nemocnice, o které oba dva mluvíme, v Brně, říkám, 500 mil. před třemi lety, 200 mil. před rokem. To není normální. Tyto vaše připomínky, já je beru jako opravdu dobré, podnětné, ale my už to chceme poslat do toho parlamentu tak, aby tam nebyly zásadní připomínky legislativců, a už tam nejsou.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Dostáváme se ke třetí interpelaci. Pan poslanec Antonín Seďa bude interpelovat přítomného pana ministra Dana Ťoka ve věci vlakové dopravy. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci nového jízdního řádu 2016-2017, který zhoršil dopravní spojení regionu Bojkovska, Uherskobrodska a Uherskohradišťska. Rozumím tomu, že se problém netýká pouze Ministerstva dopravy, ale i Zlínského kraje. Chci připomenout, že mikroregion Bojkovsko podal sedm konkrétních připomínek týkajících se nevhodných jízdních řádů, zbytečných přestupů či nedostatečného stavu přestupů. To zkomplikovalo cestu do zaměstnání tisícům obyvatel tohoto regionu. Nicméně to není všechno. Současný jízdní řád sice zlepšil spojení mezi Luhačovicemi a Prahou, ale to se týká pouze dvou vlakových spojů tam a zpět a nikoli spojení našeho regionu s Prahou. Tady dochází k prodloužení přepravního času, což je např. případ expresu Moravan. Druhým problémem je i scházející návaznost některých spojů, a to nehodnotím nevyhovující vozový park.

Vážený pane ministře, vím, že jízdní řád se mění dvakrát ročně, a proto chci požádat o dvě věci. Tou první je přihlédnout k potřebám občanů na dopravní obslužnost daného regionu a zapojení jejich zástupců, tj. obcí či mikroregionů, do procesu tvorby generelu veřejné dopravy Zlínského kraje, včetně tvorby jízdního řádu železnice. A druhou věcí je návrat k vlakovým spojům podle dřívějšího jízdního řádu 2015-2016. Rozumím tomu, že Ministerstvo dopravy upřednostňuje dálkové spoje, problém ovšem je, že tohle není úplně pravda v případě Zlínského kraje, a zejména našeho regionu. A je zřejmá politika nejen vašeho Ministerstva dopravy, že čím dále od Prahy, tím více se kašle na problémy a připomínky občanů a jejich zástupců.

Děkuji za pochopení a za pomoc. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP